Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč. Niessner a dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Vlček a dr Stojan.

110 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr Procházka, dr Šusta; zástupce ministerstva unifikačního odb. rada dr Mašek a zástupce ministerstva zásobování ministerský tajemník Hlavsa.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič. jeho zástupci dr Bartoušek a dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Senátor A. M. Špera žádá za udělení 4nedělní dovolené pro nemoc a připojuje lékařské vysvědčení.

Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s udělením této dovolené, aby zvedli ruku. (Děje se.) To jest většina. Žádaná dovolená se uděluje.

Sděluji, že tlumočníkem z jazyka německého do českého a naopak ustanoven byl okresní hejtman Josef Svoboda. Týž úřaduje ve dveřích č. 127 II. poschodí.

Presidia senátu došel připiš kanceláře presidenta republiky z 24. ledna 1921, č. 104, týkající se propuštění ministra pro zásobování lidu Průši a pověření ministra zemědělství dr Brdlíka zatímním vedením tohoto ministerstva. Žádám p. senátního tajemníka, aby přečetl příslušné přípisy.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Pan president vydal tyto vlastnoruční listy: V Praze, 24. ledna. Pane ministře Průšo! Podal jste mně žádost za propuštěnou z úřadu, v níž se odvoláváte na poměry, jak se v poslední době vyvinuly. Uznávaje důvody tyto, přijímám Vaši demisi a děkuji Vám za upřímnou snahu a neobyčejnou píli, jakou jste za krátkou dobu svého působení vyvinul. T. G. Masaryk, v. r., Černý, v. r.

V Praze dne 24. ledna. Pane ministře dr Brdlíku! Pověřují Vás prozatím správou ministerstva pro zásobování lidu. T. G. Masaryk, v. r., Černý, v. r.

Předseda (zvoní): Tiskem bylo rozdáno.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 380. Odpověď ministra zemědělství na interpelaci senátora K. Friedricha, dr Naegle a soudruhů o organisačním řádě pro lesnické školy a přeměnění lesnické školy v Chebu na střední školu lesnickou (tisk 107).

Tisk 381. Odpověď vlády na interpelaci senátorů dr Hellera, Niessnera a soudr. o vydání prováděcího nařízení k jazykovému zákonu (tisk 179).

Tisk 382. Odpověď vlády na interpelaci senátora Hanuše Hartla a soudruhů o postupu Pozemkového úřadu, urážejícím veškeré právní pojmy při pronajímání bud v Krkonoších (tisk 202).

Tisk 386. Odpověď ministra vnitra na interpelaci senátora Reyzla, dr Hellera, Niessnera a soudruhů stran provádění volebního řádu do obcí (tisk 73).

Tisk 387. Odpověď správce ministerstva financí na interpelaci senátorů dr Mayr-Hartinga, Jelínka a soudruhů ve věci přiznání k dávce z majetku (tisk 111).

Tisk 394. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 275) o dani z obchodu cennými papíry (tisk 1026).

Tisk 395. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1028), kterým se stanoví dodatek ke státnímu rozpočtu na r. 1920 (tisk 1191).

Tisk 396. Interpelace senátora Vojtěcha Zavadila a soudruhů na pana ministra obchodu v příčině stále se množících podniků, vyrábějících lihoviny tak zvanou cestou studenou.

Tisk 397. Zpráva sociálně-politického výboru o návrhu senátora R. Pánka a spol. na vydání zákona, kterým se zrušuje úřední pojmenování >sluha< u zaměstnanců ve státní službě nebo ve službě podniků a fondů státem spravovaných a nahrazuje titulem >zřízenec< (tisk 273).

Tisk 398. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. branného výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny ohledně vládního návrhu zákona, kterým se zvyšují zaopatřovací požitky vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání, jejich vdovám a sirotkům, invalidům se stavu mužstva neb jejich pozůstalým - vyjímajíc válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. - a patentálním invalidům, jímž jsou vyměřeny požitky zaopatřovací podle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonův a nařízení (tisk 324).

Tisk 399. Zpráva I. branného výboru a II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 564) o mimořádné výpomoci vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání a jejich pozůstalým, invalidům ze stavu mužstva neb jejich pozůstalým - vyjímaje válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. - a pak patentálním invalidům a osobám požívajícím pouze darů z milosti (tisk 323).

