Nutno také a musím - ovšem zcela stručně pro krátkost času mně vyměřeného - zmíniti se o obchodní činnosti zahraniční ministerstva národní obrany. Nám stále přes opětovná protiopatření a přes známou obětavou a prvotřídní činnost hlavně občanských úředníků v ministerstvu národní obrany hrozí nebezpečí, že místo ministerstva národní obrany budeme zde míti ťKriegsministeriumŤ vídeňského slohu, které bude i s těžce obětovanými finačními prostředky nešetrným způsobem hospodařiti. Vidíme to už na rozpočtu ministerstva národní obrany a ještě více slyšíme to z různých rozhovorů zasvěcených osobností, že stále ještě podkladem vší hospodářské práce, a tedy i styků se zahraničím, ve vojensko-obchodním smyslu jest intendantská a oficírská moudrost, za kterou ovšem pak draze platíme. A uvedu hned případy z poslední doby. Ministerstvo národní obrany koupilo přes svou obchodní neschopnost na Slovensku bezmála za 1 mil. K vlny pro zhotovení látek pro armádní ošacení za ceny daleko vyšší, než jsou dnešní nabídky našeho textilního průmyslu. Odborníci odhadují škodu vzniklou vojenskému, eráru na 25 mil. korun. Tedy, vážení přátelé, mohl bych uvésti obrovské škody, které se způsobily vojenskému eráru nákupem cizích látek za hranicemi, které mohly býti ještě lacinější, poněvadž zde na skladě ležely.

Průmysl obuvnický i kožní v naší republice je v kritické situaci, neměl odbytu ani v cizině, ani v tuzemsku. Ve východních Čechách stojí dnes polovina továren. A v této době přichází ministerstvo národní obrany se žádostí povolení přívozu nebo dovozu dalších 50,000 kusů párů obuvi z americké vojenské likvidační podstaty v Koblenci. Zajímavo jest, že vojenská správa Jugoslávská zrovna v této době, když se americká obuv sem dovážela, koupila větní počet vojenských bot z našich továren a vyvezla je. Naše vojenská správa o těchto vojenských botách tuzemské výroby buďto nevěděla nebo nechtěla vědět!

Pánové! Já uznávám, že pan ministr dr. Hotowetz, který má vytvořiti úřad pro zahraniční obchod, jest odborník na slovo vzatý, že jest na svém místě a že zejména svými schopnostmi prospěje republice i celé široké veřejnosti neobyčejně. Ale tvrdím jedno; že přes jeho dobrou vůli, přes svou schopnost a snahu nebude míti úspěchu, když se nepostará o to, aby jeho úřad byl opatřen jen řádnými, odborně schopnými, tedy nejen teoretickými vědomostmi, ale i praktickými zkušenostmi vyzbrojenými a poctivými úředníky. Úřad pro zahraniční obchod musí býti moderním úřadem bez byrokratického aparátu, musí býti vzorem republikánské instituce, jež se přizpůsobuje požadavkům doby, musí rychle a energicky vykonávati úkoly své bez protekce a bez postranního osobního prospěchu. Ministerstvo toto vyvoláno je ze železné nutnosti. Sahá se k jeho zřízení opravdu, pánové, už trochu pozdě, ale lépe pozdě, nežli nikdy. V něm má býti jednou konečně soustředěna veškerá moc hospodářská a obchodní s cizinou, a bude-li regulováno v těchto intencích, jak se o nich zmiňujeme a jak se o nich zmiňuje ve velmi pečlivě sestavené důvodové správě pan ministr, pak můžeme se tomuto ministerstvu s důvěrou dívati vstříc.

Náš stát je státem průmyslovým a vývozním, a chceme-li dospěti ke správné vývozní politice, musíme každým směrem a všemi silami pracovati k tomu, aby naše obchodní politika byla aktivní. Že možno k tomuto výsledku dospěti, ukazuje obchodní bilance prvního roku naší samostatností republikánské. Letos následkem pochybené obchodní politiky objevuje se v bilanci značné minus.

Abychom správně posoudili svou situaci, je třeba vytknouti chyby dosavadního systému. V první řadě jest to neujasněnost kompetence jednotlivých ministerstev. Byli jsme svědky, že odborová ministerstva v otázkách zahraničního obchodu pracovala velice často jedno proti druhému, a tím způsobem vznikla nedůvěra k správnému řešení u našich jak průmyslových, tak i obchodních kruhů a zároveň i nedůvěra ciziny k naším obchodním institucím. Tímto způsobem utrpěl veškerý náš obchod i průmysl velmi těžké škody, které dlužno co nejdříve napraviti. Pánové, tímto jednáním v cizině dali jsme si znak orientálců, že totiž naše slovo jest nespolehlivé. Nebudu čísti odborné časopisy cizí; divná vysvětlení dávají našemu obchodu.

