Tisk 139. Interpelace sen. dr. Naegle, dr. Spiegela a soudruhů na pana ministra pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu o zrušení ústavu pro zkoumání potravin při německé universitě v Praze.

Tisk 140. Návrh sen. Rudolfa Pánka, dr. Krejčího a spol. ohledně osnovy zákona o služební pragmatice pro státní zaměstnance.

Tisk 141. Odpověď ministra veřejných prací na dotaz sen. Rozkošného, Sehnala

a soudruhů (tisk 9) v příčině dodání uhlí a benzinu na mlácení obilí.

Tisk 142. Interpelace sen. dr. Schmidta, dr. Vettera, Hartla a soudruhů na pana ministra vnitra o nepřístojnostech při vystavování pasů a přecházení hranic.

Tisk 143. Interpelace sen. dr. Wiechovského, Kiesewettera, Perthenové a soudruhů na ministra pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu ohledně zrušení ústavu pro zkoumání potravin na německé universitě v Praze.

Tisk 144. Interpelace sen. Hartla a soudruhů na pana ministra vnitra a pana ministra školství a národní osvěty o protiprávních násilných opatřeních vůči Němcům a obzvláště německému školství v Českém Dubu.

Tisk 145. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. dr. Stojana a soudruhů o zadržených penězích při okolkování (tisk 61).

Tisk 146. Odpověď ministrů zemědělství a financí na interpelaci sen. Ševčíka a soudruhů o neprovádění melioračního zákona ze dne 19. prosince 1919, čís. 21 Sb. zák. a nař. z roku 1920 (tisk 13).

Tisk 147. Odpověď správce ministerstva financí na interpelaci sen. Duchaje a soudruhů ohledně nedoručování poslaných peněz z Ameriky zdejšími bankami (tisk 52).

Tisk 148. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr. Witta a soudruhů v záležitostí praxe soudů rakouských při soudním vyrovnávání (tisk 62).

Tisk 149. Odpověď ministra pověřeného správou ministerstva zemědělství na interpelaci sen. Šachla, Šabaty a soudruhů ve příčině dodávání umělých hnojiv pro zemědělskou výrobu (tisk 38).

Tisk 150. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Ševčíka, Šachla a soudruhů o vydání nařízení finančními úřady k zákonu z přírůstku na majetku ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 (tisk 120).

Tisk 151. Odpověď ministerského předsedy na interpelaci sen. dr. Franty a druhů o plebiscitu na Těšínsku (tisk 29).

Tisk 152. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelací sen. Klečáka a soudruhů o nákladech na učitelské síly při pokračovacích kursech na školách občanských (tisk 68).

Tisk 153. Odpověď ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci sen. Svěceného a soudr. na pp. ministry sociální péče dr. Wintra a veřejného zdravotnictví dr. Šrobára v záležitosti ústavu pro rekonvalescenty v Tucho-měřicích (tisk 18).

Tisk 154. Odpověď ministerského předsedy na interpelaci sen. Zavadila a soudruhů na vládu, v záležitostí Kolodějského zámku (tisk 39).

Tisk 155. Odpověď ministerstva financí na interpelaci sen. dr. Stojana a soudruhů ohledně zásilek amerických (tisk 60).

Tisk 156. Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci sen. Trčky, Kotrby, Thoře a soudruhů v příčině přídělu uhlí živnostníkům pekařským na otop pecí k výrobě chleba (tisk 10).

Tisk 157. Návrh sen. dr. Herzigové a soudruhů na zřízení německé babické školy v některém německém městě v Čechách.

Tisk 158. Odpověď správce ministerstva financí na interpelaci sen. Spiesse a spol. ve věci vyplácení pohledávek založených u poštovní spořitelny, vkladů a rent v plné měně československé, poštovní spořitelnou ve Vídni, jež mu byla ministrem obchodu postoupena (tisk 51).