Tisk 400. Zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk 30) usneseném poslaneckou sněmovnou na ochranu dětí v cizí péčí a dětí nemanželských (tisk 305).

Tisk 401. Vládní návrh zákona o ustanovení vládních komisařů pro stavby budov.

Tisk 402. Vládní návrh zákona o stavební povinnosti.

Tisk 403. Zpráva ústavně-právního výboru nařízení vlády republiky Československé ze dne 6. listopadu 1920, č. 611 Sb. z. a n., o výplatě veřejných peněz. uložených na vkladní knížky, jež byly zavlečeny do Maďarska, vydaném na základě zákona ze dne 16. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n.

Tisk 404. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci senátorů Šachla, Sabaty a soudr. stran rychlého propuštění vojínů - zemědělců a zemědělských dělníků ku pracím žňovým (tisk 89).

Tisk 405. Odpověď předsedy vlády na interpelaci senátorů dr Witta, Smetany a soudr. v příčině provedení zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům a přídělu půdy podle §u 63 přídělového zákona na Těšínsku (tisk 300).

Tisk 406. Odpověď ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci senátorů dr Ad. Procházky, dr Jana Kovalíka, dr Josefa Karasa a dalších členů senátu o zastoupení Ústřední Rady Orla československého v poradním sboru pro tělesnou výchovu při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (tisk 271).

Tisk 407. Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci senátorů J. Thoře, E. Trčky, J. Kotrby a soudruhů v příčině nedostatku uhlí (tisk 196).

Tisk 411. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby vydala sazby pro výkony advokátů a jejich kanceláří (tisk 332).

Tisk 412. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhů zákona (tisk 1039), jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých i nových pořízení strojů (tisk 1208).

Tisk 413. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1038) o oběhu československých státovek na Hlučínsku, Vitorazsku s Valčickem, Československém Těšínsku, Podkarpatské Rusi a Slovensku, pokud na těchto dvou územích okolkování bankovek podle zákona z 25. února 1919, č. 38 Sb. z. a n., provedeno nebylo (tisk 1211).

Tisk 414. Vládní návrh o zřízení aktuárských úředníků u báňských úřadů.

Tisk 415. Vládní návrh zákona o povinném známkování chmele.

Z předsednictva přikázáno:

Podle §u 3 zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n.

výboru národo-hospodářskému:

nařízení vlády republiky Československé z 8. ledna 1921 o změně nejvyšších cen piva. (Současně bylo přikázáno též výboru živnostensko-obchodnímu.)

Výboru imunitnímu:

žádost zemského trestního soudu v Brně, odděl. XV, č. Vr XV 433/21/3 za souhlas k trestnímu stíhání sen. Jos. Jelínka a Jos. Luksche pro přečin podle §u 305 tr. z.

Předseda: Přikročuji k projednávání denního pořadu, jehož prvním odstavcem jest

Zpravodajem je sen. Ecksteinová. Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Sen. Ecksteinová: Nikoliv.

Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Prosím, zaujmouti místa. (Děje se.) Žádám pány senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

Páni senátoři, kteří souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvednou ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce rozpočtového výboru se schvaluje.

Dalším odstavcem je

Zpravodajem jest sen. Klečák. Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Klečák: Nikoliv.

Předseda: Prosím, zaujmouti místa. (Děje se.) Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.

Přistoupíme ke

Za ministerstvo pro sjednocení zákonodárství přítomen je pan odborový rada dr Mašek.

Zpravodajem je sen. Lukeš. Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Lukeš: Totiž jsou zde dvě tiskové chyby a sice v §u l není ukončena závorka ve čtvrté řádce za slovy: >Sb. z. a n.< Potom druhá tisková chyba by byla v §u 9 první řádka, kde mezi prvním a druhým slovem schází čárka.

Předseda: Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona přijatou v prvém čtení, s opravami textovými panem referentem přednesenými, také ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou také ve čtení druhém.

Dalším odstavcem jest

Pilnost této věcí odůvodňuji tím, že nutno tuto věc projednati co nejdříve, zejména do konce stěhovacího kvartálu 1921, a poněvadž jest nutno, aby i poslanecká sněmovna v nejbližší době tuto věc projednala, jest třeba projednati ji zkráceným jednáním.

Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.) Žádám pány senátory, kteří souhlasí s tím, aby tato věc byla projednána jako pilná, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost je přiznána.

Tuto věc projednáme v dnešní schůzí jako odstavec pátý. Navrhuji, aby zpráva tato projednána byla v jediné debatě a aby věc projednána byla ve lhůtě půlhodinové. Žádám pány senátory, kteří s mým návrhem souhlasí, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

Přistupujeme tedy ke

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Lhůta k vyřízení je 1/2 hodiny.

Uděluji slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Zákon ze dne 25. června 1919, č. 378 Sb. z. a n. a prováděcí nařízení ze dne 30. července 1949 uložily pronajímatelům a propachtovatelům věcí nemovitých za povinnost, oznamovati veškeré smlouvy nájemní i pachtovní finančním správám a zaplatiti z nich 1/2 % ze čtvrtletního nájemného.

Účelem zákona toho bylo, zachytiti veškeré smlouvy nájemní plným, skutečným obnosem a účelu toho mělo býti dosaženo také na příklad zvláštním trestem, který na zatajení takových nájemních smluv nebo obnosů nájemného byl uložen.

Druhým, stejně důležitým účelem onoho zákona bylo, aby byl získán bezpečný podklad pro soupis majetkový, poněvadž podle výše tohoto nájemného skutečně placeného dala se odhadnouti faktická cena nemovitostí, jak má k uložení dávky majetkové býti za podklad brána.

Výsledek byl však minimální a neuspokojil ani vládní kruhy, ani občanstvo, neboť berní úřady pro množství nahromaděné práce nemohly zpracovati tento materiál, který jim býval čtvrtletně poplatníky předkládán, takže materiál ten je dodnes u nich nahromaděn a nepoužit. Výnos finanční, který státu z těchto smluv a 2 1/2 % poplatku plynul, byl taktéž minimální a nestál ani za režii, kterou by zpracování toho materiálu mělo za následek.

Poplatnictvo v tomto čtvrtletním oznamování veškerých nájmů spatřovalo velké zatěžování, řeknu zkrátka sekaturu, poněvadž každá smlouva musila býti vyhotovena nebo aspoň oznamována a na všech stráních zákon ten jaksi narážel. Faktum je, že byl zákon ten ve velké většině neprováděn, byl to zákon pracovaný do vzduchu. V prvé polovině léta tu a tam majitelé ono přihlášení podali sice, v poslední době toho však bylo opomíjeno a plnění tohoto zákona vládou nebylo vynucováno. Proto finanční správa statní plně souhlasila s návrhem senátora dr Fáčka, aby tento zákon byl zrušen.

Abychom umožnili, by zrušení tohoto zákona bylo účinno již od nejbližšího kvartálu, takže by poplatníci nemusili zbůhdarma podávati opět v únoru přihlášky a berní správy je zpracovat, navrhuje výbor rozpočtový, aby senát neschválil pouze tuto resoluci senátora dr Fáčka, nýbrž aby zákon sám byl hned zrušen. Proto dohodli jsme se s finanční správou, abychom vypracovali přímo osnovu, kterou se tento zákon zrušuje, a tuto osnovu rozpočtový výbor předkládá slavnému senátu ke schválení.

Osnova vlastní obsahuje pouze jeden paragraf, který praví: Zákon ze dne 25. června 1919, č. 378 Sb. z. a n., kterým se upravuje ohlašování nájmu a pachtu a poplatek ze smluv nájemních a poplatních, se zrušuje.

Poněvadž onen původní zákon v některých bodech měnil i poplatkový zákon, a tedy by ony položky poplatkového zákona samy sebou neoživly, je proto zapotřebí, aby ona zrušená ustanovení novými §§ 2, 3 a 4 tohoto zákona byla znovu oživena.

Ona ustanovení budou platiti i pro Slovensko, zejména pokud se týče §u 3, že osvobození z důvodu obchodní korespondence se na smlouvy nájemné nevztahuje, poněvadž náš obchodní zákon na Slovensku neplatí. Tím docíleno bylo částečné unifikace se Slovenskem.

