Místopředseda Kadlčák (zvoní): Rozprava je skončena. Uděluji slovo k doslovu p. zpravodaji.
Zpravodaj sen. Sáblík: Pokud se týče resoluce pana kolegy Linka, Polacha a soudr. prohlašuji, že zajisté slavný senát, jako při každé podobné příležitosti, nikterak by nebyl proti tomu, aby na úpravu těchto potoků a řek, které tam způsobily ohromné škody, rovněž povalil potřebný úvěr. Ale poněvadž se zde v resoluci mluví o úvěru, který by se požadoval, jest nutno, aby záležitost tato byla nejdříve projednána ve výborech, a aby výbory svoje usnesení teprve předložily slavnému senátu. Proto navrhuji, aby tato resoluce byla odkázána národohospodářskému a rozpočtovému výboru k projednání. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Prosím pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)
O osnově zákona, který obsahuje celkem jen 5 paragrafů, jeho nadpisu a úvodní formulí, dám hlasovati najednou, nebude-li činěno námitek? (Námitek nebylo.)
Námitek není. Budeme tedy tak postupovati.
Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest uvedena ve zprávě výboru národohospodářského a rozpočtového, souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.
Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen. Dalším bodem denního pořadu dnešní schůze jest:
5. zpráva výboru technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, kterým se povoluje úvěr k úhradě potřeby státní správy železniční na opatření vozidel v roce 1921. Tisk 941.
Zpravodajem jest pan sen. Havlena. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Test mi podati zprávu výboru technicko-dopravního a výboru rozpočtového, v kterýchžto obou výborech byl jsem ustanoven zpravodajem pro plenum.
Vláda předložila poslanecké sněmovně předlohu zákona, jímž se povoluje úvěr k úhradě potřeby státní správy železniční na opatření vozidel v roce 1921 a poslanecká sněmovna usnesla se na zákonu v původní navrhované formě. Zákon v podstatě žádá:
1. aby byla zvýšena položka investičního vydání, schváleného finančním zákonem ze dne 17. prosince 1920 pro rok 1921;
2. aby zvýšeny byly částky krátkodobých úvěrů o 400 milionů korun, rovněž zákonem finančním schváleným pro rok 1921 na nejnutnější investice a aby tato částka krátkodobých úvěrů zvýšena byla o dalších 400 milionů, tedy celkem na 800 milionů korun.
Finanční zákon ze dne 17. prosince 1920, č. 682 Sb. z. a n. stanovil v čl. VIII. výdaje investiční pro rok 1921; dle přílohy 2 (rozpočet státních investic) pro rok 1921 připadalo na investice ministerstva železnic celkem 1.979,045.000 Kč. Z toho pak dle položky 26 na opatření lokomotiv 135,600.000 Kč, na opatření vozů 665,600.000 Kč, celkem tedy 801,200.000 Kč.
Dle původního velkého plánu investičního, rozpočteného do konce roku 1926, jak jej uváděla důvodová zpráva k zákonu ze dne 30. března 1920, č. 235 Sb. z. a n., jevila se celková potřeba 1050 lokomotiv a 50.000 vozů. Z toho mělo býti zhotoveno v roce 1921 lokomotiv s příslušnými tendry 190 a vozů 14.000.
Za povolené investiční obnosy bylo však možno poříditi pouze 63 lokomotivy a pouze asi 5860 vozů. Povolené investiční položky budou vyčerpány.
Má-li však býti zabezpečen nerušený železniční provoz aspoň nejnutnějšími vozidly, je třeba, poříditi aspoň 227 lokomotiv a 4140 vozů v tomto roce. Tímto opatřením dosaženo bude v roce 1921 počtu nových 100 lokomotiv s tendry a 10,000 vozů, počet dle původně zamýšlených objednávek sice značně zmenšený, ale vyhovující aspoň částečně letošní potřebě.
Že povolená částka ani na snížený počet vozidel nevystačila, nutno hledati vysvětlení v tom, že návrh investičního zákona byl vypracován počátkem roku 1920 a že od té doby nastalo všeobecné zdražení materiálu pro stavbu vozidel potřebného, hlavně železa. Částky povolené ve finančním zákoně v roku 1920 a převzaté do investicí na rok 1921 tudíž nijak nepostačují a nutno investiční úvěr zvýšiti aspoň o požadovanou částku 540 milionů Kč a zplnomocniti vládu, aby částku tuto opatřila úvěrními operacemi.