Tedy v první řadě jest povinností, získati ztracené důvěry v cizině. Tato důvěra byla otřesena vzájemně si odporujícími nařízeními, která se často příčila vydaným a schváleným zákonům. Na druhé straně působily škodlivě vlivy syndikátů a jednotlivých poradních sborů, které vybaveny byly velice jednostranně a uplatňovaly svůj vliv bez ohledu na všeobecné zájmy.

Správná obchodní politika státní musí se v prvé řadě říditi světovým trhem a světovými cenami. Nesmí proto tomuto úřadu státi v cestě dlouhá vyjednávání s ostatními resorty, vedoucí činitelé tohoto úřadu musí míti možnost říditi úřad elastický takovým způsobem, aby se přizpůsoboval okamžitě světové situaci. To platí zvláště pro nynější těžkou dobu, kdy přichází v úvahu nejen otázka cen zboží, nýbrž i otázka valutová. Je-li nutno dovážeti, jest dalším úkolem úřadu pro zahraniční obchod vedení a sestavení statistiky o výrobě, dovozu a vývozu. Tu jest povinností, zjednati správný obraz spotřeby, aby nebylo dováženo ani více ani méně, než jest skutečně potřebí. Při nízké naší valutě jest třeba býti zvláště obezřetným, aby sesílením dovozu nebylo mrháno zbytečně velikými peněžními obnosy.

Poukazuji zvláště na kovy. Následkem klesající valuty stoupaly úměrně ceny kovů, jichž byl v republice po převratu úplný nedostatek, a tu podařilo se v poslední době dovézti do republiky kovů takové množství, že republika jest zásobena alespoň na 3/4 roku. Tím, že nahromaděny byly spousty zásob za vysoké ceny, poškozen byl všeobecný zájem, a to proto, že nebylo kompetentního úřadu, který by nákup kovů v cizině s ohledem na potřebu správně řídil. Nákupy kovů obstarával Kovodělný syndikát kovu nakupovali továrníci, nakupovala je ústředna kovů, nakupoval je ministr zahraničních záležitostí, ministerstvo pošt, železnic, národní obrany a jiní. A jeden nestaral se o druhého po případě pracoval jeden proti druhému.

Tedy úkolem úřadu pro zahraniční obchod jest v prvé řadě zjistiti pohotové zásoby všech článků, které nutno dovážeti a zjistiti přesně potřebu a podle toho zaříditi a povolovati nákupy v cizině. Ovšem nesmí se zde bráti zřetel na obchodování bank, které ze spekulace nesou hlavní vinu na tom, že dospěli jsme k dnešním koncům.

Pokud se týče organisace úřadu pro zahraniční obchod, třeba poukázati k dosavadnímu stavu. Největší chybou dnešních institucí, tedy vývozní a dovozní komise, kompenzačního úřadu a jednotlivých syndikátů, byla neorganisovaná, roztříštěna práce. Vývozní komise nemohla samostatně rozhodovati bez kompensačního úřadu, tento opět bez slušení syndikátu, syndikát potřeboval k rozřešení určitých otázek schválení ministerstva veřejných prací, nebo ministerstva obchodu anebo zásobování lidu, nebo ministerstva financí atd. Tím způsobem každá taková záležitost nebyla vedena ke konci, trvalo to příliš dlouho, a tak se stalo, že mnohdy předpoklady dovozu nebo vývozu úplně se změnily.

Měl bych, vážení pánové, ještě mnoho stěžovati si. Bohužel, je mi vyměřen krátký čas, tak že mi nezbývá nic jiného, než abych přikročil ke skončení. Snad budu míti příležitost ve výborových schůzích přednésti své náhledy příslušným činitelům. Důležitým bodem pro činnost úřadu pro zahraniční obchod jest otázka poplatků z vývozu, otázka, jak zabrániti reexportu, otázka obchodu podloudnického, otázka konsulátů a odborového školství v cizině. Musím se zmíniti o důležitém činiteli v dopravnictví, železnicích, vodních cestách, poštách, telegrafech a telefonech, kterým musí ministerstvo věnovati rozhodně pozornost. Dovolte, abych s tohoto místa vzdal díky našemu dopravnictví - jak železničnímu, tak poštovnímu - za to, co vykonalo při převratu pro samostatnost našeho státu. Víme, že to byli železničáři, poštovní úředníci a zřízenci, kteří nedopustili, aby ve výživě a výrobě v době převratu byl zaveden nepořádek. Oni také láskou k samostatnosti české zadrželi každý převratný živel, který by byl vyvolal jistě rozvrat, a jsou to naší jednotáři, kteří v poslední době sletu všesokolského zakřikli také tu stávku, která byla nepromyšlena a která by poškodila naprosto veliký svátek sokolský, způsobila hanbu nám před celým světem a přivedla jistě rozvratné okamihy v naší republice. Sokolstvo, vážení přátelé, to bylo, které dnes volá naše jednotáře k nové práci, a jsem přesvědčen, že výzvy našeho bratra Scheinera naši jednotári uposlechnou, aby hleděli vykonati povinnost k národu a vlasti.

