Začátek schůze ve 4 hod. 38 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Klofáč, dr. Soukup.

116 senátorů podle presenční listiny.

Zapisovatelé: dr. Vlček, dr. Stojan.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý, ministři: dr. Brdlík, dr. Burger, dr. Fatka, dr. Hotowetz, Husák, dr. Kovařík, dr. Popelka, Průša.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Tmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou senátorům Roháčkovi na týden, Dúlovi na dnešek a zítřek, Ružiakovi na dnešek až čtvrtek, dru Schmidtovi na dnešek. Konstatují, že senát je schopen se usnášeti.

Senátor Križko žádá za udělení dovolené pro nemoc. Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s udělením této dovolené, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Žádaná dovolená se uděluje.

Do dnešní schůze dostavil se nový člen senátu N. S. R. Č. Smetana, aby vykonal senátorský slib podle § 5 jedn. řádu a § 22 ústavní listiny.

Žádám pana senátního tajemníka, aby přečetl formuli senátorského slibu, a nového člena senátu žádám, aby se odebral ke mně a vykonal slib podáním ruky a slovem ťslibujiŤ.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Senátor Smetana (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Předseda: Žádám, aby byly sděleny tiskem rozdané spisy.

Sen. tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 188. Odpověď ministra vnitra na interpelaci senátorů dra Löwa, dra Hellera a soudr., týkající se vypovězení úředníka odborové organisace jako obtížného cizince okresním hejtmanem drem Sommerem v Teplé (tisk 49).

Tisk 190. Interpelace sen. Hrejšy a soudr. k ministru národní obrany ve věci dovolené brancům zemědělcům.

Tisk 191. Interpelace sen. Šťastného, Klečáka a společníků na ministra sociální péče, ministra spravedlnosti a ministra vnitra stran složení a praxe nájemních senátů,

Tisk 193. Interpelace sen. Jakubky a soudr. na pana ministra soc. péče v příčině změny nemocenského zákona.

Tisk 194. Interpelace sen. Kouši a soudr. na ministry financí, veřejných prací a sociální péče stran strašlivé bytové krise ve Velké Praze.

Tisk 195. Interpelace sen. Hrubého, dra Kloudy, Sokola, Zavorala a spol. na vládu republiky Československé v záležitosti soustavných revolt německých proti státu směřujících.

Tisk 199. Interpelace sen. Hartla, dr. Mayr-Hartinga a soudr. k ministerskému předsedovi a ministru vnitra o násilnostech, které byly spáchány při schůzi legáonářů dne 28. října 1920 v Liberci.

Tisk 200. Interpelace sen. Šabaty, Šachla a soudruhů na ministra orby a ministr a vnitra v záležitosti epidemie kulhavky a slintavky.

Tisk 201. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 640) o nouzové výpomoci civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných.

Z předsednictva přikázáno podle § 3 zák. z 15. dubna 1920 čís. 337 Sb. zák. a nař.:

výboru národohospodářskému: nařízení vlády ze dne 30. října 1920 o změně příslušnosti pro rozdělování sody krystalové a zrušení přidělování mýdla a pracího prášku.

výboru sociálně-politickému: nařízení vlády z 25. října 1920 o prodloužení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců na rok 1921.

výboru imunitnímu: žádost okresního soudu ve Svitavách za svolení k trestnímu stihání senátora Frant. Jessera pro zločin podle § 65 tr. z. a pro přečin podle § 302 tr. z.

Zápis o 14. schůzi senátu řádně ověřený vyložen byl v senátní kanceláří podle §, 72 jedn. řádu k nahlédnutí. Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápis ten za správný a dá se do tisku.

Předseda (zvoní): Před přechodem k dennímu pořadu vyžádal si slovo pan ministerský předseda. Uděluji mu je.

