Schůze zahájena ve 12 hodin.

Přítomni:

Předseda: Donát.

Místopředsedové: Niessner, Valoušek.

Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.

99 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr inž. Novák; za ministerstvo financí ministerští radové Kalous a Pára, za ministerstvo národní obrany inspektor Kylar.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Meissnerovi, dr Herzigové, Kotrbovi, Hübnerovi, dodatečně pro tento týden sen. dr Koperniczkymu a inž Oberleithnerovi, pro dnešní schůzi sen. Barinkovi a Hrubému.

Tiskem rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 1897. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Prešově ze dne 31. března 1924, čís. 1167/24/2, za svolení k trestnímu stíhání sen. Klimko pro přečiny §u 1, 3. odst. II. zák. čl. XLI z r. 1914 proti bezpečnosti cti (čís. 9060/24).

Tisk 1901. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Komárně za souhlas k trestnímu stíhání sen. Svraky pro přečin podle §u 14, čís. 1. a 5. zákona na ochranu republiky z 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n., (č. 8984/24).

Tisk 1902. Návrh sen. dr A. Procházky, Zavorala, Valouška, Křižko, Hucla, Rozkošného, Lukeše, Duchaje, Sáblíka, Hrejsy, Roháčka, Hrubého, Slavíka, dr Přikryla, dr Franty, Měchury, Časného, dr Soukupa, Svěceného, Pánka, Lisého, Klečáka, dr Brabce a spol. na poskytnutí podpor majitelům a uživatelům budov v krajích postižených živelními pohromami.

Těsnopisecká zpráva o 206. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 27. května 1924.

Z předsednictva přikázáno: Výboru iniciativnímu:

Tisk 1902. Návrh sen. dr A. Procházky, Zavorala, Valouška, Křižko, Hucla, Rozkošného, Lukeše, Duchaje, Sáblíka, Hrejsy, Roháčka, Hrubého, Slavíka, dr Přikryla, dr Franty, Měchury, Časného, dr Soukupa, Svěceného, Pánka, Lisého, Klečáka, dr Brabce a spol. na poskytnutí podpor majitelům a uživatelům budov v krajích postižených živelními pohromami.

Předseda: Přikročuji k projednání denního pořadu.

Bod

1. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným projednáno bylo usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o zcizení státního nemovitého majetku užívaného Zbrojovkou v Brně. Tisk 1899.

Příčiny národohospodářské vyhledávají toho, aby záležitost tato v době nejkratší došla svého parlamentního vyřízení a navrhuji proto, aby byla projednána podle §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost projednání se přiznává.

Dalším odstavcem je:

2. Zpráva I. výboru branného, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o zcizení státního nemovitého majetku užívaného Zbrojovkou v Brně. Tisk 1899.

Navrhuji, aby byla stanovena celková doba projednání této věci na půl hodiny a doba řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodajem je za výbor branný sen. Valoušek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Valoušek: Slavný senáte! Předmětem zákona, o který se právě jedná, jest zcizení státního nemovitého majetku užívaného t. zv. Zbrojovkou v Brně. Tato Zbrojovka byla zařízena vojenskou správou rakouskou ve válečných letech 1916-1918. Po převratu vojenská správa naše převzala tuto Zbrojovku a vybudovala ji hlavně na správky zbraní. Ale brzy bylo potřeba Zbrojovku rozšířiti, novými stroji opatřiti a vybudovati tak, aby mohla zhotovovati nové zbraně. K tomu bylo třeba značného kapitálu, který se dosud dosti značně vyplácel. Roku 1922 vynesla Zbrojovka čistého zisku 5,819.456 Kč. Ale ukázalo se, co bylo čím dále zjevnější, že má-li také budoucně tato Zbrojovka prospívati, musí dostati jinou právní formu, než doposud. Má-li kapitál, a to velmi značný, vložený do této Zbrojovky, prospívati a úroky nésti a nemá-li býti úplně zakopán, jest potřebí především, aby byla Zbrojovka rozšířena a zařízena nejen na výrobu zbraní, ale i různých jiných věcí. Jinak byla by výroba příliš omezena a Zbrojovka nemohla by využíti ani strojů, které ve Zbrojovce jsou, ani kapitálu do Zbrojovky vloženého. Aby však obě se mohlo státi, musila by Zbrojovka hledati i zákazníky jinde, nejen pracovat pro stát, ale i pro zákazníky cizí. To však v nynější formě u Zbrojovky jako podniku státního jest naprosto vyloučeno, proto se pomýšlí od delší doby dáti Zbrojovce novou formu právní, a vidělo se, že nejbezpečnější formou jest forma akciové společnosti. Z tohoto důvodu se zmocňuje předloženým zákonem ministerstvo financí, aby zcizilo objekty a stroje, celý majetek Zbrojovky a odevzdalo je do správy akciové společnosti, která se v Brně právě tvoří. Akciová společnost tato bude jenom částečně přístupna soukromému kapitálu, neboť za všecek kapitál vložený do Zbrojovky a za všecek majetek nemovitý tkvící ve Zbrojovce dostane stát asi 70% všech akcií podniku, takže bude míti značnou většinu. Část akcií dostane dělnictvo a zřízenectvo a jenom asi 20% bude přístupno kapitálu soukromému. Aby vliv státu na tuto akciovou společnost byl také pro budoucnost zabezpečen, dodala sněmovna k návrhu vlády v §u 2 dodatek, který praví, že majetek akcií státu nesmí nikdy klesnouti pod 51 % všech akcií, takže pro budoucnost k změně tohoto poměru je potřebí zvláštního zákona. Vliv státu na Zbrojovku, třebas akciová společnost je zabezpečena, je velmi značný. Poněvadž také poměry sociální jsou ve Zbrojovce této vybudovány tak, že je to téměř vzorný podnik sociální a zůstane jim také budoucně bez újmy dělnictva nebo zřízenectva, usnesla se sněmovna poslanecká přijmouti tento zákon se změnou. Branný výbor senátu po vážné úvaze se rozhodl ve včerejší schůzi navrhnouti slavnému senátu, aby přijal usnesení poslanecké sněmovny v nezměněné formě. (Souhlas).

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Koušovi za výbor rozpočtový.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Výbor rozpočtový pojednal o vládním návrhu zákona č. t. 1899 po stránce hospodářské a finanční. Jak již kolega Valoušek za branný výbor zde uvedl, jde o převedení státní Zbrojovky do podniku akciového. Ta práva státu budou zachována zvláštním zákonem. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj sen. Kouša (pokračuje): Zákon, jakož i stanovy, které později budou předloženy brannému a rozpočtovému výboru, zabezpečují dělnictvu a úřednictvu této společnosti i podíl na čistém zisku ve výši 10%.

Slavný senát má jistě právo věděti, proč se vlastně tato státní Zbrojovka, která tak výborně prosperovala a vykazovala po 4 roky značný čistý zisk, převádí na akciovou společnost. My sami jako malý stát, nebyli bychom jistě schopni, abychom mohli zabezpečiti provoz tohoto velikého podniku, kde pracovalo přes 3000 dělníků a značná část zřízenců a úředníků. Tato Zbrojovka jistě bude musiti hledati také objednávky na práce za hranicemi od států nám spřátelených a právě proto, že to byla státní Zbrojovka, není po té stránce dosti praktické, aby zde náš stát jako podnikatel vystupoval, a pak ještě z dalšího důvodu, že vždycky taková objednávka cizího státu musila u nás projíti dvěma ministerstvy, ministerstvem zahraničí a ministerstvem národní obrany a pak se to celé sjednání objednávky zdrželo řadu neděl i měsíců. Někdy se stal dokonce případ, že jsme o zadávku zbraní přišli a pak tu práci obdržela zbrojovka cizího státu. Když tato státní Zbrojovka bude postavena na nový právní základ a když nová akciová společnost bude obdařena zdatnými technickými a vedoucími silami, bude zabezpečen provoz a bude zabezpečena i existence tamějšího dělnictva a úřednictva.