Lituji, vážení pánové, že nemáme ministerstvo zahraničního obchodu zřízeno jíž aspoň půl roku, neboť ono právě v dobách sletu sokolského mohlo ukázati svoji zdatnost. K nám přichází plno cizinců ze spřátelených států a ministerstvo, kdyby bylo bývalo zřízeno, mohlo uspořádati výstavu našich výrobků průmyslových, našeho domáckého průmyslu a ukázati celému světu, že vedle zdatnosti tělesné, železné kázně a nacionálního nadšení jest náš lid vyspělý také výrobně a obchodně, a to nejen silný jedinec, nýbrž i náš malý dělník. Vedle svátku velikého nadšení sokolského mohl to býti také svátek naší české práce.

Končím a doufám, že ministerstvo pro zahraniční obchod vykoná plně svou povinnost na ně vloženou, a proto my; jako strana státotvorná, podporovati budeme návrh a budeme hlasovati pro zřízení ministerstva pro zahraniční obchod v přesvědčení, že vládní orgány nezklamou naše očekávání, vyvedou stát z hospodářské bídy a přinesou jeho hospodářství opravdu nový rozkvět, aby lid práce bez rozdílu měl plné vědomí, že jeho stát jest jeho pravým a přirozeným domovem. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Slovo má pan senátor Oberleithner.

Sen. Oberleithner (německy): Velectěné paní a pánové! Slavná sněmovno! Chci-li k vám mluviti s tohoto místa jako zástupce sudetské země, jako zástupce úplně uzavřeného jazykového území, jež měří kolem 7000 km² a jest obýváno skoro 700.000 obyvateli, z nichž jest asi 23,000 Čechů, jako zástupce této země velice rád bych zasáhl do národněpolitické debaty a vypravoval vám o velkých strastech, jež prožil náš národ od počátku tohoto státu, vyprávěl bych o mnohých uvězněních, jež musili mnozí prodělati pro svévoli těch, kteří se nazývali národními výbory a kteří jen přispěli k tomu, že se zmocnila všeho obyvatelstva tohoto území veliká nespokojenost a nechuť ke všemu. S velmi malou důvěrou jsem vstoupil do této sněmovny, s malou důvěrou, že bude popřáno sluchu všem přáním a žádostem německého lidu, jakkoliv jsou tato rozumná a oprávněná. (Souhlas něm. senátorů.) Co však mne nejvíce zaráží a obdivem naplňuje, jest jednání české sociální demokracie. Ta právě, co jsme obzvláště zde ve sněmovně v tomto parlamentarismu prodělali, nás nadmíru zklamala. Musím říci zcela otevřeně a poctivě, že jsem naprosto zklamán ve vašem smýšlení. Než jsem započal svoji parlamentní činnost, byl jsem toho mínění, že lze od vás, ctění pánové české sociální demokracie, očekávati aspoň částečně uznání a rozumnost ve vašem jednání. Nyní však zřím pravý opak, neboť jste při všem svém počínání ovládáni právě tak národně přehnaným chauvinismem, jako chauvinisté národní demokraté. Já a moji soudruzi stojíme na stanovisku, že má každý svoji mateřskou řeč milovati a že má každý celým svým bytím a jednáním při své národnosti státi. (Souhlas něm. senátorů.) Při tom však nesmí se ztratiti aniž stlumiti cit pro spravedlnost vůči ostatním národnostem, jak tomu bylo až doposud u vás! (Souhlas na levici.) Máme právo, abychom žádali od českého národa, od jeho zástupců a orgánů, aby nepředpojatě zaujali stanovisko k našim přáním. Ale zamítnutí všech doposud přednesených přání a nároků, jednání úřadů počínaje úředním sluhou, bezpříkladné události v poslanecké sněmovně, kdež všichni čeští poslanci, bez rozdílu stran, bezohledně staví se proti životním zájmům svého vlastního státu, zamítají pozměňující návrhy k nejnešťastnějším předlohám zákonným, jako na př. všeobecné hlasování proti vyplácení válečné půjčky, a mnohé jiné okolnosti, jsou jen důkazem pro mé předchozí tvrzení.

S tím se pojí jednání a počínání v centrálních místech, v exekutivě a všeliký způsob ve styku s námi Němci. Připadá mi to, odpusťte mi to tvrdé slovo, jakoby stihomam jal celý český národ. Ale stav tento zdá se mi však býti daleko vážnější. Neboť bud jest to nejzlomyslnější úmysl postaviti se proti každému německému požadavku anebo jest to bezmezná neznalost ethnografických poměrů v tomto státě. Prvně zmíněné smýšlení československého národa bychom mohli sotva vykořeniti, druhou však okolnost, doufejme, že se nám podaří překlenouti, poučujíce stále a stále český lid o hravém stavu věcí, které jsou v tomto státě, předpokládaje ovšem, že se nedají nijak svésti v jejich počínání a jednání zlomyslným úmyslem, jak jsem se s počátku zmínil.

