Přikročím k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž jest

3. zpráva výboru národohospodářského a výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o opatření strojených hnojiv v roce 1921. (Tisk 313.)

Zpravodajem je pan sen. Sáblík za oba výbory. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Již vícekráte bylo v tomto senátě a posledně opět při rozpočtové debatě poukazováno na to a dokázáno. že hlavní příčinou neutěšených zásobovacích poměrů u nás je pokleslá výroba zemědělská a že jest velmi důležito pro zlepšení této situace, abychom všemi prostředky pracovali ke zvýšení vlastní zemědělské produkce. Jest to jediný prostředek. bychom nemusili každoročně 30 až 40.000 vagonů obilí dovážeti za drahé peníze z ciziny, abychom se stali pokud možno soběstačnými. bychom z té půdy. kterou zde máme. docílili výnosu jak možná nejvyššího.

K docílení těchto výnosů jest třeba několika faktorů. Je to především intensivní práce. ve kterémžto oboru jistě našemu zemědělství nikdo nemůže činiti výtky. neboť naši zemědělci i v nejtěžší době, když jich tolik musilo odejíti na vojnu, udrželi v dobrém stavu svá hospodářství a obdělali každý kousek své půdy. Ale jsou ještě jiné faktory, jichž jest třeba k udržení a povznesení zemědělské produkce. Jsou to hnojiva, a v tomto oboru bylo naše. zemědělství velice těžce postiženo snížením počtu dobytka během války stálými rekvisicemi, kterými se našemu zemědělství odebral velký počet dobytka, snížila se také výroba přirozeného hnojiva, a co se týče strojených hnojiv, kleslo opatřování a spotřeba hnojiv umělých téměř na 10%. Sotva 10% hnojiv jsme si mohli opatřiti z toho množství, kterého se užívalo před válkou. Jest tudíž snadno vysvětlitelno, že produkce klesla podle krajin a poměrů o 30, 40 až 50% a že i nejusilovnější práce zemědělce nevyužilo se náležitě, poněvadž k tomu scházel druhý faktor, jehož potřebuje zemědělská výroba, totiž hnojiva.

Aby zemědělec v nynější době mohl si opatřiti hnojiva sám, je naprosto nemožno především vadí tomu to. že nemáme volného obchodu se zemědělskými produkty. Kdybychom měli volný obchod zemědělskými produkty, mohli bychom naše produkty přímo prodávati do ciziny a opatřiti si hnojiva. Kdybychom na př. mohli přímo prodávat oves. slad a j. do ciziny, mohli bychom kupovati též přímo, i za vysoké ceny. Pro tyto nepoměrně vysoké ceny hnojiv, jaké jsou v cizině, není to však možno. My jsme s naším dovozem hnojiv odkázáni na dovoz z ciziny, ať umělých hnojiv či materiálu k výrobě jich. Ceny těchto hnojiv v cizině jsou snad. úměrny cenám tamějších zemědělských plodin, leč my víme, že ceny obilí za hranicemi jsou daleko vyšší, a proto tamější zemědělci mohou ty vysoké ceny platiti. Když u nás stát převzal hospodářství se zemědělskými plodinami do svých rukou a stanovil nám pevné ceny za obilí, musí stát také se starati, aby zemědělec mohl dostati hnojiva za ceny, při kterých by se hospodářství vyplácelo a při kterých by vůbec mohla tato hnojiva k nám býti dovážena. Na světovém trhu možno dnes koupiti 1 q superfosfátu za jeden metr. cent obilí, kdežto u nás bychom museli dáti za 1 q superfosfátu asi 134 q obilí nebo ještě více, a poněvadž můžeme ve velikém průměru použitím 1 q superfosfátu zvýšiti produkci o l q obilí, vidíme, že by se nám používání hnojiv za tyto plné ceny naprosto nevyplatilo. Používání hnojiv však může se vyplatiti státu, který, když má dovážeti obilí řekněme za 700 až 800 korun za 1 q a l q hnojiva může dostati za 270 až 300 K, může použíti těchto hnojiv, protože přece jen tímto způsobem, když doveze hnojiva a zvýší produkci, přijde se k lepším výsledkům, nežli když kupuje hotové obilí cizí.

Ku provádění této akce, aby naše zemědělství mohlo dostati dostatečné množství hnojiv za přiměřenou cenu, má býti založen tímto zákonem fond pro strojená hnojiva. Do tohoto fondu připadnouti mají podle návrhu zákona přebytky z roku 1919 a 1920 z hospodaření komise pro strojená hnojiva, za druhé jmění fondu v prvním odstavci § 4 uvedeného a příplatky pěstitelů cukrovky podle druhého odstavce téhož paragrafu. To vztahuje se k tomu, že při jednání o cenách řepy cukrovky bylo usneseno, že každému zemědělci srazí se z ceny cukrovky 4 K, za kterýžto obnos dostane pak příděl hnojiva. Stejně bylo to při nařízení pro obhospodařování brambor, rovněž tam sráží se z ceny brambor každému zemědělci 6 K za 1 q, za který má dostati umělá hnojiva.

Dále do tohoto fondu spadají příspěvky pěstitelů chmele, kteří mají zaplatiti z každé kopy do tohoto fondu příspěvek 30 K, pouze ze sazenic z roku 1920 se příspěvek neplatí. Dále do fondu má připadnouti částka 30.000 K z exportních zisků za dříví docílených. Dále příspěvky a poplatky z výnosu semen pícních rostlin a semen řepy cukrovky podle § 7, peníz splacený do fondu státním obilním úřadem podle § 8 tohoto návrhu a vývozní zisk z prodeje 750 vagonů cukru. Dále příspěvek z čistého katastrálního výnosu lesů, vinic a zahrad, rovnající se dvojnásobnému čistému katastrálnímu výnosu z těchto pozemků. Dále výtěžek mimořádné těžby lesní, o němž jest ustanovení zde v zákoně. A konečně příjem z lihu.