Ještě bych upozornil na ustanovení §u 7, ve kterém se praví, že zákon vchází dnem 1. února 1921 v platnost. Účelem tohoto zákona jest, aby poplatnictvo a berní správy měly uspořeny marné práce, které by musily tento měsíc předkládati.

Z důvodů, které jsem zde naznačil, rozpočtový výbor navrhuje, aby slavný senát přijal tuto předloženou osnovu zákona. (Potlesk.).

Předseda: Ježto nikdo není k slovu přihlášen, táži se pana zpravodaje, zdali si přeje závěrečné slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv!

Předseda: Prosím, zaujmouti místa. (Děje se.) O osnově zákona (7 §§ů), jakož i jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. Jest proti tomuto způsobu hlasování námitka? (Nebyla.) Není, budeme tudíž tak postupovati.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona přijata jest ve čtení prvém.

Podle §u 55 jedn. řádu přikročíme ihned k hlasování ve druhém čtení.

Ježto nikdo není k slovu přihlášen, táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv!

Předsedá: Žádám pány senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formuli přijaty jsou také ve čtení druhém.

Dále jest

Zpravodajem jest sen. dr Horáček. Uděluji mu slovo.

Sen. dr Horáček: Vážený senáte! Zde se jedná zase o dodatečné schválení nařízení, které jest již vydáno a publikováno ve Sbírce zákonů a nařízení. To bylo vydáno na základě zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna a nyní se jedná o to, aby sbor zákonodárný nařízení toto schválil. Pokud se týče věcné stránky, není žádných námitek proti schválení tohoto nařízení, jedná se zde totiž o nařízení, dle kterého veškeré dary a věnování pro fond Masarykův, tedy pro onen fond, který byl zřízen, jak známo, na oslavu sedmdesátých narozenin našeho pana presidenta, aby všechny tyto dary byly sproštěny jednak všech poplatků, které jinak by se musily z nich platit, a dále také, aby požívaly jistých úlev daňových, a sice tím způsobem, že i při dani z příjmu, jakož i při dani výdělkové dle hlavy II., tedy u společností výdělkových, akciových atd. až do jedné čtvrtiny základu daňového mohly takové dary od zpoplatněného příjmu býti vyloučeny, dále všechny dary, aby mohly býti vyloučeny ze zpoplatněného příjmu pro daň válečnou a konečně, aby mohly také býti tyto dary vyloučeny z dávky majetkové a přírůstku na majetku. Tedy účel tohoto nařízení jest onen, aby právě těmito úlevami a tímto sproštěním daní a poplatků ten fond Masarykův, který, jak známo, věnován jest kulturním a humánním účelům, co možná byl rozmnožen. Jak řečeno, po stránce věcné není proti tomuto nařízení žádných námitek. Rozpočtový výbor pouze se stanoviska formálního měl jistou námitku, a té námitce dal výraz v resoluci, kterou současně při tom navrhuje a která zní: >Vláda se vyzývá, aby používala zmocnění - zde jest chybně vytištěno >zmírnění< - zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., jen v případech naprosto nepochybných, a aby se při tom řídila výkladem restriktivním. To jest ten zmocňovací zákon, ve kterém se praví, že vláda se zmocňuje, aby pro úpravu mimořádných hospodářských nebo zdravotních poměrů způsobených válkou, použila cesty nařizovací, kde by jinak bylo třeba zákona, když se toho jeví nutná potřeba, a když by průtah předložením věci sboru zákonodárnému byl věci na újmu. Tu rozpočtový výbor měl pochybnost, zda tato věc, to jest sproštění těchto darů pro tento fond, souvisí nějak s válkou a zdali tedy na ně se může vztahovati tento zmocňovací zákon. Výbor rozpočtový ovšem v té věci nešel tak daleko, aby odepřel schválení tomuto zákonu, ale této pochybnosti dal výraz v této resoluci a navrhuje: předně, aby toto nařízení bylo dodatečně senátem schváleno, a za druhé, aby přijata byla také resoluce toho změní, jak jsem ji právě uvedl, aby vláda v příštích případech užívala zmocňovacího zákona jen pro případy naprosto nepochybné. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. dr Horáček: Ne, prosím.

