Úterý 13. května 1924

Osnova zákona, o níž jde, odpomáhá tomuto nedostatku a zaručuje v případě potřeby klidný a bezpečný průběh jak při požadování motorových vozidel, tak i letadel, tohoto nezbytného novodobého bojovného prostředku.

Z těchto pro obranu státu nutných důvodů doporučuje branný výbor, aby slavný senát přijal osnovu zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou a otištěném v senátním tisku č. 1836 beze změny.

Končím přáním, aby tohoto zákona nám nebylo nikdy třeba použíti v době válečné mobilisace, a prosím opětně, aby slavný senát schválil zákonnou osnovu tak, jak byla schválena poslaneckou sněmovnou. (Souhlas).

Předseda (zvoní): Referentem o druhé předloze je pan sen. Valoušek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Valoušek: Slavný senáte! Předloha, o které se právě jedná, je návrh zákona, který mění §§ 25 zákonů o ubytování vojska, a to zákon z 11. června roku 1879. Bylo nutno zákon tento upraviti k poměrům dnešním, poněvadž bytová tíseň nedoléhá jenom na občanstvo, nýbrž také velice tísnivě na vojsko. A právě gážisté vojenští jsou ještě hůře na tom nežli občané obyčejní, poněvadž musejí mnohdy častěji měniti své působiště, místo svého zaměstnání, ztrácejí byt, který těžko nalezli, a na nových místech nemohou pak najíti žádného bytu. Tím se stává, že nastávají v rodinách gážistů vojenských poměry, které musejí býti nazvány truchlivými a které zlepšiti, je právě úkolem této předlohy.

Tak podle zpráv vojenské správy v posádkách trvalých máme dnes na 1900 ženatých gážistů, kteří bydlí odloučeni a žijí odloučeně od svých rodin, 1300 ženatých gážistů, kteří bydlí mimo posádku a musejí denně do služby dojížděti a skoro 4000 ženatých gážistů, kteří bydlí velmi nedostatečně, a 2000 svobodných gážistů, kteří bydlí v kancelářích, noclehárnách nebo mimo posádku a denně musejí dojížděti do služby. Kromě toho jsou ještě jiné tísně, o kterých se nemluví. Právě tyto bytové poměry donutily vládu, že se rozhodla konečně zákon změniti a upraviti §§ 25 zákona z r. 1879, který upravuje ubytování vojenských gážistů.

Předloha tato, jak byla předložena sněmovně a jak od sněmovny byla přijata, nezavádí ničeho nového, zvláště nezavádí nijakého rekvirování nebo zabírání bytů, nýbrž jedině opravuje to, co již zákonem bylo stanoveno, co však na nynější poměry se objevilo již nedostatečným. Dále zákon tento jenom v malé míře se bude dotýkati našich poměrů u nás v Čechách a na Moravě. Hlavně je třeba upraviti poměry na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde jsou bytové poměry ještě daleko horší a smutnější, nežli u nás na Moravě a v Čechách. Z toho důvodu tento zákon neklade žádných nových břemen občanstvu a obcím, nýbrž jenom opravuje břemena, která již dříve zákonem byla stanovena, a upravuje je na poměry dnešní způsobem vhodným. Proto sněmovna zákon tento přijala beze změny. Také branný výbor projednal důkladně ve svém sezení předlohu a rozhodl se jednomyslně navrhnouti slavnému senátu, aby přijal beze změny návrh zákona tak, jak byl přijat sněmovnou.

Kromě toho branný výbor rozhodl, aby slavnému senátu navrhl přijetí resoluce, která zní: >Ministerstvo národní obrany se vyzývá, aby v dohodě s ministerstvem veřejných prací a s ministerstvem financí samo vlastními prostředky pečovalo o stavbu obytných budov pro vojenské gážisty.<

Z toho důvodu navrhuje branný výbor slavnému senátu, aby byl zákon nezměněně přijat tak, jak jej přijala poslanecká sněmovna. (Pochvala).

Předseda: Slovo dále má pan sen. Link.