Jsem ze severní Moravy. Odpusťte, když zcela krátce poukáži na své politické a národně-politické přesvědčení, neboť hospodářské záležitosti jsou s politickými a národně-politickými poměry tak úzce spojeny v našich sudetských zemích, že musím voliti tuto předmluvu, abych tak mohl věcně a správně objasniti hospodářské poměry. Jsem ze severní Moravy. Čtěte, pánové z české sociální demokracie mísy Viktora Hegera, čtěte spisy německého sociálního demokrata Hanusche, kterého si i já velice vážím, přečtěte si slova Entseberga a poznáte, jak velké národní uvědomění v nás spočívá, jaké rozumné názory také máme, jimiž odedávna nadšeni jsme ve snaze, totiž dobře vycházeti s těmi, kteří s námi žijí na jazykovém rozhraní. Pokusím se vám dokázati, že jsme v hospodářském životě na sebe odkázáni, a že nelze jeden národ potlačovati a jiný uměle vyzdvihovati. Proto budeme vám to, ctěné dámy a pánové, vždy a vždy vyprávěti, přes všechny útrapy, jichž jsme zakusili, setrváme zde v této dvoraně přes všechny protivnosti, neboť doufáme ve zlepšení politických poměrů, od vyšší moudrosti a klidné rozvahy, která snad po ústavním zákoně zavládne v senátu.

Velectěné dámy a pánové! Máme dva zákony, jimiž se zde dnes musíme zaměstnávati. Jest to zákon o zřízení úřadu pro zahraniční obchod a zákon o výplatě válečné půjčky. Oba zákony jsou v úzké souvislosti s národním hospodářstvím, takže si dovolím ke konci i nyní při této debatě poněkud se vysloviti o válečné půjčce. Budu pro zřízení úřadu pro zahraniční obchod hlasovati a sice vycházeje ze stanoviska, že má v této době stát nejen právo, ale i zatracenou povinnost, aby zasáhl vhodným způsobem do hospodářského života státního. Přímo a bezohledně má v nynější době stát činně se postarati o zvýšení produkce. Přátelství k průmyslu u vlády nesmí již nadále zůstati pouhým programovým bodem. Nebude-li zvýšena schopnost státní výroby, resp. hospodářství, pak rozhodně nemůžeme dále snášeti finančních břemen, která nám bezohledně stát ukládá. Nebude-li náš zahraniční obchod obnoven, nebude-li zahraniční obchod posílen, není možno, abychom byli schopni v zahraničním obchodě platiti. V průmyslové politice musí býti bezpodmínečně zaveden určitý systém. K těmto směrnicím počítám také úpravu dělnického trhu, aby mzda úplně se přizpůsobila k výdajům za životní potřeby a poměrům konkurenčním, dále organisaci dělnického průkazu, organisaci průmyslu a obchodu za účelem pravidelného obstarávání surovin, povzneseni poměrů transportních podporováním zahraničního obchodu, avšak beze všeho úzkostlivého zření na naši obchodní a platební rovnováhu.

Při uvažování o této základní myšlence jest bezpodmínečně zapotřebí, abychom si objasnili, jaké má vláda zaujmouti stanovisko oproti požadavkům za státní obhospodaření z jedné strany a oproti hlasům a požadavkům volného obchodu z druhé strany. Jakkoliv jest choulostivé thema a jakkoliv narazí na veliký odpor u jedné i druhé strany, vyjádříme-li se tak nebo onak i při této důležité otázce, myslím přece, že mám povinnost přiznati se zde v senátě, před tímto forem, o kterémžto sboru máme přes všechna protivenství, jichž se nám v parlamentě dostalo, přece jen nejlepší mínění, svobodně jako řádný člověk přiznati, čeho v národním hospodářství chceme a k jakým náhledům jsme v národním hospodářství dospělí. Důsledky různých hospodářských principů stihají pak mimořádně též zahraniční obchod, pročež není možno přes to přejíti, aniž bych své názory plně a s přesvědčením o této otázce nevyjádřil. Ve zprávě, kterou jsem měl čest podati v městském zasedání v Brně, bezprostředně po vypuknutí války na jaře 1915, jsem úplně své stanovisko objasnil a zaujal své stanovisko tak, že tehdy území mimořádné silné bylo zanedbáno - právě jako dnes - a to bylo a jest hospodářské blaho veškerého národa. Jako bezprostřední následek války přišla hospodářská bída, mimořádná drahota do země, ku kteréž se tehdejší vláda zachovala docela bezmocně. Městská zastupitelstva uznala to za nutnou potřebu, aby bylo zaujato stanovisko ze směrodatných míst proti těmto nesrovnalostem hospodářského života, vycházejíce ze zásady, že za války a v jiných těžkých dobách jest blaho národa nejvyšším zákonem.

