O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitky proti tomu nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a obsaženém v tisku čís. 1409 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme hned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Veselý: V §u 15, riadka 2. namiesto: >súdobníctva"< - má stať: >súdnictva<.

V §u 15. odseku 4. prvé slovo, namiesto >Ináčej<, má stať: >Ináče<,

V §u 18. odseku 2. riadku 2. namiesto: >doterajšie<, má stať: >doterajšia<.

Místopředseda Kadlčák: Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata je také ve čtení druhém.

Tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen a přistoupíme k poslednímu odstavci, jímž je

Zpravodajem je opět pan sen. dr Veselý, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Veselý: Vážený senáte! Dosavadní znění přísahy, kterou vykonávali svědkové, znalci a soudcové, nevyhovuje požadavkům těch osob, které jsou bez vyznání náboženského. Zejména formulka, která zní: >PřísahámBohu všemohoucímu a vševědoucímu a na konec doloženo >k tomu mi dopomáhej Bůh<,narážela u osob bez vyznání náboženského na odpor. Proto bylo potřebí upravitiformulku přísežnou tak, aby osobám bez vyznání náboženského nebylo ukládáno zapovinnost, přísahati před soudem něco, co se příčí jejích vyznání náboženskému.

Návrh vládní směřuje k tomu, aby ze znění přísahy bylo vypuštěnovšechno to, co ukazuje na nějaké náboženské přesvědčení a aby zůstalo pouzeslovo >Přísahám<, které má nahraditi všecky ostatní významy přísahy. Ovšempro katolíky a lidi, kteří jsou příslušníky některé církve, nemění se nic nadosavadním znění přísahy. Pro osoby, které jsou v některé náboženské společností,zůstává přísaha nezměněna, a pouze pro osoby bez vyznání tato úprava se novězavádí. A platí nejen pro soudy občanské, nýbrž také pro soudy vojenské, ovšemtaké pro soudy trestní. Slovo přísaha je už tak vžito, že jeho význam, důležitosta odpovědnost za všecko, co se pod slibem přísaha vykonává, jsou každému do důsledkui znalci známy, takže není potřebí, aby slovo toto bylo v úvodní přísežnéformulí jinak vykládáno. Ostatně jest uloženo soudci, aby vysvětlil dosah adůsledek toho, co pod přísahou svědek nebo znalec bude konati.

Ústavně-právní výbor doporučuje slavnému senátu, aby vládní předlohu ausnesení posl. sněmovny o ní učiněné schválil, (Výborně!)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není dále nikdo přihlášen.Rozprava je skončena. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)Budeme hlasovati.

O celé osnově zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí hodlám dátihlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve znění přijatémposlaneckou sněmovnou a obsaženém v tisku čís. 1395 ve čtení prvém, nechťzvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijatajest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilností přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táží se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové opravy?

Zpravodaj sen. dr Veselý: V §u 3 ve druhém odstavci na druhé řádce zaslovem >nejde< má býti >-li<, tedy >nejde-li<.

V §u 7 má býti řečeno >náleží ministrům spravedlnosti a národní obrany.<

Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem aúvodní formulí tak, jak jsou přijaty ve čtení prvém i s navrženými opravami,také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijatajest také ve čtení druhém.

Tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen. A přistoupíme k projednání18. odstavce dnešního pořadu, jímž je

Navrhuji, aby věc tato projednána byla v jediné debatě a to ve lhůtě 2 hod.se stanovením řečnické lhůty na ¹/₂ hod. pro jednotlivéhořečníka.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh můj je přijat. Zpravodajem je pan sen. Slavík.Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Slavík: Slavný senáte! Předem prohlašuji, že s novelouzákona, tak jak je předložena, nejsme také plně spokojeni, poněvadž mnohé věcí,které jsme v této novele chtěli mít, tam obsaženy nejsou a omezím se protopouze na odůvodnění co nejstručnější, aby páni členové senátu seznali jen,které změny v této osnově asi nastaly.

V článku l. zrušují se ustanovení §§ 16. a 17., poněvadž jsou nahrazeny v zákoněo voličských seznamech a staly se proto bezpředmětnými.

V článku 2. zrušují se §§ l, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 18, 19,28, 38, 66, 67 a 71, které jsou ve znění následujícím:

§ l. zákona ze dne 31. ledna obsahoval podmínky práva volebního. Poněvadž tytopodmínky byly zákonem o stálých voličských seznamech doplněny a částečnězměněny, bylo třeba § l uvésti v soulad s ustanovením zákona o stálýchseznamech.

U § 2 je totéž a bylo potřebí jej uvésti v soulad se zákonem o stálýchvolebních listinách. Odstavec 1. zůstal nezměněný a odstavec 2. zahrnuje jenpregnantnější formou oba zrušené odstavce §u 2 dřívějšího zákona.

Pokud se týče změny v §u 3. uvádí se toto: Zrušuje se bod 3. řádu volení doobcí, jenž vylučuje z aktivního práva volebního osoby, které nevyhovělypovinnosti činiti počet ze správy veřejného jmění. Tímto zrušením bodu 3.nabývají tyto osoby opět práva aktivního, avšak dodatek k §u 5 béře jim právopassivní, kdežto ve starém zákoně pozbyly práva jak aktivního, tak passivního.

Změna §u 4 připouští jak pro členy obecních komisí, tak také pro osoby jinakvolené, jen osoby, které mají passivní právo volební, to jest, které dokončily 26.rok věku. Podle dosavadního zákona mohly do obecních komisí býti voleny osoby,které nabyly aktivního práva volebního. Poněvadž komise tvoří součást obecníchzastupitelstev, přirozeně stala se změna, že do těchto komisí mohou býti voleny jenosoby, které mají právo pasivní, t. j., které dokončily 26. rok svého věku.

§ 8 novely nezbavuje povinnosti přijmouti mandát do obecní rady nebo do komisegenerelně, nýbrž jenom omezeně, a to jen v takových případech, kdy péče orodinu brání zvolené ženě vykonávati úřad. Doplněk navržený zbavuje členyobecního zastupitelstva povinností přijmouti mandát do obecní rady anebo do obecníchkomisí, když je tam vysílá jiná skupina, než je ta, kterou byli vysláni doobecního zastupitelstva. Další změna §u 8 spočívá v tom, že k resignaci,pokud nejsou důvody osvobozující od povinnosti přijmouti volbu, je potřebí souhlasuvětšiny členů obecního zastupitelstva bez ohledu na to, resignuje-li se na členstvízastupitelstva, anebo na členství v komisích. Doplňkem vylučuje se z hlasovánío resignaci člen, jenž resignuje.

Další ustanovení novely obsahuje důležité doplňky, které dávajíresignujícímu možnost odvolati se k dohlédacímu úřadu, byl-li odepřen souhlask resignaci obecním zastupitelstvem. Nebylo-li obecní zastupitelstvo ještěustaveno, dává souhlas k resignaci dohlédací úřad. aniž by zastupitelstvoještě o věci rozhodovalo. Další ustanovení novely pozměňující § 8. upravujíinstanční řízení v případech resignace potud, pokud jde o přezkoumánísprávného postupu obecního zastupitelstva a přezkoumání materielní otázky, zda-lidůvody vzdání se členství jsou náležitě opodstatněny. Resignujícím se ukládápovinnost vykonávati úřad1 až do právoplatného rozhodnutí resignace. Posledníodstavec nového §u 8 obsahuje ustanovení trestní sankce proti těm, kdož bezprávněodmítnou volbu přijmouti, nebo úřad podržeti, anebo zdráhají-li se ho vykonávatiještě před tím, než bylo o resignaci rozhodnuto a odnímá se jim volitelnost pro běžnéa nejbližší volební období, a to bez újmy ustanovení §u 68, jenž trestá neposlušnostzvoleného, jako přestupek pokutami nebo vězením od 24 hodin do l měsíce.

§ 10 novely obsahuje v 1. odstavci důležitou změnu dosavadního ustanovení a tov tom způsobu, že prodlužuje se mandátní doba již na základě starého zákonazvoleného zastupitelstva na 4 léta. Dosavadní zákon stanovil, že první perioda je3létá, následující 4leté. Tento zákon pozměňuje novela a při první perioděprodlužuje se platnost mandátu na dobu 4letou.

Toto ustanovení navrhovala již vládní osnova k řádu volení v obcích,předložená r. 1921 k ústavnímu projednání senátu Národního shromáždění,a pojato bylo ustanovení toto do zákona z toho důvodu, poněvadž první zvolenáobecní zastupitelstva stála zpravidla před velice těžkými a nesnadně řešitelnýmiúkoly z různých příčin. Na radnicích objevili se zástupcové kruhů, kterépodle dřívějších řádů nedemokratických byly z obecní správy vyloučeny.Zastupitelstva zbudovaná na nejširších základech stála před velikými úkoly, jichžřešení bylo spojeno s největšími obtížemi z příčin finančních.Nesnáze prýštily z toho, že zastupitelstva měla řešiti mnohé nové úkoly,které vyžadovaly daleko značnějších nákladů a nebyla možná v témžepoměru, jak stoupaly náklady, sjednávati si nové důchody. Teprve postupně bylo jimumožněno sjednávati si nové důchody z různých přídělů, jako na př. z daněobratové, z daně činžovní atd. Těmto obecním zastupitelstvům musí býtiposkytnuta možnost, aby započaté dílo dokončila a obecní hospodářství uvedlav soulad a pořádek, nemá-li nastati přerušení a rozvrat v obecnímhospodářství. Nelze neuznati, že demokracie v obci, vyjímajíc snad jednotlivépřípady, při první zkoušce šťastně obstála a je proto úkolem předloženénovely poskytnouti možnost, aby to, co bylo slibně započato, bylo ještě dále pevnějipodepřeno.

V době odkladu jednoho roku bude obecním zastupitelstvům poskytnuta možnost,aby obecní hospodářství a finance postavila na takový základ, že pak nově zvolenázastupitelstva budou moci ve své práci bez obzvláštních potíží klidně zdárněpokračovati.

Odstavec II. §u 10 mění 3. odstavec §u 10 řádu volebního z roku 1919v tom směru, že není třeba jmenovati správní komisí ihned, nebylo-li novézastupitelstvo ustanoveno dříve než uplyne období zastupitelstva dřívějšího,nýbrž povoluje k účelu tomu lhůtu 4 měsíců a to z toho důvodu,poněvadž není vždy v mocí obecní rady ani obecního zastupitelstva provéstivolby a ustavení obecního zastupitelstva dříve, než uplynulo období zastupitelstva dřívějšího.

Odstavec III. pak výslovně stanoví - aby zamezen byl možný spor - ženebyla-li správní komise jmenována, vykonává obecní zastupitelstvo svůj úřad aždo té doby, kdy nové zastupitelstvo bude ustanoveno. Jmenování správní komise nebudetaké obligatorním, nýbrž stane se jenom tenkráte, žádá-li za to aspoň jednatřetina členů starého zastupitelstva. V tomto ustanovení jest zřejmý pokrokproti stavu posavadnímu.

Nový jest odstavec V., který pojednává o zíráte členství v obecnímzastupitelstvu, v obecní radě a v obecních komisích a který sub 4. prohlašujeztrátu mandátu v tom případě, když člen obecního zastupitelstva vystoupínebo byl vyloučen ze strany, na jejíž jméno zněla volební skupina, která dotčenéhoobčana kandidovala. Toto ustanovení jest novum, liteře plyne z požadavku politickémorálky a chrání strany proti desertérům, nikoliv z ohledu na stranictví, nýbržz ohledu na voličstvo, které nesmí býti ve své důvěře mandatářem zklamánoa z ohledu na celý náš ústavní život, který je na stranách i ústavnímprávem zbudován. Odporuje také posavadní stav zásadě poměrného zastoupení, neboťvystoupení ze strany během volebního období porušuje sílu volebních skupinv obecním zastupitelstvu, založenou na poměru hlasů při volbě obecníhozastupitelstva odevzdaných.

V §u 11 jest novým odstavec II., který ustanovuje, že v době 2 měsíců, kdyvyloženy jsou stálé seznamy voličské a kdy provádí se reklamační řízení onámitkách, nemají býti konány volby do obecního zastupitelstva a to z toho důvodu,poněvadž by jinak řada občanů k volbě oprávněných mohla býti o volebníprávo připravena a poněvadž na druhé straně volili by občané, jímž právovolební již nepřísluší.

§§ 12, 13, 14, 15, 18 jsou přizpůsobeny zákonu o stálých voličských seznamech.

V §u 19 ruší se rozdíl mezi obcemi na Slovensku a obcemi v ostatních částechrepubliky a bude tudíž možno voliti obecní zastupitelstvo podle zásady relativní většinyjedině v těch obcích, jichž počet obyvatelů číslici 100 nepřesahuje.

§ 28 snižuje počet voličů jednoho volebního obvodu s 1500 na 1000, jak praktickápotřeba vyžaduje.

V §u 38 v I. odstavci převzato bylo ustanovení řádu volení do sněmovnyposlanecké toho obsahu, že každý volič musí se k volebnímu osudí dostaviti sevšemi kandidátními listinami, které jemu byly dodány. Ustanovení toto sev praxi velíce osvědčilo. Poslední odstavec tohoto paragrafu upravuje výkonvolebního práva těch voličů, kteří pro slepotu anebo jakoukoliv jinou vadu tělesnounejsou s to, aby hlasovací lístek sami vložili do volebního osudí.

§ 66 je důležitou změnou proti dosavadnímu stavu, zejména ve svém odstavci II.,který ustanovuje, že v tom případě, kdyby novou volbou starosty nastal přesun v zastoupenívolebních skupin v obecní radě. musí se provésti nová volba i celé obecnírady a to podle ustanovení §u 64 řádu volebního.

V §u 67 dekretuje se zásada, že právo stížnosti proti volbě starosty, náměstků,obecní rady a komisí nemají jenom členové obecního zastupitelstva, nýbrž všichnivoličové, zapsaní do stálých voličských seznamů.

V §u 76 rozšiřuje se působnost řádu volení v obcích i na PodkarpatskouRus, ovšem jen do té doby, než sněm Podkarpatské Rusi usnese se na vlastním řáduvolení v obcích. Výminka pro Velkou Prahu, Bratislavu a Košíce pojatá, byla dotohoto ustanovení z toho důvodu, poněvadž pro tato 3 města platí zákonnáustanovení zvláštní. Zvláštní poměry platné dosud ve městech statutárních vČechách, na Moravě a ve Slezsku, o nichž jedná § 75 řádu volení v obcích,řešeny jsou původním ustanovením řádu volení.

Konečně k čl. III. Proti ustanovení odstavce prvního, článku III., bylavznesena námitka z důvodu toho, že nezbavuje mandátu ony členy obecníchzastupitelstev, kteří před účinností tohoto zákona stali se nevěrnými stranám,které jim mandát daly a omezuje se ve své působnosti toliko na budoucnost. Námitkatato není již právně z formálních důvodů opodstatněna, poněvadž zákonynezavazují pro minulost a lze jim zpětné působení jenom v mimořádných výjimečnýchpřípadech přiznati, V poměrech normálních nelze tak snadno zákonodárcůmtvořiti zákony se zpětnou působností, jak to bylo možno v dobách revolučních.Aby byl dodatečně zbaven mandátu, kdo přestoupil do jiné politické strany, nebylo bydle názoru ústavně-právního výboru správné, poněvadž zákon při normálníchpoměrech nemá působiti se zpětnou platností, nýbrž teprve s platností, kdyvejde zákon, v činnost. Z toho důvodu navrhujeme, aby slavný senátschválil osnovu zákona tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou. (Pochvala.)

Místopředseda Kadlčák: Přerušuji jednání. Sděluji, že do výborubranného nastupuje místo sen. dr Wiechowskiho sen. dr Heller.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Během schůze byla tiskem rozdána zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtovéhoo návrhu sen. inž. J. Klimko a soudr. ohledně státní pomoci pohořelým v obciSlov. Raslavice, okres Bardiov, župa Šáryšská. Tisk 1449.

Místopředseda Kadlčák: Navrhuji, aby příští schůze se konala zítrav pátek dne 14. července 1922 o 9. hodině s tímto

1. Návrh, aby ve smyslu §u 55 jedn. řádu projednán byl jako pilný návrh návrhsen. Donáta, Sáblíka, dr Horáčka, dr Franty, dr Fáčka, Rudolfa Pánka, drVeselého, Zavorala, Jílka, Sabaty a druhů na vydání zákona, jímž se stanovívýhody v plnění branné povinnosti. Tisk 1431.

2. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o návrhu sen. Jul. Klimkaa druhů ohledně státní pomoci pohořelým v obci Slov. Raslavice, okres Bardiov, župaŠáriš. Tisk 1449.

Jsou snad námitky proti mému návrhu? (Nebyly.)

Nejsou. Končím schůzi.