Fond tento opatří hnojiva, a sice buď hnojiva již hotová, anebo suroviny potřebné k jejich výrobě a opatří jejich spracování až do nejvyššího množství 30.000 vagonů hnojiv fosforečných a 8.000 vagonů hnojiv dusíkatých za úhrnný obnos do 1 miliardy korun a postará se prostřednictvím zvláštního správního výboru o jejich rozdělení.

Pokud se týče přidělování hnojiv, mění se tímto zákonem některá ustanovení již dříve vyšlých nařízení, a sice především nařízení, o němž jsem se zmínil, co se týče řepy, kde bylo původní ustanovení, že pěstitelé řepy za každý dodaný 1 q řepy do. stanou hnojiva za obnos 4 K zdarma. Nyní mění se tímto zákonem ustanovení tak že pěstitelé řepy budou nuceni doplatiti další 2 K a stát připlatí také další 2 K. Pěstitel dostane za každý 1 q řepy hnojiva za 8 K.

Při bramborách jest to podobné, jenom že tam bylo stanoveno, že dostane každý pěstitel za dodaný 1 q brambor hnojiva bezplatně za 6 K. Nyní má dostati hnojiva za 12 K, takže by musil připlatiti 3 K a 3 K připlatí státní fond z ostatních příjmů, takže tím způsobem z toho. co zemědělci bylo přiznáno, a z jeho vlastních hotových peněz zaplatí si 3/4 ceny a stát přispívá pouze 1/4 z ostatních pramenů zde již uvedených.

Pokud se týká strojených hnojiv pro obilí a pak pro drobné zemědělce, kteří nedodávají na př. brambory v chudších krajinách, kde pěstují je pouze pro svoji potřebu a nemají přebytků. které by mohli odvésti, také na tyto pěstitele jest pamatováno v zákoně. Mají dostati asi za 500 milionů hnojiv tím způsobem, že by se jim počítala cena, aby byla úměrná k ceně obilí nebo brambor, a že by platili tuto úměrnou cenu, kdežto zbytek by platil stát z prostředků, které by měl z fondů. Při použití tohoto množství umělých hnojiv jest možno zvýšení výnosů našich plodin asi o 25.000 vagonů obilí, 30.000 vagonů brambor a 15.000 vagonů cukru, což značí, počítáme-li podle světových cen, zvýšení výnosu o 5 miliard korun, použitím hnojiv za obnos 1 miliardy korun. Jest viděti, že se státu tato akce velmi dobře vyplatí, a jest možno pouhým zvýšením produkce cukru celou miliardu, která se na slevu věnuje, nahraditi. Jest tudíž tato akce velmi dobrá a produktivní. Prospěch z této akce budou míti v prvé řadě konsumenti, poněvadž se docílí přirozeně lepšího zásobování, neboť každý cent obilí a brambor, o který docílíme tím způsobem více, než jsme docílili dosud, připadne cele ve prospěch veřejné aprovisace. Zemědělec pro sebe vypěstí i při menší sklizni co potřebuje, ale pro aprovisaci se nám posud nedostávalo, takže veškerý vyšší výnos připadá k zlepšení zásobování obyvatelstva a tím ovšem i státu samému k odstranění těch obtíží a svízelů, které dnes máme. Do budoucna bychom mohli předejíti různým takovým kalamitám a trampotám, které dnes máme; na př. když jest porucha na dráze anebo Labe zamrzne, jest dovoz obilí znemožněn. Toto zvýšení produkce může prospěti konsumentům tím, že můžeme dospěti k jistému zlevnění zemědělských výrobků, poněvadž jako při každé výrobě lze zvýšením produkce docíliti zlevnění výrobků, tak i zde není jiná cesta možná nežli tím, že bude produkce celkově zvýšena..

Zákonem tímto nezatěžuje se nikterak státní pokladna, naopak bude do budoucna ušetřena značných vydání, jak jsem se již před tím zmínil, a jistě tím způsobem opatří potraviny pro naše obyvatelstvo laciněji, než je opatří dnes. Tak i ten příspěvek státní, ačkoliv všechny tyto příspěvky, jak jsem je vyjmenoval, mají podklad svůj v zemědělské výrobě, všechny je přináší vlastně zemědělská produkce tomuto státu - není žádnou obětí, nýbrž jest to nejprimitivnější investice. kterou stát může ve prospěch svého obyvatelstva podniknouti. Zemědělcům nedává. se žádný zvláštní dar, poněvadž i když se poskytuje jistá sleva, přece musí zemědělec platiti poměrně více, nežli stála hnojiva před válkou. Před válkou stál 1 q superfosfátu 9 K, 1 q obilí 18-24 K. Za 1 q obilí koupilo se 2 q superfosfátu, kdežto dnes sotva ¹/₄ q, takže ta cena pro nás poměrně je vyšší, nežli bývala dříve. Pro stát není obnos tento ztracen, poněvadž se v budoucnosti zvýšenou produkcí zajisté vrátí do státní pokladny a přispěje také k zlepšení naší valuty, poněvadž budeme moci, když budeme míti více cukru a škrobu atd., tyto produkty vyvážeti. Dnes na př. u škrobu byl vývoz úplně nemožný, poněvadž ho byl nedostatek. Tímto způsobem se zlepší také naše valuta a budem moci zase jíti se svými produkty na zahraniční trh, kde jsme byli až dosud vytlačeni.

