Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.

118 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Kovařík, dr Popelka.

Z kanceláře senátní: zástupci senátního tajemníka dr Bartoušek a dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Pro dnešní schůzi udělil jsem dovolenou senátoru Kneschovi, Donátovi a Lukschovi.

Senátor Rozkošný žádá dovolenou do 10. července t. r.

Senátor Schmidt žádá za udělení 5nedělní dovolené, počínajíc 14. červnem 1921, z důvodů zdravotních.

Senátor dr Mudroň a senátor Hartl žádají rovněž ze zdravotních důvodů dovolenou na 4 neděle.

Senátor Dula žádá dovolenou z příčin zdravotních na dobu 4 neděl, počínajíc dnem 6. července 1921.

Kdo souhlasí, aby žádané dovolené byly uděleny, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, dovolené se udělují.

Poštou tiskem zasláno (dne 24. června 1921):

Zástupce sen. tajemníka dr Trmal (čte):

Tisk 821. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 768) ve věci vládního návrhu zákona o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických (tisk 1426) a o návrhu posl. Draxla, dr Vrbenského a spol. (tisk 587) na zvýšení přídavkův a mimořádného platu hornickým provisionistům (tisk 2023).

Tisk 822. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 769) ve věci vládního návrhu zákona (tisk 1364), kterým se zavádí placená dovolená pro dělníky při dolování na vyhrazené nerosty (tisk 1988).

Tisk 823. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny ze dne 19. května 1921, kterým se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace (tisk 754).

Tisk 824. Zpráva výboru národohospodářského o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje čl. II. zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu (tisk 538).

Tiskem rozdáno:

Tisk 710. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Jelínka, Luksche a soudr. ve věcech brněnského školství (tisk 426).

Tisk 758. Odpověď vlády na interpelaci sen. Jelínka a soudr. ohledně pamětního spisu předloženého r. 1919 mírové konferenci a pojednávajícího o problému Němců v Čechách (tisk 211).

Tisk 779. Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci sen. Zulegera, Knesche, dr Ledebura-Wichelna a soudr. stran zvýšení kontingentu obilí (tisk 591).

Tisk 781. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Lipperta, dr Spiegela, dr Hilgenreinera a druhů o nepovolení německé občanské školy pro město Touškov (tisk 221).

Tisk 784. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Heliera, Niessnera a soudr. ve příčině vyhovění resolucím, kteréž senát přijal (tisk 600).

Tisk 785. Odpověď předsedy vlády na interpelaci sen. dr Mareše a spol. o přetvoření zemské hospodářské akademie v Děčíně-Libverdě na vysokoškolský odbor německé vysoké školy technické v Praze s ponecháním na dosavadním místě (tisk 553).

Tisk 787. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Hartla a soudr. o nerovnoměrném zastoupení Němců a Čechů v jejich autonomních úřadech školních (tisk 693).

Tisk 789. Vládní návrh o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Tisk 790. Návrh sen. Kadlčáka a spol. na vydání včelařského zákona pro republiku Československou.

Tisk 791. Návrh sen Švece a soudr. na doplnění §u 9 zákona ze dme 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění obecní statek v kmenové obecní jmění.

Tisk 792. Interpelace sen. dr Horáčka a spol. na pana ministra železnic v příčině vyhlášení nových jízdních řádů.

Tisk 793. Interpelace sen. Špery a soudr. k panu ministru vnitra v záležitosti výplaty zvýšeni odpočivného t. zv. staropensistům.

Tisk 794. Interpelace sen. Hrejsy, Kroihera a spol. k vládě republiky československé ohledně výkladu resoluce senátu N. S. R. Č. z 18. listopadu 1920 a resoluce poslanecké sněmovny z 25. listopadu 1920 o nouzové výpomoci duchovenstvu.

Tisk 795. Interpelace sen. Lisého a soudr. k ministru veřejných prací o vývozu exkontingentního uhlí.

Tisk 796. Interpelace sen. Lisého a soudr. k ministru veřejných prací o plánu pro zásobování uhlím.

Tisk 797. Interpelace sen. Lisého a soudr. k ministru veřejných prací o zvyšování cen uhlí.

Tisk 798. Interpelace sen. Lisého a soudr. k ministru veřejných prací o výhradě uhlí z dolu >Gott mit uns<.

Tisk 799. Návrh sen. Sáblíka a spol. na poskytnutí státní podpory zemědělcům v některých obcích okresu žďárského, postižených průtrží mračen a krupobitím.