Další opatření znamená tento zákon v § 4 usnesení poslanecké sněmovny. V čl. XIII. finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, č. 682 Sb. z. a n. byla vláda zmocněna, aby krátkodobými uvěrními operacemi opatřila k úhradě nejnaléhavějších investičních prací potřebné peněžité prostředky až do výše 400 milionů korun.
Vzhledem k tomu, že peněžní prostředky úvěrních operací podle čl. 9. finančního zákona nejsou ještě pohotově a také ani zákon z 18. března 1921, č. 126 Sb. z. a n. o investičních půjčkách dopravních nepřinesl ještě žádných větších obnosů a dále také už vzhledem k tomu, že nutno zvýšiti investiční vydání o 540 milionů korun, jeví se nutnost zvýšiti krátkodobý úvěr dle čl. XIII. finančního zákona o dalších 400 milionů korun, tudíž celkem na 800 milionů korun.
Jedná se o investice v zájmu veřejném. Upevnění a rozvoj hospodářského života; průmyslu a obchodu závisí ve veliké míře na dostatečně vybudované železniční dopravě, která jest opět podmíněna dostatečným počtem vozidel. Doprava potravin do míst průmyslových, doprava surovin, rozvážení hotových výrobků na trhy domácí i cizí, vše závisí na pohotovosti provozu železničního, Počet lokomotiv a vozů jest nyní jen zdánlivě dostatečným. Za značné stagnace průmyslu zlepšením situace jeviti se bude ihned citelný nedostatek lokomotiv i vagonů a tento nedostatek projeví se zejména při podzimní kampani cukrovarnické.
Nutno ještě jedno připomenouti: Nebudeme-li míti železnice dostatečně vyzbrojené potřebnou pohotovostí vozů, bude váznouti doprava a budou tím jen zvyšovány nesnáze, které spolupůsobí ke zvyšování nezaměstnanosti. Zdůrazniti nutno, že i nezaměstnanosti možno čeliti přímo aspoň částečně novými objednávkami v továrnách na lokomotivy a vagony, a okolnost tato padá tím více na váhu, že v poslední době bylo již v nových vagonkách započato s propouštěním dělníků z práce.
Jest známo, že odborové organisace, zejména ústřední svaz kovodělníků a svaz kovopracovníků, usilují u vládních činitelů všemi možnými prostředky, by novými objednávkami hrozící nezaměstnanost a propouštění dělníků z práce byly zmírněny.
Ze všech těchto důvodů, jak výbor technicko-dopravní, tak i výbor rozpočtový doporučuji slavnému senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny v nezměněném znění schválil (Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák. Uděluji slovo panu senátoru Štastnému.
Sen. Šťastný: Slavný senáte! Ujímám-li se slova k tomuto bodu denního pořadu, nečiním tak snad z obavy, že by tato předloha zákona neprošla plenem slavného senátu. Tolik důvěry mám, že slavný senát nahlédne vývody učiněné zde panem referentem. Ale používám té příležitosti k tomu, abych upozornil zejména některé kruhy slavného senátu na to, že jest nutno dbáti, aby k takovýmto okolnostem, které vedly k tomu, aby tato předloha dostala se konečně na stůl sněmovny a senátu, příliš často nedocházelo. Návrh jest návrhem vládním, tedy iniciativně-vládním, ale slavný senáte, tato iniciativa trpí dvěma závažnými momenty. Především jest to chyba ministerstva železy nic samého, že kalkulovalo bez zřetele k tomu, jaká jest právě v průmyslu tendence. Dovolím si upozorniti, že právě v roce 1920 ještě v květnu bylo zdraženo železo o celých 40 % přes veliký a právě můj osobní protest, přes který se to dobře nedalo provésti, ale přece se tak stalo. Tedy jelikož bylo kalkulováno s cenami platnými koncem roku 1919 a počátkem roku 1920, je pochopitelno, že povolené obnosy v rozpočtu nemohly pro rok 1921 dobře stačiti. A nyní se dostáváme k tomu, že naše vagonky, poněvadž nedostaly potřebných objednávek, musejí propouštěti dělnictvo. A, slavný senáte, není hroznější položky v historii vývoje naší mladé republiky, jako ohromný počet nezaměstnaného dělnictva a řada milionů za nezaměstnanost vyplácených. Já