Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Krouský, Svěcený.

98 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: Habrman, Aug. Novák, Srba, Staněk, Udržal.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.

Místopředseda Kadlčák: Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzí sen. dr. Krupkovi.

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

Tisk 1233. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2736), kterým se doplňují a mění dosavadní předpisy o pojišťovnách (tisk 1187).

Tisk 1234. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 969), jímž se zřizuje hlavní finanční ředitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě (tisk 1223).

Tisk 1235. Zpráva výboru sociálně-politického stran usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Pohla, dra Haase, Brožíka, Draxla a druhů (tisk 3250), aby byl vydán záhon, kterým se zachovávají práva členů bratrských pokladen vystouplých ze zaměstnání (tisk 1216).

Tisk 1236. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny, týkajícím se vládního návrhu zákona, (tisk 3323) o obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi (tisk 1216).

Tisk 1239. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby upravila odpočivné a zaopatřovací požitky státních zaměstnanců systému uherského a jich pozůstalých v Podkarpatské Rusi (tisk 1237).

Tisk 1240. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3165 a příloha), kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 632 Sbírky zákonů a nařízeni a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic na rok 1921 (tisk 1213).

Tisk 1242. Usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona (tisk 1103), kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 1123).

Tisk 1243. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny, jež týče se vládního návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby prozatímně zkrátila přípravnou službu soudcovskou (tisk 1226).

K čís. tisku 1232. Dodatek k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3337), jímž upravuje se poměr československé státní správy k československým společnostem Labské a Dunajské (tisk 3405).

Těsnopisecká zpráva o 95. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 24. ledna 1922.

Místopředseda Kadlčák: Přikročuji k projednávání denního pořadu:

1. Návrh, aby zkráceným jednáním podle § 55 jedn. řádu projednána byla zpráva výboru živnostensko-obchodního a zahraničního stran usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu, ktorým sa predkladajú k schváleniu Národniemu shromážděniu: 1. smluva obchodná a plavebná, 2. záverečný protokol k obchodnej a plavebnej smluve s prílohami, 3. dohoda o výsadách a ulahčeniach v prospěch československého provozu v terstskom prístave, 4. úmluva finančno-právna, 5. protokol o stanovení úveru Itálie na účet vlády československej za dodávky válečného materiálu a živin a 6. obchodná úmluva s protokolem, uzavrené dňa 23. brezna 1921 v Ríme medzi republikou Československou a královstvom Italským.

Touto osnovou má býti postaven základ pro naše obchodní cesty k zemím středo-mořským a balkánským, jakož i na východ. Vzhledem k tomuto rázu této osnovy jest třeba, aby její parlamentní vyřízení nebylo oddalováno, nýbrž co nejdříve uzákoněno.

Navrhuji, aby projednání této záležitostí přiznána byla pilnost podle §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána?

Navrhuji, aby osnova tato projednána byla v jediné debatě a to ve lhůtě jedné hodiny a aby stanovena byla lhůta řečnická na 15 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh můj jest přijat.

2. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního a II. zahraničního stran usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu, ktorým sa predkladajú k schváleniu Národnemu shromáždeniu: 1. smluva obchodná a plavebná, 2. závěrečný protokol k obchodnej a plavebnej smluve s prílohami, 3. dohoda o výsadách a ulahčeniach v prospěch československého provozu v terstskom prístave, 4. úmluva finančno-právna 5. protokol o stanovení úvěru Italie na účet vlády československej za dodávky válečného materiálu a živin a 6. obchodná úmluva s protokolem, uzavrené dňa 23. brezna 1921 v Ríme medzi republikou Československou a královstvom Italským (tisk 1209).

Zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní jest sen. dr. Přikryl.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Přikryl: Slavný senáte! Vládní návrh obsahuje smlouvu obchodní a plavební, dále závěrečný protokol k obchodní a plavební smlouvě s přílohami, dohodu o výsadách a ulehčeních ve prospěch československého provozu v terstském přístavy úmluvu právně-finanční, protokole, stanovení úvěru Itálie na účet vlády československé, za dodávky válečného materiálu a živin a obchodní úmluvu s protokolem, uzavřenou dne 23. března 1921 v Římě mezi republikou Československou a královstvím Italským.

Se stanoviska obchodního jest třeba před-. loženou smlouvu vítati, poněvadž umožní další rozkvět našeho vývozu do Itálie a na základě nejvyšších výhod a vzájemné parity jest výhodnou etapou pro další ujednání o celém, režimu. Náš vývoz obchodní podle statistiky do října 1920 za 10 měsíců činil 158 milionů lír, a dovoz z Itálie k nám 68 milionů lir, takže jest pro nás zisk 89 milionů lir. Lze doufati, že se poměry tyto ještě zlepší a proto jest tato smlouva pro nás výhodná a potřebná. Smlouva určitěji upravuje otázku naší dopravy přes Terst, a její důležitost pro náš vývoz do zemí středomořských a balkánských, Jižního Ruska a Orientu jest nepopiratelná, S naší strany zásada nejvyšších celních výhod zahrnuje celní výhody, jak jsme je dosavadními smlouvami poskytli Jugoslávií a Švýcarsku, Smlouvou stanoví se vzájemné právo volné plavby a získáváme nejen souhlas k užívání terstského přístavu jako základního přístavu pro naše lodi, nýbrž i obnovení smlouvy o nájem hangáru 55 s přilehlým volným prostorem.

Platnost smlouvy má býti od 15. dubna 1922 a potrvá jeden rok. Nebude-li vypovězena jeden měsíc před tím, prodlužuje se mlčky o jeden další rok. V této předloze stanoví se parita pohledávek a dluhů, a sice před převratem podle kursu ženevského a z doby samostatností v korunách československých. V příloze je seznam zboží kontingentovaného pro dovoz z Itálie k nám a opačně od nás do Itálie. I to jest pro naše poměry pro ten rok dosti výhodné.

Proto živnostensko-obchodní výbor doporučuje smlouvu, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou, ke schválení v nezměněném znění, které zní:

1. Smlouva obchodní a plavební a závěrečný protokol k obchodní a. plavební smlouvě s přílohami, dohoda o výsadách a ulehčeních ve prospěch československého provozu v terstském přístavu, úmluva právně-finanční, protokol o stanovení úvěru Itálie na účet vlády československé, za dodávky válečného materiálu a živin a obchodní úmluva s protokolem, uzavřená dne 23. března 1921 v Římě mezi republikou Československou a královstvím Italským, se schvalují.

2. Vládě se ukládá, aby úmluvy tyto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého.

3. Ministru zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba k provedení těchto úmluv.

Jménem živnostensko-obchodního výboru doporučuji, aby slavný senát tento návrh přijal v nezměněném znění.

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor zahraniční sen. Lukešovi.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Zahraniční výbor projednal ve schůzi své smlouvu Československé republiky s královstvím Italským a nenalezl, že by měl učiniti nějaké změny na usnesení poslanecké sněmovny. Proto se připojuje k návrhu podanému výborem živnostensko-obchodním.

Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Prosím, aby páni zaujali svá místa. (Děje se.)

Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením, obsaženým ve zprávě obou výborů ve člení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Ratifikační usnesení se přijímá ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Mají páni zpravodajové textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Přikryl: Upozorňuji, že v 1. odst. ř. 7. za slovem >na účet vlády československé< je čárka, která jest zbytečná. Prosím, aby byla eliminována. Jiné změny nenavrhuji žádné.

Místopředseda Kadlčák: Ve smyslu přiznání pilnosti přikročíme k hlasování ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením, obsaženým ve zprávě výborů tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, i s opravou navrženou panem zpravodajem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina.

Ratifikační usnesení se přijímá také ve čtení druhém.

Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen a přikročíme k dalšímu odstavci, jímž jest

3. Zpráva výboru rozpočtového a sociálně-politického o návrhu sen. R. Pánka a spol. na změnu zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n., kterým se nově upravují válečné přirážky k poplatkům a mění některá ustanovení o poplatcích. Tisk 1182.

Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor rozpočtový sen. dr. Fáčkovi.