Shrneme-li stručně tyto vývody, vidíme, že republika naše tímto zákonem přistupuje k nejlepšímu a nejsprávnějšímu řešení otázky zásobovací, jak se to nestalo v žádném jiném státě, a zemědělství naše přichází tím také vstříc vrstvám konsumentským, nežádajíc umožnění produkce zvyšováním cen, nýbrž zvýšením produkce chce umožniti po případě i zlaciňování zemědělské výroby a svých výrobků. Jest jen velice litovati, že se to nestalo dříve Kdybychom to byli učinili před rokem, mohli jsme býti dnes v ohledu aprovisačním mnohem dále. Tehdá se ovšem každý návrh, podaný s naší strany, považoval za stranický, sloužící jen ke prospěchu zemědělců. Dnes myslím, že jsme přišli všichni k stejnému názoru, že je to ve prospěch veškerých vrstev obyvatelstva a celého státu. Nemohu nic jiného, než vládní návrh zákona na opatření strojených hnojiv navrhnouti ke schválení v tom znění, jak byl schválen poslaneckou sněmovnou.

Mám ještě dvě resoluce. V zákoně bylo zapomenuto na jedno důležité odvětví zemědělské produkce, na lnářství. Len je jediná textilní surovina, kterou máme v našem státě, a jest velice nutno, poněvadž není myslitelno, že v brzké době bude možný dovoz cizího lnu z Ruska a z Belgie, aby produkce lnu byla zvyšována. abychom měli dostatek surovin na prádlo. Dovoluji si proto navrhovati resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby pro pěstitele lnu opatřila potřebná umělá hnojiva za cenu úměrnou k cenám lnu. K hrazení diference nechť se použije přebytků Československé lnářské komise.

Dále byla podána resoluce kolegou Lisým, kterou se vláda vyzývá, aby drobným zemědělcům, kteří byli v roce 1920 postiženi živelní pohromou, která byla úředně zjištěna, byl příspěvek, který povinně zaplatili na fond pro opatření strojených hnojiv, přiměřeně podle velikosti škody vrácen.

Dovoluji si obě tyto resoluce navrhovati k přijetí. (Výborně!)

Předseda: K slovu se přihlásil pan sen. Knesch. Uděluji mu je.

Sen. Knesch (německy): Slavný senáte! Nežli přistoupím k vlastnímu thematu, k otázce strojených hnojiv, musím dáti výraz pocitu, velice smutnému a tísnivému pocitu, jenž námi všemi prochvívá po předsevzatém právě hlasování. Dokázali jste tím, že my Němci nejsme v tomto státu ničím, že jsme jednoduše posmívanou ťmenšinouŤ, kteráž při každé příležitosti jest zašlapávána. (Souhlas na levicí.) Nemáte smyslu pro naše spravedlivé požadavky. Nepovolili jste nám ani v těch malých požadavcích ohledně státních drah, máte pro nás sice cituplné fráze, když nás potřebujete, avšak necítíme jiného nežli českou pěst, která na nás doléhá. To jest jediné, co nám dáváte!) (Německý výkřik: Ruská knuta to jest! Nepokoj. Výkřiky na levici.) Tyto nepatrné požadavky, kteréž jsme kladli, zašlapali jste jednoduše do bláta a odmítli je s výsměchem. Víme však dobře, že rozhodnutí nestane se zde, nýbrž že na konec spravedlivý podrží právo a že německá poctivost a německá spravedlnost také jednou zvítězí. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Prosím pana řečníka, aby mluvil k věci.

Sen. Knesch (pokračuje): Směrodatní vaši politikové, sen. Klofáč a sen. Soukup již často vyslovili názor, že hlavní věcí byla by německá spolupráce. A my přece také chceme spolupracovati. Zpěčovali jsme se někdy? Nikdy. Ale musíte nám přijíti vstříc také jiným způsobem a nepovažovati nás vždycky za nulu, za nic. Jsme rovnoprávní občané v tomto státě. A co pociťujeme? Pouze vaši pěst, pouze vaše násilí pociťujeme. To jest vše, co nám dáváte. To jest česká spravedlnost a tato česká spravedlnost vymstí se v prvé řadě na vás samotných, na vašem státě. A přikvapí-li jednou neštěstí na vás, pak přičtěte si to sami, poněvadž vám není dáno, abyste vůbec cítili spravedlnost vůči Němcům. (Německé výkřiky.)

Nemůžete si představiti lepšího státního občana. nežli jsme my. Máte pilnější spolupracovníky nežli nás? Nepracujeme svědomitěji a pilněji nežli jiné strany? (Německé výkřiky.)

Předseda: Prosím pana řečníka, aby pokračoval.

Sen. Knesch (pokračuje): Čekám jen, až výkřiky přestanou. (Výkřiky na levici.)