Tisk 800. Návrh sen. Hrejsy a spol. na udělení podpory soudnímu okresu Val. Klobouckému na Moravě, průtrží mračen poškozenému.

Tisk 801. Vládní návrh, jímž se doplňuje ustanovení § 5 zákona ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění obecní statek v kmenové jmění obecní.

Tisk 804. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra pošt. a telegrafů ve příčině nesprávného předepisování telefonní půjčky.

Tisk 805. lnterpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra věcí zahraničních ve příčině interviewu ve >Westminster Gazette<.

Tisk 806. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra financí ohledně navrácení zadržených bankovek chudým a nezaměstnaným osobám.

Tisk 807. Interpelace sen. Linka, Polacha, Löwa a soudr. na p. ministra železnic ohledně vybudování železniční trati H1učín- Annaberg jako nouzové stavby.

Tisk 808. Interpelace sen. Linka, Polacha a soudr. na p. ministra financí ve příčině cla prostého dovozu zeleniny do okresu frývaldovského.

Tisk 809. Interpelace sen. Hartla, dr Naegle a soudr. na p. ministra pošt a telegrafů ohledně neslýchaného porušení listovního tajemství.

Tisk 811. Interpelace sen. dr LedeburaWichelna a soudr. na p. ministra věcí zahraničních stran projevu, který učinil předseda čs. delegace na mezinárodní parlamentární obchodní konferenci v Lisaboně.

Tisk 812. Zpráva výboru ústavně-právního o nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. prosince 1920, č. 638 Sb. z. a n., kterým se mění nařízení v1ády republiky Československé ze dne 3. září 1920, č. 501 Sb. z. a n. o rozšíření pravomoci policejního komisařství v Moravské Ostravě na Hlučínsku.

Tisk 813. Zpráva výboru ústavně-právního o nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. dubna 1921, č. 168 Sb. z. a n., kterým se rozšiřuje platnost zákonů o právu tiskovém, spolkovém a shromažďovacím na Hlučínsku.

Tisk 814. Zpráva sociálně olitíckého výboru o návrhu sen. Hrejsy a spol. na vydání zákona ve smyslu čl. XI. zák. ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n., o přiznání výhod zákona zaměstnancům doposud nepřevzatým (tisk 630).

Tisk 815. Zpráva rozpočtového výboru o zprávě komise Národního shromáždění pro kontrolu dávky z majetku a z přírůstku na majetku (tisk 783).

Tisk 816. Interpelace sen. dr Naegle a soudr. na p. ministra vnitra ve příčině zákazu, jímž úřady zapověděly německým, studujícím nositi studentské odznaky.

Tisk 817. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra spravedlnosti stran požitkův a služebních poměrů soudech sluhův a podúředníků.

Tisk 818. Vládní návrh, kterým se uděluje obci liberecké povolení, aby převzala záruku za závazky liberecké spořitelny.

Tisk 819. Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci sen. Lisého a druhů o nedostatečném a nepravidelném zásobování průmyslových okresů severovýchodních Čech (tisk 675).

Tisk 820. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla, Friedricha a soudr., týkající se zneužití zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 267 Sb. z. a n. (tisk 692).

Tisk 825. Zpráva národohospodářského výboru o nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. ledna 1921, čís. 31 Sb. z. a.n., kterým se zrušují předpisy o omezení spotřeby masa i tuku.

Tisk 826. Zpráva I. národohospodářského výboru a II živnostensko-obchodního výboru o nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. listopadu 1920, č. 619 Sb. z. a n., kterým se. upravuje obchod melasou a osmozovou vodou.

Tisk 827. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru, III. živnostensko-obchodního výboru o nařízení vlády republiky Československé ze dne 16. listopadu 1920, č. 620 Sb. z. a n., jimž se stanoví prodejní ceny lihu a lihovin.

Tisk 828. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. živnostensko-obchodního výboru a III. rozpočtového výboru o nařízení vlády republiky Československé ze dne 23. října 1920, č. 581 Sb. z. a n. o úpravě obchodu řepovým cukrem ve výrobním období 1920/21.

Tisk 829. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu, týkajícím se povolení zcizení několika pozemků města Frýdku (tisk 786).

Tisk 830. Zpráva I. ústavně-právního výboru a II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (vládní návrh tisk č. 1040) o mimořádné župní přirážce na Slovensku (tisk 753).