Předseda: Není tomu tak. Žádám pány senátory, kteří souhlasí s návrhem rozpočtového výboru, aby toto nařízení bylo schváleno, aby pozvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Nařízení toto jest schváleno.

Zpravodaj sen. dr Horáček: K resoluci dovolují si poznamenati, že místo >zmírnění< má býti >zmocnění<.

Předseda: Žádám pány senátory, kteří souhlasí s resolucí i s opravou, kterou přednesl pan zpravodaj místo >zmírnění< >zmocnění<, podle zprávy výborové, jak byla ve výborové zprávě otištěna, aby pozvedli ruku (Děje se.)

To jest většina. Také tato resoluce se schvaluje.

Dalším odstavcem jest

Zpravodajem jest pan sen. Rud. Pánek, uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Rud. Pánek: Vážený senáte! Osnova, o niž běží, má za účel unifikovati část našeho zákonodárství na poli živnostenské politiky s dosud platnými ustanoveními na Slovensku. Podle těchto ustanovení dle uherského zákona nepodléhají totiž všechny po živnostensku a továrnicku provozované závody, tedy živnostnické a tovární závody, živnostenské inspekci, kdežto u nás v oblasti české, moravské a slezské bez výjimky všechny živnosti a tovární podniky podléhají živnostenskému inspektoru. Je v zájmu ochrany dělnictva, aby působnost živnostenských inspektorů byla také rozšířena v tomto smyslu na Slovensko. Z toho důvodu navrhuje sociálně-politický výbor nezměněné přijetí osnovy tohoto zákona, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. O osnově zákona, o 3 článcích, nadpisu jakož úvodní formuli míním dát hlasovati najednou. Je proti tomuto způsobu hlasování námitka? (Nebyla.) Není. Budeme tudíž tak hlasovati.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, s nadpisem a úvodní formulí podle zprávy sociálně-politického výboru, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona je přijata ve čtení prvém.

Přikročíme k osmému bodu ke

Za ministerstvo zásobování je přítomen pan ministerský tajemník Hlavsa.

Zpravodajem je pan senátor Hrejsa. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte! Mám podat krátkou zprávu o usnesení ústavně-právního výboru o nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, Sb. z. a n. č. 344, jímž se zřizuje Zemský hospodářský úřad pro Podkarpatskou Rus na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n.

Jako všechny země republiky, tak také Podkarpatská Rus, a ta zvláště, trpí nedostatky výživy. Celá země je z větší části hornatá a pouze jižní část župy Užhorodské a Beležské jsou hospodářsky soběstačny, kdežto ostatní části celého území Podkarpatské Rusi jsou odkázány na dovoz obilin a chlebovin z ciziny. Maďarská vláda zanedbávala Podkarpatskou Rus jak kulturně, tak také hospodářsky, neboť se jí nejednalo o povznesení lidu, nýbrž pouze o účele maďarisační. A proto to niveau, na němž stojí lid Podkarpatské Rusi, jest velmi nízké a soběstačnost země jest ještě dalekým snem. V době maďarské vlády živil se lid Podkarpatské Rusi tím, že chodil na žně do Maďarska a - jak říkají - zarobil si tolik, že přes zimu mohl býti živ. V lesnatých krajích žilo se hlavně prací v tamnějších lesích. Po převratu přestaly tyto zisky z Maďarska, a lid tam trpěl a trpí velikou bídou, ano loňskou zimu tam panoval dokonce i hlad. Mimo to kvete v Podkarpatské Rusi také podloudný obchod. Za tohoto nedostatku, který tam jest, ještě vyváží se obilniny do Polska a Maďarie. Ježto činí domácí výroba obilí včetně ovsa, ječmene a kukuřice asi 5778 vagónů, stačí pouze k zásobení asi 69.560 příslušníků zemědělství, kdežto pro zásobování ostatních 461.618 osob zbývá pouze asi 400 vagónů kukuřice, jeví se velectění pánové, dočasné zřízení tohoto Zemského hospodářského úřadu pro Podkarpatskou Rus potřebným, ano také nutným. Účelem tohoto úřadu jest, aby řídil opatření a dovoz kukuřice a ušlechtilých obilin z ciziny, hlavně ze sousedního Rumunska.