Tisk 159. Odpověď ministra pro zásobování lidu na interpelaci sen. dr. Ledebura a soudruhů o zastoupení producentů v komisi pro obchod ovocem a zeleninou a v komisi melasové (tisk 34).

Tisk 160. Odpověď ministra věcí zahraničních na interpelaci sen. dr. Mayr-Har-tinga, Hartla a spol. o náhradě škody občanům československým, usedlým před válkou v cizině (tisk 37).

Tisk 161. Odpověď vlády na interpelaci sen. Linka, dr. Hellera a soudruhů, týkající se přenechání kasáren městům k odstranění bytové nouze (tisk 65).

Tisk 162. Odpověď ministra pro zásobování lidu na interpelaci sen. Hrejsy a soudruhů v záležitosti třídního zásobování (tisk 14).

Těsnopisecká zpráva o 3. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze ve středu dne 9.června 1920.

Těsnopisecká zpráva o 4. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze ve čtvrtek dne 10. června 1920.

Těsnopisecká zpráva o 5. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze ve středu dne 16. června 1920.

Těsnopisecká zpráva o 6. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze ve čtvrtek dne 17. června 1920.

Těsnopisecká zpráva o 7. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze v pátek dne 18. června 1920.

Těsnopisecká zpráva o 8. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze v úterý dne 22. června 1920.

Těsnopisecká zpráva o 9. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze ve středu dne 23. června 1920.

Těsnopisecká zpráva o 10. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze ve čtvrtek dne 24. června 1920.

Těsnopisecká zpráva o 11. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze v úterý dne 13. července 1920.

Těsnopisecká zpráva o 12. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze ve středu dne 14. července 1920.

Těsnopisecká zpráva o 13. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze v sobotu dne 15. července 1920.

Publikace knihovny N. S. R. Č. o mezinárodní informační službě parlamentní >Z cizích parlamentů<, ročník I. Čís. 3-9 z r. 1920.

Ročenka Národního shromáždění republiky Československé r. 1919-1920, vydaná archivem Národního shromáždění.

Předseda (zvoní): Zápisy o 11.-13. schůzi senátu řádně ověřené vyloženy byly v senátní kanceláři podle § 72 jednacího řádu k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte): Z předsednictva přikázáno výboru iniciativnímu:

Tisk 86. Návrh sen. dr. Krejčího a spol. na vyloučení theologické fakulty ze svazku universit.

Tisk 91. Návrh sen. dr. Krejčího a soudr. o změně vládního nařízení ze dne 18. září 1919 o provádění zákona o fakultativním pohřbívání ohněm z r. 1919, č. 180 sb. z. a n.

Tisk 95. Návrh sen. Filipínského a soudruhů na zřízení zastávky dělnických vlaků mezí Adamovem a Blanskem na trati Brno-Česká Třebová.

Tisk 97. Návrh sen. Filipínského, dr. Witta a soudruhů na zřízení nutné čekárny při stanici Dolní Lhota na trati Brno-Česká Třebová.

Tisk 99. Návrh sen. Kouši a soudr., aby finanční ministerstvo dalo potřebné prostředky ke stavbě obytných domů, podnikané obcemi a obecně prospěšnými stavebními družstvy.

Tisk 100. Návrh sen. dr. Witta, Filipínského a soudruhů na vydání zákona o revisi vojenského hospodářství a jeho organisace v republice Československé.

Tisk 112. Návrh sen. Hyrše a soudruhů na poskytnutí státní podpory rolníkům obce Hluboké, okres Chotěboř, kteří nevídanou průtrží mračen v měsíci dubnu r. 1920 na zasetých pozemcích velmi citelně byli poškozeni.

Tisk 119. Návrh sen. Jelínka a spol. na zřízení 17členného vyšetřovacího výboru.

Tisk 128. Návrh sen. dr. Brabce, Sokola a druhů, aby výbor zahraniční senátu prohlášen byl permanentním.

