Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Klofáč, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Vlček, dr. Stojan.

106 senátorů podle presenční listiny.

Zástupcové vlády: ministerský předseda Černý; ministři: dr. Beneš, dr. Brdlík, dr. Burger, dr. Fajnor, dr. Fatka, dr. Gruber, dr. Hotowetz, Husák, dr. Kovařík, dr, Mičura, dr. Popelka, dr. Procházka, Průša, dr. Šusta; správce ministerstva financí dr. Engliš.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Körner.

Za kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trma1.

14. schůze senátu Národního shromáždění republiky Československé v úterý dne 26. října 1920 o 4. hodině odpolední.

1. Zpráva náměstka předsedy Stálého výboru dra C. Horáčka o činnosti Stálého výboru podle §u 54 ústavní listiny.

Předseda (zvoní):

Zahajuji první schůzi druhého zasedání senátu Národního shromáždění svolaného p. presidentem republiky rozhodnutím ze dne 6. října t. r.

Páni senátoři Oberleithner a Dula obdrželi dovolenou pro tuto schůzi.

Páni senátoři Chlumecký a dr. Přikryl žádají za udělení dovolené, a to první na dobu 2 měsíců, druhý na 4 schůze.

Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti.

Žádám pp. senátory, aby ve smyslu § 2 odst. 4. jedn, řádu zvedli ruku, zda souhlasí s udělením žádané dovolené. (Děje se.) To je většina, žádaná, dovolená se uděluje.

Ministerstvo vnitra sdělilo předsednictvu, že mu oznámilo ředitelství sasko-če-ské paroplavební společnosti v Drážďanech, že poukázalo své orgány, aby členové N. S. R. Č. byli zdarma dopravováni na lodích této společnosti, pokud budou činiti nárok na volnou jízdu.

Sděluji to pp. členům senátu na vědomí.

Následkem adaptací v budově senátu bylo nutno provésti změnu v původním rozvrhu místností tak, že klub německé sociálně-demokratické strany dělnické přeložen byl z původní místnosti v I. poschodí do místnosti ve II. poschodí, označené čís. V., že klub německého svazu zemědělců přeložen byl z původní místnosti do místnosti v témže poschodí, označené čís. IV., a že místopředsedům určena místnost ve II. poschodí čís, VIII.

Ostatně byl rozvrh místností všech rozdán do všech klubů.

Dne 21. července 1920 došel předsednictva přípis kanceláře presidenta republiky z 16. července 1920 čís. 716 s opisy dekretů, jimiž president republiky zprostil p. ministerského předsedu zatímní správy ministerstva národní obrany a jmenoval ministrem národní obrany poslance dra Markoviče.

Žádám p. zapisovatele, aby přečetl příslušné dekrety presidenta republiky.

Zapisovatel sen. dr. Vlček (čte):

>Panu předsedovi senátu Národního shromáždění v Praze.

Podepsaná kancelář zasílá připojené opisy dekretů, jimiž president republiky sprostil pana ministerského předsedu zatímní správy ministerstva národní obrany a jmenoval poslance dra Ivana Markoviče ministrem národní obrany. Na vědomí. Kancelář presidenta republiky.<

>Pane ministerský předsedo Tusare, sprošťuji Vás s díky zatímní správy ministerstva národní obrany. Tusar, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>Pane poslanče doktore Markoviči. Jmenuji Vás ministrem národní obrany. Tusar, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

Předseda; Dme 11. srpna 1920 došel předsednictva přípis presidia ministerstva věcí zahraničních z 5. srpna 1920 čís. 21398 se sdělením generálního tajemníka předsednictva francouzského senátu o projevu francouzského senátu u příležitosti sokolských slavností v Praze.

Žádám pana zapisovatele, aby přečetl v českém překlade opis protokolu o příslušné schůzi francouzského senátu.

Zapisovatel dr. Vlček (čte):

>Senát.

Rok 1920.

Řádné sedění.

Výtah z protokolu schůze v úterý 6. července 1920.

Předsedá pan Leon Bourgeois.

