II.

Finanční zákon.

V návrhu finančního zákona pro rok 1926 byly provedeny proti finančnímu zákonu pro rok předchozí následující změny:

V článku II. druhý odstavec b) byla vypuštěna slova "zaměstnanců státních železnic", protože vzhledem k té okolnosti, že požitky těchto zaměstnanců jsou obsaženy v rozpočtu podniku železničního a tento v celkovém rozpočtu státním se uvádí pouze svým saldem příjmů a vydání, stává se ustanovení tohoto článku ohledně mimořádných výdajů na zaměstnance státních železnic bezpředmětným.

Obdobná změna byla provedena též v článku III. odstavec 4.

Do článku III. byl vsunut jako nový odstavec 3., dle něhož úvěrů povolených na potřeby investiční nesmí býti použito k hrazení jiných výdajů.

Ustanovení toto odpovídá ustanovená 2. odstavce článku XIII. finančního zákona pro rok 1925, dle něhož výtěžku úvěrních operací pro potřeby investiční nesmělo se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů.

V článku VII. bylo vypuštěno zmocnění ministra financí, aby opatřil peníz pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje úvěrními operacemi, protože návrh státního rozpočtu pro rok 1926 končí přebytkem.

Místo toho se vsunuje ustanovení, jímž se zmocňuje ministr financí, aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěrními operacemi, jež musí býti vždy co nejdříve uhrazeny z docházejících rozpočtových příjmů roku 1926, nejpozději do konce roku 1926.

Ustanovení tohoto jest zapotřebí proto, že nelze s tím počítati, že preliminované příjmy ihned do státní pokladny vplynou, naproti tomu však nesnese úhrada výdajů běžného hospodářství odkladu; jest tedy nutno učiniti opatření, aby přechodnými úvěrními operacemi, jež ovšem musí býti vždy co nejdříve uhrazeny z docházejících rozpočtových příjmů r. 1926, pokladniční schodky plynoucí z časové neshody mezi příjmy a výdaji, byly odstraněny.

V článku VIII. byly provedeny pouze změny stylistického rázu.

V článku IX. byly přiměřeně změněným poměrům v r. 1926 ciferně upraveny zálohy na náklady z převzetí Košicko-Bohumínské železnice a zálohy na provozní a správní náklady místních drah.

V článku X. bylo zmocnění ministra financí ke zcizení nemovitého státního maj etku v jednotlivém případě zvýšeno z ceny 100.000 Kč na 500.000 Kč, neboť při oné nízké výměře jest administrativa dosavadním způsobem provádění těchto prodej ú zbytečně zatěžována, případně i její výkon znemožňován.

Jako nový článek vsunut článek XII., který upravuje opatřování peněz pro investiční potřeby státních podniků.

K článku tomuto poznamenává se:

Výdaj na podnikové investice nezařazuje se do státního rozpočtu kapitálovou hodnotou celého investičního závazku, nýbrž jen částkou potřebnou na úrok a úmor nových investičních výdajů.

Důvody pro to jsou, že podle zásad obchodního hospodaření, jimiž řídí se nyní státní podniky, nebyla by jednak účelné, aby do státních podniků vložený kapitál (dotace) byl stále zvyšován novými přínosy, jednak také se stanoviska politicko-hospodářského nebylo by správné, aby používáno bylo na investice podnikové příjmů plynoucích z veřejných dávek, zvláště kdyby z těchto státních příjmů nemohly. býti současně plně kryty ostatní správní výdaje.

Odlišný postup při správních výdajích a podnikových investicích s hlediska finančního je diktován také tím, že investice podnikové nelze vždy omezovati zřetely daňové politiky, neboť v pravý čas správně učiněné podnikové investice musí se samy bez zatížení státních financí úrokovati a umořovati. Nelze proto vždy stanovisko striktní úspornosti, uplatňované při správních výdajích státních, používati pro podnikové hospodaření a je proto jen účelné a žádoucí, aby osamostatnění podniků, které dosud bylo provedeno jen v běžném jejich hospodaření zařazením salda do státního rozpočtu, bylo provedeno í při potřebách investičních, které až dosud nezatěžovaly státní podniky, nýbrž státní rozpočet.