Toto zřízení Zemského hospodářského úřadu je také proto oprávněno přes všecky námitky, že jeho zřízení a podřízení ministerstvu pro zásobování lidu odporuje

smlouvě St. Germainské a §u 3 ústavní listiny generálního statutu Podkarpatské Rusi, čís. 26.536 z roku 1919, čís. 356 Sb. z. a n. Tyto všecky námitky, velectění, nemohou nás pohnouti k tomu, abychom toto nařízení neschválili, a to proto, jelikož autonomní sněm v Podkarpatské Rusi ještě nefunguje, ano nebyl ani zřízen a zvolen, jelikož Podkarpatská Rus nemá také ani samostatné měny ani samostatného hospodářství finančního a železničního, takže je nutno scházející chleboviny opatřiti pomocí finančních a železničních prostředků státních.

Proto se usnesl ústavně-právní výbor navrhnouti senátu, aby schválil nařízení vládní ze dne 4. května 1920, č. 344 Sb. z. a n., jakož i dvě resoluce, které byly podány k tomuto nařízení:

1. Vláda se vyzývá, aby zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., užívala jen v nezbytných a naléhavých případech, jakož i

2. Vláda se vyzývá, aby působnost nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 344 Sb. z. a n., omezila až do další úpravy za součinnosti sněmu Podkarpatské Rusi nejdéle do konce měsíce září 1922.

K této druhé resoluci podotýkám, že ústavně-právní výbor nebyl toho názoru, že má právo jaksi prejudikovati stanovení bodu autonomie a pravomoci autonomního sněmu v Podkarpatské Rusi. Nevíme ještě, jaká pravomoc tomuto sněmu bude podle ústavy přiřknuta, neboť ústavní listina praví o tom, že do kompetence jeho náležejí věci školské, náboženské a místní správy se týkající, nikoliv pak věci týkající se výživy anebo něco podobného. Ústavně-právní výbor nechce prejudikovati budoucím usnesením parlamentů našich, které ustanovil za součinnosti zástupců Podkarpatské Rusi, pokud a kam sahá kompetence budoucího autonomního sněmu v Rusi Podkarpatské. (Potlesk.)

Předseda: Byly podány dvě resoluce. Prosím, aby tyto dvě resoluce byly přečteny.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Resoluce sen. dr Hellera a soudr. k bodu 8. denního pořadu: Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů podala návrh zákona, kterým se zrušuje zmocňovací zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n.

Resoluční návrh sen. Sehnala a soudr.: Vláda se vyzývá, aby u Zemského hospodářského úřadu pro Podkarpatskou Rus zřídila za účelem kontroly vyživovacích opatření kontrolní a poradní sbor, složený ze stejného počtu producentů a konsumentů.

Předseda (zvoní): K slovu jest přihlášen pan sen. dr Heller, uděluji mu slovo.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! V tomto případě považujeme za nutné, abychom řekli několik málo slov k předloze. Jedná se zde o vládní nařízení, vydané na základě zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna 1920, jímž se zavádí v Podkarpatské Rusi Zemský úřad hospodářský, který se podřizuje ministerstvu zásobování lidu zde v Praze. Toto nařízení je dle našeho mínění porušením autonomie Podkarpatské Rusi, autonomie kterou zaručují mírové smlouvy a kterou stanoví také ústava této země. Namítlo se nám, že záležitosti výživy nepodléhají dle ústavního zákona samosprávě Podkarpatské Rusi; je-li, tomu tak, pak jsme toho náhledu, že je ústavní zákon v tomto směru neplatným, neboť žádný ústavní zákon nemůže odporovati mírovým smlouvám. (Souhlas německých senátorů.) V první řadě rádi bychom všeobecně protestovali proti tomu, aby bylo zasahováno nařízeními vlády nebo též zákony této země do samosprávy Podkarpatské Rusi, a považujeme to za nutné, nejen ze zásadních důvodů, ale též proto, že se domáháme podobné samosprávy také pro sebe a že za žádných podmínek nemůžeme upustiti a neupustíme od tohoto našeho požadavku samosprávy pro naší zemi. Přes to budeme hlasovati v tomto případě pro zákon a to proto, že jak pan zpravodaj uvedl, nepostačuje v Podkarpatské Rusi vlastní výroba předmětů nezbytných pro životní potřebu, že Podkarpatská Rus jest zemí pasivní a jest odkázána na dovoz z ciziny. Poněvadž prozatím nejsou v Podkarpatské Rusi ústavní činitelé, kteří by mohli říditi záležitosti Podkarpatské Rusi ve smyslu zaručené autonomie, a že nemůžeme zodpovídati, aby případně statisíce lidí - jedná se o více než 400.000 lidí, kteří se nemohou uživiti výrobky vlastní země, - bylo vydáno obtížím vyživovacím, poněvadž nahlížíme, že v tomto případě je třeba opatření, kterým by se tito lidé chránili před hladem, proto budeme výminečně hlasovati pro toto vládní nařízení.

