Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Vysvětlivky

k návrhu finančního zákona a k státnímu rozpočtu

pro rok 1926.

I. Finanční zákon.

V návrhu finančního zákona pro rok 1926 byly provedeny proti finančnímu zákonu pro rok předchozí následující změny:

V článku II. druhý odstavec b) byla vypuštěna slova "zaměstnanců státních železnic", protože vzhledem k té okolnosti, že požitky těchto zaměstnanců jsou obsaženy v rozpočtu podniku železničního a tento v celkovém rozpočtu státním se uvádí pouze svým saldem příjmů a vydání, stává se ustanovení tohoto článku ohledně mimořádných výdajů na zaměstnance státních železnic bezpředmětným.

Obdobná změna byla provedena též v článku III. odstavec 4.

Do článku III. byl vsunut jako nový odstavec 3., dle něhož úvěrů povolených na potřeby investiční nesmí býti použito k hrazení jiných výdajů.

Ustanovení toto odpovídá ustanovení 2. odstavce článku XIII. finančního zákona pro rok 1925, dle něhož výtěžku úvěrních operací pro potřeby investiční nesmělo se použiti k hrazení jiných než investičních výdajů.

V článku VII. bylo vypuštěno zmocnění ministra financí, aby opatřil peníz pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje úvěrními operacemi, protože návrh státního rozpočtu pro rok 1926 končí přebytkem.

Místo toho se vsunuje ustanovení, jímž se zmocňuje ministr financí, aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaj i, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěrními operacemi, jež musí býti vždy co nejdříve uhrazeny z docházejících rozpočtových příjmů roku 1926.

Ustanovení tohoto jest zapotřebí proto, že nelze s tím počítati, že preliminované příjmy ihned do státní pokladny vplynou, naproti tomu však nesnese úhrada výdajů běžného hospodářství odkladu; jest tedy nutno učiniti opatření, aby přechodnými úvěrními operacemi, jež ovšem musí býti vždy co nejdříve uhrazeny z docházejících rozpočtových příjmů r. 1926, pokladniční schodky plynoucí z časové neshody mezi příjmy a výdaji, byly odstraněny.

V článku VIII. byly provedeny pouze změny stylistického rázu.

V článku IX. byly přiměřeně změněným poměrům v r. 1926 ciferně upraveny zálohy na náklady z převzetí Košicko-Bohumínské železnice a zálohy na provozní a správní náklady místních drah.

V článku X. bylo zmocnění ministra financí ke zcizení nemovitého státního majetku v jednotlivém případě zvýšeno z ceny 100.000 Kč na 500.000 Kč, neboť při oné nízké výměře jest administrativa dosavadním způsobem provádění těchto prodejů zbytečně zatěžována, případně i její výkon znemožňován.

Jako nový článek vsunut článek XII., který upravuje opatřování peněz pro investiční potřeby státních podniků.

K článku tomuto poznamenává se:

Výdaj na podnikové investice nezařazuje se do státního rozpočtu kapitálovou hodnotou celého investičního závazku, nýbrž jen částkou potřebnou na úrok a úmor nových investičních výdajů.

Důvody pro to jsou, že podle zásad obchodního hospodaření, jimiž řídí se nyní státní podniky, nebylo by jednak účelné, aby do státních podniků vložený kapitál (dotace) byl stále zvyšován novými přínosy, jednak také se stanoviska politicko-hospodářského nebylo by správné, aby používáno bylo na investice podnikové příjmů plynoucích z veřejných dávek, zvláště kdyby z těchto státních příjmů nemohly býti současně plně kryty ostatní správní výdaje.

Odlišný postup při správních výdajích a podnikových investicích s hlediska finančního je diktován také tím, že investice podnikové nelze vždy omezovati zřetely daňové politiky, neboť v pravý čas správně učiněné podnikové investice musí se samy bez zatížení státních financí úrokovati a umořovati. Nelze proto vždy stanovisko striktní úspornosti, uplatňované při správních výdajích státních, používati pro podnikové hospodaření a je proto jen účelné a žádoucí, aby osamostatnění podniků, které dosud bylo provedeno jen v běžném jejich hospodaření zařazením salda do státního rozpočtu, bylo provedeno i při potřebách investičních, které až dosud nezatěžovaly státní podniky, nýbrž státní rozpočet.

Prostředky pro podnikové investice mohou si státní podniky opatřiti podle § 3., odst. 8., vlád. nař. z 25. září 1924, čís. 206 Sb. z. a n. buď samy vlastní úvěrovou operací nebo mohou býti opatřeny z investičních úvěrů ústavně vládě povolených.