Prostředky pro podnikové investice mohou si státní podniky opatřiti podle § 3., odst. 8., vlád. nař. z 25. září 1924, čís. 206 Sb. z. a n. buď samy vlastní úvěrovou operací nebo mohou býti opatřeny z investičních úvěrů ústavně vládě povolených.

Ježto od zvláštního investičního rozpočtu bylo pro rok 1926 upuštěno, protože administrativní investiční výdaje jsou kryty státními příjmy, bylo nutno učiniti opatření, aby případně ministr financí mohl pro státní podniky uzavříti zvláštní investiční půjčku.

Výše požadovaných částek jest patrna z následujícího sestavení:

Státní podnik

Kapitálová hodnota celého investičního závazku

V rozpočtu podniků zařazeno na úrok a případně i na úmor pro r. 1926

Československá tisková kancelář

1,500.000

150.000

Státní tiskárna v Praze

1,770.000

177.000

Vojenská továrna na letadla

4,300.000

430.000

Tabáková režie

12,000.000

1,200.000

Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové)

200,000.000

10,000.000

Československé státní dráhy

602,060.000

34,567.350

Státní lesy a statky

14,890.000

1,489.000

Státní báňské a hutnické závody

30,000.000

3,000.000

Státní lázně

4,470.000

447.000

úhrn

870,990.000

51,460.350


 

III.

Jednání rozpočtového výboru.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny začal dne 18. září 1925 jednati o státním rozpočtu na rok 1926 a finančním zákonu ze dne 12. září 1925 a skončil své práce dne 26. září 1925. Schůzí bylo 11 a trvaly celkem 64 hodin.

Schůze

Číslo

dne

zahájena

skončena

trvala celkem

hodin

minut

hodin

minut

hodin

minut

1

18.

září

17

30

18

45

1

15

2

19.

"

9

-

12

30

3

30

3

21.

"

15

-

17

15

2

15

4

22.

"

8

-

12

45

4

45

5

22.

"

15

-

19

-

4

-

6

22.

"

20

-

1

-

5

-

7

23.

"

10

-

12

30

2

30

8

23.

"

14

-

19

-

5

-

9

23.

"

20

-

23

45

3

45

10

24.

"

8

-

1

-

5

-

 

24.

"

15

-

19

-

4

5

 

24.

"

20

-

1

15

5

15

 

25.

"

9

-

12

30

3

30

 

25.

"

14

-

2

-

12

-

11

26.

"

9

-

11

15

2

15

 

Schůze trvaly celkem hodin

64

-


 

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli tito členové rozpočtového výboru:

Kapitola:

1.

President republiky

poslanec

dr. Samek.

"

2.

Kancelář presidenta republiky

"

dr. Samek.

"

3.

Národní shromáždění

"

Buříval.

"

4.

Nejvyšší správní soud

"

dr. Nosek.

"

5.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad

"

Remeš.

"

6.

Příděly samosprávným svazkům

"

dr. Nosek.

"

7.

Statní dluh

"

Rýpar.

"

8.

Pensijní a zaopatřovací platy

"

R. Chalupa.

"

9.

Předsednictvo min. rady

"

Aster.

"

10.

Ministerstvo

zahraničí

"

Stivín.

"

11.

"

národní obrany

"

Bradáč.

"

12.

"

vnitra

"

dr. Medvecký.

"

13.

"

školství

"

dr. Srdínko.

"

14.

"

financí

"

dr. Nosek.

"

15.

"

obchodu

"

Prášek.

"

16.

"

pošt a telegrafů

"

Roudnický.

"

17.

"

železnic

"

Buříval.

"

18.

"

zemědělství

"

inž. Černý Jan (rep.).

"

19.

"

spravedlnosti

"

dr. Matoušek.

"

20.

"

veřejných prací

"

inž. Černý Jan (rep.).

"

21.

"

sociální péče

"

inž. Nečas.

"

22.

"

zásobování

"

Trnobranský.

"

23.

"

zdravotnictví

"

inž. Nečas.

"

24.

"

unifikací

"

dr. Medvecký.

"

25.

Likvidace a repatriace

"

Trnobranský.

Finanční zákon

"

dr. Srdínko.


 

Hlavním zpravodajem o státním rozpočtu byl zvolen poslanec dr. O. Srdínko.