Tisk 129. Návrh sen. Valouška, Šabaty a soudruhů na změnu § 5 zákona ze dne 15.dubna 1920, č. 326 sb. zák. a nař., o jednacím řádu senátu Národního shromáždění republiky Československé.

Tisk 137. Návrh sen. Knesche, Zulegera, Lipperta, Spiesse a soudruhů na změnu zákona o ochraně nájemníků.

Tisk 140. Návrh sen. Rudolfa Pánka, dr. Krejčího a soudr. ohledně osnovy zákona o služební pragmatice pro státní zaměstnance.

Tisk 157, Návrh sen. dr. Herzigové a soudr. na zřízení německé babické školy v některém německém městě v Čechách.

Předseda: Sděluji, že do výboru zdravotního na místo sen. Lorenze nastupuje sen. Perthenová.

Přistoupíme k projednání denního pořadu. Přikročíme k odstavci prvnímu, jímž je

Uděluji mu slovo.

Místopředseda Stálého výboru sen. dr. Horáček:

Vážený senáte! Podle § 54 ústavní listiny musí býti v nejbližší schůzi obou sněmoven Národního shromáždění podána zpráva o činnosti Stálého výboru. A zároveň jest v tomto paragrafu ustanovení, že veškerá neodkladná opatření, která v tomto Stálém výboru byla přijata, musí býti oběma sněmovnami nejdéle do dvou měsíců schválena. Mně pak připadá úkol, jakožto za senát zvolenému místopředsedovi Stálého výboru, abych v dnešní prvé schůzi senátu podal o jeho činnosti zprávu.

Dříve než tak učiním, prosím, aby mi bylo dovoleno několik slov. Instituce Stálého výboru, jak ji zavedla naše ústava, jest zajisté zařízení oprávněné a odůvodněné, aby totiž v době, když sněmovny nezasedají, byl zde jistý orgán, který by mohl činiti neodkladná opatření, a jistý orgán, který by mohl a měl kontrolovati činnost vládní. Ale já mám přece jen dojem, že celá tato instituce Stálého výboru není u nás ve veřejnosti dosti populární, a jest známo, že byly činěny různé výtky a námitky proti Stálému výboru, jak v praxi jeho činnost byla prováděna. A tu se mi zdá, že výtky tyto spočívaly v jisté obavě, aby snad tohoto Stálého výboru nebylo nějakým způsobem zneužíváno, to jest, aby snad ho nebylo zneužíváno v tom směru, že by jistá opatření, která přece jen snad nejsou neodkladná, byla mu předkládána k schválení, ač by snad bylo dosti času, aby ústavním způsobem byla vyřízena v obou sněmovnách, a dále i v tom směru snad, aby nebylo zneužíváno onoho zvláštního zákona zmocňovacího ze dne 15. dubna 1920, kterýmž může vláda v oboru otázek hospodářských a zdravotních vydávati jistá nařízení s platností zákona, pokud toho vyžadují mimořádné poměry poválečné, kterážto nařízení pak Stálý výbor schvaluje. Mně ovšem zde nepřísluší nějaká kritika o tom, zda-li tyto jisté obavy a námitky byly oprávněny, čili nic. A věc netýká se, jak se samo sebou rozumí, vlády nynější, nýbrž vlády minulé, ale přes to přece bych zde chtěl projeviti přání, aby pro příště nynější vláda hleděla tu nedůvěru, která snad kdesi v širokých vrstvách obyvatelstva naproti této instituci Stálého výboru skutečně existuje, vyvrátiti, aby se snažila o to, aby zase důvěra k institucí Stálého výboru byla utvrzena a aby Stálý výbor byl skutečně tím, čím v duchu ústavy býti měl. To jsem chtěl podotknouti, než si dovolím přečísti zprávu o činností Stálého výboru.