Tisk 833. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů (tisk 725).

Těsnopisecká zpráva o 58. schůzi senátu Národního shromáždění R. Č. v Praze v úterý dne 14. června 1921.

Těsnopisecká zpráva o 59. schůzi senátu Národního shromáždění R. Č. v Praze v úterý dne 14. června 1921.

Z předsednictva bylo přikázáno:

výboru iniciativnímu:

Tisk 790. Návrh sen. Kadlčáka a spol. na vydání včelařského zákona pro republiku Československou.

Tisk 791. Návrh sen. Švece a soudr. na doplnění § 9 zák. ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění obecní statek v kmenové obecní jmění.

Tisk 799. Návrh sen. Sáblíka a spol. na poskytnutí státní podpory zemědělcům v některých obcích okresu žďárského, postižených průtrží mračen a krupobitím.

Tisk 800. Návrh sen. Hrejsy a spol. na udělení podpory soudnímu okresu Val. Klo- bouckému na Moravě, průtrží mračen poškozenému.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Jakožto první předmět jest

1. zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk. 769), ve věcí vládního návrhu zákona (tisk 1364), kterým se zavádí placená dovolená pro dělníky při dolování na vyhrazené nerosty (tisk 822).

Zpravodajem jest pan senátor Jakubka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavný senáte! Výbor sociálně-politický projednal návrh zákona usnesený poslaneckou sněmovnou, kterým se zavádí placená dovolená pro horníky a přišel k poznání, že dovolená pro horníky jest naprosto zdůvodněná. Horníci konají jednu z nejdůležitějších prací pro společnost s nasazením vlastního zdraví, ba i života. Práci tuto vykonávají z velké míry pod zemí, odloučeni od přírody a slunečního světla; jest to tedy pouze akt spravedlnosti, poskytne-li se jim jednou v roce možnost načerpati na zdravém vzduchu čerstvých sil. Ostatně, zákon tento potvrzuje pouze starý stav, poněvadž většinou takovou dovolenou jako zákon stanoví horníci mají.

Zákonem tímto má býti dovolená jednotně normována a nemá býti napříště předmětem sporu pří sjednávání mzdových podmínek. Dovolená byla dělnictvem téměř ve všech odborech práce dožadována již v době předválečné. Ve válce, samé byla pražskou stížnostní komisí, která byla zřízena cís. nař. v roce 1917 z 19. března čís. 123 ř. z.. stanovena pro kovodělné závody, které byly povolány k válečným úkonům, placená třídenní dovolená. Před tím zákon o služební smlouvě obchodních pomocníků ze dne 16. ledna 1910 čís. 20 ř. z., zavádí pro tuto kategorii zaměstnanců placenou dovolenou poměrně delší než zákon tento chce dáti horníkům. Obchodní pomocníci mají nárok již po půl roce zaměstnání na 10 dní, po pátém roce na 14 dní, po 15 roce na 21 dní.

Sociálně-politický výbor přišel k názoru, že placená dovolená pro dělnictvo je zavedena již téměř ve všech odvětvích průmyslu a že o délce jejího trvání vedou se houževnaté zápasy, které rozrušují chod výroby a proto navrhuje resoluci, kterou se vyzývá vláda, aby v době nejkratší předložila osnovu zákona, kterou se dovolená zavádí pro všechno dělnictvo.

Sociálně-politický výbor doporučuje tento zákon ku schválení dle usnesení poslanecké sněmovny.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Rozprava je skončena. Zjišťuji, že senát jest schopný usnášení.

O osnově zákona (13 §ů), jeho nadpisu a úvodní formuli, míním dáti hlasovati najednou.

Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tedy tak hlasovati.

Žádám pp. senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní

formulí podle zpráv výborové ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona přijata jest ve čtením prvém.

Přistoupíme k dalšímu odstavci denního pořadu, ke

2. zprávě I.výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny ze dne 19. května 1921, kterým se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o stát. ní podpoře při zahájení soustavné elektrisace (tisk 823).

Zpravodajem za výbor technicko-dopravní je pan senátor Šťastný, za výbor rozpočtový pan senátor dr Karas. Uděluji panu zpravodaji Šťastnému slovo.