Při té příležitosti rádi bychom upozornili na jednu okolnost. Toto vládní nařízení je vydáno na základě zmocňovacího zákona a to dne 4. května 1920. Koncem května sešel se parlament a bylo by bývalo snadno předložiti toto nařízení parlamentu ve formě zákona. Nebylo zapotřebí vydati toto nařízení na základě zmocňovacího zákona již 4. května. Shledáváme v tom, že tehdejší vláda jako i nynější zneužívá zmocňovacího zákona a že těmto zmocňovací zákon přímo svádí k zneužívání. Obsah tohoto zákona je tak dalekosáhlý, že vláda může udělati vlastně vše na jeho základě. Jak tím vlastně upadají práva parlamentu, jeví se v tom, že můžeme rozhodovati teprve 25. ledna následujícího roku o těchto nařízeních vlády ze dne 4. května, tedy bezmála po 8 neb skoro 9 měsících. Myslím, že podobné pověry jsou nemožné v parlamentárním státě. A proto jsme si dovolili podati resoluci, v níž vyzýváme vládu, aby podala předlohu zákona, kterou se odstraňuje zmocňovací zákon. Podobný zákon není nutným, máme nyní parlament, parlament pracuje zcela bezvadně, a chce-li vláda něco prosaditi, může kdykoliv předložiti parlamentu předlohu zákona. Není více třeba, aby tento zmocňovací zákon dále trval, je v úplném rozporu s parlamentarismem a proto vás žádáme, abyste přisvědčili k naší resoluci, která se domáhá zrušení zmocňovacího zákona. (Souhlas a potlesk německých senátorů.)

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu již přihlášen, končím debatu a uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte! Dovolím si jen stručně odpověděti sen. dr Hellerovi. Vytýkal, že toto zmocňovací nařízení porušuje autonomii Podkarpatské Rusi, která je zaručena mírovou smlouvou, a protestoval, že tímto nařízením byla otázka vyživovací v Podkarpatské Rusi blíže regulována. Dovoluji si podotknouti zkrátka, že mírová smlouva jest více méně reprodukována v naší ústavní listině. V §u 3 odst. 4. čteme: Sněm Podkarpatské Rusi jest příslušným usnášeti se o zákonech ve věcech jazykových, vyučovacích, náboženských, místní správy, jakož i v jiných věcech, které by naň přenesly zákony Československé republiky. Zde pánové, není žádné řeči o otázce vyživovací, a také asi do kompetence autonomního sněmu Podkarpatské Rusi spadati nebude. Vidíme tedy, že tímto nařízením nebyla autonomie Podkarpatské Rusi nikterak porušena, a také ani porušena nebude. Proto tedy navrhuji, aby také tato resoluce, aby zrušen byl zmocňovací zákon z 15. dubna 1920, který prý stojí v rozporu s parlamentarismem, nebyla přijata.

Tento zmocňovací zákon byl vydán proto, že naše poměry nebyly ještě normální, a normální nejsou bohužel ani dnes, a nevíme, co nás čeká v budoucnosti. My bychom si přáli, aby naše poměry byly uspořádány a urovnány normálně, zkrátka mírově. Tyto poměry bohužel mírové ještě nejsou a proto se jeví potřeba, aby tento zmocňovací zákon ještě dále platil. Proto navrhuji, aby tato resoluce byla odmítnuta. Já se přimlouvám za přijetí resoluce pana sen. Sehnala, aby při Zemském hospodářském úřadě v Užhorodě byl zřízen kontrolní sbor, který by jako sbor poradní dále fungoval. Tím končím. (Potlesk.)

