Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925

5180.

Zpráva

ústavně-právního výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 5159),

kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby.

ze dne ....................................................................... 1925,

kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně

§ 1.

Pro vojenské soudy platí doba od počátku účinnosti tohoto zákona, až do konce roku 1927 za dobu jejich nové organisace podle § 26 posl. odst. zákona ze dne 5. července 1912, č. 131 ř. z., a zák. čl. XXXIII/1912 o vojenském trestním řádě (ve znění čl. IV. zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 89 Sb. z. a n., jímž se prozatímně mění některá ustanovení vojenského trestního řádu) a § 99 ústavní listiny.

§ 2.

(1) Až do konce roku 1927 mohou důstojníci justiční služby československého vojska býti na žádost jmenováni soudci u občanských soudů, nebo konceptními úředníky u státních zastupitelstev.

(2) Převzatí důstojníci mají povinnost do dvou let od nastoupení služby u občanského soudu nebo u státního zastupitelství vykonati doplňovací zkoušku. Podrobnější ustanovení o této zkoušce budou vydána vládním nařízením.

§ 3.

(1) Ministr spravedlnosti může doplňovací zkoušku na návrh předsedy sborového soudu II. instance, a jde-li o důstojníka převzatého do konceptní služby u státního zastupitelství, po slyšení vrchního státního zástupce prominouti těm převzatým důstojníkům, u nichž uzná, že jí není třeba podle zkoušek, které již složili, a podle toho, jak se osvědčili v občanské službě soudní.

(2) Rovněž může ministr spravedlnosti dvouletou lhůtu, předepsanou k výkonu doplňovací zkoušky (§ 2 odst. 2.) z důvodů převzatým důstojníkem nezaviněných a zvláštního zřetele hodných k jeho žádosti prodloužiti, to však jen jednou a nejdéle o další dva roky.

§ 4.

Převzatého důstojníka, pokud nevykoná doplňovací zkoušku, nebo pokud mu zkouška ta nebyla prominuta, lze užíti jen jako samosoudce ve věcech trestních, soudce vyšetřujícího, člena senátu v řízení trestním, konceptního úředníka státního zastupitelství, ve všech oborech občanského soudnictví pak jen jako soudce pomocného.

§ 5.

(1) Převzatý důstojník nesmí býti při svém převzetí zkrácen ani ve svém hodnostním zařadění, ani na služném, jichž nabyl před svým převzetím ve vojenské službě jmenováním a postupem do vyšších požitků.

(2) Při posuzování práv, plynoucích z dřívějšího služebního poměru, jest pokládati službu ztrávenou v poměru důstojníka justiční služby za službu rovnocennou službě občanského soudce, nebo konceptního úředníka státního zastupitelství.

(3) Do doby rozhodné pro nabytí nároku i pro výměru civilních pensijních požitků jest převzatému důstojníku započítati veškeru dobu, započitatelnou v tomto směru v den přestupu podle předpisů platných tohoto dne pro vojenské gážisty z povolání.

§ 6.

Nevykoná-li převzatý důstojník, jemuž doplňovací zkouška nebyla prominuta, tuto zkoušku ve lhůtě stanovené v § 2 odst. 2., nebo ve lhůtě prodloužené podle § 3 odst. 2., nebo byl-li při výkonu po prvé opakované doplňovací zkoušky uznán nezpůsobilým, jest jej pokládati za nezpůsobilého k soudcovskému úřadu a písemně vyzvati, aby podal žádost o přeložení do výslužby. Nevyhoví-li soudce tomuto vyzvání do jednoho měsíce, jest to oznámiti disciplinárnímu soudu, který na to provede další řízení podle §§ 52 a násl. zákona z 21. května 1868, č. 46 ř. z., o disciplinárním řízení proti soudcovským úředníkům a nedobrovolném jejich přeložení na jiné místo nebo na odpočinek.

§ 7.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři spravedlnosti a národní obrany.

Důvodová zpráva

Ježto trestní agenda vojenských soudů poklesla, jest počet vojenských soudců větší, než je dnes třeba. Poněvadž na druhé straně u soudů občanských je vzhledem ke vzrůstající agendě stále nedostatek soudců - je v zájmu státní správy a také v duchu zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě č. 286/24 - aby umožněn byl přestup vojenských soudců k soudům občanským. Jest to nejen nejpřirozenější způsob možnosti jiného umístění a využití těchto právníků, nýbrž vyhoví se tím i potřebě civilní justice, která v určitých obvodech má absolutní nedostatek soudců, v jiných sice jest početně obsazena ostatečně, ale soudci buď jazykově nevyhovujícími nebo tak mladými, že jich nelze užíti s úspěchem na vyšších místech, zejména v senátech odvolacích. Mimo to nutno počítati s tím, že nyní po zlepšení platových požitků (zákon č. 290/24) odejdou do výslužby mnozí občanští soudci, kteří zhusta jsou velmi pokročilého věku.

Proto umožňuje osnova v dalších svých ustanoveních současně též přechod důstojníků justiční služby do civilního soudnictví. Při tom přihlíží se k tomu, že v různých dobách byly odchylné podmínky pro vstup do vojenské justice a též různý rozsah praktické průpravy důstojníků justiční služby.

Pro obor soudnictví trestního není u žádného důstojníka justiční služby překážka proti přechodu do civilní služby soudcovské.

Za to pro ostatní obory soudnictví je tu překážka, a to i u oněch důstojníků, kteří vykonali tři státní zkoušky. Proto osnova zákona připouští převzaté důstojníky justiční služby bez výhradu) jen k úřadu trestního soude. V ostatním oboru soudnictví mohou tito důstojníci konati zatím jen službu soudů pomocných. Plného soudcovského oprávnění mohou dosíci buď doplňkem své vojenské soudcovské zkoušky nebo tím, že ministr spravedlnosti jim doplňovací zkoušku promine bodle toho, jaké mají předběžné praktické vzdělání a jali se ve vojenské ne civilní justiční službě osvědčili. U převzatých soudců, kterým výkon doplňovací zkoušky nebyl prominut, jest nutno v souladu s ústavní listinou vyvoditi důsledky z té skutečnosti, že zkoušku včas nevykapali, nebo vykonali neúspěšně (§ 6).

Po osobní a platové stránce jsou si obojí soudci zásadně postaveni úplně na roveň, při čemž z důvodů ekvity zásadně zachovávají se nabytá práva, zejména co do nabytého služebního pořadí a nabytých požitků. Věcí justiční správy bude, aby vsunutí důstojníků do řad občanských soudců nemělo ani pro tyto, ani pro ony za následek citelné poškození v postupu.

Ježto vzešla ve výboru pochybnost v tom směru, že by zákona toho molo býti zneužito k tomu, aby od vojenských soudů méně schopní soudcové byli odvoláni k soudům civilním - na škodu těchto soudů - vypuštěna byla v §u 2 z I. odstavce poslední věta, která jako podmínku přesazení stanoví vyzvání nadřízeným úřadem. Jinak z důvodů shora uvedených ústavně právní výbor přijal osnovu ve vládním znění a navrhuje sněmovně, aby osnově té dala ústavní schválení.

V Praze dne 3. června 1925