Správně se pokusila vláda, aby učinila přítrž nesmyslnému stoupání cen dobrým a správným nařízením ze dne 4. srpna 1914. Tímto císařským nařízením, které tehdy bylo vydáno, byly splnomocněny orgány státní, aby na sebe brali přijetí všech nutných potřeb životních, příležitostně nebo pravidelně se vracejících. Vládní orgánové osvědčili se tehdy příliš chabými, opatření vládní byla tehdy příliš vrtkavá, než aby mohlo z tohoto, v pravdě dobře zamýšleného zákona, dosíci se nějakého výsledku.

K tomu se pojily základně klamné názory směrodatných osobností, jako ku příkladu ministra Höfra, jenž tehdy, podle mého nesměrodatného mínění, vyslovil nešťastnou větu, že totiž lze zvětšiti produkci jen zvýšením cen. Dle mého zmínění jest tento výrok od národního hospodáře nesmyslný a proti tomuto výroku jsme jako nástupci měst dalekosáhlým způsobem bojovali při zasedáních a i jinak proti samému ministrovi jsme vedli tuhý boj. Své stanovisko jsem tehdy, a já zde podtrhuji toto slovo, dalekosáhle popsal ve svém referátě, vycházeje, nelekejte se, z národohospodářských poměrů 16. století a popsal jsem všechny národohospodářské systémy. Zabýral jsem se až do podrobností physiokratickým systémem a všemi ostatními, abych mohl vědecky úplně odůvodniti, že ony náhledy, k nimž jsme se konečně propracovali, nejsou nesprávné, nýbrž správné. Tehdy jsem se úplně shodl s ideami národního oekonoma Liszta a zbudoval jsem své národohospodářské myšlenky ponejvíce na idei národohospodářství s ochranou celní. Řekl jsem tehdy ve své řeči toto: ťProstá skutečnost, že při hospodářském převratu trpí celé třídy obyvatelstva, že tato utrpení mohou však chytrou hospodářskou politikou býti zmírněna, že dle společenského náhledu musí býti hospodářské pokroky vykoupeny bídou určité části obyvatelstva, že nynější právní řád není nijak výsledkem volného vývoje zákona přirozeného, nýbrž ze tento byl vědomě vytvořen zásahem veřejné moci, v jejím celém historickém vývoji, pak změněné názory o podstatě státu zavdaly mnohým národním oekonomům podnět ku změně názorů. Od formule: ťlaisser allerŤ, nechati vše běžet, jež znamená, že při volné konkurenci, bez státního zasahování se nejlépe daří zájmům všech, bylo skoro úplně upuštěno. Všeobecně uznávají nyní národní oekonomové theorii, že státu přináleží nejen negativní úloha, poskytovati ochrany, nýbrž že musí v zájmu všeobecného blaha účinně zasahovati do utváření se hospodářského řádu. Právě tehdy řekl jsem tehdy ťv nynějším časeŤ bylo bezpodmínečně žádoucno takového zásahu státního do hospodářských poměrů a naprosto nutný nějaký zákon. Za žádných okolností se nesmí úplně uplatniti nyní heslo o valném obchodu, upravování cen podle nabídky a poptávky, čehož by se mohlo využíti v takových časech ku prospěchu hospodářsky silnějšího a ku škodě hospodářsky slabšího.Ť ťKonečného zmenšení nesměrně vysokých tržních cen jest zapotřebíŤ, řekl jsem tehdy, ťale ještě z jiných důvodů a právě my zástupci měst máme to uvážiti, ježto jest rychlé a radikální zasáhnutí politickou nutností.Ť

Velectění pánové! To byly moje názory na počátku války a já se přiznávám docela otevřeně, že mnohé z nich ťz částiŤ zůstaly až podnes. Říkám úmyslně ťz částiŤ, a během svých vývodů se na to ještě vrátím. Já pohlížím jako obchodník a vyrabitel na volné a nevázené hospodářství ještě před válkou v mnohých obchodních a průmyslových součástkách, neříkám ve všech, jako na vytoužený ideál. Pokud však jsou poměry, jako dnes, to jest mé opravdové přesvědčení, jest okamžitý volný obchod jen hospodářským nebezpečím a toto nebezpečí jest, jak smím tvrditi po mých rozsáhlých zkušenostech, u oněch součástek, u kterýchž bylo státní obhospodaření bez přechodu zrušeno ponenáhlé a soustavné odbourání jeho musí býti naším rozumným programem.

