Schůze zahájena v 15 hodin 35 minut.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Niessner, dr. Soukup.
Zapisovatel: dr. Vlček.
116 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Švehla; ministři: dr. Dolanský, dr. Hodža, dr. Markovič, Novák, dr. Rašín,
Stříbrný, Udržal.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji schůzi.
Udělil jsem dodatečně dovolenou za schůzi předešlou p. sen. Dulovi a Linkovi, pro dnešní schůzi udělil jsem dovolenou p. sen. dr. Spiegelovi a dr. Brabcovi.
Tiskem byly rozdány:
Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):
Tisk 1518-1518/4. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. dr. Naegle a druhů o ubytování ústředního ředitelství tabákové režie ve školní budově gymnasia ve Štěpánské ulici v Praze (t. 1453/11).
Tisk 1518/1. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. dr. Hellera, Linka a soudr. ve příčině živnostenského provozování hudby vojenských kapel (tisk 1453/2).
Tisk 1518/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. A. Friedricha, dr. Hellera a soudr. ve příčině zaopatření dělníků a zřízenců zabraného velkostatku (tisk 1453/5).
Tisk 1518/3. Odpověď vlády na interpelaci sen. Zimáka a soudr. v záležitosti znehodnocování potravin a poživatin a mylného aplikování rakouských předpisů na slovenské území (tisk 1349).
Tisk 1518/4. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr. Naegle a soudr. pro nedostatečný zřetel na německé uchazeče při jmenování úředníků a sluhů v pražské universitní knihovně (tisk 1453/10).
Tisk 1532. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tisk 3920), ktorým sa predkládajú Národnému shromaždeniu ku schváleniu poťažme ku vzatiu na vedomí Protokoly s prílohami o sanácii Rakúska, dané v Ženéve 4. ríjna 1922 (tisk 3942).
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Tisk 1533. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 3921), jímž se ministr financí zmocňuje, aby převzal záruky za sanační půjčky rakouské podle ženevských protokolů ze dne 4. října 1922 (tisk 3939).
Tisk 1534. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužují některé lhůty podle zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců (tisk 1519).
Tisk 1535. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru-rozpočtového k usnesení, poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců (tisk 1520).
Tisk 1536. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o dalším vyplácení přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 1521).
Tisk 1537. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku (tisk 1522).
Tisk 1538. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona ohledně služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitků civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných (tisk 1531).
Tisk 1539. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje zvýšiti přechodně úrokové rozpětí stanovené v §u 1 zákona ze dne 1. června 1889, č. 91 ř. z., o poplatkových úlevách pro úvěrní a záložní spolky (pokladny pro úspory a půjčky) (tisk 1523).
Tisk 1540. Zpráva I. výboru kulturního, II. výboru sociálně-politického, III. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o výplatě jednorázových výpomocí k pensím učitelů škol obecných a občanských na Slovensku vydržovaných církvemi a obcemi s podporou státní (tisk 1512).
Místopředseda Kadlčák: Ústavní soud Československé republiky sdělil přípisem ze dne 6. prosince 1922, čís. 120-2,/10 a 121-3/5, že vyhovují §u 54 (8) písm. b. ústavní listiny opatření Stálého výboru Národního shromáždění podle §u 54 ústavní listiny, a to ze dne 23. července 1920, čís. 450 Sb. z. a n., o inkorporaci Vitorazska a Valčicka a ze dne 4. srpna 1920, čís. 480 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení trestního práva.
Přikročuji k projednávání denního pořadu:
Prvním bodem jest
1. Návrh, aby bylo zkráceně projednáno podle §u 55 jedn. řádu usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných.
Jelikož se jedná o osnovu zákona, jejíž účinnost má nastoupiti již dnem 1. ledna 1923, jest potřebí, aby osnova tato byla co nejdříve parlamentárně vyřízena.
Dlužno tedy osnovu tuto projednati ve smyslu §u 55 jedn. řádu zkráceným jednáním.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh se schvaluje; uvedené věci je přiznána pilnost ve smyslu uvedeného §u 55 jedn. řádu.
Dalším bodem jest
2. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1519) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužují některé lhůty podle zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z. a n, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců. Tisk 1534.
Zpravodajem za výbor sociálně-politický je p. sen. Ackermann, za výbor rozpočtový sen. Klečák.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor sociálně-politický p. sen. Ackermannovi.
Zpravodaj sen. Ackermann: Slavný senáte! Podle čl. IV. zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. - novely k zákonu o požitcích válečných poškozenců - byla stanovena lhůta pro přihlášky o důchod těch válečných poškozenců, kteří zákonem ze dne 20. února 1919, č 142 Sb. z. a n., byli z nároku na důchod vyloučeni a kteří se domnívají, že jim podle novely důchod nyní přísluší. Lhůta byla stanovena rok od počátku účinnosti novely, t. j. do 1. února 1923 za předpokladu, že bude možno novelu ihned prováděti. Jelikož se tento předpoklad nesplnil a s prováděním novely bude možno započíti až po úplném provedení původního zákona, stalo by se, že váleční poškozenci měli by velmi krátkou lhůtu k informování se o svých nových nárocích. Při přihláškách podle novely nejde o uplatnění nového nároku novou přihláškou, nýbrž jde jen o opatření účelné, které má usnadniti práci úřadům pro péči o válečné poškozence.
Poněvadž provádění novely bude podle dnešního stavu spadati hlavně do r. 1923, je nutno již z důvodů účelnosti ponechati válečným poškozencům, jakož i úřadům sociální péče možnost, po celý rok 1923 změny nároků způsobené novelou projednati. Z těchto důvodů žádá vláda svým návrhem o prodloužení lhůty do 31. prosince 1923, jak v §u 2 předloženého návrhu uvedeno.
Článkem III. zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., měly býti odstraněny obtíže, spojené se získáním dokladů o nezvěstnosti. Také zde stanovena lhůta jednoho roku od počátku účinnosti zákona. Aby učiněn byl konec nejasnosti, doporučuje se, aby lhůta nebyla tak příliš krátkou, neb výše uvedené důvody platí i zde plnou měrou, a to tím spíše, ježto se často jedná o pochybnosti, zda některou osobu lze vůbec pokládati za nezvěstnou čili nic. Váleční poškozenci budou se jistě těžce a teprve co možná nejpozději odhodlávati k zahájení řízení o prohlášení za mrtva; jest tedy nutno zajistiti jim dostatečnou lhůtu. Z toho důvodu žádá se návrhem vlády, aby se lhůta tato rovněž do 31. prosince 1923 - případně do jednoho roku od přiznání důchodu - jak stanoví § 1, prodloužila. Předloženým návrhem nebudou způsobeny žádné zvýšené náklady.
Sociálně-politicky výbor senátu, pojednav o vládním návrhu zákona tisk 1519, kterým se mají prodloužiti některé lhůty o požitcích válečných poškozenců se stanoviska válečných poškozenců, navrhuje plenu senátu, aby byl vládní návrh přijat v původním znění, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou.
Sociálně-politický výbor senátu, vzav na vědomí přijatou resoluci sociálně-politického výboru poslanecké sněmovny, doporučuje, aby i tato resoluce byla plenem senátu přijata. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu zpravodajovi sen. Klečákovi.
Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění pojednav o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužují některé lhůty podle zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920 o požitcích válečných poškozenců, připojuje se v plném znění k usnesení sociálně-politického výboru a současně doporučuje slavnému senátu ke schválení zákon ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou.
Místopředseda Kadlčák: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Budeme hlasovati. Prosím, aby pánové ráčili zaujmouti svá místa. (Děje se.)
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v tisku čís. 1519, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Mají páni zpravodajové nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Klečák: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Ackermann: Rovněž ne.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém, čímž tento odstavec je vyřízen.
Teď budeme hlasovat o resolucích výboru rozpočtového a sociálně-politického.
Kdo souhlasí s navrženými resolucemi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Obě resoluce jsou přijaty.
Přistoupíme k následujícímu odstavci denního pořadu, jímž jest:
3. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1520) o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců. Tisk 1535.
Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. Ackermann, za výbor rozpočtový sen. Klečák.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor sociálně-politický p. sen. Ackermannovi.
Zpravodaj sen. Ackermann: Slavný senáte! Zákonem ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., stanoveno bylo v §u 42, že po dobu mimořádných drahotních poměrů vypláceti se má přiměřená drahotní přirážka k důchodům válečných poškozenců. Zákonem ze dne 21. prosince 1921, č. 485 Sb. z. a n., byla stanovena výše této přirážky po celý rok 1922 na 50 %. Poněvadž veškeré požitky válečných poškozenců nemají za účel nahraditi zplna ztrátu výdělečné neschopnosti - resp. ztrátu živitele - a že váleční poškozenci si doplňují požitky vlastním výdělkem, jest nutno při úpravě drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců vzíti v úvahu jak stav drahoty, tak možnost zaměstnání. Aby váleční poškozenci nebyli se zřetelem k stávající krisi, kdy zdravý dělník nemá dostatek zaměstnání, poškození, má býti předloženou vládní osnovou ve věci drahotní přirážky učiněno opatření pro rok 1923.