Min. předseda Černý: Slavný senáte! Páni zástupcově německého klubu senátorů obrátili se na mne se žádostí, abych sdělil se slavným senátem, co je úřadům známo o událostech v Praze. Pokud mne došly ve věci zprávy, mohu sděliti se slavným senátem toto:

Na uveřejněnou noticku dostavilo se dnes (Německý výkřik: Byla to povolená schůze!) - nikoli, nebylo to povoleno! - asi 200 osob na Václavské náměstí, kterýž to počet vzrostl během krátké doby asi na 1500 lidí. Programem shromáždění bylo jednání a událostech chebských. Po schůzi, která trvala asi ³/₄ hodiny, táhli shromáždění k německému stavovskému divadlu, kdež přes odpor stráže vnikla část přes nouzové schodiště na galerii. Mezitím dostavil se větší počet ruských legionářů, kteří prohlásili, že budou budovu divadelní chrániti proti jakémukoliv poškození. Celkem shromáždilo se kolem divadelní budovy asi 200 ruských legionářů, zda aktivních či demobilisovaných, nebylo lze ještě zjistiti, vedených kapitánem dosud neznámého jména.

Od stavovského divadla táhl zástup na Příkopy, kde snažil se vniknouti do německého domu. Stráž snažila se všemi prostředky shromážděné přiměti k odchodu. Lid však byl následkem mimopražských událostí tak rozčilen, že rozchodu nebylo lze s použitím obvyklých prostředků dosíci. Po delší době prolomil zástup hlavní vchod a vnikl dovnitř. Policie se snaží všemi prostředky, aby dalším nezákonnostem zabránila.

Kromě toho došla mě nyní zpráva, že demonstranti vnikli do místností Tagblattu. Byli však brzy policií vytlačeni.

Již ve svém prohlášení ze dne 26. října t. r. řekl jsem ve snemovně, že pro poměr státu k národnostem nemá vláda jiného měřítka než zákon a právní řád. Vláda proto bude bezohledně postupovati proti všem nezákonnostem, ať dějí se z kterékoli strany. Zároveň žádá však vláda, aby episod, jež v poslední době v Teplicích. Chebu a Praze se udály, nebylo, doužíváno k dalšímu rozplameňování vášní, vášní, jež ruší klid a pořádek každému občanu stejně potřebný.

Vláda lituje tohoto porušení veřejného klidu a pořádku, které vyvoláno bylo nezodpovědnými živly a které by mohlo dobrou pověst hlavního města Prahy ohroziti.

Vláda se postará o to, aby veřejná bezpečnost, klid a pořádek byl nejen v Praze, nýbrž i všude jinde zachován, a apeluje na všechny občany bez rozdílu národnosti, aby ji v tom podporovali. (Hlučný potlesk na české straně, odpor německých senátorů.)

Předseda (zvoní): Slovo podle § 44 jedn. řádu vyžádal si pan sen. Jelinek.

Sen. Jelinek (německy): Události, které se udály a dějí proti zákonným ustanovením na ulicích pražských při zasedání slavné sněmovny, vzbudily mezi německým obyvatelstvem samozřejmě bezmezná vzrušení a znemožňuji, aby tato slavná sněmovna pod hrozbou ulice zachovala klid ke svému jednání nezbytně potřebný. Podávám tudíž jménem německého parlamentního svazu návrh, aby schůze sněmovny byly přerušeny, dokud opatření učiněná vládou nezjednají onen stav klidu a jistoty, které jsou nezbytným, zákonně stanoveným předpokladem pro zdárnou a vlivům nepodléhající práci.

Předseda (zvoní): Slovo vyžádal si podle téhož § 44 jedn. řádu pan senátor dr. Heller. Uděluji mu je.

Sen dr. Heller (německy): Pánové! Také já připojuji se jménem své strany k protestu pana předřečníka proti událostem v Praze co nejrozhodněji. Vidím v tom těžké opomenutí vlády, že bylo možno napadnouti německé kulturní ústavy a německý majetek a že nebylo vládě možno poskytnouti těmto ústavům ochrany. My nemáme ke slovům pana ministerského předsedy, který mi tuto ochranu přisliboval, ani nejmenší důvěry. Vidíme záruku, že nastane klid, jen v tom, že táto vláda, která v první řadě všeho toho je vina, co možno nejrychleji zmizí. Ostatně navrhuji zahájení rozpravy o prohlášení pana ministerského předsedy. (Souhlas a potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Dám hlasovati o návrhu k jednání, a sice o návrhu pana sen. Jelinka, aby schůze byla odročena. Kdo souhlasí s tímto návrhem, aby dnešní schůze byla odročena, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Návrh jest zamítnut. (Výkřiky na levici.)