Velectění pánové! Rád bych vás při této příležitosti seznámil se spisem sekčního šéfa Riedela, jenž jest znám všeobecně jako národohospodář. Bohužel nedovolí mi přísnost pana předsedy a pak již pokročilý čas, abych se šířeji do této věci pouštěl, ačkoliv by bylo velmi cenné slyšeti k sesílení a odůvodnění těchto názorů také to, co Riedel praví. Proč se volá dnes všude po zrušení centrálního obhospodaření? Proč slyšíme to všude v hospodářském životě? Přiházejí se velice často případy, o nichž můžete sotva věděti. Neboť, kdybyste všechno to věděli, ctění pánové, co my venku v životě hospodářském o těchto věcech víme, pak byste za všech okolností vzali velké koště a radikálně tyto poměry pročistili. Mám zde dostatečně materiálu po ruce, tak že bych vám mohlo všech těchto věcech obšírným způsobem vykládati. Musím si však odříci, předložiti vám tyto mnohé případy, poněvadž mi k tomu schází čas. Jedno bych zde chtěl však přece říci. Zdá se mi býti skoro klasickým případem dopis obchodníka, jenž píše jinému obchodníku toto: Originál tohoto dopisu mohu vám kdykoliv ukázati, ctění pánové, a mohou se o tuto záležitost všickni oni zasaditi, kteří o této špinavé záležitosti něco vědí. Dopis zní takto: ťDnes jsem se dozvěděl, že jste již častěji usilovali o dovoz toho a toho množství, že jste však byli vždycky odmítnuti. Dovoluji si Vás tedy uctivě upozorniti, že bych Vám obstaral s úplnou jistotou povolení k dovozu 100 až 200 vagonů během čtrnácti dnů až tří neděl, přímým spojením s dvěma pány dovozního syndikátu. Nároky, které já, po případě oni dva páni kladou, oznámím Vám ku konci dopisu. Očekávaje obratem pošty Vaši laskavou odpověď, znamenám se v úctě....Ť Tisíc Kč za vagon, 150 Kč tomuto čestnému muži, jenž převzal sprostředkování mezi syndikátem a stranou! (Výkřiky německé: Slyšte! Slyšte!)

Ve své, mne vlastní nestrannosti a nepředpojatosti, musím však přiznati, že se na některých místech pracuje správně. Shledal jsem ku příkladu ve svém vlastním obchodě, že počínání chemicko-technického syndikátu a státního úřadu pro oleje a tuky jest v ohledu povolování dovozu a vývozu hospodářství, jemuž nelze něco namítati. Na druhé straně shledal jsem v jiném odvětví své hospodářské činnosti, u komise pro dovoz a vývoz, oddělení kovový syndikát, naprostý opak. Žádosti z ledna a února nejsou ještě vyřízeny. Žádost na opotřebovaný stroj olejový nebyla dosud přes všechny písemné i ústní urgence vyřízena, přes to, že bylo lze za tento starý stroj dostati cement, produkt, o němž všickni, kteří se poněkud zaměstnávají s tímto artiklem, vědí, že jest pro nás velmi důležitý, poněvadž průmysl cementový uvázl právě následkem nedostatku uhlí. Jak již bylo dříve řečeno, jest proti tomuto trvajícímu centrálnímu hospodářství také proto odpor, poněvadž z mnoha průmyslových závodů přicházejí žaloby, že nejedná se stejné s podniky českými jako německými. K těmto všem otázkám náleží ještě jedna mimořádně důležitá, totiž zdanění. My, kteří živíme se živností, nechceme se nijak uzavříti před daněmi, ovšem odpovídají-li tyto poměrům výdělečným. Při tom se však bezpodmínečně musí bráti zřetel na to, aby státní výdaje nepřekročily potřebnou míru. To jsou potřebná opatření, kterým by měl příští pan ministr zahraničního obchodu věnovati pozornosti. Také se správným zdaněním národohospodářství, a to zajisté pan ministr přizná, souvisí zajistě možnost vývozu, správné vedení obchodu a směna.

Poukazuji dále na jiného národního hospodáře, jenž vám jest asi rovněž všem velmi dobře znám, sekretáře obchodní komory v Opavě dr. Freisslera, který při příležitosti schůze průmyslníků v Opavě pronesl národohospodářsky klasickou řeč. S každým slovem, jež vyřkl, musí podle mého mínění souhlasiti všichni, kdo žijí v národohospodářském životě, jak vyrábitelé a obchodníci, tak všichni sociální demokraté, poněvadž užil správných slov pro to, jak v této říši vypadá národohospodářství. On vyslovuje se, a to musím zde říci, o zdanění takto krátce, ale věcně: ťVe skutečnosti ponechává válečná daň ve spojení s ostatními veřejnými zatíženími právě podnikům velkým a schopným nepoměrně méně, ba takřka nic. To by mohlo býti okamžitě populárním úspěchem, avšak doba nemožnosti dalšího provozování, uváznutí, postoupila nyní do úžasně zřejmé blízkosti. Osobní daň z příjmů s přirážkami a daněmi z válečných zisků, výdělková daň, nejnověji zcela mechanicky a při tom vyměřená percentuelně podle příjmů naprosto mimo zákonné osnovy, fiskální počínání, jež znemožňuje přímo hospodářsky potřebné odepsání a tvoření záloh, daňová proresse, která příjmové optimum stlačuje, všechna tato daňově technická zařízení spolupůsobí k ochromení nejen chuti vyráběti, nýbrž i možnosti vyrábění, jestliže ji přímo neničí.Ť

