Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.

kterým se upravuje territoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění.

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 259. schůzi dne 2. dubna 1925 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne..................1925,

kterým se upravuje territoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ustanovení všeobecné o provozování a výkonu živnostenských oprávnění.

(1) Živnostníci, kteří provozují samostatně jakoukoli živnost s výjimkou živnosti zubních techniků (odstavec 3.) a živností stavebních (§ 2) na základě živnostenského oprávnění nabytého na území, kde platí živnostenský řád dříve rakouský, mohou v mezích platných ustanovení vykonávati živnostenské oprávnění kdekoliv na území Československé republiky a mohou živnost svoji kamkoliv přenášeti a zřizovati tam závody vedlejší a sklady, byť i pro nastoupení a provozování těchto živností na tom kterém území platila odchylná právní úprava.

(2) Téhož práva s výjimkou v §u 4 požívají živnostníci, kteří provozují samostatně jakoukoliv živnost na základě živnostenského oprávnění nabytého na území, kde platí živnostenský zákon dříve uherský.

(3) Pro rozsah oprávnění živnosti zubních techniků platí ustanovení zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 303 Sb. z. a n. o zubním lékařství a zubní technice.

§ 2.

Ustanovení o živnostech stavebních.

(1) Stavitelé, zedničtí, tesařští, kameničtí a studnařští mistři, oprávnění na základě koncesní listiny, vydané podle zákona ze dne 26. prosince 1893, čís. 193 ř. z., jímž se upravují koncesované živnosti stavební, nebo podle §u 23 cís. patentu ze dne 20. prosince 1859, čís. 227 ř. z, o živnostenském řádu, neb na základě koncesní listiny aneb živnostenského listu, vydaného podle živnostenských předpisů dříve uherských, mohou kdekoliv na území Československé republiky vykonávati práce, spadající do jich oboru, obou svojí živnost kamkoliv přenésti a zřizovati tam závody vedlejší a sklady. Avšak živnostníci, oprávnění dosud na Slovensku a Podkarpatské Rusí, smějí v ostatních částech republiky práce dotyčné prováděti, jakož i zřizovati závody vedlejší a sklady pouze v oněch místech a v tom rozsahu; jako příslušní živnostníci oprávnění podle zák. čís. 193/1893 ř. z. Živnostníci pak oprávnění dosud na území republiky mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus smějí na Slovensku a Podkarpatské Rusi dotyčné práce prováděti pouze v tom rozsahu jako příslušní živnostníci, oprávnění podle zák. čl. XVII/1884 (živnostenský zákon).

§ 3.

Ustanovení pro živnostenská oprávnění, nabytá na základě zákona ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n. (živnostenský zákon pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi).

Živnostníci, kteří provozují samostatně svah živnost na základě živnostenského oprávnění nabytého podle předpisů zák. čís. 259/1924 Sb. z. a n., mohou vykonávati práva uvedená v § 1 odst. 1, kdekoliv na území Československé republiky.

§ 4.

Na které živnostníky se ustanovení §u 1 nevztahuje.

(1) Ustanovení §u 1 nevztahuje se na živnostníky, kteří provozují na základě živnostenského oprávnění nabytého podle zák. čl. XVII/1884 v době ad 28. října 1918 do 31. května 1925 živnost koncesovanou, řemeslnou neb takovou obchodní, po případě svobodnou živnost, jež na území republiky mimo Slovenska a Podkarpatskou Rus vázána jest průkazem způsobilostí. Tito živnostníci mohou práva v §u 1 odstavci 1, vytčená vykonávati na území republiky mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus jen tehdy, jestliže v době nabytí živnostenského oprávnění měli domovské právo v některé obcí na území Slovenska neb Podkarpatské Rusi.

(2) Jde-li o přenesení živností; zřízení vedlejšího závodu neb skladu, jsou tího živnostníci povinní současně s oznámením aneb žádostí předložiti příslušnému úřadu I. stolice domovský list.

(3) Nebyla-li splněna podmínka druhé věty odstavce 1., zakáže živnostenský úřad přenésti živnost, zříditi závod vedlejší neb sklad, leč by živnostníci vyhověli všem podmínkám pro nastupování dotyčných živností na území republiky mimo Slovenska a Podkarpatskou Rus předepsaným.

(4) Platnost omezení v předchozích odstavcích obsaženého zanikne pro ty živnostníky, kteří nemajíce domovského práva v některé obcí na území Slovenska nebo Podkarpatské Rusí nabyli sice živnostenského oprávnění na základě zák. čl. XVII/1884 v době v odstavci 1, uvedené, avšak svojí živnost provozují samostatně na témže území aspoň po dobu 10 let.

§ 5.

Ustanovení závěrečná.

Přestupky tohoto zákona trestají se podle živnostenského řádu (zákona).

§ 6.

(1) Ustanovení §u 4 pozbývá 31. května, 1935 platnosti.

(2) Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr průmyslu, obchodu a živností.

Václav Donát v. r.,

předseda