Místopředsedové: Kadlčák, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatel: dr Vlček.

94 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr Hodža, inž. Novák, Srba, Šrámek, Udržal; odborový přednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil Jsem dovolenou pro tento týden sen. dr Ledeburovi-Wichelnovi a sen. Jakubkovi pro dnešní den.

Z předsednictva přikázáno: Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Výboru technicko-dopravnímu, živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému:

Smlouvy o zřízení čsl. plavebních společností Labské a Dunajské.

Výboru zahraničnímu a živnostensko-obchodnímu:

Tisk 1691. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Litevskou, podepsaná v Praze dne 27. dubna 1923.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 1696. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, (tisk 4080), jímž se povoluje úleva, na všeobecné dani výdělkové na rok 1923, a o návrhu posl. dr Medingera a druhů (tisk 3970) na doplnění zákona ze dne 28. dubna 1922, č. 144 Sb. z. a n., o všeobecné dani výdělkové pro období 1922/23 (tisk 4159).

Tisk 1701. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4192) o poplatkových a dalších daňových úlevách pří splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících, společností s nucením obmezeným a společností komanditních, dále pří přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové (tisk 4203).

Výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:

Tisk 1697. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4185), kterým se stanoví nová lhůta k přihláškám o důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (tisk 4205).

Tisk 1699. Usnesená poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4190), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4201).

Výboru zahraničnímu a národohospodářskému:

Tisk 1698. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tisk 3924) o prozatýmneij úprave obchodných stykov s cudzinou (tisk 3941).

Výboru sociálně-politickému:

Tisk 1700. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4188), kterým se prodlužuje působnost některých právních předpisů v oboru nemocenského, pojištění dělníků (tisk 4202).

Výboru národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 1702. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4189) o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění (tisk 4204).

Místopředseda Kadlčák: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, by o naznačených usneseních poslanecké sněmovny podaly zprávy do schůze, jež se bude konati ve středu dne 4. července 1923.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Stanovená lhůta pro výbory se přijímá.

Přistupujeme k dalšímu bodu jednání, a to ke

Zpravodajem za výbor branný a národohospodářský je p. sen. Hybš, za výbor rozpočtový p. sen. Kroiher.

Uděluji slovo p. sen. Hybšovi.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Návrh pana sen. Lukeše týká se organisace, jež jest jednou z nejdůležitějších složek a hlavní podmínkou zdárného vývoje chovu našeho koně. Návrh pana sen. Lukeše ona svůj důvod v tom, že jsou dosti značné obavy, aby změnou dosavadního režimu ve státních hřebčincích převzetím jich do civilní správy, nevznikly daleko větší výdaje než doposud.

Za příčinou vyjasnění této organisace dovolím si sděliti, jak doposud tato organisace u nás se jevila. Před převratem všecky státní hřebčince byly ve státní správě, podléhaly ministerstvu orby, ale v ministerstvu orby byl zřízen odbor, v jehož čelo byl postaven voják, obyčejně to byl některý vyšší důstojník, plukovník nebo generál, který měl ve své pravomoci všechny hřebčince a tím také všechny chovatelské snahy. Tím se stávalo, že také snah našich zemědělců tím způsobem nebylo tak šetřeno, nýbrž byly opomíjeny a že při chovu koní za staré správy vždy více dbalo se ohledů státních, vojenských nežli zemědělských. A přes to všechno musíme doznati, že tento systém vojenský měl jisté dobro v sobě, poněvadž byl v těch hřebčincích, zvláště pokud se týče administrativy a péče o tyto hřebčince, kázeň a pořádek. Nyní, když přecházejí hřebčince do civilní správy, je zde jistá obava, že zde nebude těch vyškolených sil, které by mohli tu péčí prováděti v hřebčincích, jako se to dělo za dřívější doby. Ovšem ministerstvo zemědělství, kterému podléhají nyní hřebčince, má ještě k disposici asi 3 vojenské velitele a asi 85 těch starých, věci znalých rotmistrů. Ovšem nelze také předpovídati, jak dlouho tito rotmistři tam budou; někteří již odcházejí, někteří žádají jinam, a tu potom nebude dosti těchto vyškolených sil. Dříve vojenská správa vycházela hřebčincům vstříc tím způsobem, že podle branného zákona bylo možno, aby jistá část branců se přidělovala chovu koní do těchto hřebčínců, t. zv. >pešeláci<, a tu tito byli bráni z řad zemědělského obyvatelstva. Tím se dotyčný příslušník zemědělského stavu také něčemu přiučil, měl jistou zkušenost, byl tam 3 léta, takže jistě nabyl zkušenosti i pro své hospodářství. V nynějšími zákoně nemáme v tomto smyslu ustanovení, že by se mohlo přibírati vojsko také k této službě opatrování hřebců. A já řeknu, že to není jen tak nepatrná péče anebo starost, poněvadž hřebčince u nás představují neobyčejně drahý a nákladný materiál. V Čechách máme 2 hřebčince v Nemošicích a Písku, na Moravě máme 3, na Slovensku 2, vedle toho máme ještě hřebárny, kde jsou jak hřebci, tak i klisny a hříbata, jako v Kladrubech v Čechách, nebo v Topolčankách na Slovensku; vedle toho máme ještě hřebárny, kde jsou chováni jen hřebečkové. Všech těchto hřebců jest asi 1 1/2 tisíce. To je počet veliký a znamená to velikou sumu, a proto je také potřebí, aby věci této byla věnována náležitá péče. Proto také cílí k tomu návrh pana sen. Lukeše, neboť on vidí, že v tom novém civilním režimu není ještě záruky, že bude ta správa hřebčinců opatřena tak, jako byla doposud a že tam budou tací spolehliví lidé jako byli doposud. Ovšem po informacích, jež jsme získali jak u ministerstva národní obrany, tak u ministerstva zemědělství, musili jsme se přikloniti v národohospodářském i branném výboru, abych tak řekl, k přechodné fási: musili jsme uznati prozatím tento stav, který zavedlo ministerstvo zemědělství, a to proto, poněvadž nám bylo sděleno ministerstvem národní obrany, že ministerstvo národní obrany vzhledem k nedostatku vojska nemůže dáti žádných vojáků k disposici pro hřebčince. Vedle toho informovali jsme se, jak doposud prosperuje civilní správa, a tu nám bylo sděleno, že tato civilní správa doposud se do jisté míry osvědčuje, že je tam takový pořádek jako byl jindy a že tam také doposud nejsou, jako byly po převratu, zpronevěry a jiné takové nepřístojnosti.

Vzhledem k tomu vyjádření ministerstva národní obrany, že nemůže poskytnouti vojska k obstarávání těch prací v hřebčincích, vzhledem k tomu, že již ministerstvo zemědělství zavedlo tento režim civilní a že doposud se ten civilní režim osvědčil, usnesl se jak národohospodářský výbor, tak i branný výbor na této resoluci:

>Vláda se vyzývá, aby k zavedenému novému režimu přihlížela jako k prozatímnímu, v předpokladu, aby tento nový režim neznamenal nové větší finanční zatížení, aby přísně dbáno bylo zachování dosavadního pořádku a discipliny, a aby ošetřovatelé byli zodpovědní za své výkony.<

Prosím slavný senát, aby schválil tuto resoluci výboru národohospodářského a branného. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo p. zpravodaji sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Výbor rozpočtový, velectění pánové, nezabýval se meritem návrhu kol. Lukeše, nýbrž pouze stránkou jeho finanční. A k resoluci, kterou přijaly ostatní výbory, kterou jste ostatně ráčili slyšeti, nemohl zaujmouti jiného stanoviska, nežli přitakavé, poněvadž resoluce obsahuje přání, aby dosavad zavedený systém v hřebčincích neznamenal větší zatížení financí státních. Proto jménem rozpočtového výboru mám čest připojiti se k předešlému referentu a prositi, aby tato resoluce byla schválena.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není dále nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Budeme hlasovati.

Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Dějese.)

Kdo souhlasí s resolucí, jak ji výbor navrhuje, č. t. 1660, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluční návrh výboru je přijat.

Přerušuji další jednání.

Návrhuji, aby příští schůze konala se zítra v úterý dne 3. července 1923 o 18. hodině s tímto

denním pořadem:

1. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1638), kterým se prodlužuje platnost zákona o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu hlavního města Prahy a povolují se daňové výhody pro stavby v tomto obvodu. Tisk 1674.

2. Druhé čtení zprávy, výboru živnostensko-obchodného k usneseniu poslaneckej sněmovne (tlačivo 1647) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa upravuje prevádzanie volieb živnostenských spoločenstvách a ích jednotách (sväzoch). Tisk 1675.

3. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1649) o vládním návrhu zákona o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace. Tisk 1685.

4. Zpráva výboru sociálně-politického, branného a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1639) o vládním návrhu zákona, jímž se mění, po případě doplňují, některá ustanovení zákona o úpravě služebních požitků čsl. vojska ze dne 19. března 1920, čís. 195 Sb. z. a n., a jímž se vláda zmocňuje, aby provedla propočítání služební doby vojenským gážistům podle zásad, stanovných pro státní zaměstnance zákonem ze dne 9. dubna 1920, čís. 222 Sb. z. a n., a prováděcího nařízení vydaného k tomuto zákonu. Tisk 1694.

5. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1645) o vládním návrhu zákona, kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací. Tisk 1695.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Návrh můj je přijat.

Končím schůzí.