se pamatuji na argumentaci bývalého pana ministra Zahradníka, když byl ministrem železnic. Když jsem ho žádal, aby zaměstnal naše vagonky, argumentoval tím, že prý to jsou hotoví vyděrači, kteří chnáněni povolováním nebo nepovolováním dovozu a tím že musí býti zaměstnávání, mohou ceny svých výrobků neodůvodněně, nepřiměřeně a nestoudně hnáti do výše. Něco na tom pravdy jest, to jest jisté, poněvadž náš průmysl zvykl si nyní vykazovati ohromné zisky. Následkem toho jsou jeho výrobky u nás nepoměrně drahé a kdybychom neměli povolovací nebo nepovolovací řízení, kdybychom nebyli chráněni dostatečně clem ― cizina nám silně konkuruje ― utloukal by naši podnikavost, naše průmyslové podniky. Příčina není v našem kov zpracujícím průmyslu, u strojíren a vagonek, ale leží někde jinde. Špatným příkladem jdou napřed ti, kteří tvořili kdysi v Rakousku jakýsi obchodní monopol ve státě, ocelárny a železárny a podobné surovárny a konečně i uhelné doly. Tam by bylo třeba hledati důvody a příčiny, tam by bylo třeba zakročiti, aby byl chráněn ― neříkám fysicky, ale i morálně ― před špatným vzorem náš průmysl strojírenský, kterému není ku cti, že tento vzor dosti následuje.
To bylo potřeba říci a já bych velice prosil, aby bylo uváženo, že miliony vyplácené na podpoře v nezaměstnanosti jsou neproduktivní, přímo zahozený kapitál, kdežto povolením větších prostředků železnicím a jiným státním podnikům na opatření jejich investic i za nynějších drahotních poměrů jest přece produktivnější a jest to dobře uložený kapitál. My se neuzavíráme faktům. Víme, že Polsko, Rumunsko a jiné státy, které nejsou opatřeny tímto průmyslem, stagnují v nákupu. Víme, že mají nedostatek, ale to jsou jiné okolnosti, které přejdou a nastane moment, že budou požadovati: >Rychle dodejte tolik a tolik vagonů<, a my je nebudeme, prosím, míti, poněvadž naše výroba nejde tak dobře. Víte, že nám v železárnách stagnuje ostatní průmysl z důvodů nejen fysických, ale také psychologických ― jsou určité důvody a mám vážné podezření, že vedoucí kruhy průmyslové na tom zakládají svoji politiku proti určitým požadavkům pokroku, nechci říci socialistickým, aby vyvolaly takovýto stav v nezaměstnanosti, který by nedovolil dobře, aby se v tomto duchu pokroku šlo dále ku předu.
Tento stav jest opravdu takový, ale já jen chci poukázati na to, aby napříště nebyl kladen odpor proti tomu, aby podniky, které spravuje stát a které potřebuji určitou výzbroj, ji dostaly a aby jim bylo povoleno více, aspoň tolik, kolik potřebují k tomu, aby průměrná kapacita našich průmyslových podniků byla jakž takž zaměstnána. Tím se zbavíme těch neblahých zjevů, že máme tolik a tolik tisíc dělníků bez zaměstnání a že vykazujeme ― což jest hanbou naší historie ― tolik milionů na podporách v nezaměstnanosti. Naši dělníci nechtějí almužny, oni jsou pyšní na svoji práci a na svůj um, ale přejí si, aby dostali práci. Proto jest povinnosti zákonodárného sboru, aby se o tyto požadavky náležitě staral. (Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák: Rozprava jest skončena. Přeje si pan zpravodaj doslov?
Zpravodaj sen. Havlena: Nikoliv.
Místopředseda Kadlčák: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
O osnově zákona (pouze 5 §ů), jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) ― Nejsou.
Žádám tudíž pp. senátory, kteří s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formuli, uvedenou ve zprávě výborové, souhlasí ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)
To jest většina. Navržená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.
Tím je tento odstavec denního pořádku vyřízen a přikročíme k dalšímu, jímž jest
6. zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení §u 96 zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. o osobních daních přímých. Tisk 942.