Obraceje se k vlastní věci, k otázce strojených hnojiv, chci zvláště zdůrazniti, že zde nikterak nejde o nějaký dar agrárníkům, nýbrž o zlepšení produkce, produkce půdy. Naše produkce půdy beze vší pochybnosti poklesla, a sice jsou to různé příčiny, které měly za následek pokles výtěžku našich žní. Předně to bylo nedostatečné zpracování půdy, ježto totiž.válkou tolik pracovních sil vzato bylo zemědělským krajinám. Nedostatečné zpracování půdy tedy, nedostatečná práce a nedostatek strojeného hnojiva zmenšily výtěžek našich žní. Nestojím nikterak na stanovisku, že jest to strojené hnojivo samotné, kteréž zvyšuje produkci půdy. Bylo by zcela mylné domnívati se, že by jednoduše stačilo použíti strojeného hnojiva, čímž by nastal zázrak, že by se výtěžek žní zvětšil. Nikoli! Strojené hnojivo jest právě pouze částečnou příčinou zvýšení našich žní. Právě tak důležito jako strojené hnojivo jest zlepšené zpracování půdy a vápno v půdě, neboť bez jistého obsahu vápna nemůže strojené hnojivo vůbec působiti. A ještě mnohé jiné okolnosti jsou předpokladem, aby strojené hnojivo mohlo působiti. Strojené hnojivo jest právě jen jednou z příčin, které zvyšují výtěžek naší půdy. A proto dlužno uvítati, že ve zvětšeném množství a ve zlevněném strojeném hnojivu dostane se nám páky anebo alespoň jedné z příčin, že se výtěžek naší půdy během doby zvětší. Bylo již opětovně na to poukázáno, že jsou to právě hnojiva dusíkatá, jichž nutně potřebujeme. Podařilo se nyní opět nakoupiti čilský ledek i domníváme se, že po přijetí této osnovy zákona cena čilského ledku klesne ze 700 na 350, rozhodná to tedy výhoda. Chtěl bych však poukázati na to, že otázka opatření čilského ledku není tak zcela hlavní věcí, neboť veliká ložiska čilského ledku budou podle výpočtu znalců v 15, snad ve 20-ti létech vyčerpána. Musíme tudíž obrátiti zřetel k tomu, abychom sami vyráběli dusíkaté hnojivo. Jde zde o to, aby se atmosférický dusík vázal v podobě dusičňanu. Tato vazba tvoří se zprvu tvorbou dusičnanu vápenatého a dusičnatého vápna a pak různými výrobky, kteréž v Německu v době války tak nevšedním způsobem byly vypěstovány. Německo uznalo, že během doby nemůže vystačiti s dusíkatými hnojivy, jako čilským ledkem atd., nýbrž že musí býti zjednán způsob výroby umělého ledku, umělého hnojiva dusíkatého. Dovoluji si s tohoto místa upozorniti pana ministra zemědělství na to a požádati jej, aby pozornost a zájem svůj obrátil také na výrobu dusíkatých hnojiv, kteréž se vyrábějí podle methody Haberovy a podob vyrábějí dle methody Haberovy a podobných jiných method, abychom mohli vyráběti dusíkaté hnojivo doma. Výroba síranu amonatého jest vždy vázána na naší výrobu plynu, resp. koksu, i nebude ji asi tudíž lze silně stupňovati. Síran amonatý, jest přece jenom vedlejším produktem výroby koksu, případně svítiplynu. Pokud jde o hnojiva z kyseliny fosforečné,- bude přece, když se podařilo nebo podaří nakoupiti v severní Americe surové fosforečňany, možno vyrobiti nadfosforečňany. Ve válce byla veliká potíž s výrobou nadfosforečňanů, poněvadž jsme totiž kyseliny sírové neměli vůbec anebo jen málo. Neboť dovoz sírových roubíků, které hlavně přicházely z Polska a Ruska, jest zastaven, takže tedy důležité zkoumadlo kyseliny sírové nemohlo býti vyráběno v dostatečném množství.

Velice důležité jest pro nás, obzvláště pro lehkou půdu, draslo. Německo mělo před válkou monopol drasla, neboť jenom Německo mělo solná ložiska v Stassfurthu a Leopoldshallu, Meklenburku atd., kde se právě tyto soli vyráběly. Nyní tomu již tak není, poněvadž Elsasko-Lotrinsko nepatří již k Německu, a tato ložiska draselnaté soli nyní patří jinému státu. Bylo by tedy velice důležité, aby příznivými smlouvami a úmluvami obchodními s Německem také draselnaté soli k nám v dostatečném množství mohly býti dopravovány. Jest právě velice důležito pro humosní půdu a pro lehkou půdu, abychom měli dostatečné množství draselnaté soli. Bohužel nemají naše solné doly těchto odpadkových solí, nýbrž právě jen německé solné doly v Stassfurthu, Leopoldshallu atd. Velni důležito však jest, aby se tato hnojiva k nám dostala v pravý čas. Neboť nemá žádného smyslu pro rolníka, dostane-li tato umělá hnojiva pozdě. V.pravý čas zde musejí býti. Víme velmi dobře, že ničím nelze zvýšiti produkci tak, jako správným použitím umělého hnojiva, předpokládaje, že splněny jsou ostatní podmínky, jako dostatek vápna a dostatečné zpracování půdy..Jenom tím způsobem může se podstatně zvýšiti produkce, žeň, jenom tím způsobem lze cíle dosáhnouti.

Ale ještě něco jiného jest velice nutno. Hospodářství mohlo se rozvinouti. mohlo nastoupiti dráhu pokroku teprve tehdy když sňata byla s něho nevolnost, když padlo nevolnictví, robota. Teprve od tohoto okamžiku lze mluviti o pokroku v hospodářství. A také nyní bude se zemědělství moci vyvíjeti, také nyní bude lze dosáhnouti zdokonalení jen tehdy, když moderní robota bude sňata s rolnictva, když přestane nucené hospodářství a centralisace. (Souhlas.) Pokud jsme pod tímto kaudinským jhem, pokud hospodářství nebude volné, pokud každý rolník to, co vyrobí, nebude moci nazývati svým vlastnictvím, dotud se také produkce půdy nebude moci zlepšiti. Volnost hroudy volnost pluhu, jenž jde přes lány! Jen pod sluncem této svobody může se rolnictvo skutečně a potěšitelně rozvíjeti. Sejměte tento nátlak s rolnictva a uvidíte, že se rolnictví bude zase utěšeně rozvíjeti. Kde pak máte ještě radost z práce? Jen rolník to jest, jenž s radostí a skutečně věcně pracuje, všichni o,statní nikoli. U všech jiných stavů máte jenom stávky a vždy zase zastavení práce, nikdo nechce pracovati, všichni chtějí větší mzdu. Jen u rolníků jest ještě radost z práce. Jest to jediný stav, který skutečně pracuje (Odpor německých sociálních demokratů), poněvadž právě rolník jest k tomu nucen, neboť nemůže k tomu přihlížeti, aby jeho nivy pustly. Nutí ho to, aby pilně vedl pluh a práci svoji vykonával od časného rána do pozdního večera. Dělníkovi však jest zcela lhostejno, stojí-li továrna, neboť ťvšechna kola stojí, chce-li to tvá silná pažeŤ. Zde však jest to úzká souvislost s půdou, láska k hroudě, kteráž rolníka vždy k práci pohání. A tato láska k domácí hroudě jest silnější než vše jiné. A z toho důvodu, že právě v této otázce strojeného hnojiva může spočívati příčina, že se produkce naší půdy pozvedne, že se žně mohou zlepšiti, doporučuji, aby zákon byl přijat.. (Souhlas a potlesk německých senátorů.)