Byl-li zákon ze dne 21. prosince 1921, č. 485 Sb. z. a n., odůvodněn tísnivými poměry drahotními jakož i velkou nezaměstnaností, která doléhala zvlášť těžce na válečné poškozence, jest nyní situace komplikovanější. Zlepšily-li se nepatrně poměry drahotní, zhoršil se velmi stav na trhu práce, takže z dosavadního zlepšení drahotních poměrů nelze činiti závěrů ve směru snížení nebo odstranění drahotní přirážky. Z uvedených důvodů předložila vláda osnovu zákona, jímž se ponechává zatím drahotní přirážka a zmocňuje se dále vláda, aby ji upravila podle hospodářských a drahotních poměrů.
Na úhradu nákladů vzniklých tímto zákonem bylo pamatováno již plně při návrhu státního rozpočtu na rok 1923, kamž jsou zařazeny výhradně k tomuto účelu položky 6. a 7. v § 2 tit. 4. kap. XXI., případně XXI. A.
Při jednání výboru sociálně-politického bylo žádáno, aby škrtnuto bylo ustanovení, že vláda může novou úpravu drahotní přirážky provésti nařízením, jak ku konci §u 1 jest uvedeno. Po vysvětlení daném zástupci vlády, že vláda se neodhodlá vydati nařízení, kterým by váleční poškozenci nařizovací úpravou byli poškozeni, se kterým by také zákonodárné sbory nemohly souhlasiti, bylo od požadavku upuštěno.
Z uvedených důvodů navrhuje výbor sociálně-politický, aby vládní návrh, tisk 1520, byl přijat v původním znění, jak jej přijala poslanecká sněmovna, jakož i resoluce posl. Ant. Nováka a posl. Schälzkyho přijaté poslaneckou sněmovnou. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo p. zpravodaji sen. Klečákovi.
Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte!
Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění pojednav o vládním návrhu zákona (tisk 1519), kterým se prodlužují některé lhůty podle zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, připojuje se v plném znění k usnesení výboru sociálně-politického a současně doporučuje senátu ku schválení navrženou osnovu zákona ve znění, schváleném poslaneckou sněmovnou. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v tisku čís. 1520, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Mají páni zpravodajové nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Ackermann: Nikoli.
Zpravodaj sen. Klečák: Nemám.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.
Budeme hlasovati o resolucích sociálně-politického výboru, a to čís. 1. a 2. tak, jak jsou uvedeny ve zprávách.
Kdo souhlasí s navrženými resolucemi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Obě dvě resoluce jsou schváleny a tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen a přistoupíme k dalšímu, jímž je
4. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1521) o vládním návrhu zákona o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění. Tisk 1536.
Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. Ackermann, za výbor rozpočtový sen. Klečák.
Uděluji slovo p. zpravodaji sen. Ackermannovi.
Zpravodaj sen. Ackermann: Slavný senáte! Motivy, které vedly vládu k vydání zákona číslo 299 z roku 1921, byly vysoké ceny životních potřeb, k nimž brala vláda i zřetel při podání návrhu, který projednáváme. Vzestupem československé valuty poklesly sice ceny některých životních potřeb, ale pokles ten není všeobecným a u některých potřeb trvalým, aby bylo možno odůvodniti podání návrhu ke snížení drahotního přídavku k pensijním důchodům. Jest si také nutno uvědomiti, že výše pensijních důchodů i s přídavky není v náležitém poměru k vysokým cenám životních potřeb, že důchody i s přídavky stačí k uhájení holé existence důchodců. Je proto vládní návrh jen požadavkem spravedlnosti, aby drahotní přídavky v neztenčené míře byly důchodcům podle zákona v pensijním pojištění vypláceny tak dlouho, až cena životních potřeb klesne na úroveň valuty, že bude odůvodněna nová úprava drahotních přídavků. Poněvadž je možno, že doba podle názoru vlády této úpravě vhodná nastane právě v době, kdy nebudou zasedati parlamentární sbory, je účelno zmocniti vládu, aby onu novou úpravu v příhodné době provedla vládním nařízením. Všeobecný pensijní ústav v Praze, jenž po stránce úhradové prohlásil, že náklad spojeny s vyplácením drahotního přídavku bude činiti v roce 1922 okrouhle 7 mil. Kč a při předpisu 160 mil. Kč premií nepřestoupí 4 1/2%, jež se rozvrhnou na zaměstnavatele, zdůraznil potřebu neztenčené výplaty drahotních přídavků, a to pro celý rok 1923, i když v roce 1923 se dostaví další vzrůst premií, zejména provedením pojištění osob dosud náhradně pojišťovaných. Zvýšením nákladu na drahotní přídavky, podmíněným přírostem důchodů, bude lze i při rozvrhu drahotních přídavků za rok 1923 zachovati rozvrhovací procento 4 1/2. Z prohlášení všeobecného pensijního ústavu v Praze je viděti, že poskytnutí drahotních přídavků k pensijním důchodům, případně na celý rok 1923, nebude znamenati pro zaměstnavatele zvláštního zatížení proti stavu dosavadnímu.