Byl mně podán návrh pana sen. dra Hellera... (Hluk na levici. Sen. Hartl [německy]: Právě přichází zpráva, že i mensa byla přepadena a demolována! - Různé výkřiky německých senátorů. - Předseda zvoní.) Prosil bych o klid.

Pan sen. dr. Heller navrhuje, aby o návrhu pana min. předsedy byla zahájena ihned debata. Současně však došel návrh se strany pana sen. Svěceného, který navrhuje také debatu, ale aby byla zahájena až příští týden. To jest návrh širší. Dám tudíž hlasovati napřed o tomto širším návrhu pana sen. Svěceného.

Kdo jest pro to, aby o vládním prohlášení byla zahájena debata příští týden, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

Návrh jest přijat. Příští týden bude zahájena debata. Tím návrh pana sen. dra Hellera odpadá. (Německé výkřiky. - Členové německého parlamentního svazu odcházejí ze sněmovny.)

Přejdeme k dennímu pořádku, a sice

1. ke zprávě výboru ústavně-právního o návrhu sen. Valouška, Šabaty a soudr. (tisk 129) na změnu §u 5 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 326 Sb. zák. a nař. o jednacím řádu senátu N. S. R. Č.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Procházka.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Slavný senáte! (Výkřiky na levici.) Zákonem ze dne 10. července 1920, čís. 431 Sb. zák. a nař., byl změněn zákon o složení a pravomoci senátu a o jednacím řádu senátu Národního shromáždění v ten smysl, že autonomním usnesením senátu může býti změněn jednací řád pokud se týká §u 5 o počtu místopředsedů. Pan sen. Valoušek a další členové senátu navrhli, aby změněn byl 5 cit. jednacího řádu na ten způsob, že počet místopředsedů činí 4. Výbor ústavně-právní projednav tuto věc ve své schůzi konané dne 11. listopadu 1920 navrhuje:

I. Senáte Národního shromáždění republiky Československé, račiž se usnésti, jak následuje:

Na základě článku I. zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádě senátu Národního shromáždění republiky Československé změněného zákonem ze dne 10. července 1920, č. 431 Sb. z. a n., mění se jednací řád senátu Národního shromáždění ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n., tím způsobem, že má v § 5 odst. 3 místo slov ťdvou místopředsedůŤ zníti ťčtyř místopředsedůŤ.

Za druhé navrhuje se následující resoluce:

ťPředsednictvo se vyzývá, aby dodatečnou volbu dvou dalších místopředsedů dle změny jednacího řádu shora provedené dalo co nejdříve na denní pořádek.Ť

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Děkuji.

Předseda: Není tomu tak.

Přejdu k hlasování o tomto návrhu na autonomní změnu příslušného ustanovení jednacího řádu v prvém čtení.

Prosím pány senátory, kteří s touto autonomní změnou souhlasí, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Změna jest přijata v prvém čtení.

Dalším bodem denního pořadu jest

2. zpráva výboru národohospodářského o návrhu sen. Sáblíka, Hrejsy, Hyrše a soudr. na úpravu hospodaření příští sklizní obili a brambor (tisk 163).

Zpráva výboru národohospodářského o návrhu sen. Ševčíka a soudr. na zabezpečení výživy obyvatelstva Československé republiky z nové sklizně, na zrušení ústředen, rekvisičního systému a uvolnění obchodu se všemi životními potřebami (tisk 164).

Jelikož obě zprávy jednají o stejné záležitosti, navrhuji jejich společné projednání. (Souhlas.)

Ohledně tisku 163 jest zpravodajem sen. Sáblík.

Ohledně tisku 164 jest zpravodajem sen. Ševčík.

Dávám slovo p. zpravodaji senátoru Ševčíkovi.

Zpravodaj sen. Ševčík: Slavný senáte! Kdo srovná resoluční návrh, který předkládá národohospodářský výbor ct. senátu s odůvodňovací zprávou národohospodářského výboru, jakož i také s původním mým návrhem, který jsem si dovolil v jarním zasedání slavného senátu podati, tomu by se snad zdálo, jako by nějaká nesrovnalost byla mezi tímto resolučním návrhem, mezi odůvodňovací zprávou a mezi mým původním návrhem. Pánové, pravím, že by se zdálo. Ten resoluční návrh, který podává ku schválení národohospodářský odbor, odpovídá intencím mého návrhu, který jsem v jarním zasedání podal. Mohu však říci, kdybych tuto zprávu byl sestavoval nyní po 4 měsících, že by byla vypadla jinak, a taktéž byl bych si dovolil národohospodářskému výboru v jiné formulaci návrh svůj podati.