Předseda: Přečtu návrh resoluce. Je takto navržena:

Francouzský senát chápe se s radostí příležitosti velkých národních slavností, pořádaných v republice Československé na počest statečných vlasteneckých spolků Sokolů, kteří jsou tak známi a milováni ve Francii, aby zaslal mladé republice, dědičce dlouhé slavné tradice starých Čech, projev svých nejživějších, sympatií a nejvroucnějších přání pro její zářivý pokrok v míru a svobodě.

Opětuje úctu, kterou často za války projevil stálému a stoletému přátelství, které Čechy neustále dokazovaly Francii a které prokázaly znovu slavné činy vojsk československých, a vzpomínaje vděčně, jak četní byli čeští dobrovolníci pod prapory dohodovými, s úctou zdraví památku těch, kteří padli za právo na poli cti.

Prosím, aby se senát vyslovil o návrhu resoluce.

(Návrh resoluce je přijat.)

Předseda: S radostí konstatuji, že senát přijímá jednomyslně návrh, jako jej přijala vláda jednomyslně před chvílí, aby se poslal našim přátelům Čechoslovákům projev naší vděčnosti za služby, které nám prokázali za války a za věrné přátelství, které vždy projevovali naší vlasti.

(Všeobecný potlesk.)

Za správnost výtahu generální tajemník předsednictva.<

Předseda: Jako odpověď na sdělení generálního tajemníka předsednictva francouzského senátu zaslal jsem tento přípis (čte):

>Pane presidente! Račte tlumočiti senátu republiky francouzské srdečné díky za přijatý návrh resoluce, jímž projeveny byly sympatie národu našemu za příčinou slavností sokolských v Praze pořádaných. Návrh tento vyvolal živou a radostnou odezvu v celé české veřejnosti, která vzhlíží k velikému národu francouzskému s hlubokou úctou a vděčností. Dávné kulturní styky mezi národem francouzským a československým prohloubeny byly válkou světovou, jí vytvořeno bylo i úzké přátelství politické, jemuž následovati bude i čilá vzájemnost hospodářská.

Ať žije krásná, mocná a vznešená Francie.<

(Výborně! - Potlesk.)

Dne 20. září 1920 došel předsednictva přípis kanceláře presidenta republiky z 15. září a z 21. září 1920 čís. 903 s opisy dekretů, jimiž president republiky propouští dosavadní vládu a jmenuje členy nové vlády.

Žádám p. zapisovatele, aby přečetl příslušné dekrety presidenta republiky z 15. a 21. září 1920.

Zapisovatel dr. Vlček (čte):

>V Praze, dne 15, září 1920.

Pane ministerský předsedo,

přijímám resignaci Vaší vlády, a vyslovuji Vám a všem jejím členům dík.

Odcházíte v okamžiku, kdy se Vaše politika dodělala velmi značných úspěchů za hranicemi i doma. Tak zvaná Malá Dohoda je opravdu úspěch značný, veřejnost neví, že tím korunováno jednání zahájené před dvěma léty. Jeho cíl je organické uspořádání střední Evropy cestou míru, mír a klid potřebujeme pro úspěšnou, práci administrace a zejména pro sociální reformy většího slohu. Při hospodářské vzájemnosti všech států a při zeměpisném položení naší republiky ty sociální reformy vylučují nepřátelské poměry sousedních a ostatních národů. Odstupujete v okamžiku, kdy ministr financí ohlašuje potěšitelný stav, že náš státní budget bude již v rovnováze. Také v jiných oborech správy jeví se viditelný pokrok, jako v železnictví aj., i pozemková reforma vykazuje uznání hodné plus. Neříkám, že můžeme býti již spokojeni naprosto a se vším, musím však podle spravedlnosti uznat, že vláda za Vašeho vedení značně přispěla ke konsolidaci republiky z chaosu válečného a poválečného. Máme ústavu, parlament funguje, třeba že s obtížemi, administrace ve všech oborech se zdokonaluje, ve státě v celku panuje pořádek, opakuju, není všecko, jak bych to chtěl mít a jak by to být mělo, republika dala plnou svobodu ve všech oborech, ale té svobody tu i tam přece jen zneužito. Doufám, že nová vláda podporovaná státotvornými stranami a její publicistikou a podporovaná všemi rozvážnými a politicky myslícími občany, uskuteční další požadavky Vaší koaliční vlády a jejího programu.