Kolega Valoušek zde se zmínil, že stát si zachová v této Zbrojovce rozhodný vliv. Vliv spočívá v tom, že akcie státu nemohou klesnouti pod 51%. Pro začátek bude stát vlastniti 75% akcií, 20% nestátní průmysl a 5% zřízenci a dělníci. Stanovami akciové společnosti Zbrojovka v Brně, které budou předloženy k posouzení brannému výboru, bude mít 3/5 zástupců stát, 2 zástupce zřízenci a dělníci a zbytek ostatní akcionáři i v tom případě, kdyby stát zcizil akciový kapitál až na 51%. Jak již uvedeno slavnému senátu, ve stanovách těchto bude zaručen podíl na čistém zisku dělnictvu a zřízenectvu ve výší 10%.

Nyní běží o to, aby slavný senát věděl, jaké vlastně tam budou dány síly, aby tato Zbrojovka šla ke předu a rovněž tak vykazovala čistý zisk jako nyní po celá 4 léta, když byla v provozu našeho státu. Důvodová zpráva výboru branného a výboru rozpočtového poslanecké sněmovny se zmiňuje o tom, že zvláštním prováděcím nařízením bude přesně stanoven nový způsob jmenování, povolávání a odvolávání zástupců státu ve správní radě i dozorčí společnosti, jakož i vyměřování odměn jim příslušejících. Jmenování tato provede ministerstvo národní obrany se zřetelem na osvědčené pracovníky. Pak vlastně celý osud této zakcionované Zbrojovky bude spočívati v rukách ministra národní obrany, který bude míti povinnost, jmenovati do tohoto zakcionovaného závodu osvědčené pracovníky.

Rozpočtový výbor senátu velmi podrobně projednal toto usnesení poslanecké sněmovny, dal si také vysvětliti, jak vlastně byl závod ve svém počátku dotován státem a v jaké výší měl základní kapitál, a schválil doslovně usnesení poslanecké sněmovny, jakož i schválil a přijal také dvě resoluce, které byly přijaty rozpočtovým výborem poslanecké sněmovny a které si dovolím přečísti.

Prvá resoluce zní:

ťVláda se vyzývá, aby při převodu majetkových hodnot státní Zbrojovky na novou společnost akciovou domáhala se zabezpečení takové majority ve správě nové, aby zájem státní plně byl respektován, Nechť se dostane náležitého zastoupení zaměstnancům Zbrojovky, a modality podílu dělnictva na zisku buďtež se zástupci dělnictva určitě smluveny a stanovami zajištěny.Ť

Druhá resoluce týká se stanov. Podotýkám, že stanovy nejsou doposud známy. Druhá resoluce, která vlastně žádá, aby stanovy akciové společnosti byly předloženy výboru rozpočtovému, zní:

ťStanovy akciové společnosti na výrobu zbraní buďtež předloženy rozpočtovému výboru poslanecké sněmovny.Ť

Prosím slavný senát, aby schválil usnesení výboru rozpočtového slavného senátu, jakož i usnesení poslanecké sněmovny v plném znění. (Souhlas).

Předseda: K slovu je přihlášen pan sen. Reyzl.

Sen. Reyzl (německy): Pánové! Tato předloha může sloužiti za vzor tomu, jak se zákony dělati nemají. Myslím, že netvrdím příliš mnoho, řeknu-li, že také po projednání této předlohy v rozpočtovém výboru většina členů výboru, netoliko z oposice, nýbrž také z koaličních stran, jest velmi málo informována o vlastním smyslu zákona. Poznamenávám zde, že na př. pan zpravodaj kolega Kouša neznal ani přejímací cenu, kterou tato akciová společnost má státu platiti. Teprve na vyzvání předsedovo přečetl vládní zástupce celou dlouhou řadu cifer. Z těchto cifer bylo patrno, že přejímací cena má obnášeti 85 milionů. Jestliže tedy již zástupcové koaličních stran jsou tak málo informováni o vlastní povaze tohoto, po mém názoru nejhoršího obchodu, jaký stát může podniknouti, jest jasno, že my z oposice máme ještě mnohem méně informací. Jsou tedy naše námitky a pochybnosti ještě více oprávněny, nežli námitky a pochybností zástupců koaličních stran; neboť také od nich jsme slyšeli, že, po našem názoru právem, mají velké námitky a pochybnosti stran této akce.