Slavný senáte! Již právě před týdnem, kdy jsem mluvil o vládním prohlášení zde od p. min. předsedy učiněném, vyzíralo jakož i z odůvodňovací zprávy národohospodářského výboru a taktéž i z mého návrhu vysvítá - že zásadně zamítám nucené státní hospodářství, protože jest nepřirozené a tudíž neudržitelné. Protože neodpovídá zásadám národohospodářského života a hospodářským zásadám vůbec, je nepřirozené, a protože jest nepřirozené, jest také škodlivé. Škodlivé jest také dále proto, že tímto zavedeným u nás státním hospodařením se zemědělskými výrobky rozšířila se propast mezi producenty a mezi konsumenty (Výkřiky.) a protože nařízení zní, která vláda vydala, nikdo nemůže býti uspokojen, protože se nedodržují a také fakticky dodržovati nemohou, a to, jak jsem před týdnem dovodil, ani od producentů ani od konsumentů. Proto také tím povstala velká nedůvěra ke všem nařízením, která od vlády pocházejí.

A proto, pánové, pravím ještě dále: Škodlivé jest to státní hospodaření, protože pokud potrvá, dotud nelze očekávati, že odstraněna bude ta naše drahota, na kterou si všichni stěžujeme a která neustane, dokud nenastane přirozeně regulace cen. Dovolil jsem však také, slavný senáte, před týdnem, že ve výminečných případech, když k tomu jsou příčiny, vyšší, mravní, když je jistě dokázáno nad slunce jasněji, že by státní hospodářství vyhovovalo pro ten případ nebo na ten čas výživě a potřebě veškerého obyvatelstva státu, tu lze v tomto výminečném případě státní hospodaření připustiti. Zda-li však takové důvody pro toto státní hospodaření tu jsou.

Pánové, o tom v první řadě rozhodovati mají zákonodárné sbory. Ale jak se to dělo v dřívější době za Rakouska, týž zjev vidíme u nás, že vláda sama z jara, ačkoliv obě sněmovny zasedaly, vydala o své újmě, netázajíc se nikoho - a v první řadě měla se tázati producentů zemědělců - nařízení, kterým se zabavuje veškerá výroba zemědělská a zavádí celá regulace výživy.

Pánové, tento způsob, který si zvykla vláda, je nesprávný. Ona ovšem si dá ta zřízení schváliti Stálému výboru, ale tentokráte zasedaly oba parlamenty a bylo povinností vlády, aby osnovu zákona předložila jim ke schválení, aby oba dva parlamenty mohly v této věci rozhodující slovo promluviti. Pánové, toto bagatelisování zákonodárných sborů nemůžeme déle připustiti, zvláště v tak kardinálních otázkách nesmírně důležitých, které mají takovou důležitost pro veškeren stát, pro celou republiku, pro veškeré třídy a vrstvy, jak konsumující, tak také i produkující.

Proto, pánové, my také v národohospodářském výboru jsme se usnesli na prvním odstavci, který zní: ťSenát Národního shromáždění vyslovuje politování nad tím, že vláda nepředložila k ústavnímu schválení oběma sněmovnám osnovu zákona o zajištění a uspořádání výživy obyvatelstva pro rok 1920-1921.Ť

Je jisto, slavný senáte, že, má-li se v dohledné době pomýšleti na opětné zavedení svobodného obchodu se zemědělskými výrobky, musí vláda - a to je conditio sine qua non - za nynějších poměrů v cizině se o to postarati, aby nedostávající se kvantum poživatin, buďto obilí anebo mouky, bylo zajištěno. Pánové, proto i vláda od jara jistě měla, když my jsme se usnášeli o tomto resolučním návrhu v národohospodářském výboru, za 4 měsíce jistě dosti času, aby tomuto svému úkolu, který na sebe vzala, také vyhověla.

Již loňského raku jsme si stěžovali do toho, že vláda již loňského roku, ačkoliv měla vhodnou příležitost zavčas za lacinější peníz, kdy ještě obilí tolik nestálo, v cizině zakoupiti potřebné nedostávající se kvantum, tuto příležitost zanedbala. Pánové, tytéž poměry máme letos, že vláda se měla postarati o to, aby tuto svou povinnost vykonala, co se nedostává, aby zajistila, aby to koupila.