Výbor sociálně-politický uvažoval také o slovech v §u 1 návrhu zákona, o konečných slovech v návrhu o nové úpravě přídavků, jež provede vláda nařízením. Se zřetelem k tomu, že sociálně-politický výbor poslanecké sněmovny uznal za účelno, aby připuštěn byl pružnější způsob nařízení, k úpravě přídavků přechodného rázu a že vláda neodhodlá se vydati nařízení, kterým měli by býti pojištěnci postiženi a se kterým by zákonodárné sbory nesouhlasily a že nová úprava bude se díti se všeobecnou úpravou přídavků drahotních, jež musí býti řešena zákonem, vzal zprávu referentovou na vědomí.
Z uvedených důvodů navrhuje výbor sociálně-politický, aby vládní návrh, tisk 121, byl přijat v původním znění, jak jej přijala poslanecká sněmovna. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo p. zpravodaji sen. Klečákovi.
Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění pojednav o vládním návrhu zákona, tisk 1521, o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění, doporučuje senátu ku schválení výše uvedený zákon ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák: K slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou snad námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v tisku čís. 1521, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Mají páni zpravodajové nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Ackermann: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Klečák: Ne.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím jest osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata také ve čtení druhém.
Tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen. Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž jest
5. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (t. 1522) o vládním návrhu zákona o další výplatě drahotních přídavků k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku. Tisk 1537.
Zpravodajem za výbor sociálně-politický jest p. sen. Ackermann, za výbor rozpočtový je sen. Klečák.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor sociálně-politický p. sen. Ackermannovi.
Zpravodaj sen. Ackermann: Slavný senáte! Zákonem ze dne 21. prosince 1921, č. 487 Sb. z. a n., byla působnost nařízení ze dne 30. března 1921, č. 132 Sb. z. a n., o drahotních přídavcích k důchodům, vypláceným na Hlučínsku Všeobecným pensijním ústavem podle §u 8 nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n., prodloužena toliko do 31. prosince 1922.
Důvody, které vedly vládu k prodloužení působnosti zmíněného nařízení v roce 1921, jsou tytéž i při nynějším návrhu zákona. Vysoké ceny životních potřeb k vzestupu československé valuty tak nepoklesly, aby bylo lze odůvodniti valné snížení, natož odnětí drahotních přídavků u důchodců, odkázaných na skrovné renty invalidní neb starobní.
Předloženým zákonem má býti současně prodloužena až do nové úpravy, kterou si vláda vyhrazuje provésti vládním nařízením, též působnost zákona č. 299 z r.1921 o drahotních přídavcích k pensijním důchodům i na Hlučínsku, kdež drahotní poměry jsou obdobné jako v ostatních částech republiky, a zaříditi důsledně další vyplácení drahotních přídavků v dosavadní výši také k důchodům dle §u 8 nařízení ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n, rovněž do nové úpravy, jíž provede vláda nařízením.
Podle výkazu Všeobecného pensijního ústavu v Opavě požívá pensijního důchodu okrouhle 1700 důchodců. Všeobecný pensijní ústav zdůraznil potřebu další neztenčené výplaty těchto drahotních přídavků z důvodů, že počet vyplácených důchodů následkem odpadávání pensijních důchodců nebude v r. 1923 podstatně zvýšen, takže možno potřebu pro drahotní přídavky vyplácené k invalidním a starobním důchodům na Hlučínsku odhadnouti pro celý rok 1923 částkou 800.000 Kč.
Výdej tento dlužno jako v roce 1922 poukázati z úvěrové položky 2. §u 2, titul 1, kap. XXI., osnovy státního rozpočtu na rok 1923.
Se zmocněním vyžadovaným vládou dle návrhu, aby vláda provedla nařízením zákonnou úpravu výplaty drahotních přídavků, projevil výbor sociálně-politický sice souhlas, ale žádá, aby vláda řídila se dle změny hospodářských poměrů, bez újmy pojištěnců.
Výbor sociálně-politický schválil proto osnovu zákona, jehož účelem jest prodloužiti působnost citovaného nařízení přes 31. prosinec 1922, a doporučuje, aby senát rovněž se na zákoně usnesl tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo p. zpravodaji sen. Klečákovi.
Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění, pojednav o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o další výplatě drahotních přídavků k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku, doporučuje, aby návrh zákona byl přijat senátem ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou.
Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen. Rozprava je skončena. Budeme hlasovati. Prosím, aby páni senátoři zaujali svá místa. (Děje se.)
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není. Budeme podle toho pokračovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v tisku čís. 1522, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Mají páni zpravodajové nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Klečák: V § 1 je nedotisk; na konci věty má býti >nařízením< místo >naříze-<.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, i s navrženou p. zpravodajem opravou, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.
Tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen a přikročíme k odstavci následujícímu, jímž je
6. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona o zevní úpravě předmětů státem vydávaných neb podporovaných a významných po stránce výtvarné neb veřejného vkusu. Tisk 1508.
Zpravodajem je pan sen. dr. Reyl, uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Reyl: Slavný senáte! Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona, tisk 1469, o zevní úpravě předmětů státem vydávaných neb podporovaných a významných po stránce výtvarné neb veřejného vkusu.
Umění je složkou kultury, proto v kulturním státě zaslouží podpory státní správy. V zájmu umění a uměleckého vkusu je nutno, aby ministerstvu školství a národní osvěty čili kultury, byla vyhrazena kritika, a souhlas s uměleckou úpravou všech předmětů státem vydávaných nebo podporovaných, pokud jsou významné po stránce umělecké nebo veřejného vkusu.
Požadavek tento je odůvodněn věcně potřebou propagace umění a kompetencí uměleckého odboru v ministerstvu školství a národní osvěty. Vyhovuje však také přání umělců a výtvarníků.
Otázku tuto řešil sice zákon ze dne 13. ledna 1920, č. 45 Sb. z. a n., ale neosvědčoval se plně tím, že bezpodmínečně vyžadoval v § 1 vypsání veřejné soutěže k návrhům na umělecké předměty a výroku sestavené poroty. Pouze v méně důležitých věcech zmocňoval ministerstvo školství a nároční osvěty, aby zadalo dílo dle svého uvážení umělci bez předcházející soutěže. Někdy ovšem, vydání díla spěchalo, jindy soutěž veřejná byla bezvýslednou, ježto umělci prvého řádu soutěži se vyhýbali. Proto vláda podala návrh nového zákona, tisk 1469, jímž by se těžkopádnosti zákona ze dne 13. ledna 1920, čís. 45 odpomohlo.
Kulturní výbor uznávaje nutnost nového pružnějšího zákona pro vydávání uměleckých děl doporučuje slavnému senátu vládní předlohu k přijetí, ale navrhuje změnu v textu vládního návrhu v odst. 3., protože bylo nutno vzíti zřetel též k tužbám uměleckých a výtvarných kruhů, kterým se zdálo, že podaná osnova vládního návrhu zbavuje je výhod, které jim zabezpečoval zákon 13. ledna 1920, č. 45.
Pozměněný text oddělení 3. vládního návrhu ukládá sice ministerstvu školství a národní osvěty, aby si opatřovalo návrhy ve věcech důležitějších veřejnou soutěží, o jejímž výsledku po stránce umělecké rozhoduje porota jím jmenovaná. Ve věcech méně důležitých nebo spěšně naléhavých, může zadati dílo přímo umělci způsobilému. Kulturní výbor ovšem předpokládá, že ministerstvo školství a osvěty bude přihlížeti ke všem směrům celé obce umělecké a zaměstnávati dle možnosti všecky umělecké talenty.
Vládní předlohu č. 69 se změnou v tisku 1508 račiž, slavný senáte, přijati a schváliti. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, rozprava jest skončena. Budeme hlasovati. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí vyznačenými v tisku čís. 1508, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jsou přijaty ve čtení prvém.
Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen. Přistupujeme k následujícímu, jímž jest
7. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1531) o vládním návrhu zákona o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných. Tisk 1538.