Stejným způsobem jako o nemožnosti této válečné daně mohli bychom se vyjádřiti i o dávce z majetku. Tyto zákony jsou všechny vyrobeny pod velkým tlakem, podle mého mínění však, nebylo o nich velkým tlakem uváženo, a vy časem ať již chcete, nebo nechcete, přijdete k poznání, že tyto zákony budou se museti novelisovati, aby nebylo uvedeno národní hospodářství do bídy anebo aby nebylo úplně zničeno. Tento zájem na věci má nejen německé obyvatelstvo, nýbrž i obyvatelstvo české. Neboť nedovedu si mysliti; že by se mohly činiti výjimky, a bude zapotřebí zodpovědné práce, aby bylo lze příslušným způsobem zmírniti tento nesmyslný a zlomyslný zákon. Pro zdravý zahraniční obchod jest zapotřebí jednotného hospodářského plánu, jak již jsem na počátku svých vývodů zdůraznil, kteréhož však, jak víme všichni, správa tohoto státu pohřešuje. Na jedné straně se ozývá volání po státním obhospodaření, na druhé straně, jak říká dr. Freissler, proniká požadavek volného hospodářství a vžité, dobře osvědčené organisace budou bez ocenění vnitřních vztahů zrušeny. Chtěl bych předvésti několik příkladů rovněž z řečí dra Freisslera a říci toto: ťProdej masa a dobytka bude volný. Varujeme ještě včas před následky, totiž před mnohonásobení cen, před odlivem zboží a před nutností opětného zavedení státního obhospodaření na vypleněné pak půdě. Vzorně zavedená akce pro ošacení lidu se ruší. Dnes křičí každý více než kdy jindy po oděvu. Podpora nezaměstnaných se zastavuje, ale počet nezaměstnaných se nijak nezmenšuje, atd. Markantní případ z hospodářského života. Svého času byla ve Vídni ve válce centrála cementových továren; ti, kdo potřebují ve svém hospodářském životě též cementu, vědí, že tato centrála, jako všechny ostatní centrály, nebyla nijak bez chyb, a že bychom musili vysloviti hospodářství i této centrály příkrou kritiku. Avšak jaké jsou poměry nyní? Zde v tomto státě jest cementový průmysl úplně ve volném obhospodaření. Že se se zbožím nezachází naprosto nestranně, že mnozí, kteří cementu potřebují, žádného nedostanou a musí se přímo žebrati o příděl každého vagonu cementu, že ale, teď přijde něco, co vás bude zajímati, s vědomím, nebo bez vědomí, říká se bez vědomí, vlády bylo zašantročeno mnoho zboží, mnoho vagonů, sta, ne-li tisíce vagonů cementu do ciziny, aby poskytly vzpruhu ve valutních poměrech a že náš konsum po mnoho neděl byl zlomen, čímž stavba obytných domků v městech i na vesnicích utrpěla velké škody. V této záležitosti jsem jednal u ministra veřejných prací a jeho orgánů, dále u ministra sociální péče. Bylo mi sice slíbeno, že se v té věci učiní náprava, já však mám pocit, že se doposud ještě ničeho nestalo.

Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že půlhodinná lhůta již uplynula.

Sen. Oberleithner (pokračuje): Jsem ihned hotov! To se dále též každého z vás týká, co vše s tímto vývozem souviselo. Nezpracovaný cement jest surovina. Takové výrobky, které se dají dělat z cementu, možno mimořádně dobře vyráběti pro cizinu. Mimo to ještě, co musí každému národohospodáři bíti do očí, vedle ceny cementu nutno považovati za předmět vývozy v určitém smyslu ještě podíl kapitálu a pracovní sílu národa. Daleko by jistě zavádělo, kdybychom chtěli pojednati o hrozně ztížených poměrech, které vládnou v zahraničním obchodě, jmenovitě v poštovní dopravě, a při povolování k odjezdu atd.

Bez podstatné příčiny zvětšuje se stále a stále armáda úřednická. Stojím na stanovisku, jak je již formuloval jeden z pánů předřečníků, že stále a stále se zvětšující byrokracie zahraniční obchod jen ztěžuje. Nesmíme zoufati, že jsme ve strašné hospodářské krisi; vláda a jmenovitě ministerstvo obchodu a ministerstvo pro zahraniční obchod musí se vším možným způsobem starati, aby hospodářský život byl vhodným způsobem uveden do starých kolejí. Krise tato může býti zmenšena jen úspornými opatřeními v obchodě a v životě hospodářském samém.

Souhlasím se zákonem o zřízení ministerstva pro zahraniční obchod a sice z té zásady, že, podle mého mínění, jest zasažení státu v tak mimořádně těžké době do národního hospodářství nutnou potřebou. Dovolím si ještě krátce říci toto: Zákon o výplatě válečné půjčky jest v mimořádně úzké souvislosti s národohospodářstvím. Pánové ze strany české sociální demokracie měli byste rozvážiti ještě v posledním okamžiku, hlasovati pro takové nešťastné zákony, neboť se domníváte, že bude tím postiženo jen německé národní hospodářství. Postihnete - v malém území závisí jedno na druhém - ženete-li již k čertu německý kapitál, postihnete při tom i český hospodářský život. Vy jej budete ruinovati, čímž zruinujete též celý útvar státní; toho buďte pamětlivi. Dříve, než opustím toto místo, chtěl bych promluviti několik slov ještě ke všem německým stranám. Představujeme sice národní jednotnost, přece však zastupujeme různá hospodářká stanoviska, pročež se jeví, ne zvláště příjemným způsobem, různé protiklady.

