Žádám slavný senát, aby tato předloha, která je justiční nezbytností, byla schválena. (Výborně!)

Předseda: Slovo má pan kolega sen. dr. Heller. Prosím, aby se ho ujal.

Sen. dr. Heller (německy): Pánové! Nebyl bych se přihlásil ke slovu. Avšak musím se vší rozhodností odmítnouti útok pana vládního zástupce na německé strany, v němž uvedl, že nebudeme míti dosti sil, abychom hlasovali pro tuto předlohu. Nemyslím, že to může býti věcí vládního zástupce, aby nějak kritisoval, co my činíme. Nejsme zajisté odpovědni panu vládnímu zástupci, nýbrž výhradně těm, kdo nás sem poslali. Ostatně chtěl bych zcela krátce poukázati na rozpor, jenž obsažen jest ve vývodech pana ministra a pana vládního zástupce. Pan odborový přednosta se domnívá, že nebyl posud přeložen ani jediný soudce proti své vůli na Slovensko. Pak jest tento zákon zbytečným, neboť jestliže po tříletém trvání tohoto zákona ještě nebylo užito, to jest jestliže žádný soudce proti své vůli na Slovensko přeložen nebyl, pak jest to přece nejzbytečnější zákon na světě. Obnovujeme-li tento zákon přes to, bylo by to proti veškeré logice, praví-li se, že se tento zákon dělá do zásoby pro případ, že by přestaly anebo že by se zmenšily přihlášky těch, kdož chtějí býti přeloženi na Slovensko. To jest skutečný rozpor ve vývodech pana vládního zástupce, přes který se nemůžeme přenésti. Potom, pánové, jest také rozpor ve vývodech pana ministra, jenž neustále ujišťoval, že v zákoně není obsaženo žádné omezení nepřesaditelnosti soudců. Ano, celý zákon neobsahuje přec nic jiného, nežli zrušení nepřesaditelnosti soudců, pokud jde o Slovensko a omezení nepřesaditelnosti soudců v ostatních částech státu. Chci feste připojiti, že pan vládní zástupce mířil, že soudcové jdou neradi na Slovensko, a to mu rád věřím. Naprosto nemyslím, že se soudcové do této služby hrnou. Není to zajisté lehká a příjemná služba. Naprosto věřím, že se do ní nehrnou, a jsem úplně přesvědčen, že ti soudcové, kteří přišli na Slovensko, povinnosti své zplna dostáli. Kdo našeho soudce zná, bez rozdílu národnosti, ví, že tomu ani jinak býti nemůže. O tom jsme všichni zplna přesvědčeni. Ale, pánové, k tomu chtěl jsem poukázati: Na jedné straně se praví, že soudcové neradi jdou na Slovensko. Má-li takový zákon přece za následek, že soudce, nad nímž přece stále visí Damoklův meč přeložení na Slovensko, u něhož je možno... (Sen. dr. Klouda: To je přidělení. Nebude škoditi, když se naučíte správně mluviti!) Tedy přidělení. (Výkřiky. Nepokoj.) Prosím, promluvím také o tom. Prosím, předně pokud jde o soudce na Slovensku, přesaditelnost, pokud jde o soudce mimo Slovensko, přidělení. Pánové, rozdíl není veliký. Neboť se praví v zákoně, že toto přidělení není časově omezeno na 6 měsíců, jako jinak přidělení k některému jinému soudu, nýbrž že časově jest pouze omezeno zákonem samotným, tedy na dva roky, následkem toho až do konce roku 1923. (Výkřiky německy: Na tři roky, až 1924!) Jest to přidělení na dlouhou dobu a domníváme se tedy, že soudcové, nad nimiž visí Damoklův meč tohoto přidělení ve třech starých zemích a tohoto přeložení na Slovensko, přece jen ve svém chování,, zcela přirozeně, zajisté nevolky, vlivům podléhají. A to, pánové, jest přece podstatou nepřesaditelnosti soudcovy, že soudce zcela (Sen. Polach [německy]: Bez ohledu na, justiční správu!) nedotčen úvahami jakéhokoli druhu úřad svůj koná, aniž by, zcela správně, musil bráti ohled na eventuelní opatření justiční správy. (Sen. dr. Klouda: Nepleťte se do toho, on to řekne stejné špatně bez vás!) Pan kolega Klouda se domnívá, že řekne všechno výtečně. U něho, zdá se, nastala jistá hypertrofie sebevědomí. Pro sebe nečiním na to nároku, nýbrž ponechávám naprosto panu kolegovi Kloudovi vědomí, že ve všem všudy a vždy řekne to pravé. Pro sebe nečiním na to nároku, nejsem tak neskromný. Ale, pánové, řekl jsem pouze, že nebezpečí tohoto zákona, jenž umožňuje přesaditelnost soudců a jich přidělování na delší dobu, leží právě v tom, že soudce doznává újmy ve svém pocitu neodvislosti shora. Pánové, postihuje to mnohem méně soudce německé nežli české. Neboť, pokud vím, němečtí soudcové na Slovensko nebyli přeloženi. Věřím vám to, ale německé soudce to postihuje nepřímo, poněvadž zase ze svého nynějšího sídla mohou býti přeloženi jinam. To však není snad tak důležité. Myslím jen, že ze zásadního důvodu, z něhož ústava stanoví nepřesaditelnost soudců, jak činí všechny moderní ústavy, z tohoto nejvyššího důvodu, aby výkon práva dál se beze všech vlivů, jsme také my proti tomuto zákonu. Nyní se praví: Jak se to má provésti jinak? Ano, pánové, nemyslím, že ve všech věcech dnes již panují poměry tak zúplna spořádané. Slyšíme-li zde pány ze Slovenska, tož alespoň k tomuto závěru dojíti nemůžeme. A není to také jen tak jednoduché vybudovati stát, musíme si k tomu již dáti trochu času. Mluví se zde o maďarských soudcích vždy tak pohrdavě. Pánové, mezi všemi soudci jsou soudcové dobří a méně dobří. Mezi maďarskými soudci byli také soudcové dobří a méně dobří. Věřím vám rád, že bylo mezi nimi velmi mnoho maďarských vlastenců a že jich proto pro tento stát nebylo lze upotřebiti. Ale, co jsem chtěl říci, jest toto: Věc nesmí se projednávati s takovou překotností, a jest také dalším špatným následkem tohoto zákona, že počet soudců v našich zemích, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se přílišně ztenčil a že tím výkon práva nesmírně trpí. Víme přece všichni z vlastní zkušenosti, že dnes u soudů trvá nesmírně dlouho, nežli se věc vyřídí, poněvadž, ačkoliv pánové ve výboru řekli, že v Čechách jsou všechna místa plně obsazena, s pravdou se to shodovati nemůže, ježto mně před několika měsíci dřívější ministr spravedlnosti dr. Popelka řekl, že nám schází 700-800 soudců, z toho 200 na Slovensku. Musí tedy ještě scházeti 600 pro Čechy, Moravu a Slezsko. Neshoduje se tedy buďto to, co zde bylo řečeno, anebo neshoduje se to, co mně tehdy bylo řečeno. Ale ze zkušenosti víme, že soudcovská místa jsou příliš málo obsazena. Nechci se zde pouštěti do podrobností, ale mohl bych vám uvésti příklady z raších soudů v severních Čechách. Vy všichni to víte o krajských soudech a o okresních soudech. A nám přece musí přirozeně záměti v první řadě na spořádaném výkonu práva zde u nás, musí nám záležeti na tom, aby výkon práva děl se ve spořádaných kolejích, aby obyvatelstvo, jež se domáhá práva, nebylo zkráceno. Také z tohoto důvodu musíme býti proti tomuto zákonu.

