Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925
|
I. volební období |
11. zasedání |
Původní znění.
5176.
Antrag
des Abgeordneten Dr. Spina und Genossen
bezüglich der in folgenden Gemeinden des polit. Bezirkes Senftenberg angerichteten Elementarschäden: Batzdorf, Gross-Stiebnitz, Klein-Stiebnitz, Katscher, Kunzendorf, Himmlisch-Rybnai, Bielei, Sauflos, Herrenfeld, Niederdorf, Mitteldorf, Oberdorf, Rokitnitz.
Am 6. Mai 1925 wurden die genannten Gemeinden und andere das Opfer einer schweren Elementarkatastrophe durch Wolkenbruch und starken Nagel. Durch die Wut der Elemente wurde sowohl der Ackerboden der bestellten Frühjahrsaussat mit dem Saatgetreide, den Kartoffeln und dem Klee zum grössten Teile weggeschwemmt als auch die Felder durch zahlreiche Gräben und tiefe Furchen durch den Wolkenbruch zerrissen und ebenso wie die Wiesenflächen durch Sand, Schutt und Steine vermurt. Auch ein grosser Teil des Wintergetreides ist durch die Wassermasse und Nagelschlag stark beschädigt. Feldwege; Verbindungswege und sonstige Kommunikationsmittel wurden vernichtet bezw. stark beschädigt. Auf den höher gelegenen Feldern, die der obenhin seichten Ackerschichte beraubt sind, ist auf Jahre hinaus nur mit minderen Erträgen zu rechnen. Der Schaden vermehrt sich dadurch, dass durch den furchtbaren Regenguss der aufgewendete Kunstdünger, ohne dem die Landwirtschaft in diesen hoch gelegenen und wenig fruchtbaren Gebieten nicht arbeiten kann, weggeschwemmt wurde.
Durch dieses Elementarereignis ist diesem Gebiete, das zu den notorischen Notstandsgebieten der Republik gehört, ein umso grösserer Schaden zugefügt worden, als auch im Jahre 1923 am 10. und 18. Mai sowie am 1. Juni die meisten der heuer betroffenen Gemeinden ebenfalls von einer Elementarkatastrophe heimgesucht waren und trotz aller an die Regierung gerichteten Darlegungen (Siehe den Antrag des Abg. Dr. Spina Zahl 4193) und trotzdem die Bevölkerung des armen Adlergebietes damals zwei böse Missjahre hinter sich hatte, seitens der Regierung für die bedauernswerte Bevölkerung keine Hilfe kam, weil angeblich die Existenz des Einzelnen nicht bedroht gewesen sei.
Im Adlergebirge herrschen bekanntlich ausserordentlich schlechte Wirtschaftsund Erwerbsverhältnisse auf landwirtschaftlichem und heimindustriellem Gebiete. Wie soll eine landwirtschaftliche Bevölkerung, die zum grössten Teil aus Kleinlandwirten besteht und mit Mühe dem mageren Boden die zum Lebensunterhalte notwendigen Früchte abringt und die nicht in der Lage ist, das erforderliche Edelgetreide zuerzeugen, sondern nur Kartoffeln und Hafer, unter dem furchtbaren Drucke der Steuern und Abgaben, der Vermögensabgabezahlungen und der Verluste au Kriegsanleihe, überhaupt existieren;
Erfüllt die Staatsverwaltung diesmal nicht ihre selbstverständliche Pflicht durch Gewährung der ausgiebigsten Aushilfen jeder Art, so gerät die Landwirtschaft des Adlergebirges in eine Lage, in welcher die Vernichtung der Einzelexistenz durch die eintretende neue Bodenverschuldung ausser Zweifel steht. Es sei darauf hingewiesen, dass z. B. die Schadensumme in der Gemeinde Baudorf auf ungefähr 72 Nektar beschädigter Kulturflächen einen Schaden von über 90.000 K erleidet! Die Gemeinde Niederdorf erleidet einen Schaden von rund 40.000 Kronen, Oberdorf 20.000 Kronen, Himml. Rybnai 25.000 Kronen, Mitteldorf 40.000 Kronen, in Herrnfeld beträgt der Verlust des abgeschwemmten Saatgutes allein ungefähr 6.000 Kranen u. s. w.
Da rasche und ausgiebige Hilfe für dieses bedauernswerte Gebiet dringendst notwendig ist, stellen die Gefertigten den Antrag:
1. dass die Steueradministration in Senftenberg verhalten werde, ungesäumt die Erhebung der Schäden vorzunehmen.
2. dass den Gemeinden sofort ausgiebige Unterstützungen aus dem Fonde für Elementarkatastrophen zuteil werden und zwar sowohl durch Zuwendungen von Saatgut aller Art und Kunstdünger als durch Gewährung von ausgiebigen Subventionen.
3. dass den betroffenen Landwirten eine Abschreibung der Grundsteuer nicht nur für das heurige Jahr sondern fortwirkend bis zur Rekultivierung der geschädigten Grundstücke gewährt werden, weiterhin aber mit Rücksicht auf die Mindererträge für eine Reihe von Jahren eine Verminderung sämtlicher Steuern einschliesslich der Umsatz und Einkommensteuer,
4. dass den geschädigten Landwirten ein Abstrich von der vorgeschriebenen Vermögens und Vermögenszuwachsabgabe sowie grösstmögliche Erleichterungen in der Frage der Kriegsanleihe gewährt werden,
5. dass die Staatsverwaltung endlich angesichts der sich ständig wiederholenden Wasserkatastrophen im Adlergebirge an die Lösung der schon längst fälligen Angelegenheit der Regulierung der Wasserläufe dieses Gebietes herantrete, die schon im alten Staate als unbedingte Notwendigkeit erkannt worden war.
