Schůze zahájena v 17 hodin 15 minut.
Přítomni :
Místopředsedové: Niessner, dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.
125 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády; ministři: dr Franke, Udržal.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Dovoluji si zahájiti schůzi senátu.
Vážený senáte! (Všichni senátoři povstávají.) V diplomatické službě našeho státu zaznamenáváme v posledních dobách mimořádně těžké a bolestné ztráty. Po neohroženém, neúmorném a nade všechno pomyšlení obětavém průkopníku československé státní samostatnosti, bývalém členu Národního shromáždění a československém vyslanci v Bělehradě Antonínu Kalinovi po vzácném, hrdinském a tolik ušlechtilém pracovníkovi pro československou republiku; rovněž bývalém členu Národního shromáždění a vyslanci v Kahýře dru Cyrilu Daškovi - zemřel dne 22. března Vlastimil Tusar, československý vyslanec v Berlíně, Vlastimil Tusar byl jedním z nejplatnějších činitelů v době převratové ti nás, skvělým způsobem splnil svůj úkol v nejtěžší době ve Vídni jako prvý diplomatický zmocněnec našeho státu v republice rakouské, byl členem Národního shromáždění a od 8. července 1919 do 15. září 1920 stál jako ministerský předseda v čele dvou vlád republiky Československé. Po prvých všeobecných volbách do Národního shromáždění konal senát dne 26. května 1920 svou prvou ustavující schůzi. Ministerský předseda Tusar vzal nás, prvé senátory republiky, do slibu, zařídil volbu předsedy senátu a po jejím provedení vzal do slibu také našeho prvého předsedu p. prof. dr Cyrila Horáčka.
Všichni jsme poznali Vlastimila Tusara jako muže mimořádné pracovitosti, jemného taktu ve společenském styku, ostražitého ochránce zájmů státních, ušlechtilého průkopníka sociální spravedlnosti a příkladného vykonavatele svěřených mu funkcí, jímž věnoval všechny své schopnosti všechen svůj čas, a na konec i všechno své podlomené zdraví.
My všichni, kteří jsme měli možnost znáti Vlastimila Tusara osobně, naučili jsme se hluboce si vážiti této vzácné individuality, jež svou vlastní silou za poměrů nejsvízelnějších z kruhů dělnických dostoupila takové výše vzdělání a charakterové kázně, že národ mohl mu svěřiti spolusprávu svých osudů. Proto tím více želíme, že vzácný tento život zanikl ve věku poměrně ještě tak mladistvém 43 let, kdy ještě tolik nadějí mohl splniti. Mám za to, že mohu říci, že za to vše, co zesnulý vykonal pro osvobození národa, pro vybudování samostatného republikánského státu československého, za to, jak spolupůsobil při vybudování naší demokratické ústavy, při prvých zákonech o pozemkové reformě, při zpracování prvých zákonů sociálně-politických, při upevnění a zmodernisování naší státní administrativy a v míře neposlední za vše to, co v Berlíně jako vyslanec vykonal pro navázání korektních styků mezi republikou naší a říší německou a čím se nad to ještě zasloužil o upevnění míru nejenom v Evropě střední, nýbrž v Evropě celé, že mu za vše to vyslovujeme dnes v senátě své upřímné nelíčené díky.
Památka Vlastimila Tusara zůstane trvale a nesmazatelně čestným písmem vyryta v dějinách našeho národa a celého státu.
Vážený senát svým povstáním zajisté uděluje svolení k tomu, aby tento projev byl zanesen do zápisu o dnešní naší schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou na dobu jednoho týdne panu sen. dr Hilgenreinerovi, pro dnešní schůzi panu sen. Kadlčákovi a sen. Janu Procházkovi.
Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená a to na dobu tří měsíců panu sen. dr Naeglemu, na dobu 4 neděl panu sen. Po1achovi, na dobu 4 neděl panu sen. Donátovi, na dobu 4 neděl panu sen. dr Němcovi, na dobu 6 neděl panu sen. dr Schmidtovi, na dobu 3 neděl panu sen. dr Stránskému, na dobu 14 dnů panu sen. Švecovi.
Kdo s tím souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Žádané zdravotní dovolené byly tím uděleny.
Tiskem rozdáno:
Senátní tajemník dr Šafařavič (čte): Tisk 1827 poštou. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví hranice příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920; čís. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1932, čís. 39 Sb. z. a n., (tisk 1800).
Tisk 1826. Návrh sen. Thoře a druhů na změnu, resp. plnění zákona z 5. února 1907, říšského zákoníku čís. 26, jenž týče se změn doplňků řádu živnostenského.
Tisk 1828. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4286), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem podepsaná v Praze dne 2. října 1923 (tisk 4345.)
Tisk 1829. Zpráva ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona o osvojení (tisk 1494).
Tisk 1830. Návrh sen. dr Herzigové a soudr. na zřízení německé školy pro porodní asistentky v Liberci.
Tisk 1831. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4215), jímž se vydávají předpisy k ochraně života a zdraví osob zaměstnaných v živnostech lakýrnických, natěračských a malířských (tisk 4367).
Tisk 1832-1832/5. Interpelace sen.dr Herzigové a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran nároku, který má ve svém oboru účelně organisovaná péče o mládež na zastoupení v místních a okresních osvětových sborech.
Tisk 1832/1. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na veškerou vládu o tom, jak se zachází s pensisty.
Tisk 1832/2. Interpelace sen. dr Hilgenreinera, Zulegera. a soudr. na vládu o událostech v Kadani dne 4. března 1924.
Tisk 1832/3. Interpelace sen. dr Spiegela, Jelinka a soudr. na vládu stran zabavení německého časopisu >Bohemia< ze dne 24. února 1924.
Tisk 1832/4. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr, na pana ministra. národní obrany stran nezákonného překládání názvu ulic v Chebu.
Tisk 1832/5. Interpelace sen. Bartha, dr Hellera a soudr. na pana ministra vnitra stran událostí při volbách do obecního zastupitelstva v Žatci.
Tisk 1833. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4309), kterým se mění některá zákonná ustanovení o trestání válečné lichvy (tisk 4433).
Tisk 1834. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění dne 1. března 1924 v Římě podepsaná Dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a Královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921.
Tisk 1835. Vládní návrh zákona o zrušení odměn uchopitelů případně udavačů daňových přestupků a o použití přebytků důchodkových pokut.
Tisk 1836. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4397) o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské (tisk 4471).
Tisk 1837. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4427) a labských plavebních soudech (tisk 4494).
Tisk 1838. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tlač. 4409), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu republiky Československej úmluva, sjednaná v Paríži dňa 27. kvetna 1923, ktorou sa schvaluje Rád, jako i pripojený Záverečný protokol o právomoci a pôsobnosti Stálej technickej komísie, pre vodní režim dunajský (tisk 4484).
Tisk 1839. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4416), kterým se předkládají Národnímu shromáždění republiky. Československé >1. Úmluva o poštovní spořitelně uherské s přílohami.A., B., C.; 2. Závěrečný protokol k této úmluvě. 3. Dohoda o rozdělení úhrady dané Maďarskem podle čl. 10. a 11. úmluvy uvedené sub 1.; 4. Závěrečný protokol k této dohodě<, sjednané v Budapešti 7. listopadu 1922 (tisk 4478).
Tisk 1840. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4415), kterým se provádějí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922 (tisk 4479).
Tisk 1841. Usnesení poslanecké sněmovny k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk posl. sněm, 4419) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1723 a 1746) o ukládání soudních deposit a deposit poručenských (sirotčích) úřadů u poštovního úřadu šekového v Praze (tisk posl. sněm. 4481).
Zápisy o 193. a 194. schůzí senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 6. a 7. března 1924.
Těsnopisecké zprávy o 193. až 196. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 6., 7., 18. a 19. března 1924.
Jednací zápisy o 195. a 196. schůzí senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož žádným pp. senátorem nebyly písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 1826. Návrh sen. Thoře a druhů na změna, resp. doplnění zákona z 5. února 1907, říšského zákoníku č. 26, jenž týče se změn doplňků řádu živnostenského.
Tisk 1830. Návrh sen. dr Herzigové a soudr. na zřízení německé školy pro po radní asistentky v Liberci.
Výboru imunitnímu:
Žádost hlavního státního zastupitelství v Bratislavě ze dne 29. března 1924, čís. 4179/24, se žádostí sedrie v Komárně ze dne 23. března 1924. B 133/924/2, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Svraky pro přečin rušení obecního míru .podle §u 14 č. 1. a 5. zákona na ochranu republiky.
Předsednictvu senátu došel přípis ministerstva vnitra ze dne 29. března 1924, čís. 23441/1924,ohledně volby do Národního shromáždění v Podkarpatské Rusi.
Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného, aby tento přípis přečetl.
Zapisovatel sen. Svěcený (čte):>Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze.
Přihlížejíc k výsledku skrutinia provedeného krajskou volební komisí v Užhorodě při volbách do senátu Národního shromáždění v Podkarpatské Rusi dne 16. března 1924 konaných, ministerstvo vnitra na základě ustanovení §u 11, zákona o složení a pravomoci senátu vydává níže uvedeným zvoleným senátorům osvědčení, která je opravňují ke vstupu do senátu Národního shromáždění:
1. Ivanu Bodnarovi, zemědělci, Hrušovo.
2. Endre Csehymu, zemědělci, Berehy, zvoleným za komunistickou stranu v Československu (sekce III. moskevské internacionály).
3. Ferenci Egrymu, zvonolijci, Kisgejöcz, zvolenému za autonomní stranu autochtonů na Podkarpatské Rusi.
4. Bélovi Rískó, malozemědělci, Drahovo, zvolenému za autonomní zemědělský sojuz.
Ministr: J. Malypetr v. r.<
Místopředseda dr Soukup: Vážený senáte! Nově zvolení členové za Podkarpatskou Rus vstoupili poprvé na půdu našeho zákonodárného sboru. Já pozdravuji tento fakt, vítám nově zvolené kolegy z Podkarpatské Rusi a jsem plně přesvědčen, že učiní co bude v jejich silách, aby naši práci v senátě solidárně a loyálně podporovali.
Nově zvolení členové senátu Ivan Bodnar, Endre Csehy, Ferenc Egry, Béla Rískó dostavili se do dnešní schůze a vykonají ústavní listinou předepsaný slib.
Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného, aby jim přečetl formuli slibu a pp. senátory, aby vykonali slib podáním ruky a slovem >slibuji<.
Zapisovatel sen. Svěcený (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Tlumočník Wolf (čte):
Tumočník Pecháček (čte):
Fogadom, hogy hü leszek a Csehszlovák köztársasághoz és hogya törvényeket megtartari és mandátumomat legjobb tudomásom és lelkiismeretem szerint gyakorolni fogom.
Místopředseda dr Soukup: Pan sen. Ivan Bodnar.
Sen. Ivan Bodnar (podávaje ruku): Slibuji!
Místopředseda dr Soukup: Pan sen. Béla Rískó.
Sen. Béla Rískó (podávaje ruku): Slibuji!
Místopředseda dr Soukup: Pan sen. Cséhy Endre.
Sen.Csehy Endre (podávaje ruku): Slibuji!
Místopředseda dr Soukup: Pan sen. Egry Ferenc.
Sen. Egry Ferenc (podávaje ruku): Slibuji!
Místopředseda dr Soukup: Přikročuji k projednávání denního pořadu, na jehož prvém místě je:
1. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 1787) na dodatečné schválení, obchodní smlouvy mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska. Tisk 1816.
Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. dr Witt, za výbor národohospodářský pan sen. Sáblík.
Táži se pánů zpravodajů, nenavrhují-li některých textových změn.
Zpravodaj sen. dr Witt: Nikoliv!
Zpravodaj sen. Sáblík: Nemám.
Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím se schvalovací usnesení přijímá také ve čtení druhém.
Dále je:
2. Návrh senátu na prodloužení lhůty ku projednání usnesení poslanecké sněmovny (č. t. 1796) k usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe, a to o 2 měsíce.
Jelikož nebylo možno senátu, aby v této věci učinil ve stanovené lhůtě svoje usnesení, jest třeba, aby byla tato ve smyslu §u 77 jedn. řádu o 2 měsíce prodloužena.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Přikročíme dále k projednávání bodu dalšího, jímž je:
3. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1800) o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví hranice příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., ve zně ní zákona ze dne 25. ledna 1922, čís. 39 Sb. z. a n. Tisk 1827.
Zpravodajem za výbor sociálně-politický je pan sen. Slavík, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj sen. Slavík: Slavný senáte! Zákonem ze dne 20. února 1920 byly upraveny požitky válečných poškozenců. V tomto zákoně pojednává § 2 o tak zvané hranici příjmové. V tomto paragrafu a v tomto zákoně z r. 1920 byla stanovena hranice příjmová na obnos 4.000 Kč pro osobu samostatně činnou a pro osobu nesamostatně činnou obnosem 8.000 Kč. Tato hranice příjmová zůstala až do roku 1922, kdy životní poměry stouply takovou měrou, že musila býti dotyčná hranice zvýšena, a proto zákonem z r. 1922 z 25. ledna byla tato hranice příjmová zvýšena pro nesamostatně činné na 10.000 Kč, pro samostatně činné na 5.000 Kč.
Tento zákon z roku 1922 měl však platnost pouze do 31. prosince roku loňského, takže tím dnem platnost tohoto zákona pominula. V důsledku toho nyní by asi nastala ta okolnost,že by se musil ústav pro válečné poškozence vrátiti k tomu původnímu znění zákona z roku 1920, a proto vláda podala nový návrh, jímž hranice příjmová stanoví se zase, nadále však obnosem 5.000, resp. 10.000 Kč. Nejedná se tedy o nějakou novelisaci celého zákona, nýbrž prostě o novelisací tohoto paragrafu 2 o této hranici příjmu. Poněvadž ve veřejnosti mylně vykládá se tato hranice příjmová tak, že válečný poškozenec, který má tuto hranici příjmu, který má tedy svého vlastního samostatného příjmu, tedy u osob nesamostatně činných 10.000 Kč, že nemá snad již nároku na invalidní rentu. To jest omyl. Tato hranice příjmu nijak neohraničuje další jeho příjem z invalidní renty. Má tudíž ještě po této hranici každý válečný poškozenec nárok na plnou rentu, i má-li 10.000 Kč onoho svého vlastního příjmu. Ale tato hranice příjmová 10. 000 Kč platí pouze pro válečného poškozence svobodného. Tato hranice příjmová se dále ještě rozmnožuje a to o 10 % za každého člena rodiny, tedy je-1i ženat, rozmnožuje se o dalších 1.000 Kč, tedy na 11.000 Kč a za každé dítě zase o 1.000 Kč. Tedy když na př. jest válečný poškozenec ženat a má tři děti, má hranici 14.000 Kč. K jeho vlastnímu příjmu nyní přichází teprve invalidní renta, která se ovšem vyměřuje podle toho, v jakém pro centu dotyčný invalida je. Dovolím si jen stručně oznámiti, jak ten poměr vypadá. Válečný poškozenec invalidní 65 %, kdyby byl ženat se třemi dětmi a kdyby měl svého vlastního příjmu 14.000 Kč, dostane ještě celou rentu a to 1.680 Kč důchod; 50 % drahotní přídavek 840 Kč, 10%ní příplatek na každé dítě, což dělá 168 Kč, takže má takový válečný poškozenec plus ještě 3.192 Kč. Invalida 75 % má důchod 1.920 Kč, 50%ní příplatek 960 Kč a nyní na každé dítě 192 Kč a na ženu rovněž 192 Kč, tedy má důchod ročně 3.678 Kč. (Sen. Matuščák: Na papíře, ale fakticky to nedostává!) Pane kolego; tak se běžte podívati do státního úřadu pro válečné poškozence a tam Vám ukáží všechna ta data a ukáží Vám tam výměry těch rent. (Sen. Matuščák: To známe!) Jak vidím, neznáte to pane kolego. (Výkřiky sen. Matuščáka). Já ještě o tom budu mluviti, není třeba, abyste se rozčiloval. Válečný poškozenec 85 % má rentu 2.400 Kč, 50 %ní příplatek 1.200 Kč a na každé dítě a ženu 240 Kč, takže jeho invalidní renta činí 4.560 Kč. Vezmu-li tedy toto konečné číslo 14.000 Kč a 4.560 Kč, může mít příjem 18.560 Kč a teprve kdyby dotyčný válečný poškozenec měl větší příjem, než 14.000 Kč svého vlastního, dostává potom až 16.560 Kč, dostává se mu toho rozdílu, aby ta konečná číslice 16.560 Kč zůstala nezměněna. Tak asi vykládá zákon o válečných poškozencích. Jestliže pan kolega Matuščák řekl, že jest to na papíře, musím mu říci, že má pravdu jen potud, že celá řada žádostí, kterých jest velice mnoho, není vyřízena. I o tom pojednal sociálně-politický výbor a proto také, když sociálně-politický výbor záležitost tu projednával, usnesl se na zvláštní resoluci, aby dosavadní ještě nevyřízené žádosti s největším urychlením byly vyřízeny. (Sen. Matuščák: Do té doby zemře, když bude čekat na to vyřízení!) To vy ještě neumřete, vy máte dobrý kořínek! (Sen. Matuščák: Já ne, ale oni!) Podle informací, které jsem si zjednal v Státním úřadě a v ministerstvu sociální péče, budou žádosti tyto, které tam ještě jsou, letošního roku plně vyřízeny. To můžeme vzít s uspokojením na vědomí, ale přes to resoluci, kterou sociálně-politický výbor přijal, doporučuji, až bude ve druhém čtení o ní hlasováno, aby byla rovněž přijata.
Sociálně-politický výbor uvažovalo celé osnově zákona, o celém tom druhém paragrafu, a ačkoliv bylo konstatována, že dotýká se to jen nepatrného počtu invalidů a to asi 5 % a dokonce snad ani této výše nebude, souhlasil s tím, aby návrh vládní, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou, také byl doporučen slavnému plenu ke schválení. Při druhém čtení budu prositi, aby také příslušná resoluce ve znění námi v sociálně-politickém výboru usneseném byla rovněž schválena. Doporučuji tudíž, aby předloha byla schválena tak, jak vyšla z plena poslanecké sněmovny.
Místopředseda dr Soukup: Zpravodajem za výbor rozpočtový jest pan sen. dr Karas. Uděluji mu slovo.