Jednáno bylo na základě usnesení schůze rozpočtového výboru ze dne 22. září 1925 dle skupin takto rozdělených:

Skupina

I.,

kapitola

1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9.

"

II.,

"

12., 14., 15., 19., 24., 25.

"

III.,

"

11., 13., 21., 22., 23.

"

IV.,

"

10., 16., 17., 18., 20.


 

Finanční zákon.

Rozpočtový výbor neprovedl v návrhu vládním žádných změn: finanční zákon na r. 1926 i s přílohou byl schválen beze změny.

V Praze, dne 26. září 1926.

Předseda:

Hlavní zpravodaj:

Bradáč, v. r.

Dr. O. Srdínko, v. r.


 

Vládní návrh

Finanční zákon

republiky Československé

ze dne .................................. 1925,

kterým se stanoví stání rozpočet pro rok 1926.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Veškeré státní výdaje pro rok 1926 stanoví se v prvním dílu připojeného státního rozpočtu (příloha)

částkou

10.070,271.410 Kč

   

Z toho připadá na

 

řádné výdaje

7.279.680.032 Kč

a na mimořádné

2.790,591.378 Kč


 

Článek II.

Povolených úvěrů, jak řádných, tak mimořádných smí býti použito jen k potřebám naznačeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu.

Prostředky k hrazení

a) řádných výdajů, vyjma ony, které jsou splatny v delších než měsíčních lhůtách, a

b) mimořádných výdajů na drahotní přídavky, mimořádné výpomoci, nouzové výpomoci, jednotné drahotní přídavky, přídavky na děti a srážky státem převzaté zaměstnanců státních a vojska

mohou býti požadovány zpravidla jen podle skutečné potřeby pro jednotlivé měsíce správního roku a nejvýše jednou dvanáctinou povoleného celoročního úvěru. Úchylky od tohoto pravidla vyžadují souhlasu ministerstva financí.

K použití všech ostatních mimořádných úvěrů jest souhlasu ministerstva financí zapotřebí, převyšuje-li v jednotlivém případ potřeba pro správní rok částku 50.000 Kč.

Článek III.

Nedostačuje-li úvěr státním rozpočtem po-volený, je-li však možnost úhrady úsporami v rámci rozpočtu kapitoly, dále není-li úhrady takové pro nutný výdaj, konečně nastane-l ve správním roce nutná potřeba poukázati výdaje státním rozpočtem neopatřené, které mají býti hrazeny z úvěru k jinému účelu povoleného, jest k takovému poukazu zapotřebí souhlasu ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu, po případě ministerské rady ve smyslu § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n.

Úvěrů povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení nedostatků úvěrových položek pro výdaje osobní.

Úvěrů povolených na potřeby investiční ne smí býti použito k hrazeni jiných výdajů.

Úvěrů povolených na drahotní přídavky, mimořádné výpomoci, nouzové výpomoci, jednotné drahotní přídavky, přídavky na děti, srážky státem převzaté zaměstnanců státních a vojska nesmí býti použito k hrazení nedostatků jiných úvěrových položek.

K poukázání výdajů státním rozpočtem neopatřených, dále takových výdajů, jimiž se povolený úvěr překročí a které nemohou z jiných rozpočtových položek (virementem) býti hrazeny, jest zapotřebí svolení Národního shromáždění. Nezasedá-li Národní shromáždění a nejedná-li se o trvalé zatížení státních financí, může toto svolení uděliti Stálý výbor N. s. r. Č. podle § 5 4 ústavní listiny.

Článek IV.

Ve státním rozpočtu pro rok 1926 vykazuje se po rozumu zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, pouze očekávaný celkový přebytek, případně schodek toho kterého závodu, ústavu a pod., a to v kapitole onoho resortu, do jehož oboru působnosti závod, ústav a pod. patří.

Článek V.

K hrazení státních výdajů v článku I. uvedených ustanovují se příjmy v druhém dílu tohoto státního rozpočtu (příloha)

částkou

10.085,752.543 Kč

   

Z toho připadá

 

na řádné příjmy

9.537,814.759 Kč

a na mimořádné

547,937.784 Kč


 

Článek VI.

Vláda se zmocňuje, aby vybírala daně, dávky a poplatky, jakož i jiné státní důchody, včetně nedoplatků do 31. října 1918 vzešlých, podle platných ustanovení.

Článek VII.

