Schůze zahájena v 18 hodin 20 minut.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Přikryl, Löw.

71 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: Novák, dr. Rašín, Srba.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi pp. sen. dr. Herzigové, Dúrčanskému, Lippertovi, na tento týden pp. sen dr. Stránskému a dr. Schmidtovi.

Navrhuji, aby p. sen. Šperovi byla udělena dovolená na 14 dnů.

Kdo souhlasí s návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Schvaluje se.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 1526. Návrh sen. Šťastného a druhů na novelisaci § 10 zákona ze dne 30. června 1921, čís. 242 Sb. z. a n. o daních dopravních.

Tisk 1527. Návrh sen. Pánka a spol., aby senát Národního shromáždění republiky československé usnesl se na resoluci, týkající se prodloužení platnosti kolektivních smluv.

Tisk 1528. Návrh sen. Petříka, Jaroše, Štelcla, Švece a soudr. v záležitosti živelní pohromy v politickém okrese Kralovice.

Tisk 1529. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní (tisk 1514).

Tisk 1530. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních, platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pro rok 1923 (tisk 1515).

Tisk 1531. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3922) o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných (tisk 3944).

Jednací zápisy o 138.-142. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí. Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 1526. Návrh sen. Šťastného a druhů na novelisaci § 10 zákona ze dne 30. června 1921, čís. 242 Sb. z. a n., o daních dopravních.

Tisk 1527. Návrh sen. Pánka a spol., aby senát Národního shromáždění republiky československé usnesl se na resoluci, týkající se prodloužení platnosti kolektivních smluv.

Tisk 1528. Návrh sen. Petříka, Jaroše, Štelcla, Švece a soudr. v záležitosti živelní pohromy v politickém okrese Kralovice.

Předseda (zvoní): Přikročíme k projednávání denního pořadu:

Prvním bodem je

1. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu byla projednána unesení poslanecké sněmovny:

a) o vládním návrhu zákona (tisk 3826) o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní (tisk 3891 - tisk sen. 1514),

b) o vládním návrhu zákona (tisk 3825), jímž se mění některá ustanovení o přímých daních, platných na Slovensku a Podkarpatské Rusi pro rok 1923 (tisk 3861 - tisk sen. 1515),

c) o vládním návrhu zákona (tisk 3869), kterým se prodlužují některé lhůty podle zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců (tisk 3913 - tisk sen. 1519),

d) o vládním návrhu zákona (tisk 3885), kterým se upravuje vyplácení druhotní přirážky k důchodům válečných poškozenců (tisk 3915 - tisk sen. 1520),

e) o vládním návrhu zákona (tisk 3882) o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 3914 - tisk sen. 1521),

f) o vládním návrhu zákona (tisk 3881) o další výplatě drahotních přídavků k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku (tisk 3912 - tisk sen. 1522),

Jedná se o záležitosti, jež z příčin státního rozpočtu v zájmu jednak finanční správy, jednak i poplatnictva vyhledávají svého zákonného vyřízení, když ne přímo do konce běžícího roku, tož aspoň do začátku roku 1923.

Jest tedy třeba, aby byly projednány zkráceným řízením ve smyslu §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Projednávání uvedených věcí pilnost jest přiznána.

Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužují některé lhůty podle zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. ž. a n., jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z..a n. o požitcích válečných poškozenců, dále

usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců, pak

usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění a

usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o další výplatě drahotních přídavků k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku, přikazuji výboru rozpočtovému a sociálně-politickému s tím, aby podaly zprávu o těchto věcech do nejblíže příští schůze.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat.

Dalším bodem je

2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1515) k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních, platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pro rok 1923. Tisk 1530.

Zpravodajem je pan sen. dr. Fáček.

Na místo něho převzal referát p. místopředseda výboru sen. dr. Karas. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Příslušná osnova zákona, kterou vláda podala poslanecké sněmovně a kterou také poslanecká sněmovna schválila, má se zavésti z jistého druhu unifikace daňového systému na Slovensku se zákonodárstvím v historických zemích koruny Svatováclavské, a sice novinky, které se mají zaváděti, jsou v podstatě trojího druhu.

1. Podle dosavadního stavu na Slovensku pro ulehčení berním správám má se t. zv. zárobková daň III. třídy vybírati na základě fase z r. 1917 a r. 1919. Podle těchto fasí se vybírala daň na období pro r. 1920-1922 a poněvadž nová fase z období 1920-1922 pro r. 1923 a 1924 způsobila by nejenom poplatnictvu, ale i berním úřadům velké potíže při dnešním zatížení v jiných směrech vláda předložila osnovu zákona, aby se pro toto dvouleté období nastávající vypisovalo podle fasí z r. 1917 až 1919. Aby však nenastalo nepříjemné překvapení ani pro státní správu, že by příjmy poplatníkovy se byly v období 1920 až 1922 nepoměrně zvýšily, zase ani naopak, ani pro poplatníka tím, že by se byly příjmy v tomto druhém období oproti prvnímu nepoměrně snížily, se dopouští, že může jak stát tak i poplatník žádati nového uložení daně, aby vtom případě nenastalo nesprávné přesunutí tohoto břemene.

2. Druhá změna, které touto osnovou zákona má býti docíleno, spočívá v tom, že se budou vybírati pro toto období 1923 až 1924 některé daně, poněvadž právě ekvivalent jejich bude spočívati v oné fási, o které jsem se v prvním odstavci zmínil: Zárobková daň I. třídy a zárobková daň II. třídy a konečně důchodková přirážka 10 až 35% k různým daním přímým, jejíž vybírání bylo již dřívějšími zákony zastaveno, počínaje od roku 1920, vzhledem k tomu, že zákonem ze dne 12. srpna 1921 již na Slovensku a Podkarpatské Rusi zavedena byla daň z příjmu; tedy jednotná daň společná v celém státu i s válečnými přirážkami jako v ostatních územích republiky.

3. Dále osnovou tou se současně zrušuje zastaralý předpis uherského práva, že poplatníkům žijícím mimo zemi má veliký příjem z držby pozemkové a domovní býti zdaňován trojnásobně. Uherský stát má tu zvláštnost zákonnou, které jiné státy v Evropě nemají, že nemovitosti toho poplatníka, který nebydlel zároveň v území uherského státu, podléhaly trojnásobnému zdanění oproti nemovitosti, kde ten majitel bydlel v území uherském. Přirozeně uherský stát tím chtěl docíliti, aby majitel, zejména větších latifundií, zvolil sídlo v uherském státě, aby důchody z realit neplynuly pryč za hranice. Poněvadž toto ustanovení zákonodárství v zemích koruny svatováclavské není, pociťováno to bylo na Slovensku jako těžká nepříjemná výjimka a přirozeně, že finanční správa při této novele přichází zároveň s unifikací dotyčných předpisů se zákonodárstvím naším. Odstavec 4. zákona pojmenovaný článkem, který ustanovuje, že zákon tento platí pouze o Slovensku a Podkarpatské Rusi, nabývá vyjma článku 3. účinnosti 1. květnem 1923. Tomuto článku dlužno po výkladu zástupce vlády rozuměti tak, že čl. I. a II., tedy § 1, až 3. nabudou účinnosti již 1. lednem 1923, čl. 3. však již samým vyhlášením tohoto zákon; tedy diference veliká nebude, poněvadž zrušením starého ustanovení zákonného nemá býti používáno již ani při předpisech daně za léta minulá, rokem 1919 počínající.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby touto změnou v označení zákona, t. j. s vypuštěním slov >pro rok 1923<, jak se na tom poslanecká sněmovna usnesla, byla osnova zákona schválena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnu, jak je uvedeno v senátním tisku 1515. (Souhlas.)

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové a podle tisku č. 1515 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule podle zprávy výborové jsou přijaty ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké tiskové změny? Zpravodaj sen. dr. Karas: V článku I., § 1 v 3. větě v závorce - základní čl. XXIX. má státi dvojtečka. Jiných chyb tiskových neb oprav není.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí, jak byla přijata ve čtení prvém, s opravami pana zpravodaje, jak byly předneseny, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí se přijímá ve čtení druhém.

Dalším bodem jest:

3. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1514) k vládnímu návrhu zákona o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní. Tisk 1529.

Zpravodajem jest pan sen. Kouša, uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Slavný senát má se dnes usnésti na zákoně, který projednávala poslanecká sněmovna a také se na něm usnesla. Zákon ten byl podán vládou, a sice týká se úpravy hospodářství ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní. Slavnému senátu bude jistě známo, že některé veřejné podniky, které byly řízeny a spravovány v režii státu, mají se 1. ledna 1923 odpoutati a má se jim dáti více méně soukromý ráz účetnicko-obchodní. Po této změně volila celá veřejnost náš tisk rovněž se dožadoval této změny, a sice z toho důvodu, abychom prý tyto veřejné podniky odbyrokratisovali. Mělo se za to, že naše buržoasie je příliš tuhá, aby mohla takovéto podniky vésti a spravovati a má se za to, když se ty podniky uvolní, že správa těch podniků vykáže během doby, že podniky vedené po vzoru podniků soukromých mohou vykazovati jistá aktiva, kdežto dnes vidíme, že na mnohých místech podniky i aktivní vykazují málo zisku. A to je ta hlavní příčina, proč se mají tyto podniky odbyrokratisovati. Ve finančním zákoně za r. 1923 na straně 161, jsou některé tyto podniky již vyjmenovány, a sice je to jmenovitě státní statek Lány, který spadá pod kancelář presidenta republiky, dále československá kancelář tisková, všechny státní tiskárny, úřední noviny, které spadají pod předsednictvo ministerské rady, státní zbrojovka v Brně, vojenská továrna na létadla, tiskárna ministerstva národní obrany, vojenské podniky dřevařské a vojenská hospodářství. Tyto podniky spadají pod ministerstvo národní obrany. Dále statek Uhřiněves-Netluky, statek v Libverdě. Tyto statky spadají pod ministerstvo školství, a osvěty. Jsou to t. zv. pokusné statky, které slouží za studium. Dále tabákový monopol, státní loterie, mincovnictví a bankovní úřad ministerstva financí. Tyto čtyři podniky spadají pod ministerstvo financí. Pak provoz státních drah, které přirozeně spadají pod ministerstvo železnic, pak všecky lesy a statky, které spadají pod ministerstvo zemědělství, a konečně jsou to všechny státní báňské hutnické závody, jež spadají pod ministerstvo veřejných prací, a provoz státních lázní, které byly v evidenci ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

To jsou tak v podstatě vyjmenovány všechny podniky, kterým má býti dán 1. ledna r. 1923 ráz soukromoobchodní, arciť pod kontrolou vlády, protože v každém podniku bude kontrolorem úředník ministerstva financí. Rovněž stát bude opatřovati úvěr těm podnikům, protože není možno takovéto podniky ohromného významu 1. ledna odříznouti od státní správy, nechati je, na holičkách, aby si samy vlastní úvěr opatřovaly. Samó sebou se rozumí, že stát opatří kapitál a i případně kapitál investiční, když by podnik sám nebyl schopen, aby si kapitál pro investice opatřil sám.

(Předsednictví ujal se místopředseda Kadlčák.)

Poslanecká sněmovna se usnesla na tomto zákoně a v důvodové zprávě se praví, že hlavním úkolem je, aby hospodaření na těchto státních podnicích převahou rázu soukromohospodářského přizpůsobeno bylo hospodaření v podnicích soukromých a aby proto správá podniků takových byla co možná sestátněna.

Slavný senáte! Řekl jsem již v rozpočtovém výboru, že je to pokus, a také zástupce ministerstva financí můj výrok potvrdil. Tedy my jdeme do něčeho, pro co nemáme ještě vzoru, nejenom u nás, tím méně v cizině. Je to pokus a musíme očekávati od vedoucích činitelů, jak se jim tento pokus zdaří. Doufejme, že ti faktoři, kterým budou svěřeny tyto podniky, ukáží, že jsou schopnými podniky vésti a že zkrátka vykáží se státu aktivními a ne pasivními.

Rozpočtový výbor senátu. Národního shromáždění projednal ve své schůzi všeobecně a specielně, uvedenou osnovu zákona a usnesl se navrhnouti celou osnovu ke schválení, a to ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou, jak je obsažena v tisku č. 1514.

Při projednávání jednotlivých ustanovení vládní osnovy, pokud se týče dodatků přičiněných k ní sněmovnou poslaneckou, vysloveno bylo mínění, že dodatku usnesenému poslaneckou sněmovnou k §u 2 odst. 3, řádek 1. >po zapraveníinvestic< jest rozuměti v ten smysl, že zpravidla tu půjde pouze o placení dotyčných umořovacích a úrokových částek, zvláštně pokud jde o investice, jež vyžadovaly značného nákladu, a jen v případech výminečných, a to při investicích menšího rozsahu a nákladu, o zapravení nákladu samého.

Slavný senáte! Nemohu říci nic jiného, než doporučiti, aby osnova tato s tímto dodatkem našeho rozpočtového výboru byla schválena tak, jak byla schválena poslaneckou sněmovnou. (Souhlas.)

Místopředseda Kadlčák: Přistupujeme k rozpravě. Uděluji slovo panu sen. Thořovi.

Sen. Thoř: Vážený senáte! Osnova zákona, kterou právě projednáváme, je velmi důležitá pro celé státní hospodářství. Uznáváme, že státní podniky mají býti vedeny pružněji, po kupecku, a že je třeba veliké reformy, aby byly přizpůsobeny soukromému podnikání, ačkoliv, jak zkušenosti učí, bylo by pro stát a tím i pro poplatnictvo daleko lepší, kdyby stát ve své správě měl co možná nejméně podniků. Má-li se ale dojíti k reformě vedení a účetnictví ve státních podnicích, pak by zákon musil býti jasný, aby nebyly možné různé mylné výklady tohoto zákona a aby podniky mohly se přesně dle tohoto zákona říditi.

Měl jsem příležitost v rozpočtovém výboru vysloviti pochybnost o této nám podané osnově zákona a jsem nucen ještě zde upozorniti, že tento zákon není dostatečný, aby vyplnil to, co se od něho očekává. Předložená osnova je jen pouhou zásadou, ale jak zkušenosti učí, na základě nejasnosti a neúplnosti zákona přichází k nedorozumění a často i ke ztrátám.

Mohu poukázati pro příklad na zákon o vnuceném likvidátorovi pro rozvrh bavlny a kde následkem neúplné stilisace, přes to, že důvodové zprávy obou sněmoven jasně ukazují, co má tímto zákonem býti docíleno, trpí právě ti, kteří měli býti ochráněni. V důsledku toho máme již před sebou novelisaci tohoto zákona. O tomto zákoně budeme již jednati, prosím, po třetí! Proto je nutno,, aby zákony byly tak zpracovány, aby co nejvíce vyhovovaly a nebylo třeba po několika měsících je opětně opravovati.

V rozpočtovém výboru zástupce ministerstva financí sdělil, že je to jen na zkoušku. Vidím v tom chybu, děláme-li zákony jen na zkoušku. Činí to dojem, že děláme všechno na zkoušku, a že máme i celou republiku na zkoušku. Tomuto zákonu měla předcházeti porada odborníků z praxe, kteří by své zkušenosti jistě k prospěchu státu uplatnili. Přiznáváme, dobrou vůli těch, kteří ve státních podnicích jsou zaměstnání, že se budou snažiti svými radami přispěti a prospěti. Ale ten, kdo nikdy nenesl risika samostatného podnikání, spojeného často se zklamáním a ztrátou, ten i při nejlepší vůli nemůže se vžíti do ohromné odpovědnosti, která s podnikáním je spojena. Proto si od tohoto zákona nemůžeme nic slibovati.

V zájmu těchto podniků, a tím i v zájmu státu, doporučuji vrátiti tuto osnovu zákona a žádati zákon úplný a dostatečný. (Souhlas.)

Místopředseda Kadlčák: Rozprava je skončena. K slovu již není nikdo přihlášen.

Přeje si snad pan zpravodaj k doslovu slovo?

Zpravodaj sen. Kouša: Nikoliv.

Místopředseda Kadlčák: Nepřeje. Prosím pány, aby zaujali svá místa. Budeme hlasovati. (Děje se.)

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v tisku 1514, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj některé opravy stilistické?

Zpravodaj sen. Kouša: Nemám.

Místopředseda Kadlčák: Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení druhém, čili tento odstavec denního pořadu je vyřízen.

Přerušuji jednání a navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 20 minut po této schůzi s tímto pořadem:

1. Nevyřízené imunitní věci této schůze (IV. a VII. denního pořadu).

2. Přidělení došlých spisů.

3. Návrh, aby poslanecká sněmovna byla požádána za prodloužení lhůty o 3 měsíce k vyřízení usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona stran zrušení dosud platných zákonů o vojenské taxe.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou, zůstane v platnosti, jak jsem navrhl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 18 hodin 50 minut.)