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu již přihlášen. Pan ministr zemědělství se přihlásil o slovo. Uděluji mu je.

Ministr zemědělství prof. dr. Brdlík: Slavný senáte! Jsem si vědom obsáhlého programu, který dnes má býti zdolán, a chci se pouze omeziti na nejstručnější poznámky, poznámky, které se týkají zvláště vývodů pana předřečníka sen. Knesche a vývodů, které se týkají pana senátora dr. Stránského, které pronesl u příležitosti rozpočtové debaty. Pan sen. Knesch upozornil na to, že otázka zemědělské výroby nebude vyřešena jen opatřením strojených hnojiv a že potřebí bude vedle toho ještě mnoho jiného učiniti, aby skutečně zemědělská výroba byla uvedena na předválečný stav. Já chci upozorniti na to, které zákony dále zamýšlím, aby právě navazovaly na tento zákon, abychom cíle zvýšení zemědělské výroby plně dosáhli. Já bych však rád upozornil na to, že pan dr. Stránský přece snad jen se mýlil, když řekl v rozpočtové debatě zde asi toto: ťOnehdy měl jsem příležitost chytati se za hlavu, když jsem četl, co všechno má pan ministr orby za plány s novým zdražováním, že chce, abych tak řekl, aby na státní útraty se tvořil miliardový fond k nakupování umělých hnojiv.Ť

Slavný senáte! Páni předřečníci již poukázali, odkud jsou tyto zdroje na zlevnění umělých hnojiv, ale já bych poukázal jen na to, že i zástupci průmyslových vrstev naprosto nemají příčin stěžovati si na tento zákon. Pan referent sám poukázal na to, že tímto zákonem má býti zvýšena zemědělská výroba o 25.000 vagonů obilí, 15.000 vagonů cukru a o 30.000 vagonů brambor. Převedeme-li těchto 15.000 vagonů cukru směnně, v poměru světového trhu, můžeme za těchto 15.000 vagonů cukru zakoupiti 25.000 vagonů obilí. To znamená dohromady s původními 25.000 vagony, že se zvýší zemědělská výroba o 50.000 vagonů obilí. Tedy to jest to, co činí dnešní schodek, který s takovou námahou máme sbírati. (Tak jest!)

Vážené shromáždění! Neběží však jen o ten přímý účinek. Tento zákon bude míti ještě účinek další. Chceme především řešiti obtíže aprovisační také proto, aby konečně nastal klid, sociální mír (Výborně!), bez kterého..hospodářská práce rozvinovati se nebude. Jestliže zvýšíme zemědělskou výrobu, bude to míti odlesk zpět na hospodářský život, a to nejen v zemědělství, nýbrž především i v průmyslu. Ale proč v průmyslu? Ten bude míti další výhody, neboť náš průmysl je z velké části exportní. On vyváží zušlechtěnou práci, kupuje suroviny a vyváží výrobky a může tedy existovat jenom potud, pokud skutečně mzdy budou nižší, než jsou na světovém trhu, z toho důvodu, poněvadž musíme vyrovnat tyto dopravní náklady surovin a náklady vývozní hotového výrobku. To bude možno jenom tehdy, když nastane stabilisace mezd a tato stabilisace mezd může nastati teprve, když nastane stabilisace zemědělských výrobků jako první předpoklad. To jsem poslanecké sněmovně docela otevřeně řekl, že tímto zákonem musíme řešiti další otázku, musíme jasně říci, že musí přestati zdražování zemědělských výrobků, ovšem v předpokladu, že také nesmějí dále stoupat mzdy zemědělského dělnictva. Pánové, my chceme řešiti tímto zákonem problém drahotní, ale tímto zákonem chceme řešiti také další otázku nezaměstnanosti v průmyslu, ne příspěvky nezaměstnaným, nýbrž výrobou, ne řešením drahoty diktátem, nýbrž výrobou. (Tak jest! Výborně!)

Vážení pánové, tento zákon bude působiti i dále. P rosím, račte uvážit. co bude znamenat tato zvýšená zemědělská výroba: my budeme vyvážet na světový trh mnohem více cukru, lihu, chmele, budeme vyvážet i průmyslové výrobky a budeme méně nakupovat. Jest samozřejmo, že tato okolnost bude působili na zlepšení valuty, že zvedne se i důvěra již z toho důvodu psychologického, že nyní - provádíme skutečně výrobní politiku. Musíme se snažiti přiblížiti se světovému trhu ne tím, že budeme zvyšovati ceny výrobků, nýbrž výrobní politikou. Budeme odbourávat drahotu a budeme se snažiti zlepšiti valutu svoji na světovém trhu.

Pan ministr financí upozornil na to, že proti rovnováze rozpočtu je rovnováha, statika hodnot, a řekl správně, že by se mohlo říci, že tento rozpočet, tato ciferní rovnováha může býti také jen hektickou červení, a upozornil jsem při jiné příležitosti na to, že právě tímto zákonem máme učiniti rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Chceme tuto hektickou červeň proměniti ve zdravou červeň, my chceme, aby byla symptomem hospodářského zdraví celého našeho státního. organismu. (Výborně!) To jest to, co chceme udělati, všechno řešiti výrobou. Výroba začátek a výroba konec, teprve na ní můžeme budovati celý blahobyt našeho obyvatelstva.