Předseda: Přikročíme k hlasování. Žádám pány senátory, kteří souhlasí s návrhem výboru ústavně-právního, aby toto nařízení vládní bylo schváleno, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Toto nařízení se schvaluje.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s resolucemi ústavně-právního výboru, otištěnými ve zprávě výborové, aby pozvedli ruku. (Děje se.)

To je většina, resoluce tyto se schvalují.

Nyní přikročíme k hlasování o resoluci pana sen. dr Hellera. Žádám pány senátory, kteří souhlasí s resolucí pana sen. dr Hellera, aby pozvedli ruku. (Děje se.)

To je menšina, resoluce je zamítnuta.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s resolucí pana sen. Sehnala, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Dále jest na pořadu

Zpravodajem je pan sen. dr Procházka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Jedná se tu o dodatečné schválení nařízení vlády ze dne 25. června 1920, čís. 398 Sb. z. a n., kterým prodlouženo bylo příročí povolené nařízením ze dne 27. června 1919, čís. 352 Sb. z. a n.

Podle zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., vydala vláda nařízení ze dne 25. června 1920, čís. 398 Sb. z. a n., o které se právě jedná, kterýmžto nařízením byla působnost §§ l, 2 a 4 a nařízení vlády ze dne 27. června 1919, čís. 352 Sb. z. a n., prodloužená nařízením ze dne 23. prosince 1919, čís. 673 Sb. z. a n., prodloužená dále do 31. prosince 1920. Jednalo se tu o povolení jednak soudcovského příročí osobám a podnikatelům, jež mají nároky za dodávky nebo plnění k válečným účelům proti státu nebo jeho dodavatelům, dále za odložení exekuce dle § 5 nařízení ze dne 28. prosince 1918, čís. 3 Sb. z. a n., jakož i za povolení soudcovského příročí pro válečné území.

Při tom pro pohledávky, pro které prodloužené příročí povoleno bylo, platilo i nadále ustanovení §§ 10 -13 nařízení ze dne 28. prosince 1918, čís. 3 Sb. z. a n. Lhůta původní do 3. června 1919 byla prodloužena posledně až do 31. prosince 1920.

Nařízení, které má se schváliti, čís. 398 ze dne 25. června 1920, jest odůvodněno meritorně hospodářskými poměry, které zavdaly podnět k těmto opatřením, a též jest použití nařizovací cesty zmocňovacím zákonem plně opodstatněno.

Proto navrhuje ústavně-právní výbor, aby slavný senát se usnesl, že se schvaluje dodatečně dle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. června 1920, čís. 398 Sb. z. a n.

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s návrhem výboru ústavně-právního, aby toto nařízení bylo schváleno, aby pozvedli ruku, (Děje se.)

To jest většina, nařízení se schvaluje.

Přerušuji projednávání denního pořadu a přikročím k ukončení schůze.

Navrhuji, aby se příští schůze konala dnes dne 25. ledna 1921, půl hodiny po této schůzi s tímto

1. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle §u 55 jedn. řádu zpráva výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských - usnesení poslanecké sněmovny - (tisk 400).

2. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských (tisk 400).

3. Návrh, aby byla podle §u 55 jedn. řádu zkráceně projednána zpráva výboru branného a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o mimořádné výpomoci vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání a jejich pozůstalým, invalidům ze stavu mužstva, neb jejich pozůstalým - vyjímaje válečné poškozence neb jejich pozůstalé pro něž platí zákon z 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., - a pak patentálním invalidům a osobám požívajícím pouze darů z milosti (tisk 399).

4. Návrh, aby byla projednána zkráceně podle §u 55 jedn. řádu zpráva výboru sociálně-politického, branného a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o zvýšení zaopatřovacích požitků vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání, jejich vdovám a sirotkům, invalidům ze stavů mužstva neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon z 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. - a patentálním invalidům, jimž jsou vyměřeny požitky zaopatřovací podle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonův a nařízení (tisk 398).

Jsou proti tomuto mému návrhu nějaké námitky? (Nebyly.) Zůstane tedy při mém návrhu.

Končím schůzi.