Přihlédneme-li k věci blíže, dlužno poznamenati toto: pokud jsem mohl sledovati vývody zástupce vlády, činí přejímací cena 85 milionů. Cifry, které nám sekční šéf předčítal o investovaném kapitálu, o převzatých akciích atd. obnášejí podle povrchního sečtení asi 110 milionů, což by tedy byla cena továrny, takže již zde dlužno zaznamenati manko, škodu, kterou stát trpí tím, že továrnu přenechává společnosti značně laciněji.

Co jest nejvíce na pováženou, jest okolnost, že se ani zákonodárnému sboru nepředkládají žádné bližší cifry. Podíváte-li se na důvodovou zprávu vládní, tu shledáte ovšem cifry o rentabilitě továrny, a sice se zde poznamenává, že čisté zisky této továrny na zbraně rok od roku stoupaly, takže veškeren čistý zisk ve 4 letech 1919 až 1922 činí přes 11 milionů. Nevím, užijeme-li příliš silného výrazu, řekneme-li, že těmito ciframi nám někdo chtěl vytříti zrak, již proto, poněvadž jsou vykázány tyto čisté výnosy, aniž by bylo prokázáno, že byly provedeny také řádné odpisy a zúročení investovaného kapitálu. Musíme o tom podle této důvodové zprávy pochybovati, poněvadž o tom není řečeno ani slova. Scházejí také všechny cifry jakožto podklad, kterého by bylo potřebí, máme-li se usnášeti o tak důležitém zákoně. V důvodové zprávě vládní jest uvedeno, že v tomto podniku, nemýlím-li se, již od roku 1919 převládají zásady soukromého hospodářství, že se již tak nevyrábí a nepracuje jako v nějakém státním podniku, nýbrž podle zásad soukromého hospodářství. Ve zprávě se však tento prodej odůvodňuje ještě dále tím, že tato smíšená společnost zavede mnohem intensivnějšího soukromohospodářského ducha do podniku. Nyní však nevím, jestliže již nyní tento podnik byl veden na soukromohospodářském základě, pak přece nemůže následovati něco ještě lepšího. My jakožto zástupcové dělnictva, se však obáváme, že tento osvícený obchodní duch, jak to pan zpravodaj v rozpočtovém výboru jmenoval, bude se uplatňovati na útraty dělnictva. V důvodové zprávě není také obsaženo ani slova o dělnictvu. Teprve ve zprávě rozpočtového a branného výboru poslanecké sněmovny nalézáme o tom několik poznámek, pouhých frází, ale žádné záruky, fráze, podle kterých mají práva dělníků býti chráněna, nemají býti zkracována atd., aniž by však byl uveden nějaký právní moment, na základě jehož by tomu snad bylo lze důvěřovati.

Tato dobře jdoucí továrna má nyní býti přeměněna v t. zv. smíšenou společnost. Státu má zůstati prozatím 75% akcií, 20% soukromému kapitálu a 5% zaměstnancům a dělníkům. Chci zde se zmíniti o tom, že zde máme rozpor. Považuje-li vláda za nutno odůvodňovati prodej, uvádí okolnost, že soukromohospodářské zásady zavésti dlužno proto, aby podnik měl větší výsledky. Aby tedy soukromý kapitál mohl vykonávati veliký vliv na podnik. Ale když se to vládě hodí - několik vět dále - chce nám namluviti, že ničeho nedá z ruky, že takřka celou moc podrží v ruce a že může jednati a hospodařiti jak chce ona a nikoli soukromý kapitál. Všechny tyto rozpory posilují naše podezření, že celá tato transakce se provádí za jiným účelem, aby totiž zase veliký podnik byl hozen na pospas finančnímu kapitálu k vykořistění.

