Předseda: Mám čest představiti členy nové vlády slavnému senátu.

Tiskem bylo rozdáno: Prosím pana tajemníka, aby to přečetl.

Senátní tajemník Dr. Šafařovič (čte): Tiskem rozdán ve druhé schůzí senátu Národního shromáždění republiky Československé dne 1. června 1920

tisk 1.: Vládní návrh zákona, kterým se rozšiřuje počet členů předsednictva senátu.

Předseda: Dále si dovoluji sdělovati, že se jednotlivé kluby ustavily takto:

1. Klub senátorů československé živnostensko-obchodnické strany zvolil předsedou senátora Trčku,

místopředsedou senátora Kotrbu a

jednatelem senátora Thoře.

2. Klub senátorů strany československé sociálně-demokratické dělnické.

Předsedou zvolen Dr. Soukup,

jednatelem Svěcený;

mimo to předsednictvo tvoří senátoři:

3. Klub senátorů strany československé-demokratické:

Předsedou zvolen Dr. Franta,

1. místopředsedou Žďárský,

2. místopředsedou Dr. Brabec,

jednatelem Dr. Fáček.

4. Klub senátorů der deutschensozial-demokratischen Arbeiterpartei:

Předsedou zvolen Dr. Heller,

místopředsedou Niessner.

Mimo to členy předsednictva jsou senátoři: Kiesewetter, Jarolim, Polach.

5. Klub der deutschen National-Partei.

Předsedou zvolen Dr.Naegle.

6. Klub des Bundes der Landwirte.

Předsedou zvolen Zuleger,

místopředsedou Luksch, jednatelem Spiess.

7. Klub der deutschen christlich-sozialen Volkspartei.

Předsedou zvolen Dr. Vetter, jednatelem Dr. Mayr-Harting.

Presidium ministerstva pro sjednocení zákonodárství a organisace správy v Československé republice sdělilo senátní kanceláři dopisem ze dne 19. května 1920 čís. 1173, že toto ministerstvo zastupovati bude v senátu ministerský rada Dr. Ladislav Sapara.

Podle § 2., odst. 2., jedn. řádu jsou pro každou schůzi plnou i výborovou vyloženy presenční listiny, do nichž nechť se přítomní páni senátoři podepisují.

Při plné schůzi senátu vyloženy jsou presenční listiny na stolcích u oken v pravo i v levo od předsednictva senátu.

Poněvadž presenční listiny budou z pravidla jediným důkazem o tom, že senátor zúčastnil se schůze, je v zájmu pp. senátorů, aby se do nich svědomitě zapisovali, chtějí-li se vyvarovati následků § 3. jedn. řádu.

Přikročím k projednávání denního pořadu.

Podle usnesení konference klubovních předsedů dám vykonati nejprve volbu 24členného výboru Stálého podle § 54. ústavní listiny, kde na senát přísluší voliti 8 členů a 8 náhradníků.

Pokud se týká způsobu volby, tedy usneseno bylo a dovoluji si to navrhovati, poněvadž došlo k dohodě všech stran, aby volba tato dála se akklamací.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti, poněvadž zvoleno bylo dosud 142 senátorů, z nichž 1/3 rovná se 47.

Táži se, není-li proti volbě a proti způsobu, jakým volba má býti vykonána, námitek. (Námitek nebylo.)

Není tomu tak. Přikročíme tudíž k volbě.

Navrženi jsou z plena za členy Stálého výboru tito pp. senátoři: Dr. Franta, Niessner, Dr. Spiegel, Dr. Soukup, Dr. Witt, Zavoral, Dr. Horáček a Dr. Klouda.

Táži se, kdo s navrženými souhlasí, a pnosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Jmenovaní jsou tedy zvoleni.

Za náhradníky Stálého výboru jsou navrženi pp.: Dr. Heller, Dr.Vetter, Cholek, Dědic, Dr. Karas, Dr. Vlček, Sokol, Dr. Veselý.

Táži se, kdo s navrženými kandidáty souhlasí, a prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Jmenovaní kandidáti jsou zvoleni za náhradníky Stálého výboru.

Byl mi dále podán dostatečně podepsaný návrh senátora Svěceného a soudr.

Žádám p. zapisovatele, aby jej přečetl.

Zapisovatel sen. Dr. Stojan (čte):

>Navrhuji, aby volba výboru rozpočtového, iniciativního a imunitního byla odložena až do příští schůze.

V Praze, dne 1. června 1920.<

Předseda: Táži se, kdo s tímto návrhem souhlasí, a prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh tento jest přijata volba těchto výborů jest tedy odložena do příští schůze.

Dovoluji si oznámiti, že se k slovu přihlásil p. ministerský předseda Tusar.

Uděluji mu slovo.