Pánové, učinila tak? Podle prohlášení pana ministra pro zásobování, o kterém jsem četl v novinách a které snad učiniv v zemědělském nebo zásobovacím výboru, zdá se mi., poslanecké sněmovny, prý ještě schází nám maličkost - 21.000 vagonů mouky. A proto, pánové, my již tenkráte, před čtyřmi měsíci, majíce na zřeteli nesmírný význam pro celou republiku, alfy bylo veškeré obyvatelstvo obživeno náležitým způsobem, vybídli jsme proto také v resoluci své v odstavci 2. vládu, aby potřebné kvantum obilí též v cizině zakoupila.

Proto ten odstavec druhý zní:

ťVládě se ukládá, aby zakoupila ihned v cizině potřebné kvantum životních potřeb, jež s odevzdaným kontinentem hospodářských plodin a výrobků od producentů domácích na celý rok k výživě lidu by úplně dostačovalo.Ť

Velectěné shromáždění! Druhou nezbytnou podmínkou k uvolnění obchodu s výrobky zemědělskými je zvýšení zemědělské výroby. A tu opět je povinností vlády, aby ona v této příčině nápomocna byla veškerému zemědělstvu, producentům. Neboť je známo, - a nemusím to dnes znovu dokládati, ani není na to tolik času a příležitosti - že zemědělcům není možno dnes umělá hnojiva v cizině kupovati, poněvadž předně nejsou ani k dostání a když, tož za tak ohromnou cenu, že je vůbec nemyslitelno, kdyby jich rolnici, zemědělci upotřebili, že by se pak mohlo hospodářství vyplácet. A proto je, pánové, potřeba, aby vláda se tu po-starala, aby potřebné kvantum umělých hnojiv i jiných věcí, kterých je potřebí ke zdělání umělých hnojiv, v cizině koupila, a to za takovou cenu, za kterou rolnici, hospodáři mohou je koupit, a aby také ona rolníkům, producentům je dodávala.

Nezbytnou podmínkou je dále šlechtění osiva "Dále je potřeba, jak již jsem před týdnem s tohoto místa slavnému senátu pověděl, aby meliorační zákon, který jsme před rokem v Národním shromáždění schválili, byl co nejúčinněji, co nejrychleji a také co nejsnáze a nejvýhodněji proveden, aby všem těm podnikům melioračním - a já zvláště poukazuji, že u nás na Moravě máme přes 60 podniků melioračních, které čekají na podporu z toho fondu, který jsme zde loni schválili - aby se jim dostalo také náležité podpory, aby co nejvíce a ca nejdříve mohly provést potřebné a nutné meliorace.

Je jisto, že, ačkoliv teď potřebujeme ke zvelebení hospodářství a ku povzneseni meliorací pomoci z ciziny, musíme si, slavný senáte, přece jen pomáhati sami, A tu nejenom naše zásobování, nýbrž celé ozdravění našeho veškerého hospodářského života musí v první řadě pocházet z vlastní naší domácí půdy.

Slavné shromáždění! Dovolím, si jako referent v této věci ještě o něčem slovíčko přednésti. Aby poměry hospodářské, vyživovací a drahotní u nás se zlepšily, říká se všeobecně producentům, zemědělcům a rolníkům, aby se ve svých požadavcích uskrovnili. Pánové, já s tím, mohu říci otevřeně, souhlasím, ale odpusťte, slavný senáte, to, co se žádá na rolnících a producentech, musíme žádat také i na ostatních vrstvách veškerého obyvatelstva, aby se ve svých požadavcích umírňovaly a v prvé řadě to musíme žádat sami na sobě, - řekněme si to upřímně - abychom i my, co se týče povolování rozličných požadavků jednotlivých vrstev si nepočínali demagogicky, abychom podle toho, jak stát vypadá a pokud může, potud také potřebnému trpícímu obyvatelstvu pomáhali. A tu, pánové, ten apel také v prvé řadě patří na vládu, poněvadž víme, že u nás se zřizovaly právě ty kanceláře s tolika tisíci úředníků a úřednic zvláště v ministerstvu zásobování - nejmenuji ani ostatních ministerstev a všelijakých komisí a rad zbytečných, které stojí ohromné peníze, ohromné miliony - a zřizují se i nyní podniky, kterých není hned potřebí, které mohou počkati. A proto, pánové, v prvé řadě musí i vláda v této příčině dobrým příkladem předcházeti, a když všichni tak budeme dělat, pak se domluvíme. Musíme začíti všichni a ne jenom jeden a ne toho jednoho nechat. (Výkřiky.) Na všechny se obracím, všichni musíme svou povinnost vůči sobě, vůči republice a vůči státu vykonávat. Velectěný senáte! Když odcházel známý Američan Hoower, který jest velký přítel našeho národa, do Ameriky, na rozloučenou řekl jistě velice pamětihodná slova, že národové v Evropě - a tu mluvil zvláště na adresu národa českého - si musejí všichni pomoci v prvé řadě sami. Nedovedeme-li toho, pak prý nemáme ani morální schopnosti, abychom se udržovali jako samostatný stát.