Zpravodaj sen. dr. Fáček: Vážený senáte! Poplatnost služebních smluv prodělala dvojí metamorfosu za krátkou dobu našeho zákonodárství. Původně podléhaly poplatku služebnímu smlouvy jen tenkráte, když byly uzavřeny písemně. Tento předpis vedl k tomu, že ve velmi řídkých případech poplatek byl placen a většinou vynecháním písemné formy se obcházel. Zákon ze dne 7. ledna 1920, jenž upravoval válečnou přirážku k poplatkům, jaksi mimochodem při tom se pokusil o jiné řešení poplatků ze služebních smluv a stanovil, že smlouvy podléhají poplatku bez ohledu na to, byla-li smlouva uzavřena písemně či nic, jakmile roční příjem převyšuje 6000 korun. Ten zákon tak špatně přiléhal, že nebyl ani prováděn. Konečně dne 12. srpna 1921 byla provedena úprava nová, totiž místo placení poplatků z trojnásobného ročního služného bylo zavedeno běžné placení poplatků z každoroční výplaty služného, takže podnikatel neplatí individuálně podle počtu svých zaměstnanců, nýbrž z úhrnu jejich ročních požitků má odváděli půl procenta poplatku. Tím byla odstraněna ta největší bolest, kterou způsobil zákon ze 7. ledna 1920, že totiž při každé změně místa, i po uplynutí sebe kratší doby, by se musil platiti poplatek za celá tři léta služného znovu. Tato nespravedlivost byla odstraněna. Ovšem ani nynější stav docela neuspokojuje. Tak na přiklad poukazuje se na. to, že je to kruté pro poplatníka, když zaplatí poplatek ze služného celoročného a potom během roku opustí místo nebo zemře. Jiná křivda záleží v tom, že ti poplatníci, kteří za prvního zákona zaplatili řádně poplatek za celá tři, léta a tím, své povinnosti pro vždy učinili zadost, přes to musí nyní platiti znovu z téhož služného a nic se jim nenahrazuje. Finanční správa v těchto případech poskytuje jisté úlevy poplatníkům mimo zákon interními výnosy, zasílanými orgánům finanční správy. Ale jsou to jenom výnosy interní. Já při této příležitosti musím opětně pokárati tento způsob, že cenné výhody poplatníkovi přiznané se utajují jen v interních výnosech, takže poplatnictvo se o nich ani nedozví, leda pouze náhodou, následkem privátních styků. Jistě by bylo záhodno, aby to, co finanční správa pod rukou poplatníkům přiznává, bylo veřejně všem oznámeno.

Konečně zůstávají velmi závažné zásadní pochybnosti a námitky proti poplatku ze služebních smluv vůbec. Nejde dobře na rozum, proč má býti placen poplatek ze služební smlouvy úřednické, když mzda dělnická je poplatku zcela prosta. Také návrh pana kolegy Pánka, který byl podán v našem sboru, ještě nežli došlo k nove zákonné úpravě, směřoval k úplnému zrušení poplatku ze služebních smluv, ne jen k odstranění křiklavých nesrovnalostí zákona.

Ale rozpočtový výbor za dnešní situace uvážil, že nejkřiklavější nesrovnalosti byly novou zákonnou úpravou odstraněny a na druhé straně, že úplné zrušení poplatků dotklo by se přece jen celně státních financí a že stát v dnešním svém postavení těžce může oželeti kterýkoliv příjem i třeba sebe nespravedlivější. Vycházeje z těchto úvah, rozpočtový výbor v dohodě s navrhovatelem samým usnesl se doporučili slavnému senátu, aby považoval návrh pana kolegy Pánka prozatímně za odbytý novou zákonnou úpravou a aby přes něj přešel k dennímu pořadu. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor sociálně-politický sen. Rud. Pánkovi.

Zpravodaj sen. Rud. Pánek: Slavný senáte! Jak zde bylo již panem zpravodajem rozpočtového výboru konstatováno, směřoval můj návrh k tomu, aby byly úplně zrušeny poplatky ze služebních smluv. Vzhledem k tomu však, že mezitím vláda vyřešila tuto otázku, alespoň částečně příznivé, ve prospěch zaměstnanců v soukromých podnicích, možno přejíti přes tento můj návrh k dennímu pořadu. Já se připojuji tedy k návrhu pěna zpravodaje rozpočtového výboru. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: K slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí, aby o návrhu sen. R. Pánka a soudr.. přešlo se k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh výborů rozpočtového a sociálně-politického jest přijat.

Přerušuji další projednávání dnešního denního pořadu a navrhuji, aby se příští schůze konala dnes o 19. hodině s tímto

Nevyřízené odstavce dnešního denního pořadu.

Jsou námitky proti mému návrhů? (Nebyly.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Končím tuto schůzi.