Zpravodajem je pan senátor Kadlčák. Uděluji mu slovo.

Zprav. sen. Kadlčák: Slavný senáte!

Poslanecká sněmovna usnesla se na zákoně podle vládního návrhu tisk čís. 80, jímž se prodlužuje lhůta v § 28 onoho zákona a sice při bodě 4., týkajícím se podpory při zahájení soustavné elektrisace ze dne 22. července 1919, č. 438 sb. z. a nař. (tisk 80).

Výbor technicko-dopravní projednal tuto věc náležitým způsobem ve schůzi konané dne 14. července t. r. a navrhuje slavnému senátu, aby zákon, jak byl usnesen poslaneckou sněmovnou, byl slavným senátem přijat a schválen.

Zákon má následující znění: Zákon ze dne.... 1920 o prodloužení lhůty stanovené v § 28, bodě 4 zákona o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace ze dne 22. července 1919, č. 438 sb. z. a nař. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1. Lhůta jednoho roku, stanovená v § 28, bodě 4. zákona o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace ze dne 22. července 1919, č. 438 sb. z. a n., prodlužuje se do konce r. 1924.

§ 2. Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 3. Provedení tohoto zákona ukládá se ministru veřejných prací spolu se zúčastněnými ministry.

Kromě tohoto zákona byla výborem technicko-dopravním schválena také resoluce senátora dr. Brabce, v níž se praví:

"Vláda nechť urychlí věc, pokud to finanční a hospodářské poměry dovolí a nechť se neváže na lhůtu do r. 1924 leč v případech naprosto nutných".

Navrhuji přijetí tohoto zákona i navržené resoluce.

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Přikročíme k hlasování. Hodlám opětně dát hlasovat o celé osnově zákona, všech třech paragrafech, nadpisu a úvodní formuli najednou.

Není proti tomuto způsobu hlasování námitek? (Nebyly.)

Poněvadž není námitek, přikročíme k hlasování.

Kdo s navrženou osnovou zákona, se všemi 3 paragrafy, s nadpisem a. úvodní formulí zákona souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá v prvém čtení.

Přikročíme hned ke hlasování ve druhém čtení podle paragrafu 55 jed. ř.

Kdo s navrženou osnovou zákona souhlasí ve druhém čtení, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá ve čtení druhém.

Máme zde ještě resoluci. Kdo s navrženou resoluci, jak byla přečtena, souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Bylo mě vysloveno přání, aby 6. odstavec denního pořádku byl dán před odstavec 4., a to z toho důvodu, že vlastně z toho bodu vyplývají teprve důsledky přijatých zákonů pokud se týče odstavců 4. a 5. Není-li námitek, chci tomuto přání vyhověti. (Námitek nebylo.)

Není námitek. Přikročíme k projednání bodu 6., to jest

4. Zpráva výboru sociálné-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu o mimořádné výpomoci státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných (tisk č. 106).

Zpravodajem jest pan senátor R. Pánek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. R. Pánek: Slavný senáte!

Státní zaměstnanci požívají ještě z dob starého Rakouska dvojího drahotního přídavku, a to: běžného drahotního přídavku, jenž se vyplácí měsíčně, a pak tak zv. drahotní výpomoci čtvrtletní, která se jim vyplácela až do měsíce dubna pouze každého čtvrt roku.

Připomínám, že tyto oba druhy drahotních přídavků jsou stupňovány podle členů rodiny a že nebyly za republiky zvýšeny. Naše vláda hleděla již loňského roku učiniti tomuto jistě nezdravému hospodářství s drahotními přídavky přítrž a proto svolila, aby bylo základní služné státních zaměstnanců přiměřeně zvýšeno za současného částečného sníženi stávajících drahotních přídavků. To stalo se zákonem ze dne 7. října m. r. Zároveň však prohlásila vláda tehda, a zdůraznila to, že chce také i jiným způsobem pomáhati státním zaměstnancům, ne snad jen pouze penězi, zejména však přislíbila, že se přičiní o to, aby nastal znatelný pokles cen všech životních potřeb tak, aby v daném okamžiku se mohlo přikročiti ku snížení, event. k úplnému odstranění těchto drahotních přídavků. To se však nestalo anebo nemohlo státi, krátce jsme byli svědky stále stoupající drahoty, takže státní zaměstnanci, ačkoliv byli citovaným zákonem ze 7. října s oním zvýšením základního služného velmi spokojeni, přece byli nuceni letos záhy. z jara přijíti opět s požadavkem dalšího zvýšení drahotních přídavků a vláda a Národní shromáždění nemohlo tomuto požadavku upříti odůvodněnosti a oprávněnosti. (Místopředseda dr. Soukup převzal předsednictví.)