Sen. Šťastný: Slavný senáte! Vláda předložila dne 15. února poslanecké sněmovně dodatek k zákonu ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n., poněvadž uznala, že zákon tento minul se úplně cílem. Poněvadž elektřina, jako síla pohonná a jako prostředek osvětlovací, jako energie řekl bych prvé třídy, má oživiti techniku širého venkova a stává se jaksi veřejným činitelem, uložil zákonodárce v zákoně ze dne 22. července 1919 tu tendenci, aby stát také měl na tomto provozu pokud možná nejširší vliv a proto stanovil, že jenom těm podnikům, těm elektrárnám analogickým podnikům může býti poskytnuta výhoda zákona, ta zvláštní ochrana se strany státu, jestliže veřejný kapitál je zúčastněn nejméně 60%. Jak jsem řekl, vláda sama uznala, že zákon zůstal na papíře, poněvadž se stal bezúčelným, poněvadž vzhledem k financím státním a veřejným vůbec nebylo možno, aby, se vytvořily korporace toho druhu, v nichž by veřejný kapitál by1 účasten 60%. Já jsem přesvědčen, že kdyby příslušné kruhy byly chtěly, mohlo tak býti, Vláda to sama říká, nepřímo sice, ale předloženým dodatkem, který vlastně má do jisté míry napraviti snad chybu-já to nemám říci-zákona ze dne 22. července, přece reguluje, resp. redukuje míru zúčastněného kapitálu pro veřejné činitele ze 60% na 25%. Tím vláda nepřímo říká, že teď ovšem soukromý kapitál může se zúčastniti svojí mírou, ačkoliv k tomu mě1 již dříve příležitost, poněvadž v tom pojmu veřejný kapitál byla i dříve zahrnuta veřejná družstva podnikatelská, tedy, kdyby se bylo chtělo, mohlo se dodati tomu zákonu účinku tím způsobem, že byli by se ti, kdož konečně mají ty finanční prostředky zúčastnili v těch družstvech a byli by ukládali svůj kapitál do těchto družstev a mohl tak dostoupiti veřejný kapitál míry a účinku 60 procent. Nestalo se tak, a vláda konečně sama musila přijíti k tomu poznání a s předlohou zákona, kterou se upravuje ta míra účasti veřejného kapitálu z 60 na 25%. Zákon sám resp. jeho doplněk pamatuje již v § 1 na tu okolnost, že přece jen není snad dobře tak a priori vzdávati se toho rozhodujícího vlivu veřejným kapitálen na podniky, které mají značně veřejnou povahu, že zákon sám říká, že se musí přímo vytknouti ve stanovách podniku, které chtějí bráti účast na těch výhodách, na ochraně státní, že nejdéle do 20 roků má nastati ten přesun na původních 60% účasti kapitálové veřejnou účastí.

Dále již v §u 1 nařizuje tento zákon těmto družstvům, že rovněž statutárně, to jest stanovami, musí zaručiti veřejné účasti jednu třetinu vlivu na správu. Dále se pamatuje v témž paragrafu - což jsem již řekl - na to původní kapitálové stoupnutí s 25 na 60%.

V §u 6 již se respektuje zásada, kterou své doby zabýval se technicko-dopravní výbor, že ve věcech vodního práva má býti sice ministerstvo veřejných prací pokud možná činitelem primérním, ale přece jen vedle toho má míti, svou určitou ingerenci také ministerstvo zemědělství. Tedy v tomto §u 6 se praví, že pro odvolání jest sice poslední instancí ministerstvo veřejných prací, ale jde-li o vodoprávní záležitosti, musí rozhodovati spolu ministerstvo zemědělství. V §u 7 se praví, že na všech ustanoveních - což také doplňuje zákon ze dne 22. července 1919-, ve kterých se stanoví určitá zvláštní ustanovení pro Slovensko, bere také účast i Podkarpatská Rus.

Tedy jest to do jisté míry zlepšení zákona ze dne 22. července 1919 až na onu zmíněnou zásadu, která není zlepšením, nýbrž jen opravou z nouze. Technicko-dopravní výbor nemohl jinak než požádati plenum senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny v tom znění jak bylo předloženo, schválil.

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového dru Karasovi.

Zpravodaj dr Karas: Slavný senáte! Cíle soustavné elektrisace jdou tím směrem, aby byly postaveny elektrárny na ložiskách uhelných neb lignitových, aneb aby byl využito zdrojů větších vodních sil. Oboje tyto zdroje elektrické energie mají býti pak dodávány do ústřední sítě, která by zásobovala jednotně a pokud možno levným prostředkem všechny spotřebitele.