Zpravodajem je pan senátor Havlena Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Výbor rozpočtový projednal usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona tisk 2369, kterým se mění ustanovení §u 96 zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. o osobních daních přímých, tisk č. 905 resp. 942 senátu. Poslanecká sněmovna se usnesla na zákoně, který znamená dodatek k §u 96 zákona ze dne 25. října, jak jsem jej již naznačil. Dodatek svým obsahem znamená, že společnostem při likvidaci, pokud se společnost pouze mění v jinou formu podnikatelskou, splyne-li tedy s jinou společností, nemají býti zdaněny fondy ztrátové, fondy obnovovací, stavební, amortisační a pod.
Důvod pro tuto změnu spočívá v tom, že při pouhé změně sloučením společnosti mění se jen právnická osobnost, ale po stránce hospodářské zůstává zde podnik k stejným účelům. Tedy v takovém případě nezdaněné reservy, zálohy a fondy slouží dále svému účelu i v nové formě společnosti a nemají podléhati poplatkům likvidačním. Ale naproti tomu nutno podotknouti, kdyby se společnost úplně rozešla, kdyby podnik zaniknul a rozdělily by se také zálohy, reservy a fondy nad kapitál základní společníků a podílníků, že pak reserva a zálohy nemají dalšího oprávnění, protože přestaly sloužiti svému účelu. V takovém případě budou tyto reservy zdaněny dodatečně a platí potom pro zdanění proti představenstvu a likvidátoru společnosti všechny záruky zákonem stanovené.
Stát se vlastně tedy nevzdává vůbec daně z reserv v likvidaci. Pro případ, že by při přeměně nebo později bylo použito reserv k účelům zakládajícím poplatnost, považovalo by se to za přeměnu fondu nezdaněného v činitele podléhajícího zdanění a daň by se dodatečně vyměřila. Berní správa podle zákona, který se v tom ohledu nemění, má také prostředky, aby tyto okolnosti si dala sama zjistit a je kontrolovala.
Osvobození platí při přeměně ve společnost silnější, na příklad společenstva s ručením obmezeným ve společnost akciovou a neplatilo by pří změně společnosti ve formu slaběji založenou, na příklad akciové společnosti ve společnost s ručením obmezeným. Tímto způsobem má se vlastně podepříti vytvoření silných podniků. Tímto způsobem umožní se, že firmy, které za dřívějšího státoprávního poměru jsou dnes firmami a závody cizími, vplynou dno domácích závodů a bude to míti značný vliv pro náš hospodářský život.
Byla zde učiněna jedná výhrada a to, že osvobození při změně společnosti s r. o. na společnost výdělkovou podle zákona z 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. bylo přiznáno pouze jen elektrárenským společnostem, jelikož v tomto případě nutno napomáhati financování.
Zákon přiznává výhody naznačené i podnikům, a to nutno také říci, které se spojily bez vydání nových podílů nebo akcii nebo kuksů, jak jest to v hornictví do prvního června 1921, měl-li nový podnik všecky podíly nebo akcie ve svém držení.
Platnost zákona stanoví se pouze do 31. prosince 1923. Do té doby mají se vyzkoušeti účinky zákona, aby podle zjištěných výsledků mohla býti učiněna další definitivní zákonodárná opatření.
Výbor rozpočtový projednával tuto osnovu, toto usnesení poslanecké sněmovny a odporučuje slavnému senátu, aby ji nezměněně schválil. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Rozprava jest skončena, budeme hlasovati. Prosím pp. senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, obsahující jenom 2 §y, o nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. Jsou námitky? (Námitek nebylo.)
Námitek není, podle toho tedy budeme pokračovati.
Kteří páni senátoři s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, navrženým rozpočtovým výborem, souhlasí ve čtení prvém, prosím, aby zvedli ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijata ve čtení prvém.
Tím jest vyřízen tento odstavec denního pořadu a přikročíme k dalšímu odstavci, jímž jest
7. zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o dani ze zapalovadel. Tisk 946.
Zpravodajem jest pan sen. Zimák. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Zimák: Slavný senáte! V treťom roku svetovej vojny, ked články dennej potreby ľudu horentne zdražely, ked osvetlenie v mestách muselo byť na minimum obmedzené a dediny boly úplne bez svetla, nebolo petroleja ani sviečok, pripadlo slavnej pameti c. a k. vláde Stürgkhovej pomáhať štátnej pokladnici daňou z tejto biedy a vedľa toho, azda s tendenciou šetriť so zapaľovadlami. Preto uvalila táto vláda daň na zapaľovadlá ku ktorým patria zápaľky, stearinové sviečočky a podobné veci.