Ministr financí se zmocňuje,

1. aby k hrazení přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěrními operacemi, jež musí býti vždy co nejdříve uhrazeny z docházejících rozpočtových příjmů roku 1926;

2. aby za účelem prolongace, konverse neb zaplacení státních dluhů v roce 1926 splatných provedl potřebné úvěrní operace;

3. aby za účelem opatření nevyhnutelných potřeb převzal státní záruky až do 50 milionu Kč a pak je dal Národnímu shromáždění na vědomost.

Státní dluhopisy vydané podle ustanovení tohoto článku jsou osvobozeny od daně důchodové (rentové).

Článek VIII.

Všech pro rok 1926 povolených úvěrů výdajových smí býti použito jen do 31. prosince 1926.

Toto ustanoveni nevztahuje se k částkám, určeným na zapravení stálých platů, jako služného, pensí, nebo na plnění takových závazků, které se zakládají na právním titulu, jako jest placení úroků ze státního dluhu. Tyto částky mohou býti požadovány až do uplynutí lhůty promlčecí.

Článek IX.

Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil z provozních příjmů státní železniční správy náklady roku 1926 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., zálohou až do 47 mil. Kč, a to provozní schodky, potřebu úrokovou a umořování nezaložených dluhů, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i ostatní správní náklady. Rovněž se zmocňuje ministr železnic, aby pro rok 1926 hradil z provozních příjmů státní železniční správy zálohou až do 56 mil. Kč provozní a správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby.

Článek X.

Ministr financí se zmocňuje, aby mohl v roce 1926 bez předchozího schválení Národního shromáždění, ale na dodatečné odůvodnění:

nemovitý státní majetek až do celkové částky 2,000.000 Kč zciziti, nepřesahuje-li odhadní cena jednotlivého předmětu 500.000 Kč; nemovitý státní majetek služebnostmi až do celkové hodnoty 500.000 Kč zatížiti, nepřevyšuje-li hodnota propůjčovaného práva v jednotlivém případu 100.000 Kč;

nemovitý státní majetek stavebními právy zatížiti.

Článek XI.

K prodeji majetku, který se stal majetkem státním placením dávky podle 55, odst. 1., čís. 6., zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., a nebyl podle § 37 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., převzat k účelům zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n., jest potřebí pouze souhlasu ministerstev financí a zemědělství.

Článek XII.

Pro investiční potřeby podniků spravovaných podle zásad obchodního hospodaření opatří se peníz úvěrovou operací, k níž za souhlasu ministra financí zmocňuje se státní podnik a to:

I.

Československá tisková kancelář až do výše

1,500.000 Kč,

II.

Státní tiskárna v Praze až do výše

1,770.000 Kč,

III.

Vojenská továrna na letadla až do výše

4,300.000 Kč,

IV.

Tabáková režie až do výše

12,000.000 Kč,

V.

Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové) až do výše

200,000.000 Kč,

VI.

Československé státní dráhy až do výše

602,060.000 Kč,

VII.

Státní lesy a statky až do výše

14,890.000 Kč,

VIII.

Státní báňské a hutnické závody až do výše

30,000.000 Kč,

IX.

Státní lázně až do výše

4,470.000 Kč,

     

aneb se zmocňuje ministr financí, aby tyto částky pro státní podniky opatřil úvěrovou operací sám až do úhrnné výše

870,990.000 Kč


 

Tyto částky mohou býti opatřeny po případě v cizí měně, při čemž pro úvěrní meze tohoto oprávnění v cizí měně jest rozhodným kurs československé valuty na hlavním obchodním místě té země, v jejíž měně se úvěr poskytuje v den sjednání výpůjčky. Takto sjednané výpůjčky mají sirotčí jistotu a jsou osvobozeny od daně důchodové (rentové) a platí pro ně zmocnění dané v § 4 zákona ze dne 3. dubna 1922, čís. 110 Sb. z. a n., kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal výpůjčky také v cizí měně.

Při těchto úvěrních operacích jest šetřiti ustanovení § 3 zákona ze dne 18. prosince 1922, čís. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní. Výtěžku těchto úvěrních operací nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů těchto podniků.

Článek XIII.

Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, budou vydány prováděcím nařízením.

Provésti tento zákon, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926, ukládá se ministru financí.

 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP