Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925
|
I. volební období |
11. zasedání |
5178.
Návrh
poslance Jana Koudelky a soudruhů
na vydání zákona, jimž se doplňuje zákon ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. o zabrání velkého majetku pozemkového.
Zákon
ze dne...............
jímž se doplňuje zákon ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. o zabrání velkého majetku pozemkového.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
§ 2 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. doplňuje se tímto odstavcem:
Pro zabrání podle tohoto zákona rozhodným je právní stav držení velkého majetku pozemkového jaký byl dne 28. října 1918; na změny později nastalé, jako na příklad převod dosud společného vlastnictví na více osob jednotlivých, se nepřihlíží a s majetkem tímto budiž nakládáno stejně, jako s ostatním majetkem, podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. zabraným.
Článek II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej ukládá se vládě.
Důvody.
Při prováděni pozemkové reformy na velkém majetku pozemkovém, zabraném podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. ukázalo se, že mnozí velkostatkáři zavčas provedli se svým majetkem takové vlastnické změny, aby následkům zákona záborového unikli buď z části nebo úplně. Jsou známy případy, které nasvědčují, že krátký čas projednání zákona záborového v bývalém revolučním Národním shromáždění stačil k provedení rozdělení dosud společného vlastnictví na více samostatných vlastníků právně tak, že podle dosavadního právního stavu operace tyto, mající za cíl vyhnouti se pozemkové reformě československé, musily by býti uznány za právně platné, čímž by ovšem pozemková reforma v mnohých krajích velmi utrpěla.
Ostatně od okamžiku státního převratu, kdy počalo se konkrétněji mluviti o vyvlastnění velkostatků, stalo se velmi mnohé v držbě velkostatkářské, co později ukázalo se jako zkrácení pozemkové reformy.
Nebylo by zajisté správné, aby na velkostatkáře, kteří nepodnikali ničeho proti státu, v jehož zájmu pozemková reforma se provádí, tato dolehla přísněji nežli na ty, kteří nalezli dosti času a odvahy učiniti opatření, pozemkové reformě se vyhnouti. Majetek, s nímž učiněn byl pokus pozemkové reformě se vyhnout, musí býti podroben pozemkové reformě dokonce přísněji nežli majetek ostatní.
Eventuelní zvláštní případy, při nichž bylo by třeba uvážiti, zda nezasluhují ohledu ve příčině pozemkové reformy, může Státní pozemkový úřad zajisté v mezích své kompetence vyříditi, takže netřeba se obávati mechanického působení navrhovaného zákona.
Navrhovatelé očekávají, že v zájmu povznesení morálky v republice a v zájmu chudých občanů krajů, jež by jinak neprováděním nebo omezením pozemkové reformy na takovýchto spekulačních velkostatcích byli vážně poškozeni, návrh tento bude co nejrychleji projednán a schválen, jak je toho třeba vzhledem k pokročilému stadiu provádění pozemkové reformy.
Po stránce formální uvádíme: návrh tento nezatíží státní pokladnu bude-li uskutečněn. Jeho projednání nechť je přikázáno výboru zemědělskému ve sněmovně poslanecké a výboru národohospodářskému v senátě N. S.
V Praze dne 1. května 1925.
Koudelka,
Hummelhans, Tayerle, Aster, A. Černý, Brožík, Kubál, Pocisk, Oktavec, Kasík, Konečný, Čundrlík, Tadlánek, Svoboda, Pajger, Skotek, Remeš, A. Novák, Maxian, A. Kříž, Karpíšková, A. Chalupa, Ertl.