Ministerský předseda Tusar: Slavný senáte! Vážené dámy a pánové! Minulá vláda, kteréž jsem měl čest rovněž předsedati, slíbila ve svém úvodním prohlášení dne 10. července 1919, že po uzákonění ústavy a volebního řádu budou ihned vypsány volby do Národního shromáždění. V tomže týdnu, kdy se ústavním zákonům dostalo sankce, byly volby ihned vypsány. Po provedených volbách dne 18. a 25. dubna neváhala vláda okamžitě svolati parlament, aby zvolení zástupcové lidu mohli se ihned sejíti k vykonávání svých zákonných práv.

Poněvadž takto mezidobí bylo příliš krátce vyměřeno, nebylo možno předběžným vyjednáváním připraviti definitivní konstelaci parlamentní. Věcně a politicky rekonstruovaný kabinet opírá se prozatím o dřívější seskupení politické, aniž chce vylučovati některou jinou z politických složek této sněmovny ze spolučinnosti a odmítati její účast při definitivním uspořádání politických poměrů a vládní majority.(Výborně!)

Dříve nežli promluvím o programu vládním, považuji za vhodné stručně odpověděti na výtky pronesené proti činnosti předešlého Národního shromáždění a vlády s hlediska nacionálně politického.

Počínám s výtkou, že pravomoc presidentova jest příliš veliká a přímo nedemokratická. Dovoluji si odkázati na mínění německého státovědce, jenž před několika, dny připustil ve zdejším německém listě - třeba že jeho úsudek jest jinak velmi příkrý - že se zákonodárství o presidentovi s republikánskou ústavou dá srovnati.

Hlavní námitka obrací se však proti samému zbudování našeho státu. Tato výtka jest namířena zároveň také proti celé dohodě. Vznik Československé republiky, rozpadnutí Rakousko-Uherska a pohroma ústředních mocností vůbec jest událost tak světodějná, tak ohromná a tak velkého dosahu, že nemůže býti mým úkolem objasňovati zde vznik a vývoj velké války a dokazovati, proč centrální mocnosti podlehly.

Každý z nás cítí tu velkou přeměnu, cítí skoro na vlastním těle, že zaniká svět starý a tvoří se svět nový. My Čechoslováci postavili jsme se na stranu světa nového, porozuměli jsme historickému okamžiku a vítězství spojenců nám dalo za pravdu.

Chápeme s lidského stanoviska, že Němci a Maďaři vžívají se do nových poměrů těžce, ale nesmí se nám zazlívati, jestliže precisujeme státoprávní situaci co nejurčitěji. Český národ vytvořil na počátku středověku tento stát a nyní ho se Slováky zase obnovil. My v tom vidíme historickou spravedlnost. Věříme v historickou evoluční kontinuitu a z ní čerpáme přesvědčení, že zejména Němci, kteří po dlouhá staletí v tomto státě s námi žili, budou klidně na vybudování státu spolupůsobiti.

Žaloba, že nynější ústava jest oktroj a vznikla bez spolupůsobení Němců, jest právně neplatná. Předně musím uvésti, že spojenecké státy už před konečným rozpadnutím Rakousko-Uherska uznaly náš národ za spoluválčící a naše vláda od spojenců uznána. Jakmile se Rakousko rozpadlo, v nastalém chaosu byl právě náš stát mocnou podporou pořádku nejen v československých zemích, nýbrž i v jiných zemích bývalého Rakousko-Uherska. Celý svět uznává, že náš stát za neobyčejně těžkých poměrů udržel pořádek, a němečtí krajané nám dovolí tvrzení, že tento pořádek byl také v jejich vlastním zájmu.

Jestliže se s německé strany ukazuje na dlouhé trvání nezvoleného Národního shromáždění, musím se své strany ukázati na fakt, že jednání o mír v Paříži se neočekávaně prodloužilo. Od té doby, co jsme uzavřeli mír s Rakouskem, prošla jen krátká doba, která byla vyplněna pracemi ústavními a přípravami volebními. Mír s Maďary se právě teď teprve podpisuje.

Nebudu rozebírati státoprávní postavení německých vůdců před uzavřením a po uzavření míru s Rakouskem. Nechceme vyšetřovati, bylo-li toto odmítavé jejich stanovisko účelné, ale tolik musím říci, že nestalo se naší vinou, že němečtí krajané vzdalovali se parlamentární součinnosti, ani to nebylo naším úmyslem.

Naše volební řády do samosprávných zastupitelstev a do zákonodárného sboru, zajištující zastoupení minorit, jsou uznaně v celé Evropě nejliberálnější, jsou jasným důkazem naší národnostní spravedlnosti. Zajisté jsou vyvrácením toho, že bychom chtěli Němce nějak zkracovati anebo dokonce potlačiti.

Prohlášení parlamentárního svazu německého užívá, ovšem velmi silných výrazů proti administrací našeho státu. Pánové! Mluviti o žaláři a otroctví, o znásilnění a rdousení - takovými přehnanými a neoprávněnými slovy nedá se nikdo mýliti, a nemělo by smyslu chtít takové paušální a neoprávněné žaloby při této příležitosti vyvracet.