Zpráva tato zní takto (čte):

>Stálý výbor podle § 54 ústavní listiny konal v období mezi skončením l. zasedání prvého volebního období Národního shromáždění, které se stalo prohlášením presidenta republiky ze dne 15. července 1920, až do zahájení 2. zasedání Národního shromáždění, jež svoláno bylo rozhodnutím presidenta republiky ze dne 6. října 1920, celkem 12 schůzí.

Ve složení výboru nastaly tyto změny:

Když posl. dr. Markovič, jmenován byv rozhodnutím presidenta republiky ze dne 16. července 1920 ministrem národní obrany, vzdal se členství ve Stálém výboru a tím i funkce zapisovatelské, zvolen byl zapisovatelem prozatímně pro schůzi Stálého výboru konanou dne 23. července 1920 posl. dr. Srdínko, v následující schůzi pak dne 4. srpna zvolen byl zapisovatelem za dr. Markoviče jeho náhradník posl. Tadlánek.

Dne 18. října 1920 zemřel člen Stálého výboru posl. Josef Seliger.

Ve schůzi dne 23. července 1920 bylo zásadně usneseno, vyslati zástupce do Mezinárodní parlamentní konference obchodní (Conférence Parlamentaire Internationale du Commerce), konané v měsíci říjnu a listopadu 1920 v Paříži.

Ve schůzí Stálého výboru, konané dne 4. srpna 1920, zvolen byl delegátem Národního shromáždění pro Mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Paříži JUDr. František Rambousek.

Z došlých předloh projednal Stálý výbor tyto věci:

Ve schůzi, konané dne 23. července 1920, projednáváno bylo k návrhu vládnímu neodkladného Opatření o částečném přesunu příslušnosti soudů trestních změnou některých sazeb trestních. Bylo pak schváleno ve schůzi 5. dne 4. srpna 1920 a vyšlo jako Opatření Stálého výboru ze dne 4. srpna 1920 o změně některých ustanovení trestního práva pod č. 480 Sb. z. a n.

Dále bylo schváleno Opatření Stálého výboru ze dne 23. července 1920 o inkorporaci Vitorazska a Valčicka, uveřejněné ve Sbírce zák. a nař. pod čís. 450.

Ve schůzi Stálého výboru dne 18. srpna 1920 bylo prozkoumána a schválena tato vládní nařízení, vydaná a předložená Stálému výboru na základě zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., a to:

1. Nařízení vlády ze dne 24. června 1920, č. 421 sb. z. a n., o zrušení Československé textilní komise a zřízení Československé lnářské komise.

2. Nařízení ze dne 6. července 1920, č. 425 Sb. z. a n., o zpracování ovoce a hospodaření ovocnými výrobky v zásobovacím období 1920/1921.

3. Nařízení ze dne 1. července 1920, č. 419 Sb. z. a n., o nejvyšších cenách droždí.

4. Nařízení ze dne 6. července 1920, č. 432 Sb. z. a n., kterým se obmezuje převádění a zavazení majetku horního.

5. Nařízení ze dne 6. července 1920, č. 443 Sb. z. a n., o organisaci okresních (župních) obilních úřadů.

6. Nařízení ze dne 13. července 1920. č. 441 Sb. z. a n., kterým ukládá se československým státním příslušníkům povinnost přihlásiti své majetkové zájmy na cizích plavebních podnicích říčních a námořních.

7. Nařízení ze dne 15. července 1920, č. 438 Sb. z. a. n., o ochraně polního majetku.

Ve schůzi, konané dne 23. srpna 1920, jednáno bylo především o vládním návrhu Opatření o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků. K předběžné poradě o této věci ustanoven a zvolen byl osmičlenný subkomitét.

V téže schůzi bylo schváleno vládní nařízení ze dne 27. července 1920, č. 457 Sb. z. a n., kterým se obmezuje výroba a prodej sekaného zboží uzenářského, vydané a předložené podle citovaného zmocňovacího zákona.

Ve schůzi, konané dne 24. srpna 1920, bylo pokračováno v jednání o Opatření stran úpravy a úhrady cen mlýnských výrobků. Osnova tohoto Opatření byla pak ve schůzi dne 25. srpna 1920 schválena ve znění, uveřejněném ve Sbírce zák. a nař. pod č. 494.

Ve schůzi Stálého výboru, konané dne 1. září 1920, schváleno bylo k vládnímu návrhu Opatření ze dne 1. září 1920, čís. 519 Sb. z. a n., o podporách v ne-zaměstnanosti. Mimo to byla v této schůzi projednána a schválena vládní nařízení, vydaná podle zmocňovacího zákona, a to:

1. nařízení ze dne 27. července 1920, č. 462 Sb. z. a n., jímž stanoví se přejímací ceny strojených hnojiv, ohospodařovaných komisí pro strojená hnojiva;

2. nařízení z téhož data, č. 459 Sb. z. a. n., o obchodu osivem, obilí, luštěnin a olejnatých plodin;

3. nařízení, vydané podle zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 76 Sb. z. a n., datované ze dne 27. července 1920, č. 456 Sb. z. a n., o rozšíření působnosti zákonů a nařízení z oboru správy vojenské na Hlučínsku. Při schválení tohoto nařízení byla přijata zároveň resoluce, navržená sen. dr. Spiegelem tohoto znění:

> Vláda se vyzývá, aby odložila odvody nařízením ze dne 27. července 1920 nařízené<.

Ve schůzi Stálého výboru, konané dne 29. září 1920, schváleno bylo k návrhu vládnímu Opatření, jímž se mění a doplňují ustanovení rakouského zákona ze dne 22. ledna 1902, čís. 40 ř. z., a uherského zák. čl. XXVI z r. 1901 o poplatcích konsulárních.

V téže schůzí schválena byla podle zmocňov. zák. vydaná a předložená vládní nařízení:

l. ze dne 3. srpna 1920, č. 469 sb. z. a n., o Státní nákupně oděvních potřeb pro státní zaměstnance a učitele. Při této příležitosti přijata byla resoluce dr. Kloudy a dr. Franke tohoto znění: > Vláda republiky Československé se vyzývá, aby ošacovací akce ve prospěch stáních zaměstnanců rozšířila též na zaměstnance zemské tak, aby i tito stali se účastnými stání akce ošacovací. Sleduje nařízení vládní o akci Státní nákupny a přihlížeje k poměrům státních zaměstnanců, jakož i zaměstnanců zemských, připomíná Stálý výbor, že nutno celou akci provésti bezodkladně tak, aby nákupna mohla ještě před počátkem letošní zimy potřebu státních a zemských zaměstnanců uspokojiti.

K tomu jest třeba, aby ministerstvo financí umožnilo, aby částka nejméně 300,000.000 Kč, které bude třeba k zahájení akce, uvolňována byla sukcesívně, avšak v pravidelných, krátkodobých poukazech. Vláda se upozorňuje na okolnost, že možnost okamžitého vyrovnání předložených účtů je jedinou zárukou, že nákupna nesklame a stane se pro státní a zemské zaměstnance částečnou pomocí.

Stálý výbor upozorňuje dále, že nákupnu podle vládního nařízení organisovanou nelze považovati za vyplnění požadavku stanoveného resolucí Buřívalovou a žádá, aby vláda republiky Československé působila všemi prostředky k tomu, aby dobrovolná nabídka průmyslu neobsahovala požadavků cenové době nepřiměřené. V případě nezdaru nechť vláda na základě požadovacího práva opatří Státní nákupně nutné zásoby.

Zejména výrobky průmyslu bavlnářského za stávajících běžných cen surovin i výrobků nebudou moci přicházeti v úvahu, neumožní-li vláda pro tuto akci dovoz levnějších surovin, již by bylo lze nákupně za hotový tovar přiměřené ceně vyměniti.

