Schůze zahájena v 10 hodin 20 minut.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatel:dr. Vlček.

103 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr Habrman.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou na dnešní schůzi pp. sen. dr. Kovalikovi, dr. Koperniczkymu a Dulovi.

Tiskem byla rozdána:

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 1636. Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. dř. Krouského a soudr. na doplnění trestního řádu z 23. května 1873, č. 119 ř. z., a na změnu zákona z 18. prosince 1919; č. 1 Sb. z. a n. z r. 1920, o příslušnosti soudů trestních rozhodovati o výši nákladů soudních, jež se mají nahražovati podle § 393, odst. 3 tr. ř. (tisk 1562).

Z předsednictva přikázáno:

Výboru zahraničnímu, živnostensko-obchodnímu a národohospodářskému:

Tisk 1625. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4008), kterým předkládá se ke schválení Národnímu shromáždění prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a Řeckem, podepsaná v Athénách dne 10. ledna 1923 (tisk 4089).

Výboru technicko-dopravnímu a zahraničnímu:

Tisk 1626. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4042), kterým se předkládá Národnímu shromáždění >Labská plavební akta< se závěrečným protokolem, sjednaná v Drážďanech 22. února 1922 (tisk 4086).

Tisk 1630. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4066), kterým se předkládá Národnímu shromáždění >Úmluva a statut o svobodě transitu<, sjednaná v Barceloně 20. dubna 1921 (tisk 4103).

Výboru rozpočtovému:

Tisk 1628. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4072) o zcizení státního nemovitého majetku. (tisk 4088).

Výboru národohospodářskému a ústavně-právnímu:

Tisk 1629. Vládní návrh zákona o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách.

Výboru technicko-dopravnímu a rozpočtovému:

Tisk 1631. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4073) o výkupu místní dráhy Počeradce-Vrskmany (tisk 4109).

Výboru živnostensko-obchodnímu, rozpočtovému a zahraničnímu:

Tisk 1632. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4075), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským, podepsaná v Haagu dne 20. ledna 1923 (tisk 4110).

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 1633. Vládní návrh zákona, jímž se rozšiřuje úřední působnost veřejných notářů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Předseda: K žádosti vlády má býti o návrhu č. t. 1628 a 1631 podána zpráva ve lhůtě osmidenní a o návrhu č. t. 1633 ve lhůtě čtrnáctidenní.

Kdo s navrženými lhůtami souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržené lhůty se přijímají.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Z předsednictva přikázáno:

Výboru imunitnímu:

Žádost zemského soudu v Opavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Meissnera pro přečiny podle §§ů 300, 302 tr. z., resp. §u 14 č. 2. zákona na ochranu republiky.

Předseda: Přikročuji k vyřízení pořadu schůze, jehož prvním bodem jest:

1. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru a II. národohospodářského výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1567) o vládním návrhu, kterým předkládá se Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Portugalskou, podepsaná v Lisaboně dne 11. prosince 1922. Tisk 1600.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr. Krupka, za výbor národohospodářský sen. Lisý.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nenavrhuji ničeho.

Zpravodaj sen. Lisý: Nenavrhuji rovněž ničeho.

Předseda: Není tomu tak. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí, aby ve čtení druhém přijato bylo ratifikační usnesení tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačené ratifikační usnesení přijímá se ve čtení druhém.

Tím je vyřízen odstavec prvý a přikročíme ke druhému, jímž je

2.Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1566) o vládním návrhu, kterým předkládá se ke schválení Národnímu shromáždění obchodní smlouva uzavřená dne 7. října 1922 mezi republikou Československou a republikou Lotyšskou (tisk 3986 a k čís. 3986). Tisk 1061.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr. Krupka, za výbor národohospodářský sen. Lisý.

Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Lisý: Rovněž ne.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí, aby ve čtení druhém přijato bylo ratifikační usnesení tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené ratifikační usnesení přijímá se ve čtení druhém. Dalším odstavcem je

3. Druhé čtení zprávy ústavno-právneho výboru o vládnom návrhu zákona o presunu príslušnosti vo veciach vyvlastnenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podľa zák. čl. XLI: 1881 (tlačivo č. 1581). Tisk 1606.

Zpravodajem je sen. dr. Daxner.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Daxner: Nenavrhuji.

Předseda: Není tomu tak. Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou také ve čtení druhém.