Rozvrstvení stran v republice, fakt, že největší strany nedosahují nadpoloviční většiny voličstva a hlasů v parlamentě, vedl ke koalici, zásada koaliční rozchodem této koalice nemůže utrpěti.

Vím, že všechny posavadní strany rozhodující většinou uznávají princip demokracie a konstitučního parlamentu.

Pane předsedo, můžete odstoupit s uspokojením i jako stoupenec a vůdce své strany. Loyálním provedením koaliční politiky získal jste ve stranách, které dříve socialismu odporovaly, porozumění pro program socialistický. Věřím s Marxem a s těmi socialisty, kteří svou politickou zkušeností a svým vzděláním dovedou zaujmout stanovisko světové, že při nejmenším někteří pokročilí národové dovedou provést velmi pronikavé změny sociálního řádu cestou mírnou. Věřím, že náš národ se svou republikou a demokracií patří k těmto uvědomělým a politicky zralým národům.

Loučím se s Vámi a se všemi členy Vaší vlády s klidem, věda, že všichni budete pokračovat v té tvořivé práci, které potřebujeme pro upevnění a zdokonalení republiky: Poctivost a pořádek, práce a podrobný pokrok musí se státi činorodým heslem netoliko vlády a jejích orgánů, nýbrž všech občanů všech stran a směrů.

Tusar, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane presidente zemské politické správy Černý, jmenuji Vás ministrem vnitra a pověřuji Vás předsednictvím vlády. Co do programu Vaší vlády odkazuji na propouštěcí list min. předsedovi Tusarovi a na program odstupující vlády; Vaše vláda má být vládou pracovní, a to v pravém slova smyslu. To neznamená, v nejmenším odklon od směru odstupující vlády. Vaše vláda je zatímní; očekávám však, že se jako celek i jednotliví členové tím nedáte nijak zdržovat, od úsilné práce administrační.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920

Pane ministře dre Beneši, jmenuji Vás opětně ministrem zahraničních věcí.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane dre Engliši, jmenuji Vás správcem ministerstva financí.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane profesore dre Šusto, jmenuji Vás ministrem školství a národní osvěty.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane první presidente Nejvyššího soudu dre Popelko, jmenuji Vás ministrem spravedlnosti.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane ministře dre Hotowče, jmenuji Vás ministrem obchodu a ponechávám Vám správu úřadu pro zahraniční obchod.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane odborový přednosto dre Burgere, jmenuji Vás ministrem železnic.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane profesore dre Brdlíku, jmenuji Vás ministrem zemědělství.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane generále Husáku, jmenuji Vás ministrem národní obrany.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane profesore dre Grubere, jmenuji Vás ministrem sociální péče.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane zdravotní rado dre Procházko, jmenuji Vás ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane vicepresidente zemské správy politické Průšo, jmenuji Vás ministrem pro zásobovaní lidu.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane generální řediteli dre Fatko, jmenuji Vás ministrem pošt a telegrafů.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane presidente tabule dre Fajnore, jmenuji Vás ministrem pro sjednocení zákonodárství a organisace správní.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>V Praze, dne 15. září 1920.

Pane župane dre Mičuro, jmenuji Vás ministrem.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

>Kancelář presidenta republiky.

V Praze, dne 21. září 1920.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze.

Dodatkem ku zdejšímu přípisu ze dne 15. září 1920, čís. P 903/20, zasílá podepsaná kancelář na vědomí opis dekretu, jímž president republiky jmenuje inž. dra Františka Kovaříka ministrem veřejných prací.<

>V Praze, dne 21. září 1920.

Pane inženýre dre Kovaříku, jmenuji Vás ministrem veřejných prací.

Černý, v. r. T. G. Masaryk, v. r.<

Předseda (zvoní): Dovoluji si představiti novou vládu.

Slovo vyžádal si pan ministerský předseda. Uděluji mu je.

Ministerský předseda Černý: Slavný senáte! Zatímní vláda, jejímž jménem činím toto prohlášení, chce býti vládou pracovní v pravém slova smyslu a spatřuje tudíž přední úkol svůj v tom, aby stejně důkladně jako brzy připravila půdu pro utvoření definitivní vlády, jež by nerušena zevními vlivy a opřena o nestranně a jistě fungující správní aparát, mohla věnovati se velkým úkolům, které v zájmu státu a jeho lidu čekají na své provedení.

