Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner a dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Přikryl, Löw.

71 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: Novák, dr. Rašín, Srba.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou dodatečně pro dnešní schůze panu sen. Jelinkovi.

Výboru živnostensko-obchodnímu bylo přikázáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž má býti novelisován zákon ze dne 19. ledna 1922, čís. 29 Sb. z. a n., o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze zakoupené na státem zaručený úvěr.

Navrhuji, aby bylo výboru uloženo, by o této věci podal zprávu do nejblíže příští schůze, to jest ve středu dne 20. prosince t. r.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Navržená lhůta jest přijata.

Zpravodajem je p. sen. dr. Krouský. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krouský: Slavný senáte! Na programu v dnešní schůzi je projednání čtyř žádostí za vydání kolegů senátorů. Ve všech případech, o které jde, jedná se o trestní čin proti bezpečnosti cti, spáchané tiskem. Ve všech čtyřech případech jsou stíháni kolegové senátoři jakožto pisatelé inkriminovaného článku. Kdyby byli stíháni jako zodpovědní redaktoři, tu jak známo, neprojednávali bychom věc, poněvadž, podle §u 24 ústavy nebylo by třeba žádati za vydání kolegů, neboť v tomto případě imunity poslanci a senátoři nepožívají. Všechny případy, které dnes projednáváme, jsou ze Slovenska (Hlasy: Slyšte!). Jedná se jednak o články uveřejněné v >Robotnických novinách< jednak o články uveřejněné ve >Slováku<.

Na Slovensku podle tamního platného práva platí ta odchylná zvláštnost od našeho práva, že zodpovědný redaktor zodpovídá pouze podpůrně v tom případě totiž, je-li znám pisatel. U nás podle dosavadního práva v Rakousku dříve platného, tedy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zodpovídá zodpovědný redaktor vedle pisatele, dokonce vedle vydavatele, kolportéra, tiskaře, sazeče a všech možných, kteří se súčastnili na rozšiřování a vydávání tiskopisů. V daných případech zodpovědní redaktoři prohlásili, že kolegové senátoři jsou pisateli a oni také převzali za věc plnou zodpovědnost. Ve třech případech kolegové sami žádali, aby byli vydáni, v jednom případě se kolega nevyjádřil. Nyní mně dovolte, abych přišel k projednávání prvého případu, který je předmětem jednání. Ružomberská sedrie žádá za souhlas k trestnímu stíhání sen. inž. Julia Klimka pro přečin osočování a pro přečin urážky na cti na návrh dr. Jana Brežného, župana v Přešově. V časopise >Slovák< z 15. července r. 1921 vyšel článek pod názvem >Dalšie šáryšské džungle<, v němž se o dru Janu Brežném píše, že má tvrdou kůži, zasahuje se do soukromého jeho života, tvrdí se dále, že župan dr. Brežný vyřizoval parcelační smlouvy, o jejíchž schválení sám jako dřívější advokát v Žilině žádal, že zneužíval úředního automobilu k soukromým vyjížďkám, že přikázal přidělených 500 hl lihu místo šáryšským továrníkům bratislavské slovenské obchodní společnosti, která měla odevzdat pro župní fond 240.000 Kč, o něž však župa přišla. To jest předmětem inkriminovaného článku a trestního oznámení.

Odpovědný redaktor časopisu >Slovák< František Masár udal při zodpovědném výslechu, že pisatelem onoho článku je sen. Julius Klimko a žádal proto za vydání senátora Julia Klimka.

Sen. Klimko sdělil imunitnímu výboru, že svrchu uvedený článek psal a že si přeje nastoupiti v této věci před soudem důkaz pravdy. Požádal proto sen. Klimko sám, aby byl vydán.

Imunitní výbor proto navrhuje senátu, aby vyslovil v této věci souhlas s trestním stíháním senátora inž. Julia Klimka.

Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena, budeme hlasovat.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby senát svolil k trestnímu stíhání sen. inž. Klimka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest schválen.

Navrhuji, aby třetí bod denního pořadu již nyní byl projednán.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou, budeme tudíž podle toho postupovat.

Jelikož senát nemůže učiniti své usnesení ve stanovené lhůtě, jest třeba, aby byla tato prodloužena o 3 měsíce ve smyslu §u 77 jedn. řádu.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest schválen.

Přistupujem k odstavci dalšímu

Zpravodajem jest pan sen. dr. Krouský. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krouský: Slavný senáte! Rovněž v této věci jest navrhovatelem trestního řízení župan v Prešově dr. Jan Brežný. (Sen. Babka: Bývalý!) Prozatím se v žádosti uvádí jako župan, já mu tento titul ještě přidávám, poněvadž to vychází ze spisů. Učinil trestní oznámení na zodpovědného redaktora >Robotnických Novin< pro přečin pomluvy, spáchaný obsahem článku: >Konec bašovania Brežného v Šáriši< opatřeného podtitulem: >Šárišský kohút odlietá do Žiliny<. V článku tom nazývá se bojovným kohoutem župan dr. Brežný, ohlašuje se jeho odchod do Žiliny, kde prý bude pak >šarapatiť ako verejný notár< - a od nástupce jeho v úřadě županském se očekává, že v úřadě provede očistu.

V další stati tvrdí se, že Pozemkový úřad v Trenčanských Teplicích vyrozuměl županský úřad ve Višnom Svidníku, že odkoupil od velkostatkáře Schwimmra pozemky, jež bude parcelovat, a to po 2500 Kč jitro orné půdy a 1800 Kč jitro pašinek. Ale na županátě v Prešově prý zařídili věc jinak, tam prý ponechali rozprodej půdy velkostatkáři Schwimmerovi samotnému a on z volné ruky prodává za dvojnásobnou cenu. Dále v článku obviňuje kolega Zimák dra Brežného, že si vyzvedl přidělený cukr, ale obyvatelstvu ho nepřidělil, že chtěl odstraniti za hranice dělníka Ogorzálka, poněvadž věděl o jeho machinacích a že bezdůvodně suspendoval Juliusa Satorisa.

V článku se dále tvrdí, že na županském úřadě v Prešově je vševědoucnost a všemohoucnost županská, neboť tam se vědělo již předčasně, že Karel se Zitou přijedou do Šoproně a že československo bude mobilisovat, totiž na mobilisační výlohy vybíralo se na županátě a dosud prý se vybírají zvýšené poplatky, které se vybíraly ještě dříve, než mobilisace byla vyhlášena a vybírají se ještě po mobilisaci, a sice ve velkém, poněvadž prý se v Prešově uznává za prešovského obyvatele každý, kdo řádně zaplatí. Zodpovědný redaktor >Robotnických Novin< při zodpovědném výslechu prohlásil, že pisatel tohoto článku je kolega Zimák a žádá se tedy o vydání senátora Zimáka. On, jakož i senátor Klimko, prohlašuje, že přejímá za článek zodpovědnost, přejímá důkaz pravdy a žádá za udělení souhlasu k svému vydání.

Výbor navrhuje, aby kolega Zimák byl vydán.

Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Budeme hlasovati.

Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby sen. Zimák vydán byl k trestnímu stíhání, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je schválen.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Krouský. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krouský: V deníku >Slovák< z 15. července uveřejněn byl článek >Dalšie Šáryšské džungle<, o kterém jsme pojednávali již při první žádosti o vydání kolegy Klimka. V tomto článku, kde se psalo způsobem, o němž jsem již, referoval o županu Brežném, je také stať, která se dotýká Richarda Brunnera, vrch. inspektora státní policie v Prešově, a tvrdí se, že činnost jeho osvětluje nedávno na něho podaná žaloba u Prešovské sedrie pro zneužití úřední moci, pro omezení osobní svobody a pro urážku na cti. Pokračuje článek, že je na čase, aby toto trestuhodné pokračování bylo zastaveno a takový člověk byl odstraněn ze Šáryše. Pro obsah tohoto článku učinil Richard Brunner návrh na trestní stíhání odpovědného redaktora >Slováka<, F. Masára v Illavě pro urážku na cti. Masar označil za pisatele sen. Klimka, a sen. Klimko byl referentem v této věci tázán, jak se vyjádří. Sen. Klimko prohlásil, že nemá k věci žádné připomínky. Imunitní výbor rokoval o věci, posuzoval článek v celku a poněvadž na žádost kol. Klimka vyslovil souhlas s vydáním jeho k žalobě župana Brežného, uznal za vhodno navrhnouti slavnému senátu, aby kol. Klimko i v této věci byl vydán, t. j. aby senát vyslovil souhlas s jeho trestním stíháním.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Budeme hlasovati. Prosím, aby páni zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby sen. inž. Klimko byl vydán k trestnímu stíhání, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Přistupujeme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž je