Vláda republiky Československé nechť zařídí okamžitě vše potřebné ve smyslu této resoluce, aby vládní nařízení o Státní nákupně mohlo býti se zdarem realisováno.<

Mimo to přijata byla resoluce navržená sen. dr. Frantou: >Vláda se žádá, aby vydala dodatek nařízení ze dne 3. srpna 1920, č. 469 Sb. z. a n., kterým se prohlašuje, že Státní nákupny oděvních potřeb pro státní zaměstnance a učitele jsou účastni také zaměstnanci zemští, okresní a obecní.<

Rovněž přijaty byly resoluce posl. Patzela:

>Vláda se vyzývá, aby při provádění této akce vstoupila ve styk s příslušnými svazy odborovými<

a resoluce posl. Böhra: >Státní péče o odívání nechť pojme do zásobení levnějšími předměty oděvními také soukromé úředníky a zaměstnance s pevným platem, a to aspoň ty, kteří mají plat pod 1500 Kč měsíčně<.

2. Schváleno nařízení ze dne 3. srpna 1920, č. 473 Sb. z. a n., o likvidaci Státního ústavu pro tuky, oleje a mléko a vybudování organisace náhradní.

Vládnímu nařízení ze dne 3. srpna 1920, č. 471 Sb. z. a n., o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků, vydanému na základě zmocňov. zákona, bylo schválení odepřeno; zároveň pak přijata byla tato resoluce:

>Vládě se ukládá, aby materii obsaženou ve 4. a 5. odstavci denního pořádku dnešní schůze (nařízení o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků a vládní návrh neodkladného Opatření, jímž se prodlužuje o l rok ochrana drobných zemědělských pachtýřů), předložila znovu k zpracování jako neodkladné Opatření již v příští schůzi Stálého výboru.<

Ve schůzi dne 29. září 1920 schválena byla k návrhu vládnímu úprava (arrangement), týkající se zachování nebo obnovy práv průmyslového vlastnictví poškozených světovou válkou, uzavřená v Bernu dne 30. června 1920 v tomto znění:

>Stálý výbor dle §u 54 ústavní listiny Československé republiky usnáší se podle § 54 této ústavní listiny na tomto Opatření:

1. Úprava, týkající se zachování nebo obnovy práv průmyslového vlastnictví, poškozených světovou válkou, podepsaná v Bernu dne 30. června 1920, se schvaluje.

2. Vládě se ukládá, aby úpravu tuto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého.

3. Ministru zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je potřebí ku provedení této úpravy.<

Ve schůzi, konané dne 8. října 1920, bylo schváleno:

Opatření Stálého výboru, jímž se přiznává zápůjčce 50,000.000 Kč města Bratislavy osvobození od kolků a poplatků a povoluje se používati jejich titrů k uložení sirotčích, nadačních a pod. kapitálů;

Opatření o měně na Československém Těšínsku spolu s nařízením ze dne 3. srpna 1920, č. 468 Sb. z. a n.;

Opatření, kterým se upravuje z důvodů války promlčení práva ku předpisu a vymáhání pojistného;

Opatření o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků a o obnově drobných zemědělských pachtů.

V téže schůzi schválena byla tato nařízení vládní, vydaná na základě zmocňovacího zákona:

Nařízení vlády ze dne 15. července 1920, čís. 481 Sb. z. a n., o upotřebení obilí a mlýnských výrobků ke krmení. Při tom přijat byl resoluční návrh posl. Spiny, kterýmž se vláda vyzývá, aby vládní nařízení č. 481 ze dne 15. července 1920 při §§ 2, 3 a 5 ve smyslu pokynů uvedených v přílohách doplnila resp. změnila.