Proto bude se vláda snažiti, nezapomínajíc na nejpalčivější otázky hospodářské, sociální a kulturní, o uklidnění veřejnosti, rozrušené válečnými poměry a poválečnými následky, a o upevnění vnitrostátních poměrů, zejména administraci dobře, neporušeně, věcně a spravedlivě pracující.

Odstoupivší vláda provedla za neobyčejně těžkých poměrů značnou část velkého úkolu, jejž si vytýčila ve svém programatickém prohlášení, předneseném 1. června t. r.

Pokračujíce v pracích touto vládou započatých, budeme se i my při provádění programu, jejž si dovolím později letmo nastíniti, vždy říditi heslem bývalé vlády: Poctivost, pořádek, činorodá práce ve prospěch všech vrstev, zvláště hospodářsky slabých, nerušený demokratický vývoj, vývoj doma, klid a mír na venek.

Z některých míst označena byla vláda naše jako vláda úřednická, byrokratická.

Ale jest podstatný rozdíl mezi tak zvaným úřednickým kabinetem demokratické republiky a mezi úřednickými kabinety bývalého Rakouska.

Nynější vláda, vedena muži vyšlými z lidu, ovládána jest jen jedinou snahou: sloužiti občanstvu, sloužiti občanstvu poctivě, nezištně a věrně. Proto také nemíní vláda dopouštěti se chyb úřednických vlád starého Rakouska, jež za první úkol svůj pokládaly zaříditi se na trvalo a používaly všech prostředků, by si vybudovaly pevnou majoritu a stálou majoritu. I naše vláda chce a musí pracovati v nejužší shodě s parlamentem, ale prosí o podporu stran ne pro sebe, nýbrž pro své činy a jednání a na základě svých činů a jednání vždy v zájmu státu a jeho lidu.

Jako vláda zákona a právního pořádku nemáme pro poměr státu k jednotlivci jiného měřítka než zákon a právní řád. A to měřítko platí také pro poměr vlády k národnostem našeho státu. Stejná práva zákonná, ale také stejné zákonné povinnosti. (Výborně!) Bude naší upřímnou snahou, aby na tomto podkladě nastalo brzy reelní sblížení a soulad všech našich národů.

Opakuji ještě jednou, že jsme a chceme býti vládou práce. Našim hlavním úkolem budou tedy zákony a nařízení hospodářská, sociální a kulturní a v tomto cíli shodujeme se jistě s přáními, jichž splnění naší národové čekají od svého parlamentu.

Přicházím nyní k výkladu, programu této práce.

V otázce politiky zahraniční kráčeti bude vláda v osvědčených šlépějích prvních vlád naší republiky. Ihned v jedné z nejbližších schůzí předloženy budou Národnímu shromáždění k ratifikaci smlouvy s Bulharskem, Maďarskem, se sukcesorními státy a smlouva o naších definitivních hranících se spojenci.

Zároveň bude veřejnosti předložena naše spojenecká smlouva s Jihoslovanskem.

Jinak zásady naší zahraniční politiky vytčeny byly v exposé pana ministra zahraničních věcí v nedávné schůzi Stálého výboru Národního shromáždění a zůstávají nezměněny.

V oboru správy vnitřní chce vláda pokračovati v reformě státní správy, pamětliva jsouc při tomto konání slov pana presidenta republiky, že republika je hlavně dobrá administrace.

I uzákonění nové, zásadám demokracie odpovídající pragmatiky státních zaměstnanců věnována bude vládou plná pozornost.

Ještě, v této sessi Národního shromáždění předložíme v oboru ministerstva vnitra řadu návrhů zákonů, směřujících ku provádění nové naší ústavy.

Za důležitý úkol považuje vláda prováděti postátňovaní policejních úřadů, pokud jsou tu pro ně věcné a zákonné podmínky a pokud jest to směrodatnými poměry odůvodněno.

Další vybudování organisace veřejné správy v Podkarpatské Rusi, jakož i provádění zákona o župním zřízení čítá vláda mezi úkoly, jež v zájmu státu nutno provésti.