Ohrazujeme se ještě jednou proti výtce, jakoby se nám nedostávalo sil. Nám se již sil dostane, bude-li toho zapotřebí, a ještě jednou chci říci, že zajisté není věcí zástupce vlády, aby nás v této příčině poučoval. Hlasujeme proti zákonu proto, poněvadž se domníváme, že tři léta po převratu, po nové úpravě poměrů, musí konečně jednou nastati spořádané poměry ve výkonu práva. (Sen. dr. Karas: A co máme dělat?) Ano, řekl jsem vám již jednou, že musíte poněkud pomaleji pokračovati v systemisování soudcovských míst na Slovensku, když se vám tam soudců nedostává. Nesmíte na Slovensku uspořádání právních poměrů přivoditi za cenu nepořádku právních poměrů v ostatní části státu. Jiného prostředku není. Musíte sečkati, až dozraje, resp. až vychován bude dorost pro místa soudcovská. Tomu tak bude v několika málo letech. (Výkřik: Na to nemáme čas!) Nemáte-li trpělivosti, Slováci sami mají tolik trpělivosti a vy ji proto také musíte míti. A proto, poněvadž nemůžeme upustiti od zásady nepřesaditelnosti soudců ani ve formě přidělování na nekonečně dlouhou dobu, musíme hlasovati proti tomuto zákonu. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Soukup: Slovo má pan zpravodaj kolega Lukeš.

Zpravodaj sen. Lukeš: Mne, upřímně řečeno, velice překvapily vývody pánů řečníků, a zejména se strany německé. Páni kolegové mluví proti organisaci soudů na Slovensku, resp. proti prodloužení zákona, dle kterého jsou soudcové přesaditelnými. Jistě že by bylo mojí povinností jako soudce hájiti neodvislost soudcovskou, a já též za každou cenu v každém případě jsem ochoten neodvislost soudců hájiti. Zde však, slavný senáte, jde o něco jiného. Jde zde o uspořádání poměrů v novém státě. Ve všech státech prováděla se organisace soudců a v každém státě bylo možno po několik roků soudce přesazovati. Bylo to v říši německé, bylo to u nás v bývalém Předlitavsku a bylo to též v Uhrách. Není třeba kolegům juristům tyto věci povídati, ale poněvadž pánové děli, jakoby o ničem nevěděli, tedy cituji zákon z 27. listopadu 1896. čís. 217 ř. z., dle kterého byli soudcové v Rakousku od 1. července 1897 až do 31. prosince 1899, tedy plné dva a půl roku, rovněž přesaditelni a mohli býti dáni na odpočinek proti své vůli až do 31. prosince 1898, a to jedině proto, že se zaváděly nové procesuální zákony. Netvořily se nové právní základy státu, nýbrž byly zaváděny jen nové zákony, a již k vůli tomu byli na dva a půl roku soudci přesaditelni, a nepamatuji se na to, že by tehda na vídeňské říšské radě němečtí páni poslanci proti této předloze mluvili. Je to zajímavé, jak se mentalita v tomto směru mění, jinak ve Vídni a jinak v Praze. Též pokud se týče Uher, byla nepřesaditelnost soudců suspendována při zavedení nových zákonů v roce 1915 a 1916, tedy rovněž po dva roky. Před tím byla u nás neodvislost soudců suspendována též v roce 1873. (Tak jest!)

Tím tedy chci říci, že to, co nyní děláme, není novum, nýbrž opatření z nouze, kterého státy jiné též používají, když provádějí nezbytnosti. Slyšeli jsme z úst zástupce ministerstva spravedlnosti a z úst pana ministra dra Dérera, že jedině proto, že soudy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jsou nedostatečně obsazeny, a že by mohlo dojíti k tomu, že by u některých soudů vůbec nebylo soudců, jsou tam soudcové odtud přidělováni. Pan kolega dr. Heller říkal, že je to stejné: přesazování a přidělování. Pánové, to je veliký rozdíl, poněvadž přesazení znamená vždycky přesazení trvalé, kdežto přidělování znamená jen na omezenou dobu a při přidělení má dotyčný soudce nárok na diety. Mohu panu kolegovi dru Hellerovi říci, že znám více německých soudců, kteří stále a stále žádali o přidělení, aby si své materielní poměry zlepšili, a to ne snad o přidělení jen na půl roku, ale přímo na 2 až 3 roky. Kdyby pan kolega chtěl, mohu mu jich několik jmenovati. Přidělením nenastane žádné zhoršení stavů soudců, nýbrž soudce může si materielně pomoci. Nelze tedy říci, že přesazení a přidělení jest stejné.

Pokud se týká Slovenska samého, zástupce Slovenska již promluvil; já panu kolegovi Kovalikovi mohu jen říci, že stejně jako Slováci si přejí, aby ustanovováni byli na Slovensku soudci slovenské národnosti, že si totéž upřímně přejeme i my, aby se mohli vrátiti naši soudci ke svým nedostatečně obsazeným soudům v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. (Výborně!)

Ale poněvadž zatím jich nemají, jak sami říkají, myslím, že se tím prokazuje-služba Slovensku, když jim zatím vypomáháme přidělováním. Vždyť ti pánové tam nezůstanou a přijdou rádi zpět ke svým rodinám, které nechali většinou ve zdejších městech. Nemusí zde býti obava, že by zabrali místa jejich vlastním dětem. Já bych ještě jednou jako včera opakoval, že není snad dobré, že právě vždycky z německé strany pánové zde vystupují jako advokáti Slováků. Pánové, Slováci jsou zde sami přítomni, a já bych,rád viděl, aby oni nám řekli jako naši bratři sami svá přání otevřeně. Nemůže nám proto býti mílo, když to činí někdo za ně, který zajisté Je tomu není naprosto oprávněn. (Výborně!)

Místopředseda dr. Soukup: O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. Má pouze 3 paragrafy. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly). Nejsou.

Kdo s navrženou osnovou zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona jest přijata ve čtení prvém.

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

Tisk 1148. Zpráva I. ústavně-právního výboru a II. výboru technicko-dopravního o vládním návrhu zákona o zápisu elektrických vedení všeužitečných podniků do pozemkových knih (tisk 706).

Místopředseda dr. Soukup:

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

výboru sociálně-politickému, rozpočtovému a ústavně-právnímu:

Tisk 1138. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3275), kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů (tisk 3290).

výboru sociálně-politickému:

Tisk 1199. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3274), na změnu, případně doplnění zákonů ze dne 17./XII. 1919, čís. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, a na zrušení zákona ze dne 12./VIII. 1921, čís. 289 Sb. z. a n. (tisk 3285).

Tisk 1142. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3215) o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 3256).

Tisk 1143. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3170), kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení (tisk 3253).

Místopředseda dr. Soukup: K žádosti vlády má býti o návrhu č. t. 1142 a 1143 podána zpráva ve lhůtě co možná nejkratší.

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

výboru ústavně-právnímu:

Tisk 1140. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 390), kterým se mění § 17 žák. ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., o finanční kontrolní komisi N. S. (tisk 3271).

Místopředseda dr. Soukup: K žádosti vlády má býti o návrhu tomto podána zpráva ve lhůtě 4 týdnů. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Není jich.

Lhůta přijata.

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:

Tisk 1141. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3216) o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům invalidním a starobním vypláceným na Hlučínsku (tisk 3257).

Místopředseda dr. Soukup: K žádosti vlády má býti o návrhu tomto podána zpráva ve lhůtě co možná nejkratší.

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Tisk 1144. Usnesení poslanecké sněmovny, o vládním návrhu, zákona (tisk 1780), jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 175,000.000 Kč k ukládání nadačních, sirotčích a pod. kapitálů a jímž se zrušuje zákon ze dne 20. ledna 1921, čís. 27 Sb. z. a n. (tisk 3255).

Tisk 1146. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3108), jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů 5% české zemské investiční půjčky elektrisační v úhrnné jmenovité hodnotě 15,000.000 Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 3254).

Místopředseda dr. Soukup: K žádosti vlády má býti o návrzích shora uvedených podána zpráva ve lhůtě co možná nejkratší.

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

výboru zahraničnímu a živnostensko-obchodnímu:

Tisk 1147. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 3008), kterým se předkládá ke schválení Mezinárodní úmluva o dozoru na obchod zbraněmi a střelivem, uzavřená dne 10. září 1919 v Saint-Germain en Laye (tisk 3248).

Místopředseda dr. Soukup: K žádosti vlády má býti o shora uvedeném návrhu podána zpráva ve lhůtě osmidenní.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Není jich.

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

výboru živnostensko-obchodnímu a zahraničnímu:

Tisk 1135. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3134), jímž se zrušuje úřad pro zahraniční obchod. (Tisk 3244.)

výboru rozpočtovému a výboru pro veřejné zdravotnictví a pro tělesnou výchovu:

Tisk 1136. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2061) o vybírání zdravotní přirážky k přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, a utvoření veřejného fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v republice československé (Tisk 3243).

Místopředseda dr. Soukup: K žádosti vlády má býti o shora uvedených návrzích podána zpráva ve lhůtě co možná nejkratší.

Sděluji, že do výboru zdravotního nastupuje za sen. dra Frantu sen. dr. Přikryl.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 21. prosince o 12. hodině s tímto

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

1. Druhé čtení zprávy I. ústavně-právního výboru a II. sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2744) o vládním návrhu zákona (tisk 2145), kterým se mění ustanovení § 1164 všeob. obč. zákona (tisk 1115). Tisk 1130.

2. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1119) o vládním návrhu zákona (tisk 3199), kterým se lhůta stanovená v § 31 novely k obecním zřízením (zákon ze dne 7. února 1919, čís. 76 Sb. z. a n.) prodlužuje do konce roku 1922 (tisk 3225). Tisk 1131.

3. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1120), o vládním návrhu zákona (tisk 3171), ktorým sa predlžuje doba organizácie riadnych súdov prvej a druhej stolice, určená dľa §u 99 ústavnéj listiny zo dňa 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n., zákonom zo dňa 22. prosinca 1920, č. 691 Sb. z. a n., pře obvody súdnych tabúl v Bratislave a v Košiciach (tisk 3224) a o petici Svazu československých súdcov v Prahe, čís. 1805 pet. posl. snem. Tisk 1134.

4. Zpráva rozpočtového a ústavně-právního výboru o vládním, návrhu zákona (tisk 888) o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 1128.

5. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu projednána byla zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1110), o vládnom návrhu (tlačivo 2425), ktorým sa upravuje právo premlčania k vymeriavaniu a vymahaniu daní a dávok v Podkarpatskej Rusi. Tlačivo 2837.

6. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1110), o vládnom návrhu (tlačivo 2425), ktorým sa upravuje právo premlčania k vymeriavaniu a vymahaniu daní a dávok v Podkarpatskej Rusi (tlačivo 2837). Tisk 1129.

7. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3275), kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů. Tisk 3290.

8. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení -poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3274), na změnu, případně doplnění zákonů ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920 a na zrušení zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 89 Sb. z. a n. Tisk 3285.

9. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3216) o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům invalidním a starobním vypláceným na Hlučínsku. Tisk 3257.

10. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3215) o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění. Tisk 3256.

11. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3170), kterým se prodlužuje platnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení. Tisk 3253.

12. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3219), kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z. a n., o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou. Tisk 3258.

13. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o ochraně nájemníků.

14. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3207), kterým se vláda zmocňuje, aby upravila pensijní pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 3246.

15. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3134), jímž se zrušuje úřad pro zahraniční obchod. Tisk 3244.

16. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2061) o vybírání zdravotní přirážky k přímým daním státním, podléhajícím přirážkám a utvoření veřejného fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v republice československé. Tisk 3243.

17. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o správě sjednocené obce pražské po 1. lednu 1922.

18. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců.

19. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se. určuje peníz 130,000.000 Kč k účelům starobního a invalidního pojištění.

20. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců pro rok 1922.

21. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Místopředseda dr. Soukup: Jsou námitky, pánové? (Nebyly.)

Námitek není, návrh můj je přijat.

Končím schůzi.