Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč. Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: Löw, dr Přikryl.

115 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Černý;ministři dr Fatka, dr Gruber, Husák, dr Kovařík; zástupce ministerstva financí min. rada Leipert.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič. jeho zástupci dr Bartoušek a dr Trmal.

Předseda (zvoníi): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou sen. K. Friedrichovi a Janu Lorencovi.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Výboru zahraničnímu a národohospodářskému:

Tisk 489. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 423), kterým se předkládá ke schválení N. S. obchodní a celní úmluva mezi Československem a Švýcarskem sjednaná v Bernu 6. března 1920 (tisk 1408).

Předseda: K žádosti vlády navrhuji, aby o návrhu tom byla podána zpráva ve lhůtě třínedělní.

Jsou námitky? (Námitek nebylo.)

Námitek není. Lhůta jest přijata.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Výboru sociálně-politickému a rozpočtovému bylo přikázáno:

Tisk 490. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů ze dne 17. prosince 1919, čís. 2 a 3 Sb. z. a n. z r. 1920 o odpočivných požitcích státních zaměstnanců (tisk 1041), o návrhu poslance dr Schollicha a soudr. (tisk 797) a o příslušných peticích (tisk 1313).

Výboru rozpočtovému:

Tisk 491. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1352) o ražbě drobných mincí (tisk 1477).

Předseda: Navrhuji, aby výboru byla dána lhůta 6 dnů k podání zprávy. Jsou námitky proti této lhůtě? (Nebyly.)

Nejsou. Lhůta je přijata.

Přistupujeme k dennímu pořadu a to ke

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna schválila předlohu vládní ohledně nové úpravy daně z obchodu cennými papíry. Dnešní právo u nás platné spočívalo na zákoně rakouském z roku 1897, v území bývalé říše uherské na uherském zákoně čl. XII. z roku 1900. Od té doby v poměrech bursovních staly se různé změny a cizina, zejména Německo, opatřila si nové zákony, které v mnohém směru účelně se odchylují od dosavadních zvyklostí. I rakouská vláda cítila potřebu, aby obchod cennými papíry byl postaven na novou basi, a předložila říšskému parlamentu osnovu zákona, která oběma sněmovnami, jak poslaneckou, tak panskou v říjnu roku 1918 byla odhlasována. Pouze převrat 28. října způsobil, že předloha nedostala sankce a nestala se zákonem.

Ale Rakousko po převratu v únoru roku 1919 předlohu tu uzákonilo a jedině my zůstali jsme na starém zákoně z roku 1897.

Naše vláda sesbírala pečlivě zkušenosti nejen u nás, ale i v Uhrách a v Německu nastřádané, a na tom podkladu vypracovala novou osnovu zákona a předložila ji poslanecké sněmovně, kterou tato schválila. Tato osnova odlišuje se od dosavadních předpisů v mnohém směru, tak zejména v předmětu zdanění. Dle dosavadního práva předmětem zdanění byly pouze obraty koupě cenných papírů na burse. Výměna a prodej cenných papírů mimo bursu nepodléhaly zdanění.

Na burse samé byly zdaňovány pouze koupě, uzavřené t. zv. závěrečným listem a na každý závěrečný list byl poplatek 1 K při papírech spekulačních a 40 h při papírech ukládacích.

Závěrečný list byl vydáván pravidelně na 25 akcií, někdy i na 50 a 100 a jen při tak zvaných těžkých akciích, znějících na velkou sumu, byly uzavírací listy také i na 10 akcií. Tím se stávalo, že třeba stotisícové koupě byly zdaněny jediným poplatkem, t. j. 1 K. To byla vada zákona, neboť zdaňování nebylo úměrné předmětu kupní smlouvy. To chce odstraniti zákon dnešní, a zdaňuje každých 1000 K cenných papírů jistou sazbou - tedy kolikrát tisíc korun je cena papíru, tolikrát se ta sazba násobí.

Při papírech t. zv. ukládacích - Hypoteční banky nebo Zemské banky, komunální výpůjčky - bylo zdanění cenných papírů minimální, 20.000 K = 40 h. Z toho zdanění sešlo a každých 1.000 K má býti nyní zdaněno samostatně. Zdanění dnešní bude tedy odpovídati skutečné ceně toho obnosu.

Vedle toho zavádí se zdanění i při obchodech uzavřených i mimo bursu. Dosud obchody uzavírané mimo bursu, jednotlivci, soukromníky, nepodléhaly tomu zdanění. Dle nové osnovy zákona má i takový obchod mimo bursu býti zdaněn. Osvobozeny jsou pouze cenné papíry státní. V tom zákoně jest výslovně vytčeno, že obchod cennými papíry uzavíraný v cizině, nebo kde někdo z uzavírajících smlouvu nemá sídlo u nás v Čechách, jest zproštěn zdanění celého po případě poloviny poplatku, poněvadž tuto daň má platiti každý z těch smlouvu uzavírajících polovinou.

Cizinec tedy pro svou osobu má zproštění daně. Tuto zásadu uznávají ostatní státy, jest tedy přirozeno, když ji i naše osnova přijímá.

Nižší sazbou jest stanoven poplatek, jejž má platiti úřední zprostředkovatel, na burse sensál. Když uzavírá jménem ně. koho jiného obchod, musí zaplatiti polovinu té daně, ale jemu samému se ta daň sníží na polovinu, a když uzavře obchod s cizinou, na čtvrtinu. Tím se má projeviti uznaní záslužné činnosti těchto úředních zprostředkovatelů na burse, která se jeví zejména v tom, že poněkud překážejí přísnému vzestupu a poklesu cenných papírů - hausse, baisse.