Pan sen. Knesch upozornil na to, ze nestačí opatřiti jen strojená hnojiva. To mám na mysli. Zemědělská výroba je ovládána zákonem minima. Tento zákon minima praví, že ze všech vegetačních činitelů rozhoduje o výši produkce ten, který jest v ní v nejnepříznivějším množství zastoupen, obrazně řečeno: pevnost řetězu měří se podle nejslabšího článku. Tedy běží o to, abychom soustavně vylučovali tyto nejslabší články. Které to jsou? Zemědělská výroba poklesla pro redukci stavu dobytka a pro nedostatek mrvy. Tento nedostatek byl postupně velmi rychle nahrazován vlastní potencí zemědělské výroby do té míry, ze dnes můžeme říci, že nejsme daleko od toho okamžiku, kdy opatříme předválečnou potřebu mrvy, ale tím jsme opatřili vlastně zde tu fysikální vlastnost půdy, jakost, a nyní přijde to druhé, abychom touto zvýšenou absorbcí využitkovali větší bohatství, a proto přichází zde v druhé řadě zákon o strojených hnojivech.

Pan senátor upozorňuje také správně na to, že běží nyní o to, aby ostatní činitelé nepřišli do toho minima. Chceme se postarati o to tím způsobem, aby především nevědomost nevstoupila zde v toto minimum a uspořádáme velkou pokusnickou akci, kterou bychom pověřili svaz pokusnický, aby téměř v každé obci bylo pole, na kterém se provádějí takové pokusy jako demonstrační. Musíme míti také obdělanou půdu tak, aby toto obdělání půdy nevstoupilo v minimum, aby peníze za strojená hnojiva nebyla vyhozena pro nedostatečné obdělávání. Potom připravuji v ministerstvu zemědělství zvláštní kursy, které budou vedeny hospodářskými učiteli, a na těchto lidových hospodářských školách máme připraveno pět tisíc kursů, které mají býti uvedeny v život během ledna a února a na nichž má býti poučováno ne způsobem kantorským, nýbrž diagramy, skioptikonem atd., aby se to stalo srozumitelnějším. Když tedy opatříme hnojení, obdělávání mrvou, musíme se starati o další, to jest o opatření výkonnějších sort, aby tohoto bohatství mohlo býti plně využito. Tímto zlepšením, zušlechťovacími akcemi, zvýšili bychom zemědělskou výrobu asi o 2 milardy podle cen vnitřních, a asi o 7 miliard podle cen světových. Když však nyní zlepšíme své sorty, musíme se starati ještě o další. Při každém takovémto zušlechťování jde to zpravidla na útraty resistence. Sorta stává se výkonnější, ale je méně resistentní proti nemocem. Proto musíme se starati o potírání všech nákaz. Proto jest v ministerstvu zemědělství připravován zákon o potírání nemocí rostlin a jejich škůdců. Ale to by nebylo nic platné, kdyby jeden zemědělec potírání takové prováděl a druhý nechal pole zaplevelené, plné škůdců atd. Tyto škody, které jsou působeny nemocemi rostlin a jich škůdci, obnášejí jak se můžeme vypočítati - podle vnitřních cen ročně 3 miliardy, podle světových cen téměř 9 miliard.

Vedle toho, pánové, musíme se starati ještě o to, aby nenastaly škody ve výrobě zvířecí. Během doby válečné nastala degenerace dobytka následkem nedostatečné výživy. Následkem nedostatečného proměňování dobytka průměrné stáří stouplo a jest tedy naší povinností, abychom vydali zákon na potírání nemocí a opatření profylakční. Ztráty, které vznikly v tomto roku slintavkou a kulhavkou, mohou se odhadovati na půl miliardy. Vidíte, že všude tam, kde jde o zemědělskou výrobu, vždy jsou to cifry miliardové. Ať je to tam nebo tam, jest to miliarda. Račte uvážiti, že hodnota zemědělské výroby jest 8krát tak vysoká, jako hodnota výrobků hornictví a hutnictví. Račte uvážit, že jen hodnota vyrobeného mléka jest větší, než hodnota výrobků hornictví a hutnictví, že zvýšení dojivosti o jeden litr denně u jedné krávy znamená jednu miliardu. Všude jest to jen miliarda. To jsou miliardy, kdežto u jiných výrobků jsou to stamilionové cifry.

Musím prositi jako ministr zemědělství, abyste nepohlíželi vždy na všechny akce, které ministerstvo zemědělství zamýšlí, jako by to byly akce, které směřují ke zlepšení jen stavu zemědělského. Při tom myslím vždy na zemědělskou výrobu, ale nezapomínám, že chcete-li postihnouti zemědělský stav, postihujete zemědělskou výrobu, na konec postihujete i sebe a jaksi ten základ, poněvadž na konec - to není agitační fráse, já nejsem v této politické straně, nýbrž pro mně jest to vědecké po znání - zemědělská výroba přece jest a zůstane základem státu (Výborně!), na němž můžeme vybudovati všechno další zabezpečení a provedení sociálních reforem do budoucna. Proto prosím, abyste tento zákon zde schválili. (Výborně! Potlesk.)

 

Předseda (zvoní): Ještě udělím slovo k poznámce panu sen. Meissnerovi.

Sen. Meissner (německy): Slavný senáte! Máme dnes pojednávati o zvýšení produkce přídělem strojeného hnojiva, jež má býti vydáváno za lacinější cenu a v dostatečném množství. Avšak, pánové, strojené hnojivo, kteréž máme a chceme vložiti do naší půdy, samo o sobě není rozhodné pro zlepšení produkce musí také vzniknouti rozumná podpora produkce, především tím, že se vůbec umožní produktivní práce v zemědělství. Zde však chovala se k nám vláda vždy pasivně.