In formaler Hinsicht wird die Zuweisung des Antrages an den Landwirtschafts und Budgetausschuss beantragt.
Prag, am 15. Mai 1925.
Dr. Spina,
J. Mayer, Heller, Böllmanu, Dr. Petersilka, Füssy, Dr. Jabloniczky, Ing. Jung, Knirsch, Wenzel, Patzel, Simm, Kostka, Dr. Körmendy-Ilkes, Dr. Lelley, Dr. Korläth, Schubert, Zierhut, Dr. Kafka, Křepek, Pittinger, J. Fischer.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925
|
I. volební období |
11. zasedání |
Překlad.
5176.
Návrh
poslance dra Spiny a druhů
stran živelných škod způsobených v těchto obcích okresu žamberského: Bartošovice, Velká Zdobnice, Malá Zdobnice; Kačerov, Kunčina Ves, Nebeská Rybná, Souvlastní, Panské Pole, Dolní Rokytnice, Prostřední Rokytnice, Horní Rokytnice, Rokytnice v Orlických Horách.
Dne 6. května 1925 byly uvedené a jiné obce těžce živelně poškozeny průtrží mračen a silným krupobitím. Zuřivé živly jednak odplavily většinou ornici, zaseté jaře i s osivem, s brambory a s jetelem, jednak průtrž mračen rozryla pole četnými příkopy a hlubokými brázdami a zanesla louky pískem, valouny a kamením. Také velká část ozimu byla těžce poškozena spoustami vody a krupobitím. Polní a spojovací cesty a jiné spojovací prostředky byly zničeny nebo těžce poškozeny. Na výše položených polích, zbavených beztoho mělké ornice, dlužno na několik let předem počítati s menšími výtěžky. Škoda jest zvětšena tím, že ohromný déšť odplavil umělé hnojivo, jehož použili, bez něhož zemědělství v těchto vysoko ležících a málo úrodných krajinách nemůže pracovati.
Touto živelnou pohromou byla tomuto území, jež patří ke stálý m nouzovým územím republiky, způsobena tím větší škoda, že také v roce 1923 dne 10. a 18. května a 1. června většina obcí letos postižených byla rovněž dotčena živelnou pohromou a že přes všechny rozklady učiněné vládě (viz návrh posl. dra Spiny číslo 4193) a přes to, že obyvatelstvo chudého Poorličí mělo tehdy za sebou dva zlé roky neúrody, vláda neposkytla žádné pomoci politování hodnému obyvatelstvu, poněvadž prý existence jednotlivců nebyla ohrožena.
V Orlických Horách jsou, jak známo, neobyčejně špatné hospodářské a výdělečné poměry jak v zemědělství, tak také v domácím průmyslu. Jak může vůbec existovati zemědělské obyvatelstvo, jež se většinou skládá z drobných rolníků a s námahou dobývá z hubené půdy plody potřebné k živobytí a které není s to, aby vypěstilo potřebné ušlechtilé obilí, nýbrž jen brambory a oves, pod strašným tlakem daní a dávek, splátek na dávku z majetku a při ztrátách z válečných půjček?
Jestliže státní správa tentokráte nesplní své samozřejmé povinnosti a neposkytne co nejvydatnější pomoci každého druhu, dostane se zemědělství v Orlických Horách do stavu, v němž beze vší pochybnosti budou zničeny existence jednotlivců novým zadlužením půdy. Budiž poukázáno na to, že na př. škoda v obci Bartošovicích asi na 72 ha poškozené zdělané půdy činí přes 90.000 Kč. Obec Dolní Rokytnice má škodu asi 40.000 Kč, Horní Rokytnice 20.000 Kč, Nebeská Rybná 25.000 Kč, Prostřední Rokytnice 40.000 Kč, v Panském Poli činí jen ztráta odplaveného osiva asi 6000 Kč.
Jelikož jest nutně zapotřebí rychlé a naléhavé pomoci pro toto politování hodné území, navrhují podepsaní:
1. Aby žamberské berní správě bylo přikázáno, aby neprodleně zjistila škody,
2. aby obcím byly ihned poskytnuty vydatné podpory z fondu pro živelné pohromy a to jak osivo všeho druhu a umělé hnojivo, tak také vydatné subvence,
3. aby postiženým zemědělcům byla odepsána pozemková daň nejen za letošek, nýbrž nepřetržitě až do rekultivace poškozených pozemků, dále však aby pro menší výtěžky byly na několik let sníženy veškeré daně i s daní z obratu a daní z příjmu,
4. aby poškozeným zemědělcům byly škrtnuty předepsané dávky z majetku a přírůstku na majetku a aby jim byla poskytnuta co možná největší ulehčení stran válečných půjček,
5. aby státní správa konečně majíc na zřeteli stále se opakující vodní pohromy v Orlických horách přikročila k řešení dávno zralé regulace vodních toků v tomto území, která již ve starém státě byla uznána za rozhodně nutnou.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru zemědělskému a rozpočtovému.
V Praze dne 15. května 1925.
Dr. Spina,
J. Mayer, Heller, Böllmann, dr. Petersilka, Füssy, dr. Jabloniczky, Patzel, Simm, inž. Jung, Knirsch, Kostka, dr. Körmendy-Ékes, dr. Lelley, Schubert, dr. Korláth, Zierhut, dr. Kafka, Křepek, Pittinger, J. Fischer, Wenzel.