Ježto od zvláštního investičního rozpočtu bylo pro rok 1926 upuštěno, protože administrativní investiční výdaje jsou kryty státními příjmy, bylo nutno učiniti opatření, aby případně ministr financí mohl pro státní podniky uzavříti zvláštní investiční půjčku.

Výše požadovaných částek jest patrna z následujícího sestavení:

II. Státní rozpočet.

A. Formální stránka rozpočtu.

Ve formální úpravě vykazuje rozpočet pro 1926 velmi význačnou změnu proti roku předchozímu, která spočívá v tom, že pro rok 1926 bylo upuštěno od sestavení zvláštního rozpočtu investičního a byly potřeby investiční zařazeny do dílčích rozpočtů oněch resortů, v jejichž zájmu ten který investiční náklad se požaduje.

Výjimečně byly některé investiční potřeby, které jsou několika resortům společné, zařazeny do rozpočtu ministerstva veřejných prací.

Disposice těmito úvěry náleží jednotlivým resortům, jichž se týkají, v dohodě s ministerstvem veřejných prací.

Investiční potřeby státních podniků byly zařazeny do rozpočtu těchto podniků, kde přirozeně způsobují zvýšení rozpočtových výdajů a tím změnu jejich rozpočtového salda.

Při požadování investičních úvěrů bylo přísně dbáno zásady, že rozpočet pro 1926 mají zatěžovati jen ony částky, jež v roce 1926 bude skutečně nutno platiti.

Plným obnosem zařazeny tudíž platby na nákupy realit, stavebních pozemků, stavby již počaté, regulace a pod.

Při projektech, které se pro r. 1926 připravují, při nichž však ještě všechna potřebná jednání nejsou provedena, byly zařazeny pouze částky na přípravné práce nutné.

Tam, kde jako zejména u investic podnikových se pomýšlí opatřiti peněžité prostředky na provádění investic úvěrem, byly zařazeny jen ony částky, kterých bude nutno vynaložiti na úrok a úmor, čímž se ovšem peněžitá potřeba investiční podstatně sníží, aniž by tím opatření skutečně nutných investic utrpělo újmy.

Další formální změna spočívá v tom, že všeobecná pokladniční správa, která tvořila dosud tituly kapitoly XIV. a XIV. A. "Ministerstvo financí", byla učiněna samostatnou kapitolou XIV. B. a XIV. C.; jak to odpovídá rázu všeobecné pokladní správy, která neslouží jen zájmům ministerstva financí, nýbrž také ostatním resortům státní správy, které jsou též spolukompetentními s ministerstvem financí při povolování plateb z úvěrů jich se týkajících.

Dále byla dosavadní kapitola XV. B. sloučena s kapitolou XV. "Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností".

Pokročivší likvidace úřadu pro zahraniční obchod, zrušeného zákonem č. 25/1922 Sb. z. a n., umožnila další redukci výdajů preliminovaných dosud na kapitole XV. B. (Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, obor zahraniční obchod), a její sloučení s kapitolou XV. (Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností). Jednotlivé položky této kapitoly XV. B., pokud vůbec již neodpadly, byly jednak sloučeny s odpovídajícími položkami kapitoly XV., jednak byly do táta kapitoly pojaty. Dosavadní systemisovaný stav personálu kapitoly XV. B. byl sloučen se systemisovaným stavem personálu kapitoly XV. a upraven podle skutečného stavu.

Při porovnávání jednotlivých položek rozpočtového návrhu s úvěry povolenými pro rok 1925 vzat byl již zřetel na toto sloučení obou kapitol.

V kapitole XVII. "Ministerstvo železnic" byl v důsledku zákona čís. 156/1925 o sestátnění 48 místních drah státem a zemí Českou garantovaných pro rozpočet na rok 1926 vypuštěn dřívější titul 2. "Garantované dráhy", ježto v rozpočtu na rok 1926 tyto nově zestátněné dráhy přicházejí již svou potřebou a svými příjmy v souhrnu podniku čsl. státních drah.

Konečně se poznamenává, že v rozpočtu pro rok 1926 bylo provedeno nové přezkoumání jednotlivých položek co do jejich povahy osobních neb věcných, řádných neb mimořádných výdajů.

Při tom byla sledována zásada, že do mimořádných výdajů patří zejména položky subvenční, které, třeba by se každoročně v rozpočtu objevovaly, přece nemají povahu nutného, pravidelného a tedy řádného státního výdaje, poněvadž závisejí jednak od volného uvážení resortů, jednak též výše jejich v jednotlivých letech se velmi různí.