Za první a zvláště důležitou povinnost v oboru správy vnitřní považuje však vláda utužení a upevnění místy pokleslé státní autority (Výborně!); vycházíť vláda ze zásady, že není myslitelnou pravá demokracie bez autority zákona státu a úřadu.

Materielní postavení státního zřízenectva, jeho sociální, bytové a zdravotní poměry náležející k otázkám, jichž příznivé vyřízení vláda pokládá přímo za zájem státní.

Proto považuje vláda za svou. povinnost, aby již v příští anebo v jedné v nejblíže příštích schůzích předložila Národnímu shromáždění i senátu návrh zákona, kterým stanoven bude od 1. listopadu t. r. počínaje nový měsíční drahotní přídavek, rovnající se čtvrtletním, nyní měsíčně vypláceným výpomocím, v nejnižších stupních mírně zvýšeným.

Mimo to hodlá vláda věnovati pro ošacovací akci jako bezúročitelnou zápůjčku postupně v tomto a v příštím roce nepřekročitelnou částku 300 000.000 K tak, aby si mohli státní zaměstnanci buď za hotové nebo na splátky zaopatřiti levný oděv pro sebe a svou rodinu.

Vláda se postará i o to, by propočítání celkové služební doby bylo skutečně provedeno od 1. ledna 1921, a uznává i pro budoucnost potřebu zlepšovati postavení státních zaměstnanců, jak to dopustí rozvoj státních financí.

Pro úhradu přítomných požadavků přinese vláda arciť příslušné předlohy úhradové.

Za účelem soustředěného projednávání otázek státního zaměstnanectva, zejména otázek týkajících se hospodářsko-sociálních poměrů a nemocenského pojištění státních zaměstnanců aspoň co do léků a lékařské pomoci, zřídí vláda zvláštní ministerské oddělení pro sociální otázky státního zaměstnanectva.

Vláďa očekává však pevně, že toto přispění státu ku zlepšení trudného materielního postavení úřednictva a zřízenectva státního, jdoucí opravdu do nejzazších mezí finanční státní možnost, zodpovězeno bude se strany úřednictva a zřízenectva zvýšenou, zdvojnásobenou pílí a výkonností, jakož i vůli všechny své síly věnovati bez výhrady blahu státu a jeho obyvatelstva.

Vláda jest přesvědčena, že úřednictvo a zřízenectvo státní bez rozdílu kategorií, zachovajíc si obětavý a neochvějný smysl pro stát, bude jako nezištný ochránce lidu v případě potřeby i nad míru předepsaných úředních hodin a povinností s láskou a zápalem, tradicí utvrzeným, svůj mnohdy obtížný úkol věrného služebníka státu.

Jak bylo již v prohlášení předchozí vlády řečeno, mohou býti zdravé finance veřejných svazků a zvláště státu postaveny pouze na zdravém organismu národohospodářském.

Není pochyby, že náš národohospodářský organismus má zdravý základ a že se, byť povlovně, přece bezpečně lepší.

To se plně zračí už v rozpočtu na nejbližší rok, který vláda předložila parlamentu.

Rozpočet řádných a mimořádných státních výdajů jest kryt vlastními státními příjmy a jest v rovnováze. Pouze skutečné hospodářské investice odkázány jsou na úvěr, což jest nutno a hospodářsky odůvodněno.

Vycházejíc z rovnováhy hospodářství státního, může finanční správa splniti nejnaléhavější úkoly, jimiž jest na straně příjmů především postupné snižování daně z uhlí a na straně výdajů zlepšení postavení státních zaměstnanců, avšak to vše jest možné jen úsporami na straně jedné a zlepšením finanční administrace a zvýšením či směnou a přebudováním státních příjmů na straně druhé. Po té stránce přinese vláda i ještě v tomto zasedání řadu návrhů.

Ozdravění státních financí musí jíti ruku v ruce se sanací financí samosprávných svazků, o jichž reformě se usilovně pracuje. Ještě v podzimním zasedání budou předloženy příslušné osnovy zákona.

Samozřejmým předpokladem příznivého finančního vývoje jest ovšem udržení klidu ve veškerém hospodářském životě.