Tehda podal posl. Brodecký ve státně-zřízeneckém výboru předešlého Národního shromáždění návrh na 200 % zvýšení běžných drahotních přídavků, proti čemuž se však vyslovila vláda z finančních důvodů, a konečně po dlouhém jednání svolila k tomu, aby ony čtvrtletní drahotní přídavky, o nichž jsem se také zmínil, vyplácely se od dubna až do konce srpna t. r. měsíčně. Zároveň však a to opět zdůraznila, že chce tentokráte opravdu vzíti zásobování státních zaměstnanců životními potřebami do ruky, zejména že chce realisovati jednomyslně tehda schválený návrh posl. Buřívala, směřující k tomu, aby státní zaměstnanci byli zaopatřeni šatstvem, prádlem, obuví, potravinami a pod. Státně-zřízenecký výbor tehdejší přirozeně, že musil se spokojiti s tímto prohlášením. Nebylo také žádného jiného zbytí, poněvadž Národní shromáždění bylo již na sklonku své působnosti. Ale tehda bylo také výslovně konstatováno, že zvyšovati požitky státním zaměstnancům není onou správnou cestou, která by vyvedla státní zaměstnance z oné bídy, z oné nouze, do které upadli za války a konečně také i po válce, ale tehda výslovně konstatováno ve státně-zřízeneckém výboru, a to jednomyslně, že vlastně tím, když se státním zaměstnancům přidává na platech, že tím také přibývá současně drahoty. Bylo výslovně řečeno, že se tu tvoří takový začarovaný kruh, circulus vitiosus, jenž by vlastně šel, kdybychom každého půl roku měli zvyšovati platy státním zaměstnancům, in infinitum, bylo. výslovně řečeno, že vlastně ty miliony, které vláda zde obětuje ve prospěch finanční tísně státních zaměstnanců, plynou velkokapitálu, velkoprůmyslu a velkoobchodu do kapsy. Zcela správně. Proti tomu závěru nelze ničeho namítati. Ale já se táži: Platí tento závěr jen pro státní zaměstnance? Neplatí současně na příklad i pro dělnictvo, pro živnostníky, pro obchodníky, neplatí také pro soukromé zaměstnance? Jestliže se zvyšuji následkem drahotních poměrů mzdy, platy soukromých i státních zaměstnanců a jestliže se tím zvyšují ceny výrobků zboží, zda-li pak se také netvoří takový začarovaný kruh, z něhož nemůže nikdo ven? Právě tak, jako když se zvyšují státním zaměstnancům jejich požitky. Co platí pro státní zaměstnance, má platiti přirozeně pro každého hospodářského činitele a pro všechny vrstvy. A zatím co vidíme? Vláda je sama nucena v důsledku stávajících drahotních poměrů sahati k podobným prostředkům, zavádí nové dávky, jako na příklad nedávno zavedla dávku z uhlí, která tak těžce dolehne na státní zaměstnance, jakož i na široké vrstvy lidové, ona zvyšuje tarify železniční, poštovní, zavádí nové daně a jejího příkladu následují komuny, konečně i soukromí podnikatelé, zkrátka my jsme každodenně takřka svědky takového podobného opatření, jež není vlastně ničím jiným nežli jedním z těch bezpočetných článku onoho řetězu, onoho začarovaného kruhu, my jsme jsme svědky toho, že je to opak těch různých opatření, které vlastně přispívají k tomu, že snižuje se stále a stále víc a více životní úroveň člověka, zejména člověka bezbranného, jenž proti těmto zjevům se nemůže hájiti, a k těmto lidem v první řadě přirozeně patří i státní zaměstnanci, jakož i všichni veřejní zaměstnanci, poněvadž oni nemohou přesunout břímě drahoty na stav jiný. Oni totiž také neuzavírají žádné, snadno měnitelné, tedy podle poměrů měnitelné, snadno rozvížitelné kolektivní smlouvy, oni uzavírají, tito státní zaměstnanci se státem smlouvy doživotní a jsou po této stránce odkázáni jen a jen výhradně na Národní shromáždění a na vládu. Je samozřejmo, že jediným východiskem z této Strašlivé situace, v níž se státní zaměstnanci ocitají, jedinou přímou spásou je, aby skutečně se zaopatřili vším potřebným, aby se jim dostalo levných, trvanlivých látek, obuvi, šatstva - pravím, dobré věci aby se jim daly - a konečně aby byli zaopatřeni potravinami, aby nebylo potřebí stále zvyšovat jejich platy, poněvadž musíme to přiznat, že skutečně ty miliony, které stát vydává ve prospěch státních zaměstnanců ve formě těch různých drahotních přídavků, skutečně přicházejí na zmar, poněvadž státní zaměstnanci po krátké době ocitají se tam, kde byli před tím, ano že jsou na tom mnohdy ještě hůře. Tedy nutno je zaopatřiti potravinami, šatstvem, prádlem, obuví, ovšem za přiměřené ceny, které by odpovídaly jejich příjmu. Po této stránce stalo se velice málo, ano, můžeme říci, že v mnohém směru - a to si musí vláda loyálně doznat - se nestalo naprosto nic. (Sen. Friedrich: Konsumní spolky!) Ty konsumní spolky nemají žádného významu pro státní zaměstnance, poněvadž nejsou zaopatřeny tím, čím mají býti opatřeny. Po této stránce nestalo se takořka nic, všechny ty sliby nebyly uskutečněny a státní zaměstnanci, když se jim nedostává ani šatstva, ani prádla, ani obuvi, přicházejí ovšem se žádostí o zvýšení drahotních přídavků.