Sen, Link (německy): Slavný senáte! Vojenské správě má se oběma návrhy zákonů dostati oprávnění, aby při mobilisaci a při svolávání zálohy v míru směla zabaviti všechny dopravní prostředky. Vláda má býti oprávněna nejen v případu války, nýbrž také v míru povolati a u přejímacího místa shromážditi všechny koně a jinaká tažná zvířata, všechny povozy, automobily a jinaké dopravní prostředky. Národní hospodářství československé jest beztak velmi zatíženo militarismem, stát vězí v dluzích. Mám za to, že pravá koalice, pravá vláda lidová by si měla říci: máme dosti militarismu, nebudeme militarismus ještě více pěstovati. Pohlédneme-li na mobilisaci prakticky, jakou pohromu znamená pro lidi! Nehledě k tomu, že lidé jsou hnáni do kasáren, že vlaky dovážejí lidi na bojiště, kde se navzájem mají vražditi, mají se také ještě odevzdávati všechny dopravní prostředky. I když nedojde k mobilisaci, nýbrž k pouhému povolání v míru, budou se všichni váleční zbohatlíci, kteří za poslední války, ale také při poslední mobilisaci tolik peněz vydělali, radovati, když budou moci dobře zpeněžiti svoje koně, své potahy, a zkrátka všechny dopravní prostředky. Ale malí rolníci a lidé, kteří žijí z dopravnictví, budou musit dáti i svého posledního koně, budou míti obrovské škody.

Požadování má trvati tak dlouho, pokud trvá mobilisace, požadování při mobilisaci na zkoušku tak dlouho, pokud záložní ročníky nejsou propuštěny. Nemůžeme ani změřiti, a myslím, že páni zpravodajové toho také vůbec neuvedli, mnoho-li set milionů bude státi takováto mobilizace na zkoušku. Jak chce zákon stanoviti náhradu? To jest velmi důležitá věc. Náhrady se vyměřují tak, jak rozhodne komise, a majitelé dopravních prostředků musí jednoduše vzíti to, jak se rozhodne. Koně v Československu zajisté tím utrpí, dojde-li k mobilisaci anebo ke svolání v době míru. Víme, jak se při každé mobilisaci jedná, při poslední a také při mobilisaci roku 1914. Vypukne-li válka, ztrácejí lidé hlavu. Sežene se všechno, dobytek, koně, lidi a dopravní prostředky se nashromáždí, není žádného plánu, mnoho věcí se zničí. A když mobilisace na zkoušku jest skončena, mohou si majitelé těchto povozů a dopravních prostředků přijití zase pro své věci. Trvá-li mobilisace na zkoušku přes dva měsíce, propadnou tyto dopravní prostředky státu, stát stane se jejich vlastníkem. Obdrží při mobilisaci nesmírně mnoho materiálu na koních a dopravních prostředcích, ale když mobilisace jest skončena, nebude všech těchto věcí potřebovati, bude se jich musit zbaviti. Jmění národa a státu se tedy tímto způsobem znehodnocuje. Mám za to, že Československo žije teprve několik let v době míru, že by Československo nemělo zbrojiti, nýbrž že by naopak mělo odzbrojovati, aby mohlo platiti dluhy, které má.

Podíváme-li se dobře na zákon, shledáme, že vykazuje nesmírně mnoho vad, § 13 obsahuje ustanovení o tom, které druhy koní nemají býti povolávány. To tedy jest velice zvláštní: všechny koně lze povolati, jen ne koně závodní, ti jsou ušetřeni, rovněž jsou ušetřeni koně duchovních, ale nic není řečeno o tom, že by mělo nastati osvobození, když rolník, anebo speditér má jediného koně. Navrhli jsme proto, aby § 13 v tomto smyslu byl zmírněn, i prosil bych vás, abyste tento návrh a také naše druhé návrhy přijali.

Obcím a městům ukládá se mobilisaci na zkoušku a mobilisaci v době míru veliké břemeno. Obce mají požadovati dopravní prostředky, prováděti klasifikaci koní, klasifikovati automobily a j. v. Majitelé musí koně, dopravní prostředky a materiál dopraviti až na shromaždiště a za všechny tyto výlohy není žádné náhrady. A vracejí-li se požadované věci zase, pak není za dopravu ze shromaždiště až do dvora, do domu nebo do města zase žádné náhrady.

Malé rolníky to nesmírně poškodí, dojde-li k mobilisaci na zkoušku. Podle §u 25 mají se povolávati všechny evidenční koně, i navrhujeme tudíž, aby se škrtl celý § 25, Podle §u 36 má se prováděti každého druhého roku klasifikace motorových vozidel, obrovská to práce. Podle § 40 žádá se od majitelů dokonce toto: nemá-li držitel motorového vozidla v době odevzdání potřebného množství výstroje, náhradních součástek a pohonných hmot, jest povinen si je opatřiti, aby je mohl vojenské správě na miste přejímacím odevzdati. Když tedy malý rolník má vůz, u kterého je zlámané kolo nebo voj, musí to podle těchto ustanovení teprve spraviti. Když je správka hotova, pak může celý vůz odvésti. Má-li majitel automobilu špatnou pneumatiku na svém autu, musí ji dát dříve spraviti, nežli vůz odevzdá vojenské správě.

Vidíme tedy, jak hluboce zasahuje vojenská správa tímto zákonem. Máme za to, že tento zákon jest zbytečný. Československo není tak velikým vojenským státem, aby tyto výdaje sneslo. Domníváme se, že nežli přikročíme k takovémuto zbrojení, nežli dále vybudujeme tento vyslovený militarismus ve službách francouzského imperialismu, že by se měli vůdcové tohoto státu, že by se měly koaliční strany namáhati, aby se v tomto státě vůči jiným zemím a státům pěstovala mírová politika. Když v neděli pří parlamentních volbách ve Francii také francouzský lid valnou většinou rozhodl, že již ničeho více nechce věděti o této loupežné politice, o této politice násilí, o francouzském imperialismu, když Francie se obrátila na levo, když obyvatelstvo projevilo, že chce míti dorozumění, bylo by povinností československého státu, jenž jest spojeneckým státem Francie, aby s francouzským lidem společně pracoval a působil k tomu, by vojenské zbrojení bylo zmírněno, by vojenské zbrojení ve Střední Evropě přestalo a aby se započalo s dorozuměním od národa k národu. Přijmeme-li tento zákon pro zbrojení, pak dlužno říci, že Československo není žádným mírumilovným státem, pak jest Československo vojenským státem, který jen vynakládá peníze, aby podporoval cizí moc, cizí imperialismus. Podali jsme celou řadu pozměňovacích návrhů, abychom tento zákon zmírnili, i prosíme vás, abyste naše návrhy přijali. Bylo by to v zájmu státu, v zájmu národního hospodářství a v zájmu malých lidí. A když se proslýchá, že prý senát v poslední době poněkud narovnal svoji páteř, ježto noviny píší, že tiskový zákon bude po případě změněn, anebo snad vůbec nebude přijat, pak můžeme již vysloviti přání, aby slavný senát, také při této předloze militarismu řekl: Nikoli, a aby přijal skromné návrhy, které jsme podali.

Druhý zákon, podle kterého mají vojenští gážisté dostávati byty od obcí, jest velice zlým zákonem pro města a průmyslová místa, kde není bytů. Obcím se zcela jednoduše ukládá, aby předkládaly seznamy bytů pro důstojníky s jejich rodinami, tvůrcové tohoto zákona si přece musí říci, že není vůbec města v Československu, kde by byly volné byty. Může město Praha, Brno, Liberec, Plzeň, Krnov atd. dáti někomu nějaký byt? Panuje přece všude největší bytová nouze, která ničí lidi, nikde nejsou prázdné byty. Jsou průmyslová místa, kde v malém, nezdravém vlhkém bytě jsou pohromadě dvě až tři rodiny, víme, že u všech okresních soudů se podávají žaloby pro výpověď. Nájemníci se vyklízejí z bytů, a obce často nemají ani místností, kde by se složil nábytek těchto vyklizených nájemníků. A nyní přichází ještě k tomu vojenská správa a řekne, že obce jsou povinny opatřiti byty. Odkud pak mají byty vzíti? A když v některém posádkovém městě nelze byt sehnati, přechází požadovací právo na některou sousední obec, není-li vzdálena více nežli dva kilometry. Spatřujeme nesmírné zasahováni do soukromých poměrů nájemníků i pronajímatelů. Nemáme již zákona o zabírání bytů, ježto byl zrušen, ale nyní přichází stát s takovýmto jednostranně působícím zákonem. Vojenská správa by si přece mohla pomáhati jinak, ať jen peněz, které jí parlament na rok 1924 povolil pro vojenské stavby, nepoužívá ke stavbě kasáren, nýbrž ke stavbě bytů pro důstojníky a státní zaměstnance, pak nebude potřebí, utiskovati obce tímto způsobem. Stojíme na stanovisku, že by Československo mělo činiti v otázce bytové péče více nežli činilo, mohlo již dávno vytvořiti zákon, aby bohaté banky, které tolik peněz u obyvatelstva naloupily, aby velké akciové společností a soukromé podniky donutily k tomu, aby samy pro vlastní zaměstnance a dělníky stavěly byty. Z toho všeho nebylo učiněno ničeho. Soukromého kapitálu, velkého kapitálu, bankovního kapitálu se zase používá jen k oloupení a vyplenění lidu a státu. Zde měla vláda zasáhnouti. Proto navrhujeme, aby se přes tuto osnovu přešlo k dennímu pořadu. Kdybyste tento návrh zamítli, pak podali jsme druhý návrh, ve kterém žádáme, že jen tam mají se zabavovati byty pro vojenské gážisty, kde jsou prázdné byty.

Se stanoviska obyvatelstva a národního hospodářství budeme hlasovati proti oběma předlohám i musíme žádati, aby zákonodárný sbor a vláda samy se uchopily iniciativy, aby učinily opatření na zmírnění veliké bytové nouze. Přejeme gážistům a jich rodinám byty, přece však jest především stát povinen tyto byty opatřiti. Zamítáme tento zákon, budeme hlasovati proti němu a přejeme si pro budoucnost, aby vojenská správa nechala ubohý lid na pokoji. Nepřejeme si žádného zbrojení, nýbrž odzbrojení. Pryč s militarismem! (Souhlas a potlesk na levici).

Předseda: Dále má slovo pan sen. Hübner.

Sen. Hübner (německy): Slavný senáte! Projednávaná obsáhlá předloha neukládá ve 27 paragrafech občanstvu nic jiného nežli povinnosti, nežli nové těžké oběti pro militarismus. Odpovědní činitelé našeho státu, kteří při všech vhodných i nevhodných příležitostech nemohou dost důrazně poukazovati na svoji mírumilovnost, kteří stále zdůrazňují, že náš stát a jeho vláda pracují jen pro klidný vývoj, že bývalé mírové diktáty jsou nejvhodnějším podkladem pro trvalý mír, sami sebe usvědčují svými skutky ze lži.

Předložená osnova zákona jest důstojným článkem v řetězu zjevných a skrytých francouzsko-českých úmluv, které obyvatelstvu našeho státu ukládají jen vždy nové závazky a nové těžké oběti. Právě dnešní většina, která starému Rakousku vytýká militarismus, jde mnohem dále, nežli toto Rakousko. Každý objektivní posuzovatel předlohy bude musit konstatovati, že Rakousko ve svých vojenských předlohách nebylo méně sociální, nežli dnešní t. zv. demokratická republika, naopak, tam se na hospodářské poměry obyvatelstva spíše a více přihlíželo nežli zde. Že také s demokratického stanoviska zákonodárná práce koalice nalezne sobe rovné jen ještě v absolutistických státech, dávno zašlých dob, jest již sdostatek známo a tak také není žádným překvapením, když se také tato předloha důstojně pojí k řadě zákonu z poslední doby.

Na důkaz toho uvedeny buďtež jen některá ustanovení této předlohy, která se týkají zvláště zástupců německého venkovského lidu. Tu jest především ustanoven. o složení komise v §u 7: právo rozhodovati mají jen zástupcové politického úřadu, vojenské a finanční správy; autonomní zástupcové obcí a odborných kruhů nemají práva zasahovati do jednání komise. Jsou tudíž jen formálními statisty, kteří nemajíce moci mají prý hájiti práva zájemníku Sotva zajisté si můžeme představiti samovládnější a nedemokratičtější ustanovení zákona, která rozhodnutí přenechávají pouze zástupcům státních úřadů, nehledě vůbec k tomu, že úplně jest otřesena důvěra obyvatelstva k takovýmto komisím následkem posledních událostí - budiž zde jen poukázáno na podvody při přejímání benzinu, kteréž pro panující systém po celé měsíce bylo lze prováděti. A nyní žádá táž vláda, zákonité systemisování takovýchto komisí bez kontroly obyvatelstva, kde přece i vysocí úředníci, jako redaktor Úředního listu vládního, mohli korupci prováděti ve velkém. Jeví se tudíž samozřejmým, že strany skutečně parlamentární mohou takovéto předlohy jen zamítnouti.

Jiná pochybnost: nepřímým následkem zmíněné nepřístojnosti jest způsob náhrady se strany státu. Zde vlastně jsou nejdůležitější ustanovení vyhrazena prováděcímu nařízení, tedy plná moc in bianco pro budoucnost s úplným vyloučením vlivu parlamentních korporací. Také takováto ustanovení mohou zvolení zástupcové jen zamítnouti při zákonu, který jako tento zákon hluboce zasahuje do hospodářských poměrů obyvatelstva, jsou-li si zástupcové vědomi své odpovědnosti, a to tím více, ježto na př. § 7 bod 4. obsahuje ustanovení, že za opotřebení dopravních prostředků, jež nastalo obvyklým užíváním předmětu, žádná náhrada se neposkytuje. Další krajně neekonomické a nehospodářské podmínky obsahují na při ustanovení o odvádění koní. Stát, který nyní v poválečné době by vážně pomýšlel na rychlé znovuvzkříšení zemědělství a chovu zvířectva, měl by vůbec osvoboditi všechny chovné koně, nikoli však jednati způsobem tak úzkoprsým, jak to udává § 13. Klasifikační řízení podle § 18, který stanoví, že proti klasifikačnímu rozhodnutí není opravných prostředků, jest za daných poměrů novým aktem libovůle, povážíme-li, že tyto klasifikace provádějí namnoze nezkušení lidé, kteří klopýtnou již při určování stáří těchto koní. A to se v mém volebním okrese udalo nezřídka.

Tak bylo by lze uvésti ještě celou řadu pochybností. Budiž však poukázáno jen na jeden bod pro jeho krajně nesociální ustanovení. § 22 bod 2., jakož i § 31 bod 3., stanoví, že náklady dopravy a ošetření, které vznikají dodáním dopravních prostředků do přejímacího místa, má hraditi majitel z vlastních peněz. Tak každý paragraf klade požadavky na obyvatelstvo státu, jenž následkem panství libovůle dovede znemožniti jakoukoli věcnou kontrolu a jenž dává zkvétati a chrání korupci, aby pak obětí, na lidu vydobyté, ve velkém promrhával. Místo aby se nyní mělo svědomí parlamentních korporací opříti proti takovýmto poměrům, spokojují se tyto korporace se stanoviskem vlády, kteréž nikdo menší než president republiky sám zamítl.

My, zástupcové německého venkovského lidu, nikdy nedáme svůj souhlas k takovéto osnově, která zemědělství ukládá tak těžké oběti a tak hluboce zasahuje do našeho hospodářského života. Žádáme naproti tomu zmírnění vojenského systému v našem státě a až do té doby důsledné postupné úlevy, nikoli však osnovu zákona, jak nám byla předložena, s plnou mocí in bianco pro všechnu budoucnost, podle které vláda sama v době míru může nařizovati cvičení, pro kteráž jest zemědělství zavázáno k velkým obětem. Zajisté bylo by lze při skutečně demokratické parlamentní prácí provésti změny a ulehčení v předloze. Ale pro mentalitu koalice neuznají se i nejvěcnější pozměňovací návrhy za hodný nějakého povšimnutí, neřku-li nějakého zřetele, nýbrž předlohy se přijímají v tom způsobu, jak to panující systém a jak to ministerstvo potřebuje a chce míti. Poslanecká sněmovna a senát klesly na prázdná formální shromáždění. S takovýmto jednáním vůbec a s touto předlohou zvláště nemůžeme a nebudeme jako zvolení zástupcové lidu nikdy souhlasiti. Ba naopak, povinností každého objektivního člena senátu musí býti, aby hlasoval proti takovýmto návrhům, jako jest předložený návrh. Nebudeme hlasovati pro tuto předlohu, nýbrž zamítneme ji ve smyslu našeho zemědělství. (Souhlas).

Předseda: Jelikož byla v posledním okamžiku podaná celá řada pozměňovacích návrhů, musím vzhledem k úpravě hlasování schůzi přerušiti na dvacet minut.

(Schůze přerušená v 18 hodin 35 minut.)

(Schůze zahájena v 19 hodin 25 minut).

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Byly mně podány dodatečně pozměňovací návrhy sen. Linka, dr Wiechowskiho a soudr.

Žádám pana senátního tajemníka, aby je přečetl.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Návrhy sen. Linka, dr Wiechowskiho a soudr. k č. t. 1836.

§ 1.

V odst. l škrtnuta buďtež slova >jakož i< až >branný zákon< a od slova: >za předpokladů< až >na zkoušku.<

§ 3.

V odst. 2 škrtnuta buďtež slova >po případě< až >skončeno.<

§ 5.

V odst. l škrtnuta buďtež slova >jakož i< až >§ 27 br. zák.<

§ 5.

V odst. 2 škrtnuta buďtež slova >a za< až >§ 27 br. zák.<

§ 6.

V odst. 2 škrtnuta buďtež slova >určenou< až >obecnou cenu.<

Za to se navrhuje vložiti slova: >státní cenu objektu<.

§ 6.

V odst. 3 budiž na místě slova >obecnou< dáno slovo >skutečnou<.

§ 7.

V odst. l škrtnuta buďtež slova >pokud se týče< až >cvičení<.

§ 7.

V odst. 4 škrtnuta buďtež slova >jakož i< až >neposkytuje< a za to vložena slova >za opotřebení poskytuje se náhrada, kterou určí komise.<

§ 7.

V odst. 7 buďtež po slově >škody< připojena slova >a odškodnění za opotřebení<.

§ 7.

Odst. 8: po slově >škody< vložena buďtež slova >anebo k náhradě za opotřebení<.

§ 12.

V odst. l škrtnuta budiž poslední věta.

§ 13.

V odst. 1. lit, c) škrtnuto budiž slovo >duchovní<.

§ 13.

Odstavec h) budiž škrtnut.

§ 13.

Nový odstavec n): >jediný kůň rolníka anebo osoby, dle jejího povolání při dopravě činné<.

§ 19.

V odst. 2 budiž na místě slova >obecná< dáno slovo >skutečná<.

§ 22.

Odstavec 2 má zníti: >Náklady spojené s dopravou a stravováním až do místa odevzdání nahrazují se ze státních prostředků<.

§ 22.

V odst. 4 budiž na místo slova >obecnou< dáno slovo >skutečnou.<

§ 22.

V odst. 5. buďtež po slově >náhrada< vložena slova >dle dočasné ceny trhové<.

§ 22.

V odst. 7 budiž na místo >tří měsíců< dáno, >jednoho měsíce<.

§ 23.

V odst. 2 škrtnuto budiž slovo >obecným.<

§ 25.

§ 25 budiž škrtnut.

§ 27.

V odst. b) škrtnuto budiž slovo >duchovní<.

§ 27.

Nový odstavec f): >alespoň dva povozy rolníka anebo osoby dle jejího povolání při dopravě činné.<

§ 31.

V odstávcích 6 a 7 budiž na místo slov >obecným< resp. >obecnou< dána sleva >skutečným< resp. >skutečnou<.

§ 31.

Odst. 11 budiž škrtnut.

§ 33.

Nový odstavec d): >jichž potřebují obchodníci a cestující pro účely obchodní<.

§ 40.

V odst. 4 škrtnuta budiž poslední věta.

§ 51.

§ 51 budiž škrtnut.<

>Pozměňovací návrhy sen. Hübnera a soudr. k č. t. 1836.

§ 7.

V §u 7, odst. 2, buďtež škrtnuta slova

>Kromě toho< až >jednání komise zasahovati<, a na místo toho budiž dáno:

>Kromě toho má při komisi býti přítomen zástupce obce, ve které komise úřaduje. Zástupce obce, ze které, koně pocházejí, má právo hlasovati jako, plnocenný člen komise. Kruhy odborných, zájemníků, ze kterých se dopravní prostředky dodávají, jsou oprávněny vyslati do komise své zástupce<.

Dodatek k §u 13.

K § 13 dost. 5. se po slovech >ministerstvem vnitra< přidají slova >a ministerstvem zemědělství<.

§ 14.

V § 14 odst. 2 má místo slov >s ministrem vnitra po slyšení ministra zemědělství< státi: >s ministrem vnitra a s ministrem zemědělství<.

§ 16.

V § 16. odst. 2 má místo slov >každým druhým rokem< státi >každým třetím rokem<.

§ 16.

V § 16 odst, 3 poslední věta, škrtnouti jest slova >úředního zvěrolékaře< a na místo toho dáti >zvěrolékaře anebo dvou pěstitelů koní<.

§ 24.

§ 24 budiž škrtnut<.

Předseda: Má nějaký doslov pan referent Sehnal?

Zpravodaj sen. Sehnal: Slavný senáte! Páni řečníci z oposiční strany vytýkali našemu senátu, resp. vládě, militarismu. V té věci mohu ubezpečiti, že o militarismu v našem státu není možno mluviti, a jestliže stát jako takový musí tyto věci, které jistě nejsou jinak příjemné, přece jenom na svých zákonodárných sborech žádati, že činí tak jedině proto, poněvadž za stávajících poměrů - které bohužel po válce se nezlepšily - nezbývá nic jiného, než aby každý stát staral se o své bytí, a totéž činíme i my.

Pokud se týče pozměňovacích návrhů, činím slavný senáte návrh na jich zamítnutí, a to z toho důvodu, poněvadž na některé věci samozřejmě je již pamatováno, a poslanecká sněmovna přijala také resoluci, ve které se žádá... (Sen. Matuščák: Musí to býti přijato, jak to usnesla poslanecká sněmovna?)... aby ti, kteří mají jednoho koně, byli osvobozeni od předání tohoto koně. Také vláda učinila prohlášení, že v prováděcím nařízení o toto bude postaráno.

Pokud se týče dalších věcí, tedy je o ně postaráno v zákoně samém. V §u 2 odstavci 2. praví se, že ministerstvo vojenství, resp. zemské velitelství má bráti zřetel na hospodářské poměry jednotlivých okrsků, resp. okresů, že politická správa první instance má povinnost bráti zřetel na hospodářské poměry y jednotlivých obcích a že i starostové obcí mají povinnost bráti náležitý zřetel na hospodářské postavení každého jednotlivce. Tedy v celku o tyto věci je náležitě postaráno.

Opakuji ještě jednou, že není to žádný zákon militaristický, nýbrž pouhá ochrana státu, která jest samozřejmá vzhledám k mezinárodnímu postavení našeho státu.

Je-li nám se strany oposice vytýkán šovinismus, po případě naše spojení s Francií, mohu upozorniti jen na jedno, že i Francie má zajisté snahy mírumilovné, jak to také všeobecně dokazuje. (Německé výkřiky: Poincaré!) - Uvádí-li pan kolega Poincarého, tedy nečiní tento nic jiného, než že hájí zájem svého národa a státu, hájí prostě právo, které mu je mezinárodními smlouvami dáno.


Související odkazy