Schůze zahájena v 10 hodin 25 minut.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.
124 senátoři podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Švehla, ministři: inž. Bečka, dr Dolánský, dr Franke, dr Girsa, Habrman, Malypetr, dr Markovič, inž. Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek,Udržal; generální ředitel pošt a telegrafů dr Fatka, odborový přednosta ministerstva spravedlnosti dr Polák, od borový přednosta ministerstva financí dr Vlasák, odborový přednosta ministerstva vnitra dr. Bobek.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda: (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Sehnalovi.
Tiskem rozdáno:
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tisk 1759. Vládní návrh zákona o pře měně společností s ručením obmezeným v družstva.
Zápis o 178. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 29. listopadu 1923.
Předseda: Přikročuji k projednávání denního pořadu. Prvním bodem je:
1. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních a stanoví se válečné přirážky ku přímým daním na rok 1924.
V daném případě jedná se o náležitost, která s hlediska státního hospodářství finančního vyhledává svého parlamentárního vyřízení ještě do konce letošního roku. Je tedy potřebí, aby byla jednáním zkráceným vyřízena.
Kdo souhlasí mým návrhem, aby uvedené záležitosti přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Dalším bodem. je:
2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1724), jímž se mění některá ustanovení o přímých daních a stanoví se válečné přirážky ku přímým daním na rok 1924. Tisk 1754.
Navrhuji celkovou dobu pro projednání na půl hodiny.
Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina! Návrh můj je přijat. Uděluji slovo panu zpravodaji sen. dr Fáčkovi.
Zpravodaj sen. dr Fáček: Váženy senáte! Podávám jménem rozpočtového výboru zprávu o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních. Ovšem mění se vlastně velice málo přes to, že jest mnoho důvodů ke stížnostem na neuspokojivý stav našeho zákonodárství o přímých daních. Jak veliký význam má příjem z přímých daní pro státní pokladnu a i na druhé straně zase jak velikým břemenem jsou tyto daně pro poplatníky, jest viděti z číslic rozpočtu na rok 1924. V něm jsou přímé daně rozpočteny na 1.760,000.000 Kč. Z toho činí pozemková daň - abych uvedl jen hlavní daně - 151,000.000 Kč, všeobecná daň výdělková 250,000.000 Kč, výdělková daň podniků veřejně účtujících 200,000.000 Kč, daň z příjmu 788,000.000 Kč, Je pochopitelno, že při velkém významu přímých daní co do výnosu - význam ten jeví se také v tom, že přímé daně vynášejí celkem téměř 55 % celkového daňového přijmu státního, a že kvota, která v poměru k nepřímým daním na ně připadá, proti předválečným poměrům se značně posunula v neprospěch poplatníků daní přímých - je přirozeno, že každý nedostatek v úpravě přímých daní se velmi bolestně pociťuje. A jest opravdu k stížnostem velmi mnoho důvodů. Na příklad máme domovní daň, jejíž starožitná úprava, byla tolikráte flikována a záplatována, že dnes už žádný poplatník se v tom nevyzná. Je známo, že přes 500 zákonů a nařízení a interních výnosů ministerských upravuje tuto dlaň. Nejen, že se obecenstvo v ní nevyzná, ale jest těžko najíti i v samém úřednictvu finanční správy odborníka, který by dovedli ve věcech činžovní daně poraditi.
Ale také zákon o přímých dlaních osobních z roku 1896, který byli na svou dobu dílem poměrně dokonalým, a celistvým, dnes již daleko nemá té dokonalosti, poněvadž na ten zákon bylo naočkováno mnoho cizích prvků, které porušily původní jeho stavbu a intenci. Sociální zřetele vlastně ne docela, na správném místě použité a v leckterém směru přepínané, vedly k zavedení progresivní přirážky k dani z příjmu o tak příkré progresi, že opravdu to vedlo k ohromnému zatížení vyšších stupňů příjmových. U všeobecné daně výdělkové jest to ještě horší s progresivní válečnou přirážkou, poněvadž již základní sazba všeobecné daně výdělkové jest velmi progresivně odstupňována. Celé naše zákonodárství o přímých daních trpí ohromnou složitostí. Vezmete-li do ruky vládní návrh zákona, o kterém se máme usnésti, vidíte, kolik zákonů se v něm cituje, prodlužuje, pozměňuje, toto předloha sama jest nejlepším dokladem, jak komplikovaný je stav našeho zákonodárství. Všechny tyto obtíže jsou stupňovány tím, že nemáme unifikace daňového práva v tomto oboru a nemáme unifikace administrativy daňové na Slovensku s našimi zeměmi. Jak vidíte, jest oprávněných stížností mnoho, ale přítomnou předlohou nejsou řešeny. To vše jest odkázáno až na všeobecnou reformu daní přímých, která jest v ministerstvu skoro již připravena, takže by mohla vejíti v platnost účinností 1. lednem 1925. Bude jen záviseti na politických stranách, jestli rychlou dohodou o různých sporných otázkách včasnou reformu přímých daní umožní.
Přítomná vládní předloha přináší jen nepatrné změny dosavadního stavu. Jedna změna se týká válečných přirážek k dani pozemkové. V důvodech vládního návrhu projevuje sice vláda úmysl přikročiti všeobecně k odbourávání válečných přirážek. Bylo by to také jistě na místě vzhledem k tomu, že vstupujeme do sedmého roku poválečného a doposud vlečeme s sebou válečné přirážky. Ale i to jest prozatím jen slib pro příští všeobecnou reformu. Bude to patrně také kompenzační objekt pro vyjednávání mezi politickými stranami, prozatím sníží se jenom válečné přirážky k dani pozemkové a to jen při některých kulturách, kde byly nad míru přemrštěně vysoké. Při lesích se snižuje válečná přirážka na 400 %, t. j. na úroveň, na které byla před posledním zvýšením v roce 1921; a důvod je ten, že od té doby výnosnost lesů velmi značně poklesla. Rovněž se snižuje válečná přirážka k pozemkové dani ze zahrad a vinic, která byla až do roku 1919 200 %, od té doby byla 400 % a nyní bude zase jen 200 % a bude se již rovnat přirážce válečné k pozemkové dani z ostatních kultur.
To jest jedna změna. Druhá znamená jakýsi malý krok k unifikaci našeho daňového práva na Slovensku, totiž v oboru zárobkové daně 3. třídy, která odpovídá naší všeobecné výdělkové dani. Pro tuto výrobkovou daň 3. třídy platila podle uherského zákona na Slovensku doposud sazba 10 %, kdežto naše všeobecná výdělková daň po různých změnách, které pro dělala, má dnes sazbu od 1 % do 4 % skutečného výnosu. Je známo, jak k zavedení této sazby došlo. Tato daň byla kontingentována původně pevným obnosem, jenž z roku na rok se mírně zvyšoval, repartován byl na poplatníky. V tam byla ochrana proti přetížení. Když po převratu kontingentování bylo uvolněno, zavládla velká libovůle ve vyměřování a dodatečně poskytnuta byla poplatníkům ochrana, ovšem nedokonalá zavedením percentuelní sazby a přimknutím výměry daně k výnosu živností v předchozím roce.
Všeobecná zárobková daň 3. třídy bude nyní míti tutéž sazbu. Ovšem skutečného přetížení u jejich poplatníků na Slovensku, mimo ojedinělé případy, pravděpodobně nebylo, poněvadž berní správy již sjednávaly vyjednávání liberální praxí. Musily sice předpisovati daň 10 %, ale braly ochotně za základ nižší výnos než skutečný, obyčejně 1/3. Když nyní na Slovensku zavedena bude naše percentuelní sazba nižší, bude ovšem úkolem berních správ, aby upustily od dřívější liberální prakse a trvaly na správném přiznávání výnosu. Jistě, že v přechodné době bude to působiti veliké obtíže a snad i ztráty pro státní pokladnu, ale přece jen musíme si říci, že konečný stav, který bude provedením zákona zjednán, bude uspokojivější, nežli stav nynější. Bude to stav zákonný, prakse bude konformní se zákonem, kdežto dnes se musila krutost zákona vyrovnávati nesprávnou praksí.
To jsou jediné dvě změny, které se v dosavadním stavu zavádějí. Jinak se vládním návrhem prodlužuje posavadní provisorní úprava, která byla namnoze terminována pro rok 1923. Prodlužuje se jen na jeden rok, poněvadž se počítá, že po uplynutí tohoto roku bude moci vejíti v účinnost nová všeobecná reforma přímých daní. Pro prodloužení na l rok mluví také zkušenosti, která učiněna se všeobecnou daní výdělkovou. Ta byla vyměřována podle starého způsobu vždy na 2 léta, ukázalo se však, že poměry a výnosy živností tak rychle se mění, že vždy z toho vyplynuly nespravedlnosti, které musily býti korigovány dodatečně zákonem. Tak po dvakráte bylo připuštěno zvláštním zákonem, aby se poplatník domáhal snížení vyměřené daně na 2 léta v tom případě, když v druhém roce poměry jeho živností se změnily, takže ta daň byla na něho přílišná.
Rozpočtový výbor schválil vládní návrh beze změny kromě malé změny v §u 6, čl. 3 - jest to jen oprava tiskové chyby - a připojil v témže článku nový § 8 po přání finanční správy. Tímto ustanovením nově pojatým má býti finanční správě na Slovensku umožněno, aby podle účelnosti měnila obvody ukládajících okresů, aby je buď spojovala nebo rozdělovala a aby měnila sídla komisí odhadních.
Konečně dlužno se také zmíniti o finančním efektu této předlohy. Ono částečné snížení válečné přirážky k pozemkové dani bude činiti podle vládního výpočtu asi 14 milionů korun, tedy celkový výnos pozemkové daně a přirážky, 151 milionů korun, jak je rozpočten, o 14 milionů korun se zmenší. Důsledek je, že o tento obnos zvětšuje se také schodek rozpočtu, o němž jsme se ještě neusnesli, ale obnos není tak veliký, aby padal na váhu.
Navrhuji jménem rozpočtového výboru, aby vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení o přímých daních a stanoví válečné přirážky k přímým daním na rok 1924 byl slavným senátem schválen. (Souhlas.)
Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování.
O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisu jednotlivých článků a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitek nebylo.) Námitek není.
Kdo souhlasí ve čtení prvém s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých článků a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých článků a úvodní formule přijímají se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznáme pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Fáček: Nemám.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých článků a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých článků a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Bodem dalším je:
3. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla zpráva výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o zákazu prémiových obchodů předměty denní potřeby.
Jedná se o osnova, kterou má býti co nejdříve zabráněno nekalé soutěži a jež tedy již svojí povahou vyhledává co nejrychlejšího vyřízení parlamentárního.
Kdo souhlasí s mým návrhem, aby projednání této věci přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat. Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je:
4. Zpráva výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1725) o vládním návrhu zákona o zákazu prémiových obchodů předměty denní potřeby. Tisk 1752.
Zpravodajem je pan sen. Dědic. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Dědic: Vážený senáte! Podávám zprávu k tisku 1752 z výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny, tisk 1752, o vládním návrhu zákona o zákazu prémiových obchodů předměty denní potřeby. Nekalá soutěž, která v poslední době ve větších rozměrech se vyskytuje, vyvolala okamžitou potřebu tohoto zákona, aby se zamezilo podvodné spekulaci s předměty denní potřeby. Všemi prémiovými obchody trpí nejvíce obyvatelstvo, které podléhá rafinovaným svodům některých trhovců. Tato nekalá soutěž podrývá dobrou pověst domácích výrobků a podkopává i důvěru k ostatním obchodníkům předměty denní potřeby, čímž nejvíce trpí legální obchod, který jest založen na reálních základech. Jelikož ve výboru zúčastnění páni zastanci vlády prohlásili, že vyjde co nejdříve zákon o nekalé soutěži, který bude řešiti tuto otázku důkladně, že také bude vydán a bude o onam ustanovení zahájeno jednání. Proto výbor živnostensko-obchodní pojednal ve své schůzi dne 4. prosince 1923 o usnesení poslanecké sněmovny a navrhuje, aby slavný senát schválil tuto osnovu zákona beze změny tak, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou a jak je otištěna v senátním tisku čís. 1725.
Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou (má pouze 5 §ů).
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly). Námitek není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v usnesení poslanecké sněmovny vyznačeném v tašku 1725 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formuli přijímají se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Dědic: Nemám.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Dále na denním pořadu je:
5. Druhé čtení zprávy ústavno-právneho výboru o usnesení poslanecké] sněmovny (tlačivo 1726) ku vládnemu návrhu zákona, ktorým predlžuje sa účinnosť zákona zo dňa 8. února 1922, č. 50 Sb. z. a n., o obmedzení posobnosti porot na Podkarpatskej Rusi. Tisk 1740.
Zpravodajem je pan sen. dr. Daxner. Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Daxner: Nemám.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Dalším bodem je:
6. Druhé čtení zprávy výboru ústavno-právneho o vládnom návrhu zákona (tlač. č. 1734), ktorým sa mení § 113, odst. 3. uh. zák. čl. zo dňa 9. prosinca 1894, čís. XXXI, o manželskom právě a §§51 a 59, odst. 2. uh. zák. čl. zo dňa 9. prosinca 1894, čís, XXXIII. o statných matrikách, potom § 30 zákona zo dňa 22. kvetňa 1919, čís. 320 Sb. z. a n., o obradnostiach smluvy manželskéj, o rozluke a o prekážkách manželstva. Tisk 1741.
Zpravodajem je pan sen. dr Daxner.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Daxner: Nemám.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve ctění prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní fomulí přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Na denním pořadu dále je:
7. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1715), jímž se povoluje užíti komunálních dluhopisů, vydaných akciovou společností >Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik< k ukládaní nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. Tisk 1743.
Zpravodajem je pan sen. Lukeš.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Lukeš: Ne, prosím.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Přikročíme k projednávání bodu následujícího, jímž je:
8. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1730) o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č. 471 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení trestního práva a doplňují některá jeho ustanovení. Tisk 1742.
Zpravodajem je sen. dr Witt.
Táží se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Witt: Nemám.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se v naznačeném! znění také ve čtení druhém.
Hlasování o resoluci výboru ústavně-právního otištěné v tisku 1742.
Kdo souhlasí s touto tištěnou resolucí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímá.
Jako další bod denního pořadu je:
9. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1745) o vládním návrhu státního rozpočtu republiky československé a finančního zákona pro rok 1924. Tisk 1753.
Zpravodajem je pan sen. dr Horáček. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! Zahajuje letošní jednání o rozpočtu na r. 1924 nemohu nevzpomenouti muže, který ještě pří loňském projednávání rozpočtu byl mezí námi, muže, který položil základy k finančnímu hospodářství našeho státu, a jehož železná energie zachránila naši měnu před tím hlubokým rozvratem, který vidíme ve všech sousedních zemích. Byl to dr Alois Rašín, který nám byl vyrván rukou zákeřnou. Jedinou naší útěchou je, že nynější pan ministr financí slíbil, že na dráze, kterou nastoupil dr Rašín, bude pokračovati v jeho duchu, v jeho šlépějích a v jeho intencích.
Slavný senáte! Měl bych začíti zase s obvyklými jíž stesky, které zde každoročně pronášíme při projednávání rozpočtu. Je to, jak známo, stesk, že rozpočet se nám předkládá časově příliš pozdě, že nemáme možností důkladně se jím obírati, ještě povážlivější stesk, že nemáme fakticky možnost něčeho na něm měniti, a konečně i ten stesk, že některé resoluce senátu zůstaly nepovšimnuty. Ale já ty stesky nebudu zde opakovati. Já se obávám, že by již příliš sevšedněly. Myslím podle svého skromného názoru, že nějaká odpomoc v tom směru nebude možná, dokud složení senátu zůstane takové, jako je nyní. (Sen. Thoř: Zcela správně!)
Přicházím k vlastnímu rozpočtu. Nebudu váš unavovati předčítáním číslic; ty se nalézají v mé zprávě a v rozpočtu samém. Chci jen podotknouti, že, jak vidno, letos náš rozpočet je nižší. To je jeho dobrá stránka. Jsou to skoro 3 miliardy, o které jsou menší výdaje a příjmy. Byl skutečně jíž nejvyšší čas, že z bývalých vysokých číslic konečně přicházíme k číslicím menším. Ovšem nejsou ani tyto číslice ještě normální. Ve své zprávě jsem poukázal k tomu, že ještě v měřítku k dobám předválečným proti bývalému rakouskému rozpočtu je i tento náš rozpočet ještě příliš vysoký, i když bereme zřetel k znehodnocení měny a ke koeficientu, ve kterém se projevuje drahota i v zemích, ve kterých měna znehodnocena nebyla. Ale je to přece jen jistý krok k lepšímu.
Jest vidno z rozpočtu, že jsme také letos ještě rovnováhy v oboru příjmů řádných a mimořádných a výdajů řádných a mimořádných nedosáhli. Ano, zdánlivě je číslice schodku ještě o něco větší, než roku loňského. Já pravím zdánlivě, poněvadž musíme vzíti v úvahu, že v letošním rozpočtu obsaženy jsou jíž nouzové výpomoci státních zaměstnanců. Tyto nouzové výpomoci činí okrouhle l a půl miliardy. V loňském rozpočtu nebyly tyto nouzové výpomocí zahrnuty, což bylo také vytčeno. S tohoto hlediska je tedy rozpočet letošní příznivější než rozpočet loňský. Ale nutno připomenouti, že snížení čísel rozpočtu je přece jenom více povahy řekl bych nominelní než skutečné; a to proto, že se snížily sice výdaje, ale nikoliv následkem nějakých podstatných úspor v našem hospodářství finančním, nýbrž prostě následkem poklesu cen. A na druhé straně snížily se příjmy ale ne zase snad následkem snížení daní, nýbrž následkem menšího jich výnosu, jaký v příštím roce se dá očekávati. Tedy v tom záleží nominelní povaha sníženého našeho rozpočtu. Skutečné snížení rozpočtu však nastane teprve tenkráte, až opravdu také co do výdajů nastanou faktické úspory, t. j. až budeme mocí skutečně méně vydávali nejen číselně, nýbrž i věcně, a v oboru příjmů až budeme moci také nynější sazby daňové skutečně snížiti a tím také skutečně snížiti břemeno daňové. (Sen. Matuščák: Malým lidem!) Snížiti vůbec, poněvadž neznám zde dvojí spravedlností, vůči malým lidem a velkým. (Sen. Matuščák: Vždyť to vidíme ve skutečnosti, jak to jde! - Hlas: Eljen Magyar!)
A skutečně není pochybností, že pro budoucí léta musíme si vytknouti za úkol takové snížení břemene daňového všem, nejenom jednotlivým vrstvám. Naše linie daňová až do loňského roku stále se pohybovala vzestupně. My jsme pořád jen daně zvyšovali. A musíme konečně dospěti k tomu přesvědčení, že jsme již dosáhli v tom směru vrchole, a tedy že musíme zase sestupovati, že musíme to břímě daňové, které tak těžce vázne na celém našem hospodářství a na všech vrstvách obyvatelstva, zase postupně snižovati. (Sen. Matuščák: Ale kedy?)
My víme, že jakýsi krok k tomu se již stal. Jest známo, že právě jedna z nejtíživějších dávek, dávka uhelná byla opravdu jíž snížena. Víme, že vláda chystá nyní také snížení dávky dopravní. To dojista musíme nazvati pokrokem. Ovšem na druhé stráně, co se týká ostatních daní, je vidno, že zde ještě není té všeobecné tendence snižovací. Právě před tímto předmětem byla na denním pořadu osnova o prodloužení válečných přirážek k přímým daním, liteře mají v podstatě zůstati skoro tak, jak byly až dosud. A víme, že byly jisté pokusy, aby také jiné daně byly zvýšeny, na příklad daň obratová, kde mělo nastati zvýšení sazby dosud platné z 1 % na 2 % a kde měl býti rozšířen také seznam předmětů přepychových.
Aby mně bylo dobře rozuměno: Já tím nemíním činiti nějaké výtky naší správě finanční. Naopak, každý ministr financí musí se starati o úhradu. A jestliže jsou tedy zde větší potřeby, jest jeho povinností, aby se staral o to, aby tyto potřeby byly nějak kryty. Ale to jest úkolem všech ostatních resortů, celé ostatní správy, aby v té věci byly ministru financí nápomocny, zejména aby při sestavování rozpočtu vedly si tím způsobem. Jest známo, že vláda letos již po této cestě se brala. A bylo by si jen přáti, aby tím směrem dále pokračovala. Mluvíme-li o reformě daňové, jest jisto, že tato reforma daňová nesmí spočívati jedině v jistých technických opatřeních, snad v pouhém zjednodušení systému daňového, kterého zajisté je také potřebí, nýbrž i v tom, aby celý její duch se nesl k tomu, aby břímě daňové, dnes tak vypjaté, bylo postupně, pokud to hospodářství státní snese, snižováno.
Pří této příležitosti musím se zase zmíniti o tom, že tíha daňová není působena jen daněmi státními, nýbrž že to jsou a mnohdy že ještě mnohem tíživěji tu působí různé dávky, které vybírají naše svazky samosprávné.
Slavný senáte! My zajisté všichni jsme přáteli naší samosprávy, my jsme vděčni naší samosprávě za její blahodárnou působnost, za to, co vykonala zejména za starého Rakouska. My zajisté také nesdílíme mínění sem tam pronášené, že dnes byla by samospráva zbytečná, že je to jenom jakási vedlejší kolej, a při tom značně drahá. Uznáváme i na dále nutnost samosprávy, zejména samosprávy obecní. Ale na druhé straně musíme si býti vždy vědomi toho, že samospráva není samovůlí, a že samospráva také žádá jistou odpovědnost těch, kdo jsou v čelo její postaveni. (Tak jest!) Zejména tu jest odpovědnost po stránce hospodářské a finanční.
Na tom musíme trvati, na tom musí trvati parlament, na tom musí trvati také vláda! (Tak jest!) Já nechci generalisovati, a bylo by jistě nespravedlivé, kdyby se řeklo, že naše samospráva špatně hospodaří. Nikoliv. Jsem také přesvědčen, že jistě zase někdo vyvstane a bude velmi důtklivě hájiti samosprávu, že hospodaří dobře, atd. Ale jsou přece jisté případy a jisté zjevy, které tomu nenasvědčují. Slavný senáte! Když na příklad veřejnost slyší, že za účelem různých divadelních stavebních experimentů věnují se miliony, že se provádí různé novoty, které vidí nikoliv v kráse toho dramatického díla, nýbrž v nějakém zevním mechanismu umělecký pokrok, tedy se nedivím, že i veřejnost právem nad tím vrtí hlavou.
Vážení pánové! My jsme volali dlouho po velké Praze. Ale když dnes vidíme, že život ve Velké Praze jest snad nejdražším v celé republice a že tato drahota jest způsobena celou soustavou velmi uměle vymyšlených dávek komunálních, vypjatých až do nesnesitelné výše, tu musíme si říci, že v té věci jest potřebí zakročení, účinného dozoru se strany vlády a se strany parlamentu na hospodářství našich svazků samosprávných. Tím nemluvím proti samosprávě. Naopak postavíme-li samosprávu na zdravý základ hospodářský a finanční, získáme si jen zásluhu o její další rozvoj. Slavný senáte! Co platí o výši daní a dávek, ovšem také platí jistě o výši jiných břemen, zejména o výši sazeb železničních, poštovních atd., neboť musíme říci, že v tom směru má náš stát prioritu, které mu žádný jiný stát v Evropě nezávidí. A jestliže se tvrdí, že není možno tyto sazby snížiti, nemá-li dojíti k schodkům v těchto odvětvích státní správy, pak na druhé straně nutno žádati, aby nalezena byla konečně cesta k snížení těch nákladů. Jinak bychom musili vážně uvažovati o tom, zdali v dnešních politických poměrech stát má způsobilost tyto obory provozovati, či nemá-li této způsobilosti. (Tak jest!)
Pokud se týká úspor v rozpočtu, jak jsem jíž pravil, byly hlavně způsobeny poklesem výdajů věcných, a je to zcela vysvětlitelné, neboť, pokud se týká výdajů osobních, pohříchu nemohlo nějakých úspor býti docíleno. Jest známo, že předpoklady loňského roku se ve valné míře nedostavily, že pokles cen, třeba bychom ho nemohli popírati, nebyl takový, aby na cestě úspor výdajů osobních mohlo býti pokračováno. Při té příležitosti jen jaksi mimochodem chci se zmíniti o tom, že velmi vítám rozhodnutí pana ministra financí, že konečně chce zlepšiti osud těch t. zv. staropensistů, jelikož pokládám skutečně za povinnost našeho státu, aby křivda, která až doposud se jím děla, byla napravena.
Slavný senáte! Pohlížíme-li na rozpočet jako na celek jako na něco, co nám má dávati ucelený obraz našeho hospodářství finančního a státního vůbec, tedy dnes ke konci pátého roku naší státní samostatnosti můžeme snad říci, že leccos by mohlo býti snad lepší, než je a než jsme si to představovali, ale bylo by jistě křivdou zapírati pokroky a úspěchy, kterých jsme dosáhlí. Já jistě stojím vždy na stanovisku kritickém, ale kritika musí býti spravedlivá a spravedlivá kritika musí uznati, že náš hospodářský i finanční stav není tak nepříznivý, jak se zejména se strany oposice tvrdí. Učiňme malou přehlídku našeho celého státního hospodářství.
Především vidíme, že schodky bývalých let podivuhodně se snížily na základě účetních závěrek, které nám předložil nejvyšší kontrolní účetní úřad. Tak na příklad schodek roku 1919, který činil podle rozpočtu skoro 5 miliard, skutečně se snížil o 2 miliardy. Schodek na rok 1920, který činil podle rozpočtu 4.800 milionů korun snížil se o 4.300 milionů korun. (Sen. Thoř: Vyšším příjmem dani, než jsou v rozpočtu!)
Ano, třeba vyšším příjmem daní, ale to znamená tedy přece jenom, že naše situace finanční byla daleko příznivější, než jsme předpokládali.