Konkrétně mluvíte ve svém projevu o školství. Tvrdíte na příklad, že jsme znásilnili vaši universitu. Co se však stalo? Hlavně to, že jsme odstranili zákonem pojmenování university podle Ferdinanda, že my Čechové jména takových Habsburků chceme míti vymýcena, to nám přece slušným způsobem nemůžete zazlívati! (Výborně!) Zrušili jsme některé školy vám samým nepotřebné, přebytečné, školy zřízené pod neblahým režimem starého Rakouska. Že jsme při úpravě všeho našeho školství jednali vždy jen s hlediska věcného a národnostně spravedlivého, toho důkazem jest fakt, že jsme zřídili na Slovensku, kde Němci vůbec dosud neměli svých škol, a kde zájem německého národa vyžadoval zřízení jích, přes 80 škol německých obecných, řadu škol měšťanských, odborných a středních. (Slyšte!)

Nechceme popírati, že některá ustanovení administrační dala by se změniti. Neračte zapomínati, že jsme převzali administraci rakouskou, a smíme-li tak říci, administraci Vaši, kterou teprve novým poměrům musíme přizpůsobovati. Toto přizpůsobení může se teď státi za vaší spolupráce. Jsme si jisti, že také německý národ uzná, že velká potřeba nynější doby jsou zákony a zřízení hospodářské a sociální. Výsledek voleb je nejen na naší, nýbrž také na německé straně jasným důkazem, že naši národové čekají od svého parlamentu především práci hospodářskou a sociální, tvůrčí práci regenerační a politiku v pravdě kulturní. (Výborně!)

Přecházím nyní k výkladu programu o této práci. Pozornost musím především věnovati neutěšené situaci zásobovací. Nejširší knihy našeho obyvatelstva nejenom v průmyslových obvodech, nýbrž i ve venkovských okresích trpí citelným nedostatkem potravin a mnohých jiných životních potřeb, zejména prádla, šatstva a obuvi. Nedostatky tyto, jakož i drahota, mající namnoze původ v neodůvodněném zvyšování cen, zejména však neodůvodněném podceňování naší měny v cizině, způsobují v širokých vrstvách lidu náladu nepříznivou pro zintensivnění práce, bez něhož nemůžeme se vrátiti k normálním poměrům. Pro zbytek nynějšího období snažíme se, abychom zvýšenými výkupy domácími a rychlým dovozem zásob v cizině nakoupených dostali se co nejdříve ze situace, která byla přiostřena hlavně zastavením dopravy na Labi. Hledíme zasáhnouti zvláště na místa ohrožená a nedostatky tam zmírniti. Pro nadcházející období žňové musí býti naší úlohou, abychom příští žeň ve prospěch státu chránili, ji zachytili a využili.(Výborně!)

Vázané hospodářství se zemědělskými produkty jest nutným důsledkem světové války, není nám proto nezměnitelným zařízením a bude uvolňováno časem s odpadáním příčin, jež je vyvolaly. Ceny zemědělských produktů budou stanoveny tak, aby byly úměrny k nákladům výrobním. Vláda bude rozsáhlejší podporou družstevnictví napomáhati přímému styku organisaci výrobců s organisovanými spotřebiteli. Jsme si vědomi, že musíme podporovati ze všech sil zemědělskou výrobu, abychom v dohledné době mohli dosíci žádoucího cíle soběstačnosti. Tak jako již dříve při produkci rostlinné vláda tuto cestu nastoupila vydatnou podporou při opatřování umělých hnojiv, odhodlána jest pokračovati nyní účelným budováním pokusnictví, usnadněním dovozu ušlechtilých semen, zvláště pak podporou všestranné meliorace půdy po stránce finanční i správní. Jelikož produkce živočišná utrpěla nebývalou měrou, nutno přivésti jí k novému rozkvětu, zvláště podporou dovozu prvotřídního materiálu chovného. Aby nebylo poruch v nutných pracích zemědělských, vstoupila vláda v přímý styk s organisacemi zemědělských zaměstnavatelů a dělníků, prostředkovávala při sjednávání kolektivních smluv a pokládá za svou povinnost starati se o to, aby vzájemným dodržováním těchto smluv umožněn byl nerušený vývoj výrobních poměrů na venkově. Doufáme, že v zájmu celostátním podaří se nám všechny otázky, jak mezd, tak pracovní doby se týkající vyřešiti způsobem mírným a klidným. Zemědělské obyvatelstvo, jemuž se ukládá dodávková povinnost produktů zemědělských, má však právo žádati, aby stejná dodávková povinnost byla zavedena pro výrobky průmyslové (Tak jest!) nutně potřebné, a to rovněž za ceny snesitelné (Tak jest). S největší rozhodností a nejkrajnější přísností vystoupí vláda proti lichvě s potřebami životními a bude zde apelovati při organisaci služby pro potírání lichvy i na spolučinnost občanstva, bez které zákonná opatření toho druhu nemohou býti dosti účinnými. Vývozu potravin za hranice bude vláda čeliti všemi prostředky. Dokud nám však naše zemědělská produkce nezabezpečí sama dostatečného množství chlebovin, budeme nucení počítati s dovozem ze zahraničí.