Připomínám si zde rád průběhy zemských shromáždění v sudetských zemích. I tam bývaly vždy zastoupeny všechny stavy a třídy. Tam se však tvořila politika jednotná, kterou rád a s pýchou vždy nazývám ťsvojí politikouŤ, neboť já jakožto zástupce zemského hejtmana jsem se vždy snažil, abych odstranil extrémy a abych požadoval jen to, co směřovalo k jednotnosti. Co se dařilo tam, proč by se to nemohlo dokázati zde? Mne naleznete, ctění páni sociální demokraté, a jsem úplně přesvědčen také mé všechny kolegy v jedné řadě, vždy s vámi, neboť jest zapotřebí provésti cenné sociální reformy.

Předseda (zvoní): Prosím p. řečníka, aby skončil.

Sen. Oberleithner (pokračuje): Jsem hned hotov. Dvě minuty ještě. My z měšťáckých stran musíme míti moudrost a poznání, že nesmíme bojovati nikdy proti tomu, co je opravdu demokratické, poněvadž jest vysoce mravní zákon: ťdopomoci k blahu národa národem samýmŤ. I já jsem zvyklý vyhýbati se všem extrémům v životě hospodářském, nedopouštěje nikdy, aby dosažení hospodářského zisku všeobecně směřovalo ku prospěchu jednotlivce na útraty veškerenstva. To však vyžaduje, ctění pánové ze strany sociálně demokratické, abyste se vyhýbali všem extrémům, jak v otázkách kulturních, tak i v otázkách náboženských a zejména v otázkách hospodářských. Já tvrdím, že v této době každý musí míti hluboké sociální smýšlení. Hledejme tedy společně cesty, které směřují v otázkách hospodářkých, národnostních, kulturních k blahu veškerosti, k blahu německého národa. (Souhlas a potlesk německých senátorů.)

Předseda (zvoní): Byl jsem upozorněn, že pan řečník užil ve své řeči výrazu, že je ťVertreter des SudetenlandesŤ. Poněvadž podle ústavy neznáme žádného politického útvaru ťSudetenlandŤ, musím volati pana řečníka k pořádku. (Výborně! - Odpor na levici. - Výkřiky sen. Hartla.) Pan senátor Hartl nemá slovo. Volám ho k pořádku. (Výborně! Potlesk.)

Dovoluji si oznamovati, že mně byl předložen dodatečně podporovaný pozměňovací návrh k § 3 osnovy. (Hluk na levici. - Předseda zvoní.) Prosím o ticho.

Žádám pana zapisovatele, aby tento návrh sen. Heckera a soudr. přečetl.

Zapisovatel sen. Svěcený (čte):

ťVýši manipulačních poplatků, jakož i všech dávek vůbec vybíraných z vývozu a dovozu určuje Národní shromáždění.Ť

Předseda: Dále mi byla předložena dodatečně podporovaná resoluce senátora Heckera k zákonu o úřadě pro zahraniční obchod.

Žádám pana zapisovatele, aby tuto resoluci přečetl.

Zapisovatel sen. Svěcený (čte):

ťPro ustanovení úředníků v úřadě pro zahraniční obchod platí tyto zásady:

Při stejné odborné kvalifikaci buďtež pro tento úřad ustanoveni němečtí úředníci podle jazykových potřeb obyvatelstva.Ť

Předseda: Debata jest skončena.

Táži se pana zpravodaje, zdali si přeje ještě slova.

Zpravodaj sen. Roháček: Prosím.

Předseda: Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Roháček: Slávny senáte! Čo sa týka pozmeňovacieho návrhu k § 3, mal by som, len krátku poznámku, že z technických dôvodov je neprijateľný, poneváč na svetovom trhu je treba často len 1/4 hodiny, aby sa cena pozmenila. Preto je neprípustné, aby Národné shromaždenie o tomto mohlo jednať. Navrhujem slávnemu senátu, aby tento pozmeňovací návrh bol zamietnutý. Čo sa týka rezolucie, v našej ústave má zabezpečené každý jednotlivec, nech je národnosti ktorejkoľvek, že úrad môže zastávať, má-li k tomu kvalifikáciu. Z tej príčiny navrhujem, aby slávny senát návrh rezolučný zamietnul. Poneváč nechcem viac šíriť slov, zakončujem týmto a prosím slávny senát, aby obidva návrhy zamietnul a návrh vlády, tak ako sa stalo v dolnej snemovni prijal v plnom znení.