Přílohy: v §u 2 po odstavci 2 budiž vsunuto:

>V krajinách bez pěstění cukrovky a se silným úředně stanoveným vyzimováním chlebovin zvyšuje se množství pro skrmení uvolnění zadiny na 30%. V případech, na něž zvlášť nutno bráti ohled, může na žádost dotyčného rolníka na potvrzení obecního úřadu odvedení zadiny vůbec býti prominuto.<

§ 3: v odstavci 1. buďtež vsunuta mezí: >tažný dobytek< a >pokud zbude<: slova: >právě jako pro racionální chov telat až do 10 měsíců za kus a den l kg.<

§ 5: po odstavci 2. budiž vsunuto: >vyjmuty jsou kraje bez pěstění cukrové řepy a s prokázaným silným vyzimováním chlebovin.<

V téže schůzi schváleno bylo nařízení vládní ze dne 26. srpna 1920, kterým vyhlášeno bylo na celém území Podkarpatské Rusí stanné právo.

Nařízení vládní ze dne 20. srpna 1920, č. 490 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení vlády ze dne 23. března 1920, č. 192 Sb. z. a n., o dopravě koží a obuvi;

Nařízení ze dne 3. září 1920, č. 503 Sb. z. a nař., o prozatímním vyměření daně z příjmů a daně válečné osob fysických;

Nařízení ze dne 3. září 1920, č. 502 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu mýdlem a mýdlovým práškem.<

Po formální stránce žádá § 54 ústavní listiny, aby opatření byla schválena sněmovnami do dvou měsíců, jinak pozbývají další platnosti. Není však v ústavní listině nikde řečeno, jakým způsobem má býti toto schválení provedeno, a tu ve shodě s praxí, která právě byla také v poslanecké sněmovně dnes provedena, navrhuji, aby k projednání a schválení této zprávy o činnosti Stálého výboru a neodkladných opatření, která v ní jsou obsažena a která budou také všem členům senátu rozdána tiskem, byl zvolen zvláštní 17členný výbor, v tomto výboru aby o těchto opatřeních a nařízeních bylo jednáno a tam, kde nebude odporu a kde bude docíleno bezesporně rozhodnutí, aby o tom výbor v příští plenární schůzi senátu nám podal zprávu. Pakliže však některé toto opatření nebo nařízení vyvolá snad nějaké spory a uzná tento výbor, který bude zvolen, za nutno, aby takováto nařízení a opatření byla přikázána těm výborům, které již existují, pokud to do příslušnosti toho kterého výboru spadá, a tento výbor aby způsobem, jak jednací řád ustanovuje, o těchto nařízeních a opatřeních sporných po tom v senátní schůzi v určité lhůtě, která bude předsednictvem stanovena, referoval. (Výborně!)

Předsedá: Byl mně podán písemný návrh senátora dra Horáčka, dostatečně podporovaný podle §u 22 jedn. ř., aby byl zřízen zvláštní výbor pro prozkoumání zprávy o činnosti Stálého výboru, kterou dne 26. října 1920 senátu podával místopředseda Stálého výboru sen. dr. Horáček, kterýž výbor má býti 17členný.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, návrh jest přijat.

Mám zde ihned návrh na zvolení členů toho výboru. Kandidáti jsou tito: sen. Ackermann, Babka, Cífka, Folber, Havlena, Smrtka, Lukeš, Trčka, dr. Brabec, Klečák, dr. Karas, dr. Krupka, dr. Hilgenreiner, Luksch, Jelinek, Reyzl, Pollach.

Kdo s navrženými souhlasí, prosím, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, návrh jest přijat a dotyční jsou zvoleni.

Navrhuji, aby se příští schůze senátu konala v úterý dne 9. listopadu 1920 o 11. hodině dopolední s tímto

denním pořadem:

1. Rozprava o vládním prohlášení.

2. Návrh terna pro jmenování jednoho člena a jednoho náhradníka ústavního soudu.

Není proti tomuto dni, jakož i dennímu pořadu námitek? (Nebyly.)

Není námitek. Končím schůzi.