Odstavcem 4. je

4. Zpráva výboru zahraničního a výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1576) o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou československou a říší Německou ze dne 8. května 1922 o vydávání zločinců a jiné právní pomoci ve věcech trestních. Tisk 1602.

Zpravodajem je pan sen. dr. Witt. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Witt: Slavný senáte! Vzájemné styky právní naší republiky s říší Německou ve věcech trestních nejsou dosud smluvně upraveny. Rozsah této agendy, která stále a zrovna překvapujícím způsobem roste, přesvědčuje nás o nutnosti této opravy. Stačí si jen všimnouti jednoho oboru této, vzájemné právní pomoci, která byla dosud konána oběma stranami bez právního závazku, abychom seznali důležitost takovéto úpravy pro vykonávání justice v obou státech. Je to agenda vydávání zločinců. Statistika připojená důvodové zprávě uvádí tyto číslice: V roce 1920 žádali jsme za vydání z Německa ve 40 případech, v r. 1921 ve 115 a v prvních pěti měsících 1922 již ve 120 případech. V roce 1920 došlo nás z Německa 62 žádostí za vydání, v roce 1921 již 160 a v prvních pěti měsících r. 1922 přes 160. Statistika, týkající se jiných odvětví právní pomoci ve věcech trestních sdělena nebyla, než je jisto, že i v těchto odvětvích byl styk mezi oběma státy čilý. (Předsednictví ujímá se místopředseda Kadlčák.)

Žádosti za vydání týkaly se nejvíce osob, stíhaných pro krádeže, podvody, falšování bankovek a podloudný vývoz. Je přirozeno, že tito kriminální živlové, stane-li se jim půda horkou, uchylují se do států sousedních, do nichž se co nejrychleji a s nejmenšími nesnázemi dostati mohou. Čilá komunikace mezi republikou Československou a Německem umožňuje velmi snadno přebíhání zločinců z jednoho státu do druhého. Stejně i uprchlíci z věznic obou států používají výhod, jež jim skýtají horské lesy na hranicích obou států k tomu, aby se dostali bezpečně na druhou stranu. Vylíčená nutnost a zájem obou států přiměly jich vlády k tomu, že dne 8. května 1922 uzavřely smlouvu, jíž se oba státy zavazují k vydávání zločinců a jiné právní pomoci ve věcech trestních. Smlouva, která má býti ratifikována, je uzavřena na dobu neurčitou a může býti oběma stranami na 6 měsíců kdykoliv vypovězena.

Jak již důvodová zpráva vyzvedává, bývá zřídka kdy smlouva v takovém rozsahu uzavírána, neboť právní pomoc neomezuje se toliko na soudy, nýbrž je rozšířena na všechny správní úřady s kompetencí trestní, vyjímaje úřady finanční, jichž právní pomoc bude upravena zvláštní úmluvou. Vydání není přípustné u občanů, kteří jsou příslušníky dožádaného státu, jinak je zaručeno ohledně všech osob, jež jsou trestně stíhány nebo byly odsouzeny.

Není-li stíhaná osoba příslušníkem dožadující strany, může dožádaný stát uvědomili o žádosti za vydání vládu toho státu, kam osoba stíhaná je příslušná a umožniti této vládě, aby ve stanovené přiměřené lhůtě sama o vydání stíhaného žádala.

Pokud se týká trestních činů, pro které může býti vydání žádáno, uvádí smlouva, že je vydání přípustné, jde-li o trestní čin, jenž podle práva obou stran je zločinem nebo přečinem.

Povinnost k vydání vztahuje se i na pokus, spoluvinu a účastenství, jsou-li trestnými podle práva obou stran.

Povinností k vydání není:

1. Při deliktech, na které je stanoven anebo byl uložen trest na majetku, neproměnitelný v tret na svobodě.

2. Při deliktech politických.

3. Při deliktech trestných výhradně jenom podle vojenského práva.

4. Je-li trestný čin anebo uložený trest již promlčen.

5. Jsou-li k stíhání trestného činu podle zákona dožádaného státu příslušnými jeho úřady nebo bylo-li trestní řízení proti stíhané osobě úřady dožádané strany zastaveno, nebo byla-li stíhaná osoba právoplatně odsouzena nebo byla-li jí udělena milost.

Je-li požadovaná osoba stíhána úřady dožádané strany, může nastati odklad vydání až do skončení řízení resp. odpykání trestu.

Žádají-li za vydání různé státy, sluší dáti přednost státu domovskému, jinak rozhoduje těžší kvalifikace deliktu -a při stejné kvalifikaci priorita podané žádosti.

Oba státy se zavazují, že na žádost příslušných úřadů druhé strany uvězní prozatímně stíhanou osobu, která může býti propuštěna, nedojde-li do šesti týdnů žádost za její vydání. Ovšem nesmí tato žádost týkati se osob anebo deliktů, pro které povinnosti k vydání není. Žádosti takové podávají se nejkratší cestou, třebas i telegraficky atd. od úřadu k úřadu.

Žádosti za vydání jest podati cestou diplomatickou.

Smlouva respektuje plně zásadu výlučnosti, podle níž může nastati stíhání vydané osoby aneb její vydání třetímu státu jen pro delikty, pro které již byla vydána, neb k jejichž stíhání dal dožadovaný stát později svůj souhlas. Omezení odpadne, když vydaná osoba nabyvši opětně svobody, neopustí území dožadovaného státu do jednoho měsíce, aneb když se tam později navrátí. Stejně jako k vydání zavazují se oba státy k průvozu zločinců.

Oddíl II. zavazuje smluvní státy k vydávání věcí doličných neb předmětů, jichž pachatel nabyl z trestného činu, aneb jež podléhají zabavení, zničení či propadnutí, doručení spisů týkajících se trestního řízení a to i rozsudků; k úkonům vyšetřovacím, zejména k výslechu osob obviněných, znalců, svědků, soudnímu ohledání atd.

Zvláštní ochrana je poskytována druhým odstavcem článku XV. svědkům a znalcům kamkoliv příslušným, když svědci tito na základě doručení obsilky dostaví se před úřad dožadujícího státu. Svědci a znalci takoví nesmějí pak být stíháni za žádný delikt, kterého se dopustili před doručením obsilky.

Právní pomoc může býti odmítnuta, není-li podle ustanovení smlouvy povinnosti k vydání v trestním řízení, v němž má býti právní pomoc poskytnuta.

Oddílem třetím zavazují se smluvní státy k sdělování odsouzení a k sdělení zpráv z trestního rejstříku. Obé má velký význam, při zjišťování delikventů v soudním řízení.

Pokud se nákladu právní pomoci týče ustanovuje smlouva, že výlohy vzešlé z právního styku jdou k tíži té strany, na jejímž území vznikly. Straně dožadující bude však hraditi výlohy, které vzešly nákladem průvozu nebo následkem dožádání za dobrozdání znalců nebo fakult.

Pokud se jazykové úpravy dožádání týče, ustanovuje smlouva toto: Dožádání a přílohy jeho jest sepsati v jazyku státním strany dožadující. Státní řeči je podle smlouvy na straně československé jazyk český nebo slovenský, na straně německé jazyk úřední. Jenom úchylky jsou možny, pokud jde o dožádání sdělení podle článku 9, 20 a 21 smlouvy.

Pokud se týče vyřízení dožádání, ustanovuje článek 19., že pro vyřízení toto je předepsána ona forma, kterou předepisují zákony dožádaného státu, a toto ustanovení vztahuje se také na jazyk, ve kterém se má vyřízení díti.

Stejně se smlouvou byl ještě sepsán dodatkový protokol, který obsahuje některá prováděcí ustanovení ke smlouvě.

Jménem ústavně-právního výboru, jakož i jménem výboru zahraničního navrhuji, aby slavný senát, stejně jako poslanecká sněmovna schválil smlouvu mezi republikou Československou a říší Německou, uzavřenou v Praze dne 8. května. 1922 o vydávání zločinců a jiné právní pomoci ve věcech trestních, jakož i dodatkový protokol k této smlouvě.

Ministru zahraničních věcí a ministru spravedlnosti se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, kterých je potřebí k provedení této smlouvy. (Výborně!)

Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen. Rozprava je skončena. Budeme hlasovati. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se)

Kdo souhlasí, aby bylo přijato ve čtení prvém ratifikační usnesení tak, jak jest obsaženo v usnesení poslanecké sněmovny, vyznačeném v tisku 1576, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Uvedené usnesení ratifikační se přijímá ve čtení prvém.

Tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen a přistoupíme k dalšímu, jímž je

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Bratislavě č. j. 4475/1922/15 za souhlas k trestnímu stíhání sen. Zimáka pro přečin osočování, spáchaný tiskem podle § 1, § 3 č, 1., 2. a § 9 č. 6. zák. čl. XLI z roku 1914 (uh. zák.) (č. 5981/ 22). Tisk 1619.

Zpravodajem je pan sen. dr. Krouský. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krouský: Slavný senáte! Imunitní výbor pojednal o žádosti sedrie v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání kol. sen. Františka Zimáka pro přečin osočování, spáchaný tiskem. Případ, o který jde, je, asi tento: Antonín Janda, městský policejní kapitán v Pezinku, podal trestní oznámení na odpovědného redaktora >Robotnických Novin< pro článek: >Keď neprajnik republiky má policajného kapitáňa protektorom.< Článkem tím cítí se Antonín Janda býti uražen na cti a podal návrh na zavedení přípravného vyšetřování. Podle uherského trestního zákona zodpovídá redaktor listu pouze podpůrně, totiž v tom případě, jestliže není pisatel znám. Odpovědný redaktor >Robotnických Novin< Ferdinand Benda prohlásil při výslechu, že pisatelem tohoto článku je senátor Zimák. Proto řízení má se nyní vésti proti sen. Zimákovi a podle ústavy žádá sedrie v Bratislavě za jeho vydání.

V článku citovaném píše se o tom, že irredentistická společnost v Pezinku uspořádala v hostinci jakéhosi Maxe Kohna zábavu, při které byly hrány písně urážející národní cit Slováků. Před hostincem se shromáždil dělný lid, který protestoval proti takovéto zábavě tím spíše, poněvadž zábava nebyla ohlášena úřadům a nebyly také z ní zaplaceny povinné poplatky. Když protesty neměly žádného výsledku, odebrala se deputace k městskému kapitánovi, který sice nařídil, aby zábava byla přerušena, ale když se dostavili zřízenci policie do místnosti Kohnovy, odepřel Kohn přerušiti zábavu a prohlásil, že přejímá odpovědnost za její pokračování a že se zábava bude konati dále. Situace stala se vážnou, lid protestoval velmi hlučně a bylo by došlo k nějakým důsledkům velmi nepříjemným a proto konečně policie zakročila a zábavu přerušila. K této zprávě, kterou uveřejňují >Robotnické Noviny<, připojil kol. Z i m á k kritiku úřední činnosti městského kapitána Jandy. Vykládal, že proto neposlechl Max Kohn úředního rozkazu, poněvadž byl vydán od jeho dobrého přítele, který je zainteresován na znacionalisování Kohnovy velkoputyky a který je místopředsedou irredentistického spolku v Pezinku, a v další stati pokračuje, že je divné, že městský kapitán Janda, na kterého se nahromadilo už tolik stížností, může se dále držeti na tomto místě. Uvádí, že v době mobilisace tři politické strany žádaly za odstranění Jandy z vážných důvodů, ale když přešlo maďarské nebezpečí, že se zase na všechno zapomnělo. Kolega Zimák píše dále, že nyní budou musiti politické strany obnoviti svoji stížnost, poněvadž >tak si tu demokraciu ľud nemóže predstavovať, aby priateľstvo so všemo- húcnosťou mestkého kapitáňa činilo immuným každého previnilca proti záujmom štátu a poriadku. A dúfáme, že to tak nezostane a ostať nesmie<.

Imunitní výbor uvažoval o této věci a rozhodl se navrhnouti senátu, aby nesouhlasil s vydáním kol. Zimáka k trestnímu stíhání a sice z těchto důvodů:

Kolegovi Františku Zimákovi podle přesvědčení imunitního výboru předneseny byly jako senátorovi stížnosti na působení městského kapitána Antonína Jandy v Pezinku. Stalo se tak při příležitosti pořádání nedovolené zábavy, jejíž průběhem a rázem místní slovenské obyvatelstvo bylo pobouřeno. Senátor František Zimák napsal o tom do >Robotnických Novin< článek, jímž kritisuje poměry, jaké zavládly v obci Pezinku za působnosti městského policejního kapitána, uvádí nezdravé tyto poměry v souvislost s přátelským poměrem jeho k živlům, které označuje za protistátní, a konečně vytýká, že bez účinku zůstaly stížnosti podané u nadřízených úřadů na městského kapitána Jandu v době mobilisace.

Po názoru imunitního výboru nemůže býti důvodem pro vydání senátora Františka Zimáka k trestnímu stíhání jeho zakročení v této věci, ani tehdy nikoli, jestliže volil pro toto zakročení cestu veřejného tisku. (Pochvala.)

Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Budeme hlasovati.

Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby sen. Frant. Zimák vydán nebyl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh imunitního výboru se přijímá, čímž tento odstavec denního pořadu je vyřízen.

Přistupujeme k následujícímu odstavci denního pořadu, jímž jest

6. Návrh, aby ve smyslu §u 55 jedn. řádu senátu zkráceným jednáním projednána byla zpráva ústavno-právneho výboru o usneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1597) o vládnom návrhu zákona o pôsobnosti ministerstva verejných prác vo veciach správy štátneho horného majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tisk 4034). Tisk 1634.

Pilnosť projednání této věci odůvodňuji tím, že se jedná o unifikaci dnes již existujícího stavu právního na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a tím, že lhůta k parlamentnímu projednání v senátě v nejbližší době již doprchává.

Kdo souhlasí, aby této věci přiznána byla pilnosť, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnosť je přiznána.

Přikročíme tedy k projednání dalšího odstavce, a to

7. Zpráva ústavno-právneho výboru o usneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1597) o vládnom návrhu zákona o pôsobnosti ministerstva verejných prác vo veciach správy štátneho horného majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1634.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v celkové lhůtě, 1/2 hodiny se stanovením řečnické lhůty na 1/4 hodiny.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

Zpravodajem je sen. dr. Daxner, uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Daxner: Slávny senát! V bývalom Uhorsku dozor a správú nad železiarňami, hútnickými závody, oceliarnami a vôbec podniky štátu malo ministerstvo financí. Po prevrate nemohla táto vec zostati u ministerstva financií, lebo na to nemá sriadeného školeného personálu ani vôbec spôsobilosti viesť tuto správu. Zté příčiny dozor nad týmito podniky prevzalo ministerstvo verejných prác, a to je dnes faktický stav, ktorý je potrebno uzákoniť už z tej príčiny, aby bola unifikacia v tomto ohľade uzákonená, ale menovite preto, poneváč zákon č. 404 z r. 1922 žiada, aby tieto podniky boly vedené podľa principov kupeckého zavedovánia. Z tejto príčiny ústavne-právny výbor prijímá a odporúča senátu, aby vládny návrh a usnesenie poslaneckej snemovne prijal. (Pochvala.)

Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Budeme hlasovati. Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (2 §y) hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou vyznačeny v usnesení poslanecké sněmovny tisk 1597 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem i úvodní formulí přijímají se ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj textové změny?

Zpravodaj sen. dr. Daxner: Nikoliv.

Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí ve čtení druhém s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Byl podán návrh, a to pana sen. Duly a spol. Prosím, aby byl přečten.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

>Návrh senátora Matúša Dula a spol. na zahájenie rozpravy o odpovedi ministra pošt a telegrafov a ministra železnic, dané na interpeláciu senátora Matuša Dula a spoločníkov.

1. V otázke definitivného prevzatia do úradov pri poštovej a telegraf. službe, od viac rokov ustanovených, slovenských úradníkov.

2. V otázke prijímania praktikantov do služieb poštových a železničných, absolventov slovenských obchodných škol (tisk 1615/13).

Podpísaní hore uvedenú odpoveď ministra pošt a telegraf. a ministra železnic na vedomie neberú; k odôvodneniu jejich stanoviska žiadajú zahájenie rozpravy dňa 29. mája na denni poriadok ustanoviť.<

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Dám hlasovati o podaném návrhu.

Kdo souhlasí, aby o tomto návrhu byla dne 29. května provedena rozprava, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut. (Sen. Matučšák: Tomu ľudu je potrebí chleba! Není potreba debaty!)

Udělil jsem dodatečně dovolenou panu sen. Jesserovi pro dnešní schůzi.

Navrhuji, aby se příští schůze konala dne 29. května o 11. hodině s denním pořadem, jejž určí ve smyslu §u 40 jedn. řádu předsednictvo senátu.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není, zůstává při tom, jak jsem prohlásil.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 10 hodin 55 minut.)