Vzpomínám pouze osmihodinové doby pracovní, jež nám byla vnucena, vzpomínám

dále na nucené hospodářství, jehož se ne. můžeme zbaviti, a připomínám jen snahy

tak zvaných dělnických rad, které našim pracovním silám přímo zhnusují vytrvati při zemědělství. A k tomu přímo sabotují výrobu. To jest maje námitka. Strojené hnojivo samo to nedělá, také práce jest zde rozhodující a toto obdělávání činí sociální demokraté nemožným. (Souhlas německých senátorů.)

Předseda: Slovo si vyžádal ještě pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Sáblík: Poněvadž nikdo z řečníků vlastně proti návrhu tohoto zákona ničeho nenamítal, nemám, co bych řekl. Na další návrhy kolegy sen. Knesche. stran ministerstva zemědělství odpovědi nemám, chci připomenouti jen jedno: když se vytýkalo, jako by tímto zákonem stát přinášel našemu zemědělství nějaké oběti nebo mimořádné příspěvky, podotýkám, že i v tomto zákoně bylo vlastně pamatováno na sociální účely a v § 11 se ustanovuje, že z výnosu vyšší těžby lesní vyhrazena jest částka 30 milionů Kč na podporu zaměstnanců, kteří nebudou pojati do pojištění pro případ stáří a invalidity proto, že překročili 60. rok svého věku v době, kdy nabude účinnosti zákon o tomto pojištění.

Jinak nemám co bych podotkl a navrhuji schválení.

Předseda: Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Dám hlasovat o celé osnově zákona, jakož i o nadpisu a úvodní formuli najednou. Námitek proti tomuto hlasování není? (Nebyly.) Není jich.

Kdo s navrženou osnovou zákona, jakož i s nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To jest většina, osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty ve čtení prvém.

Přistoupíme ke druhému čtení.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Sáblík: Nikoliv!

Předseda: Poněvadž není takových změn, dám hlasovati podle §u 55 našeho jednacího řádu ve druhém čtení. Kdo souhlasí se -zákonem, jakož i s nadpisem a úvodní formulí, tak jak byly přijaty právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, osnova jest přijata také ve čtení druhém.

Prosím, aby bylo rozhodnuto o resolucích. Resoluce byly přečteny.

Dám hlasovati o resoluci první, totiž o resolu či pana senátora Sáblíka. Kdo s touto resolucí souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, resoluce tato se schvaluje.

Druhá resoluce jest pana senátora Lisého. Kdo jest pro resoluci pana senátora Lisého, jak byla přečtena, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, i tato resoluce jest přijata.

Přikročíme k odstavci dalšímu, jímž jest

10. zpráva výboru ústavně-právního o usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se určuje podle §u 99 ustavní listiny ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n., doba organisace řádných soudů I. a II. stolice a veškerých soudů vojenských (tisk 312).

Zpravodajem jest pan dr. Veselý. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Veselý: Vážený senáte! Organisace soudů I. a II. stolice zejména na Těšínsku, na Slovensku, v Podkarpatské Rusi, a také na Moravě (Moravská Ostrava) a v Čechách (Vitorazsko) a na Opavsku (Hlučínsko) dosud není dokončena a proto je nutno, aby vládě bylo možno disponovati soudci tak, jak toho provádění organisace soudní vyžaduje. V poslanecké sněmovně ani v senátě nebyly předneseny žádné stížnosti, které by čelily tomu, že by snad vláda byla v době uplynulé nějak zneužila svého oprávnění k přesazování soudců. Ani jediný případ takový uveden nebyl a také vím, že pokud jsem byl v ministerstvu spravedlnosti, nebylo úmyslem politicky nebo národnostně zneužívati tohoto oprávnění vlády k tomu, aby soudci jiné národnosti anebo jiného politického přesvědčení byli persekvováni nebo odstrkováni. Zástupce vlády i dnes při jednání ústavně-právního výboru ubezpečil, že ani budoucně není takové intence a že vláda se bude vyhýbati každému zneužívání tohoto zákona, anebo ho užívati proti některým politickým a národnostním stranám.

Pokud jde o pensionování, zástupce vlády prohlásil, že tohoto prostředku vláda nemíní užívati, leda by k tomu vedly ně jaké obzvláštní důvody. Ostatně i nedostatek soudců ukazuje na to, že vláda nemíní zmenšovati ještě pensionováním počet soudců, kterých má velký nedostatek.

Bylo projeveno přání, aby bylo odůvodněno rozšíření zákona i na vojenské soudnictví.

V té příčině dovoluji si upozorniti, že vojenská správa uvádí toto: Vojenské soudy dosud.jsou přechodně organisovány a třeba definitivní úpravu a stabilisaci teprve provésti. Některé soudy byly jen provisorně na dobu potřeby zřízeny na př. brigádní soud v Liberci, ve Vysokém Mýtě; jiné soudy, které byly na Slovensku za vojenských operací proti Maďarům zří zeny, byly postupně rušeny aneb překládány do jiných míst.

Divisijní soudy v Báňské Bystřici a Terezíně mají býti zrušeny. Na Slovensku bude pravděpodobně třeba přeskupiti soudní vojenské okresy a k tomu cíli musí býti justiční správa oprávněna, prováděti volné disposice. Jelikož organisace vojenských soudů nekryje se s organisací civilních soudů, na př. schází instance obdobná vrchním zemským soudům, a jelikož i u nejvyššího vojenského soudu jsou jednotlivé síly, jichž v případě definitivní organisace bude třeba použíti u jiných vojenských justičních úřadů anebo nahraditi jinými, třeba způsobilejšími silami, navrhuje ministerstvo národní obrany. aby organisační toto právo se vztahovalo na veškeré soudy vojenské.