Slavný senáte! My jistě musíme, jak se všeobecně mluví, podporovati vše, co ke zvelebení všeho průmyslu a zemědělství přispívá. Kdyby se to u nás dělo, jistě bychom nepotřebovali poslouchati nářky vlády, která se vymlouvá, že prý nemá dostatek peněz, aby mohla potřebné kvantum obilí v cizině koupiti. Jsem přesvědčen a vím, že výživa v naší republice jest otázkou nejen hospodářskou, nýbrž také finanční a dopravní. Právě, že tu nastávají velké dopravní obtíže, zvláště z Jugoslavie a z Rumunska k nám, jest třeba, abychom zavčas dopravili obilí, a jest povinností vlády, aby hned s prvopočátku, pokud jsou ještě dopravní prostředky snadnější, dokud obilí a mouka jest lacinější, v cizině nakoupila, aby potom nepadly ohromné miliardy na to, že vláda zanedbala ten pravý okamžik. (Sen. Špera: Abychom ale dostali také to, co jest blízko a co jest u nás!) Souhlasím úplně. Každý producent musí svou povinnost vykonati a když ji nevykoná, jest povinností vlády, aby se obrátila na ty, kteří svou povinnost nevykonali. Proti tomu, kdo svou povinnost nevykoná, musí se zajisté přísně zakročiti. (Hlas: Třeba rekvisicemi!) Beze všeho! Ale, pánové, opakuji znovu, když to žádáme na jedněch, musíme to žádati i na druhých. A proto, slavná sněmovno, národohospodářský výbor navrhuje a dovoluji si slavnému senátu doporučiti ku přijeti také 4. odstavec resolučního návrhu:

ťVládě se ukládá, aby k povznesení zemědělské výroby použila všech vhodných prostředků, jmenovitě aby se postarala doma i v cizině o dostatek umělého hnojiva, šlechtěného osiva, vhodných strojů a nářadí, zvláště však o nejrychlejší provádění melioračního zákona ze dne 20. prosince 1919.Ť

Slavný senáte! To, co navrhujeme, jest zajisté všemi stranami přijatelno. (Odpor soc. demokratických senátorů.) Slavné shromáždění, to jest jen první krok, při kterém musíme všichni počítati s mentalitou našeho obyvatelstva, zvláště rolnictva. Všichni si přejeme a všichni producenti bez rozdílu politických stran si přejí, aby to státní hospodářství bylo uvolněno. A když potom, pánové, žádáte oběti od producentů, musíte alespoň něco pro ně učiniti, aby se jejich požadavkům alespoň v malé míře vyhovělo. My myslíme, vážený senáte, že když tímto malým krůčkem postoupíme k uvolnění naší zemědělské výroby, když jim zajistíme, aby oni také mohli s tím množstvím, které jim po odevzdání kontingentu zbude, disponovati, když jim zajišťujeme hospodářskou výpomoc z ciziny k zvelebení výroby, pak zajisté uspokojíte v jisté míře naše zemědělce a pak také oni s tím větší ochotou, když uvidí dobrou vůli u nás, budou konati svoji povinnost vůči státu. Za to vám mohu ručiti.

Proto, slavný senáte, odporučuji naši zprávu k přijetí. (Výborně! - Odpor. Různé výkřiky.)