Sazba ta jest na tyt cenné papíry stanovena při státních papírech jen nepatrnou sumou, rovněž při dluhopisech zemských ústavů vydaných v území naší republiky 0.1%, při papírech dividendových a prémiových 0.5‰ a při všech ostatních cenných papírech 0.2‰, tedy sazba dosti nízká, nižší než v Německu a Rakousku. Důvodem toho jest, že finanční správa u nás nechce překážeti vývinu bursy, která u nás jest teprve v počátcích, aby nebyl obchod cennými papíry podvázán, a proto zdaňuje tyto obchody níže, než se děje v cizině.

Dále má zákon zvláštnost, že způsob placení daně staví na jinou basi než dosud. Dosud musili obchodníci nebo stálí navštěvovatelé bursy vésti zvláštní rejstříky obchodní, do kterých musili zanášeti každou uzavřenou koupi a vedle toho záznamu musili nalepovati přiměřený kolek - byla to obyčejně jen 1 K, poněvadž každá uzávěrka měla jeden závěrečný list. Nalepování bursovního kolku má dnes odpadnouti a i každý návštěvník bursy musí vésti rejstřík, tedy nejen banky a bankéři, nýbrž i jednotlivci, kteří mají povolení navštěvovati bursu. Do takových rejstříků zanesou koupě, které provedou; ke konci měsíce sečte se částka provedených obchodů a z této celkové sumy odvádí se percentuální poplatek poštovní spořitelnou. Tyto rejstříky musí se ukládati po dvě léta, aby stát měl možnost evidence, zda-li daň byla správně zapravena.

Jak jsem pravil na počátku, podléhají této dani i obchody mimo bursu. Když jednotlivci provedou nějakou koupi cenných papírů, musí zaplatiti poplatek; ale nejsou vázáni, aby vedli rejstřík. V takovém případě musí prodávající vystaviti kupujícímu kvitanci, která podléhá zvláštnímu zdanění 0.1‰, 0.2‰ nebo 0.5‰.

Kontrola tohoto způsobu placení daně spočívá ve vedení nucených rejstříků, které musí pravidelní návštěvníci bursy vésti, pak v pokutách, které ustanoveny jsou pro ten případ, že by tyto rejstříky neodpovídaly předpisům. Novinku má dnešní zákon i tu, že oproti těm, kteří by přestupovali předpisy zákona, může finanční úřad zakročiti ve srozumění se živnostenským úřadem II. instance a to tím, že může návštěvníkům bursy za to býti vzato právo bursu navštěvovati, po případě i samo živnostenské oprávnění může jim býti odňato.To jest zostření trestů, od kterého si finanční správa slibuje, že bude tato daň skutečně také placena. Zásady, na nichž spočívá tento dosti obsáhlý zákon, - který má 37 paragrafů, - jsou asi ty, že každý obrat s bursovními papíry má podléhati zdanění a že předmětem tohoto zdanění jest skutečná cena bursovních papírů a ne pouze uzávěrkový list, jak bylo pravidlem dosud, a že sazby jsou relativně o něco nižší, než byly dosud. Sazby ne jsou podrobeny progresi. Finanční správa odůvodňuje toto opatření takto: Kde má býti velký kapitál zdaněn, ten zdanění neujde, za to vedlo by to však k velkým potížím při prodeji papírů, při klesání kursu, kde prodávající má ztrátu. Konečně novinkou je zde i přísnější trestní sankce, odnětí živnostenského práva. Dále jest podotknouti, že tento zákon, bude-li přijat, zavede současně unifikaci v tomto oboru práva na Slovensku, kde byl platný dosud uherský zákon z roku 1900. Tím bude zavedena platnost jednotného zákona v celé republice.

Jako dodatkem dovolil bych si upozorniti na to, že se do tisku vloudila i jedna tisková chyba a to ta, že nadpisy nenalézají se nad paragrafy, nýbrž pod nimi. Abychom se nemuseli o těchto chybách usnášeti a vraceti zákon poslanecké sněmovně, myslím, že bv se to mohlo při zařazování tohoto zákona do Sbírky zákonů a nařízení jako tisková chyba opraviti.

Vzhledem k těmto důvodům, které jsem přednesl, usnesl se rozpočtový výbor navrhnouti slavnému senátu, aby osnova zákona, přijatá poslaneckou sněmovnou, byla schválena také slavným senátem. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Nikdo není již ke slovu přihlášen.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové. Není proti tomuto způsobu hlasování námitek? (Nebyly.)

Nejsou. Budu tudíž tak pokračovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 17. února 1921 o 3. hodině odpolední s tímto

1. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění § 54 odst. 1. zákona ze dne 23. května 1883, čís. 83 ř. z., o evidenci katastru daně pozemkové (tisk 461).

2. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu o dani z obchodu cennými papíry (tisk 465).

3. Zpráva výboru národo-hospodářského o vládním návrhu zákona o povinném známkování chmele (tisk 488).

4. Zpráva výboru živnostensko-obchodního o nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, čís. 510 Sb. z. a n., jímž se zrušuje nařízení ministerstev financí, obchodu a orby z 22. ledna 1915, čís. 15 ř. z., o úpravě vývozu a průvozu pytlů (tisk 478).

5. Návrh, aby zkráceně bylo projednáno podle § 55 jedn. řádu usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o ražbě drobných mincí (tisk 491).

Jsou snad proti tomuto dennímu pořadu, jakož i proti dnu námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Zůstává tedy při mém návrhu

Končím schůzi