Zpravodajem je pan sen. dr. Krouský. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krouský: Slavný senáte! Žalobcem v této věci je dr. Karel Schnabl, župní hlavní notár ze Šiah. Trestní oznámení bylo podáno u sedrie v Bratislavě a článek, o který se jedná, byl vytištěn v >Robotnických Novinách<, a tu jde vlastně o dva články. Jednak o článek z 22. ledna 1922 s nadpisem: >Akých úradníkov sme si ponechali zo starého >Magyarországu<, jednak článek téhož listu ze dne 12. dubna 1922 s nadpisem >Župa hontianská musí byť očistená od korupčníkov a velezrádcov<.

V prvém článku se píše o žalobci dr. Karlu Schnablovi, že tento úředník Československé republiky odhalil svoji nahotu a poukázal, co znamená u takových zbytků starého >Magyarországu< čestné slovo a dobrovolný slib věrnosti Československé republice, a že dal výraz své duše tímto výrokem: >Rádšej budem krumple kopať, než tejto republike verne slúžiť.< Tento výrok podle tvrzení pronesl Karel Schnabl, vrchní notář ze Šiah, po odchodu československého důstojníka z jeho kanceláře před Janem Sirotkou, správcem školy z Dačalomu.

Ve druhém případě píše se o dru Karlu Schnablovi, že byl pro své protistátní jednání zbaven úřadu a že tento vyložený zlosyn byl později znovu povolán do úřadu, vytýká se mu opětovně svrchu uvedený výrok před správcem školy Sirotkou pronesený a obviňuje se konečně, že poškozoval stát o velké sumy tím, že bohatým Maďarům vydával vysvědčení chudoby, pomocí nichž maďarští boháči byli zadarmo převáženi až na hranice. Odpovědný redaktor >Robotnických Novin< Ferdinand Benda při zodpovědném výslechu označil za pisatele kolegu Zimáka. Kolega Zimák prohlásil imunitnímu výboru, když došla žádost o jeho vydání, že souhlasí s vydáním, poněvadž články psal, přejímá, za ně odpovědnost a přeje si, aby mu byla poskytnuta možnost o pravdivosti těchto článků nastoupiti důkaz pravdy.

Imunitní výbor uznal za vhodno vyhověti žádosti kolegy Zimáka a navrhuje, aby senát vyslovil souhlas s jeho trestním stíháním.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Prosím, aby páni zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby sen. Zimák byl vydán k trestnímu stíhání, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:

Tisk 1531. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3922) o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných (tisk 3944).

Místopředseda Kadlčák: K žádosti vlády má býti o shora uvedeném vládním návrhu podána zpráva ve lhůtě 24 hodin.

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Navržená lhůta se přijímá.

Sděluji, že do výboru sociálně-politického nastupuje za sen. Heckera sen. Polach, za sen. Hrubého sen. Hrejsa, za sen. dr. Hilgenreinera sen. dr. Mayr-Harting.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 20. prosince 1922 o 15. hodině s tímto

1. Návrh, aby bylo zkráceně projednáno podle §u 55 jedn. řádu usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o služebních, odpočivných v a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných.

2. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o prodloužení některých lhůt podle zákona ze dne 25. ledna 1922, čís, 39 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n. o požitcích válečných poškozenců.

3. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců.

4. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům, podle zákona o pensijním pojištění.

5. Zpráva výboru, sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o další výplatě drahotních přídavků k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku.

6. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona o zevní úpravě předmětů státem vydávaných neb podporovaných a významných po stránce výtvarné neb veřejného vkusu.

7. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných.

8. Návrh, aby zkráceným jednáním podle §u 55 jedn. řádu projednáno bylo usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž má býti novelisován zákon ze dne 19. ledna 1922, čís. 29 Sb. z. a n., o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze zakoupené na státem zaručený úvěr.

9. Zpráva výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1525) o vládním návrhu zákona, jímž má býti novelisován zákon ze dne 19. ledna 1922, čís. 29 Sb. z. a n. o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze zakoupené na státem zaručený úvěr.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou, zůstane tudíž v platnosti návrh, jak jsem jej přednesl.

Končím schůzi.