Území republiky naší, u srovnání s jinými kulturními státy evropskými, jest ještě vzdáleno tohoto uskutečnění. To leží jednak v malé vydatnosti našich vodních sil, zejména v Čechách a na Moravě na Slovensku jest to poněkud lépe, a také v tom, že vláda rakouská až do převratu nepřála tomuto využitkování vodního bohatství našich zemí.

Vyhlídky pro vznik nových podniků, pro výrobu, rozvod a dodávání elektrické energie nejsou dnes mnohoslibné. Podniky ty mají nepoměrně veliké náklady investiční, zejména materiál elektrovodní svojí drahotou a dále výrobní břemena nákladů svou výši způsobují, že nové centrály elektrické a zejména rozvodné sítě elektrické, jsou velmi drahé. Stejně jako ustalo soukromé podnikání při stavbách domů a jiných zařízení s nákladními investicemi, stejně soukromý kapitál nevěnuje se podnikání elektrárenskému. Další překážkou byl také dosud platný zákon, jenž rozděluje podniky elektrické: jsou to obyčejné a pak t. zv. všeužitečné. A mezi všeužitečnými zase rozlišuj podniky, na kterých jest súčastněn stát a veřejné korporace a na kterých ne. Těm všeužitečným podnikům dával stát jisté veliké výhody, takže s nimi nemohly podniky soukromé konkurovati a přirozeno tedy, že soukromý kapitál se podnikání elektrického příliš nesúčastňoval.

Tento veřejný kapitál v území celé republiky musel by býti velmi značný kdyby mělo více podniků býti zřízeno. Podnik v Poříčí u Trutnova na př. stál na 80 milionů korun a to jest jen jeden podnik. Přirozeně všechny peníze musí se opatřiti jedině úvěrem. Jsou všeobecně známy dnešní obtíže veřejného úvěru a nechuť trhu k novým cenným papírům, z kteréžto příčiny veřejné korporace pro elektrárenské podnikání mohly dáti k disposici pouze malé částky kapitálu.

Osnova zákona, poslaneckou sněmovnou přijatá, která tvoří předmět dnešního jednání slavného senátu, snižuje požadavek účasti veřejného kapitálu na jednu čtvrtinu s podmínkou, že veřejné korporace v nich budou zastoupeny aspoň jednou třetinou členů předsednictva, ale za to budou museti během 20ti let doplniti svou účastí kapitál na 60%. Osnova navržená uvolňuje možnost soukromého kapitálu, aby se súčastnil veřejného podnikání, a to z té příčiny, že veřejné podnikání svými finančními prostředky nestačí. Nelze zatajiti obavu, zda-li soukromý kapitál této možnosti fakticky použije. Předpoklad totiž, který při stanoveni dnešních předpisů ležel zákonodárci na mysli, že prý smísení byrokracie a soukromého podnikání, pohyblivost soukromého podnikání a solidnost byrokracie, vytvoří podniky nové, které budou zdárně prospívat, se neuskutečnil, naopak byrokracie zatížila soukromou podnikavost. Není však pochyby, že v mnohém směru kombinace solidnosti úřednické s pohyblivostí soukromou zdárných výsledků dociluje.

V novém zákoně zejména sluší velice vřele uvítati myšlenku, že podniky sousední možno slučovati i proti vůli jednotlivců a dosavadních majitelů, neboť na dobrovolné sloučení dvou podniků bylo těžko přistoupiti, protože jeden podnik se bál, že při tom sloučení asi bude míti nevýhody a častokráte sloučení, které by bylo dobrovolné, dojista nebylo by provedeno, protože daně z takového převodu, daně z přírůstku hodnoty byly by tak veliké, že vždy zaplašily by chuť podnikatelů k sloučení. Tomu se má zabrániti v budoucnosti tím, že ministerstvo má možnost takové sloučení dekretovat a zároveň odpustiti dávky a daně, které by připadly na toto sloučení.

Všeobecně lze říci, že osnova neřeší celý komplex nesnází a obtíží elektrárenského podnikání, zejména postrádáme v ní ustanovení, která by zabezpečila účastenství kapitálu soukromého a zdroje kapitálu veřejného; neboť odkud veřejné korporace mají kapitál na to vzít, když ne pouze výpůjčkou? Nicméně v otázkách dílčích, které upravuje, znamená ulehčení podnikání soukromého a proto rozpočtový výbor připojil se k usnesení dopravně- technického výboru, aby usnesení senátu bylo schváleno.