Vzhledem na tento stav věcí a na tyto důvody vládou přednesené navrhuje ústavně-právní výbor. aby vládní osnova byla schválena tak, jak se již stalo v poslanecké sněmovně. (Výborně!)

Předseda: Zahajuji debatu. Ke slovu jsou přihlášeni páni senátoři dr. Mayr-Harting, dr. Hellera, dr. Procházka.

Poněvadž máme rozhodnutím senátu přijatou lhůtu půlhodinou, připadá na každého řečníka 10 minut. Dovoluji si na to upozorňovati a uděluji slovo panu senátoru dr. Mayr-Hartingovi.

Sen. dr. Mayr-Harting (německy): Slavný senáte! Chléb oposice jest tvrdým chlebem již za normálních poměrů, dvojnásob však tvrdým tam, kde okolnost, že návrh vychází z oposice, sama o sobě již stačí, aby se většina proti němu postavila jako zeď a aby takovýto návrh bez věcného zkoumání zásadně zamítla. Chápu-li se přes to slova a chápu-li se slova opět se stanoviska oposice, činím tak proto, poněvadž jako přímý muž, jenž si pokládá za čest, že vyšel ze stavu soudcovského, jenž více nežli 10 let soudcovskému stavu náležel, poněvadž, pravím, jako takový muž pokládám za svoji povinnost vystoupiti proti takovému zákonu, jenž znamená zasažení do soudcovské nepředpojatosti. Soudcovská neodvislost všude co nejpečlivěji jest chráněna. Byla chráněna také ve starém Rakousku, od něhož se stále chcete odrakouštiti. Avšak toto odrakouštění spočívá podle mých zkušeností prozatím v tom, že vše dobré, co Rakousko mělo, odmítáte, ale že jste chyby převzali měrou největší. Stalo se v Rakousku jen jednou, že soudcovská nepřesaditelnost a nemožnost, aby soudce proti své vůli byl dán do pense, byla suspendována; to stalo se v roku 1896 při reformě civilního řádu soudního, čímž ovšem stala se nutnou úplně nová organisace soudů celého státu. A tehdy byl to jeden z největších učitelů práva vašeho národa, snad největší učitel práva, jehož jste vůbec měli, Antonín Randa, kterýž v plamenné. řeči se ohrazoval proti této suspensi soudcovské neodvislosti, poněvadž v tom přes pádné důvody, jež zdály se mluviti pro věc, spatřoval příliš veliké nebezpečí pro stav soudcovský. Váš svobodný stát začal tím, že ihned odstranil soudcovskou neodvislost, nejdříve na dva roky. Zdá se mi to zcela pochopitelné. Byly tehdy mimořádné poměry a ty snad činily takovou suspensi nutnou.

Tyto dva roky přešly za úzkostlivé obavy stavu soudcovského. Tato dvě léta uplynula, stav soudcovský vydechl. konečně volně a nyní opět nabytá nepřesaditelnost a nemožnost, aby soudce proti své vůli byl dán do pense, mají býti novým zákonem zrušeny. Zákon sám uznává svoji slabost, svoji nedostatečnost. Neboť §. 99 ústavy, na nějž se zákon odvolává, připouští suspensi jen v případech nové organisace soudní. Zákon praví nyní, že nejbližší rok nutno považovati za dobu jejich nové organisace. Rozumím velmi málo česky, doufám, že během doby budu rozuměti více. Ale tolik rozumím již dnes, že podle toho příští rok dlužno považovati za dobu nové organisace. Tím se připouští, že o takovou dobu vůbec nejde, nýbrz že se v zákoně pracuje s fikcí, aby byla po ruce omluva pro to, že suspendována byla soudcovská neodvislost v odporu s ústavou.

Vláda odůvodňuje zákon tím, že v některých pohraničních krajinách státu nutno zříditi nové soudy, a především tím, že není soudců, kteří by byli dobrovolně ochotni jíti do těchto nových krajin. Musím říci, že to vrhá špatné světlo na poměry, že patrně není pravé důvěry ke státu, když se nesežene ani tolik obětavosti, aby někdo o své vůli převzal tuto povinnost v zájmu státním. Co nám Němcům dělá tolik starostí, jest, že zákon obsahuje splnomocnění tak všeobecné, že se musíme obávati, že jako posledně proti revoluci komunistů a proti českým přeběhlíkům k záchraně vlasti muselo se po užíti německého vojska, že také v tomto případě budou to němečtí soudcové, jichž použijete k obsazení nově dobytých území příslušným personálem soudcovským. Abychom těm to obavám předešli, sepsali jsme resoluci, která také ve výboru byla přijata a kterouž také vám přijmouti doporučuji.

Byla dále navržena resoluce - musím říci, že my máme citelnější svědomí pro vaši ústavu, na jejímž vzniku jsme vůbec neměli účasti, nežli vy samotni - navrhli jsme druhou resoluci, aby vyhověno bylo §u 3 ústavy, podle něhož v Podkarpatské Rusi dle možnosti má se.použíti domorodců. To má býti vyjádřeno v resoluci.

Konečně chtěl bych vytknouti novému zákonu, co řečník přede mnou částečně se pokusil omlouvati, že se zde rozeznává mezi občanskými a vojenskými soudy, při čemž si kladu otázku, jaká jest toho zvláštní příčina, aby pro vojenské soudy platil zákon neobmezeně a aby u občanských soudů omezil se zákon na soudy první a druhé instance, kdežto zákon u vojenských soudů takovéhoto omezení nezná. Můj čas minul, chci se vyjádřiti krátce. Zákon jest se stanoviska ústavního zavržitelný,. zákon jest technicky nedostatečný. Zákon sestává jen ze dvou paragrafů, ale má dle mého mínění o dva paragrafy více, a proto navrhuji zamítnutí zákona. (Potlesk německých senátorů.)