Též v oboru správy školské vynasnaží se vláda o úpravu poměrů a bude všestranně podporovati rozvoj školství všech národností po stránce pedagogické i administrativní, dbajíc skutečně poměrů a praktické potřeby.

Budeme chrániti školu, aby nebyla zmítána stranickou agitací a mohla se věnovati své práci vzdělávací.

Zvláštní péči věnovati budeme školským poměrům na Slovensku.

Nemenší starostí vlády bude další vybudování školství vysokého a odborného.

V přípravě poměru církví ku státu pokračovati budeme v díle bývalou vládou započatém na základě předpokladů zjištěných ministerstvem věcí zahraničních.

V oboru ministerstva spravedlnosti bude pokračováno v započatých zákonodárných pracích, zejména v reformě občanského zákonníka a trestního zákona a řádu a vynasnaží se vláda přispěti k rychlému sjednocení rozdílného posud práva. Ve správních věcech bude povinností vlády zasaditi se o nejúčinnější stíhání každého porušení právního řádu orgány veřejné žaloby.

Průmyslové a živnostenské výrobě, domácímu odbytu i zahraničnímu obchodu věnována bude i nadále péče co největší.

Obchodní styky s cizinou nabudou dalšího svého prohloubení připravovanými obchodními smlouvami s Francií, Itálií a Rumunskem.

Veliký problém vývoje našeho hospodářského řádu ve směru socialisace podniků k tomu již zralých zaměstnává nás měrou nejvyšší a pracují na něm všechny resorty, zejména též ministerstvo obchodu, které pověřilo prací tou zvláštní oddělení a jest tu, jako ve všech oborech své činnosti, v úzkém styku s hospodářským poradním sborem.

Jest intencí vlády vybudovati tento sbor, aby byl skutečným obrazem hospodářské struktury našeho státu, a předkládati mu k předběžnému vyjasnění všechny důležité hospodářské otázky, jež vláda řešiti míní.

Malé živnosti, výrobní i obchodní, jež tolik utrpěly otřesy válečnými, mají zapotřebí zvláštní péče, a to jak po stránce zákonodárné i správní, tak co do positivního jich zvelebování. (Výborně!)

Živnostensko-právní předpisy pro nás platné, zejména předpisy umožňující účinnou organisaci živnostnictva, budou rozšířeny po přání tamního živnostnictva i na Slovensko a akce ku zvelebování živností ujme se všech trpících odborů drobného průmyslu.

Sestavujíc program své činnosti, pokládala vláda za nutno věnovati v první řadě pozornost problému zásobovacímu. Jest si toho vědoma, že otázky zásobovací stojí v popředí všech hospodářských úvah a všeho myšlení lidu a že málokterá vládní činnost může udržeti a prohloubiti žádoucí důvěru mezi vládou a lidem tou měrou jako právě obezřetné řešení otázek zásobovacích - řešení, které by bylo proniknuto upřímnou snahou uvésti požadavky našeho hospodářského života v soulad s cítěním lidu.

Pro toto období jest otázka vázaného či volného hospodaření ve prospěch prvého z nich již minulou vládou rozřešena, a to i pokud jde o brambory, ač v sousedním Německu byly brambory podle novinářských zpráv uvolněny. Bude nutno sledovati velmi pozorně, s jakými výsledky se v Německu setká tento pokus o volný obchod.

Vázané hospodářství jistě nám není nezměnitelným zařízením; pro toto období dlužno však z praktických důvodů trvati na přesném provádění dotyčných zákonných předpisů. Pro období další rozhodným pak musí býti hledisko: postupovati opatrně a ponenáhlu podle zkušeností, eventuelně i v cizích státech nabytých.

Zvláštní pozornost věnuje se nákupu domácího obilí a včasnému dovozu nedostávajícího se obili z ciziny, jakož i zásobení obyvatelstva masem, mlékem, šatstvem a obuví.

Poněvadž ve veřejnosti pronášeny jsou tu a tam obavy, jakoby naše letošní zásobovací situace byla nepoměrně horší, než léta minulá, dovoluji si sděliti vysoké sněmovně o nynějším zásobovacím stavu poživatinami toto: