Schůze zahájena v 17 hodin 15 minut.

Přítomni:

Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr Franta, Niessner, dr Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.

100 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr Dolanský, Habrman, dr Hodža; odborový přednosta ministerstva financí; dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Mudroňovi, pro tento týden sen. Jakubkovi, sen, Hartlovi, pro dnešní schůzi sen. Klečákovi, sen. Walló, pro dnešní a zítřejší schůzi sen. Hrejsovi, pro dnešní schůzi sen. Dúrčanskému, sen. Zulegerovi, pro dnešní a zítřejší schůzi sen. Barinkovi, Filipínskému a Poliakovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 14 dnů sen. dr Kovalikovi, na dobu 3 neděl sen. dr Kloudovi a sen. Hybšovi, na dobu šesti neděl počínaje od schůze 27. května sen. dr Wittovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh je přijat.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 1891. Vládní návrh zákona, jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnímu zákonu hornímu.

Tisk 1892. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Islandem, sjednaná v Praze dne 8. května 1924.

Tisk 1893. Návrh sen. Ecksteinové, dr Soukupa, Križko, Zavorala, dr Franty, Pánka a soudr. na poskytnutí pomoci ze státních prostředků pohořelým v obci Škrdlovicích, okres přibyslavský na Českomoravské Vysočině.

Těsnopisecká zpráva o 205. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 15. května 1924.

Z cizích parlamentů ročník V.čís. 5-6 r. 1924.

Zápisy o 206.-208. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 1893. Návrh sen. Ecksteinové, dr Soukupa, Križko, Zavorala, dr Franty, Pánka a soudr. na poskytnutí pomoci ze státních prostředků pohořelým v obci Škrdlovicích, okres přibyslavský na Českomoravské Vysočině.

Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Sděluji, že za ministerstvo financí je přítomen odborový přednosta dr Vlasák.

Prvním bodem je:

Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1877), jimž se státní správa zmocňuje ke zcizení a postoupení státních nemovitosti v obvodu zrušené pevnosti Josefovské. Tisk 1889.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas, jemuž tu uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Po zrušení vojenské pevnosti Josefovské nebylo město to zbaveno pout, které mu vojenská správa kladla, neboť ta skutečnost, že většina vojenských objektů zůstala nadále v rukou vojenské správy a zůstala disposice jimi městu odňata, měla nepříznivý vliv na vývin tohoto města. Když vojenské velitelství přestěhovalo se z Josefova do Litoměřic, město v tom směru bylo silně poškozeno ve své prosperitě, neboť pozbylo veliké množství vyššího důstojnictva, ale pouta, která mu byla kladena těmito objekty vojenskými, zůstala nadále, Proto vyjednávalo se s rakouským státem o přenechání nepotřebných objektů a vyjednávání to sice bylo přerušeno válkou, ale, po válce bylo naší vládou skoncováno a vláda předkládá nyní Národnímu shromáždění ujednání, kterým má se většina objektů, kterých vojenská správa zatím nepotřebuje, přenechati obci, a zatím navzájem obec poskytne úplatu za ty pozemky, které mohou býti v budoucnosti zastaveny, a naopak zase stát přispěje jistými podporami obci. K zařízení těchto objektů jsou na př. veřejné sady, náměstí a ulice. To je v podstatě obsah toho ujednání. V podrobnostech stát přenechává obci pozemky s některými budovami asi ve výměře 72 ha 63 a. Z této výměry je asi 49 ha pozemků způsobilých k zastavení, které obec zaplatí a to za celkovou cenu 478.000 Kč. Vedle toho státní správa vojenská přenechává asi 23 ha pozemků, které mají sloužiti za veřejná náměstí, ulice po př. sady, a obec se zavazuje, že těchto pozemků k jiným účelům nepoužije. Tyto pozemky vojenská správa přenechává obci zadarmo. Za účelem budoucí úpravy těchto pozemků se zároveň zavazuje vojenská správa, že by obci sama dala jistý takový příspěvek k účelnému zařízení těchto komunikací, neboť nesmíme zapomenouti, že i dnes ještě vojsko a jejich rodiny tvoří dobrou polovinu obyvatelstva v celém městě; město má asi 6.000 obyvatel vlastních, vojska je asi 2.600 a když připočteme jejich rodiny, tedy vypočteme určitě přes 3.000 osob. Vojenská správa má velké množství povozů, nákladních automobilů, které ničí ulice v obci, tudíž má vojenská správa dáti obci příspěvek k zařízení těchto komunikací a to pro ulice 150.000 Kč a pro zařízení kanalisace 30.000 Kč, celkem 180.000 Kč. To se ovšem odečte od kupní ceny, takže obec doplatí v hotovosti asi 300.000 Kč. Vedle toho se zavazuje vojenská správa, že by na udržování těchto komunikací a kanalisace ročně přispívala jistou kvotou, která by obsahovala maximálně 40% ročních nákladů, ale jenom do nejbližších 10 let a maximálně 40.000 Kč ročně, tedy přibližně asi 400.000 Kč v nejbližších 10 letech by dala vojenská správa co příspěvek obci na důkladnější úpravu dosavadních komunikací. A k tomu ještě třetí závazek béře na sebe stát, že by na větší mimořádné úpravy komunikace přispíval ročně asi 40% těchto nákladů pro budoucnost nejbližší asi 20tiletou. To je obsah tohoto narovnání a z něho vidět snadno, že vlastně státní správa přenechává obci pozemky zadarmo, neboť poplatek 300.000 Kč, které obec bude musiti zaplatiti dnes, dostane během nejbližších 10 nebo 20 let ještě dvojnásob nazpátek. Tedy skutečně stát přichází vstříc městské obci josefovské a doufám, že město to zbaveno jsouc těch pout, které dodnes ho stále tak vázaly, bude se moci vyvinouti tak, jako nedaleký Hradec Králové, na kterém vidíme, že také po zrušení pevnosti a odevzdání dotyčných pozemků obci měrou skutečně vynikající se povzneslo, jako žádné jiné město v Čechách za posledních 20-30 let.

Přejeme městu Josefovu, aby podobným způsobem mohlo zkvétat. Poněvadž smlouvou, kterou vojenská správa na základě zmocnění tímto zákonem jí uděleného splňuje se nyní odůvodněný požadavek obce, a ještě stát odevzdává pozemky a budovy, kterých nutně pro vojenské účely nepotřebuje, navrhuje rozpočtový výbor: Slavný senáte, račiž se usnésti na připojené osnově zákona o krátkých dvou paragrafech. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Budeme tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí (má 2 §y) tak, jak jest obsažena ve zprávě výborové, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:

Zpráva rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1876), jímž se uděluje zmocnění ke zcizení státních nemovitostí v Lánech a ve Východné. Tisk 1888.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Druhou předlohou žádá vláda za zmocnění, aby směla prodat 2 státní nemovitosti a to jeden hostinec na Lánech a pak myslivnu ve Východné na Slovensku. Ohledně reality na Lánech jsou to dvě domovská čísla, číslo 74 a 135. Hostinec ten leží stranou hlavní silnice, také stranou od zámku lánského. Není to ten, který jest právě proti vchodu do zámku. Přirozeně, že správa statku lánského hostince toho nepotřebuje, a soukromníci ucházejí se o jeho prodej. Stav jeho je velíce bídný, jen nutné rekonstrukce jeho vyžadovaly by nákladu asi 150.000 Kč. Nájemné je nepatrné, 1.150 korun a hospodářsky účelno ta pro státní správu není, aby hostinec ten dále držela. Proto žádá za zmocnění, aby ho směla prodati.

Ohledně usedlosti ve Východné číslo 196: Je to hájovna, kde byl umístěn prozatím poštovní úřad, pro který jsou nalezeny místnosti jiné, vzdálenější a pro hájovnu také není dalšího používání, neboť byt hajného jest vedle hospodářství lesních statků 5 km daleko. Usedlost ta nalézala se daleko od státních lesů a proto státní správa má za účelno, by tuto budovu prodala.

Rozpočtový výbor přiklonil se k odůvodnění, které ministerstvo financí předložilo a doporučuje slavnému senátu, by tato předloha zákona byla schválena. (Pochvala.)

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Prosím pány, by zaujali místa. (Děje se.)

osnově zákona, jeho nadpise a úvodní formuli (má 2 §y) hodlám dáti hlasovati najednou. Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudíž tak postupovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest otištěn ve zprávě výborové tisk 1888, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Bod

Zpráva výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona (tisk 1793), kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu. Tisk 1880.

Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. dr Brabce, Križko, Pánka, Svěceného, Zavorala, dr Hellera, dr Mayra - Hartinga a spol. Prosím, aby byl přečten.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

ťNávrh sen. dr Brabce, Križko, Pánka, Svěceného, Zavorala, dr Hellera, dr Mayra - Hartinga a spol. na přikázání vládního návrhu zákona, kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu, tisk 1880, též ústavně-právnímu výboru k prozkoumání a usnesení.

Důvody:

V návrhu není jasně definován pojem zprostředkovatelství, není ustanovení o maximální výši provise, jak by se doporučovalo po nabytých v praktickém životě zkušenostech, a také dlužno uvažovati o výslovném prohlášení, že porušení zákona je nedovolené s účinkem neplatnosti smluv zákonu tomu a odporujících.

Předseda: Prosím pány, kteří s návrhem souhlasí, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat a přikazuji ve smyslu jeho věc výboru ústavně-právnímu k projednání.

Sděluji, že do výboru ústavně-právního nastoupí za sen. Niessnera sen. PoIach.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra, t. j, ve středu dne 4. června 1924 o 11. hodině s tímto

denním pořadem:

Zpráva výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1878) o zrušení částí okresních silnic I. třídy Prostějov-Boskovice-Svitávka a Sloup-Valchov. Tisk 1895.

Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1877), jímž se státní správa zmocňuje ke zcizení a postoupení státních nemovitostí v obvodu zrušené pevnosti Josefovské. Tisk 1889.

Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 1876), jímž se uděluje zmocnění ke zcizení státních nemovitostí v Lánech a ve Východné. Tisk 1888.

Návrh senátu, aby prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 ústavní listiny ku projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe. Tisk 1796.

Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty stanovené §em 43 ústavní listiny ku projednání usnesení senátu o původském právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům. Tisk 1099.

Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným projednána byla zpráva výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 1878) o zrušení částí okresních silnic I. třídy Prostějov-Boskovice-Svitávka a Sloup-Valchov. Tisk 1895.

Volba jednoho zapisovatele.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hodin 30 minut.