Podľa cisárskeho nariadenia z 29. augusta 1916 zdaňujtí sa zápaľky zo síry robené z každého balenia obsahujúceho 90 kusov zápaliek 2 hal., iné zápaľky zo 60 kusov 2 hal., zo zapaľovacích sviečočiek 10 hal. za 60 kusov.
Toto neblahé zdraženie z nevyhnutnej potreby musela prevzať i Československá republika, hovorím, že prevzať musela, veď keby neprevzala, ostaly by zápaľky práve tak drahé ako boly a o väčší zisk by sa rozdelilo nekoľko akcionárov.
Dôkazom tejto mienky je zrovna zákon, o kterom referujem: Celý prvý rok jestvovania Československej republiky platila sa táto daň len v zemiach historických, ale 6 sirkárieň na Slovensku dodávalo zápaľky zrovna za také ceny ak o továrne v historických zemiach.
9. októbra 1919 vyšiel zákon uverejnený vo Sb. z. a n. pod číslom 550, ktorým sa pôsobnosť cisárskeho nariadenia zo dňa 29. augusta roku 1916 rozšírila na Slovensko.
Pri tvorení tohoto zákona rozumela sa pojmom Slovenska i Podkarpatská Rus.
Podkarnatskej Rusi však bolo dané smluvou St. Germainskou 10. oktobra 1919 postavenie zvláštnej jednotky v rámci Československej republiky, takže sa vymyká z pojmu Slovenska. Predloženou vládnou predlohou zákona, tisk 2146 pôsobnosť zákona z 9. oktobra 1919, č. 550 Sb, z. a n. sa výslovne rozširuje na Podkarpátskú Rus.
Osnova zákona bola schválena v voslaneckej snemovní a rozpočtový výbor senálu odporúča i slavnému senátu túto vládnu predlohu ku schváleniu. (Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není níkdo prihlášen, rozprava je skončena, prosím, aby paní a páni senátoři zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou poněvadž obsahuje pouze 2 §y.
Jsou námítky proti tomu? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s oenovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí jak obsažena je ve zprávě výborové, ve čtení prvém, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, osnova zákona, nadpis a úvodní formule jsou přijaty ve čtení prvém.
Tiskem bylo rozdáno:
Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte):
Tisk 977. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1898) o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 2533).
Tisk 978. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1397) o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (tisk 2784).
Tisk 979. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. inž. Nováka, inž. Bečky a soudr. (tisk 2679) na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a motory (tisk 2831).
Tisk 981. Usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákonu (tisk 2177), dále o návrhu posl. Ant. Němce a soudr. (tisk 900), dále o návrhu posl. Schäfera a soudr. (tisk 1370) a o návrhu posl. Skaláka a soudr. (tisk 1817) o závodních radách (tisk. 2836).
Tisk 982. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2523) a o návrhu posl. Tayerleho, Roschera, Hampla, Marka a soudr. (tisk 2135), na změnu zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 2830).
Místopředseda Kadlčák: Přikročíme k ukončení schůze a navrhuji, aby příští schůze konala se dnes o 6. hodině večer s tímto
denním pořadem:
1. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o vládním návrhu, týkajícím se povolení zcizení několika pozemků města Frýdku. Tisk 839.
2. Druhé čtení zprávy kulturního výboru o návrhu sen. Fr. Krejčího a druhů ve příčině pohřbívání ohněm. Tisk 868.
3. Druhé čtení zprávy výboru ústavněprávního o návrhu senátorů Kadlčáka, Klofáče, Niessnera, dr. Soukupa a soudr. na změnu zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 328 Sb. z. a n., o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu. Tisk 937.
4. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 861), týkajícím se usnesení senátu (tisk 1905), o návrhu senátora dr Josefa Karasa a soudr. (tisk senátu 213) na úpravu služebních požitků zřízenců obecních a okresních. Tisk 925.
Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly.) Nejsou.
Návrh můj je přijat ― konθím schůzi.
(Konec schůze v 10 hod. 40 min. dop.)