Ve všech důvodových zprávách neříká se ničeho o tom, kdo vlastně jest tím soukromým kapitálem. Jen z jiných okolností lze souditi, že zde za tím zase vězí Živnobanka. (Výkřiky). Máme tedy největší pochybnosti proti této předloze, poněvadž všechny ty důvody, které se uvádějí, nepovažujeme za závažné. Praví se, že Zbrojovka, která musila býti co nejmoderněji vypravena, aby kryla potřeby naší branné moci, nebude moci býti trvale zaměstnávána potřebami naší ozbrojené moci, že tudíž částečné převedení do soukromého majetku má za účel, aby se nová firma starala o jiné práce. Bylo nám však zde již prokázáno, že čistý zisk jest hlavně výsledkem toho, že Zbrojovka mimo zbraně vyrábí také jiné zboží. Proto nevím, jaké změny budoucně ve výrobě mají nastati. V důvodové zprávě se uvádí, že se Zbrojovka jakožto státní podnik nemůže dobře starati o cizí objednávky zbraní, že přijde doba, kdy potřeby naší branné moci budou uhrazeny a kdy tato továrna přestane pracovati. Tím se chce říci, že potom tato společnost bude oprávněna přijímati zahraniční objednávky na zbraně. Dožijeme se toho, že tomu v budoucnosti bude tak, jak tomu bylo již ve starém Rakousku, že československými zbraněmi na bojištích budoucnosti budou stříleni a vražděni českoslovenští vojínové, že se tato soukromá společnost bude starati o zahraniční objednávky zbraní, kterými se pak bude bojovati proti československým vojínům.

Mnoho si domýšlíme z toho, že stát nepouští z rukou právo, vésti v této Zbrojovce vůdčí slovo, že podrží správu Zbrojovky ve své ruce, poněvadž vláda také později podrží alespoň 51% akcií ve svých rukou. Ale jest na snadě, že se soukromý kapitál tohoto podniku zúčastní jen tehdy, bude-li moci vykonávati rozhodující vliv. Obáváme se, že určitě dojde k tomu, že se zástupcové státu, kteří ve skutečnosti nejsou ničím jiným, nežli zástupci kapitalistického způsobu výroby, vždy více budou podřizovati vůli akcionářů soukromého kapitálu. Jestliže dělníci dostanou těch 10% příštího čistého zisku, které jim byly slíbeny, obdrží je jen tím, že stát bude musit platiti zbraně mnohem dráže, ačkoli vláda v důvodové zprávě praví, že účelem tohoto podniku jest, dodávati vládě zbraně skoro za cenu vlastního nákladu. Nyní se zde tato smíšená společnost takřka zařizuje, a následek toho bude, že bude-li chtíti továrna míti výtěžek, což přece jest úmyslem - sice by se jinak nesliboval čistý výtěžek - k tomuto čistému zisku nejvíce bude musit přispívati stát dražším zaplacením zbraní. Nerýmuje se dohromady, jestliže na jedné straně zprávy vládní se tvrdí, že se musí tam vyráběti tak, aby zbraně byly pokud možno dodávány za cenu vlastního nákladu, na druhé straně však, aby pilulka lépe chutnala, se však uvádí, že dělníci participují 10% na čistém zisku. Obáváme se nyní, že utužení soukromohospodářské zásady namířeno jest na zvýšené vykořisťování dělnictva. Není nám dána žádná záruka, ani ne v resolucích, které zpravodaj přečetl. Přáli bychom si, aby vládní strany, zejména strany socialistické, věnovaly pozornost tomu, aby vykořisťování zde nenabylo forem, které konečně vedou k případům, o kterých dnes čteme v novinách, k nehodám jako ve Výprtech, kde dělníci svojí krví musili zaplatiti za šlendrián, ke kterému dochází, aby se docílilo vyšších zisků.

Ve správě této společnosti má míti stát tři pětiny míst ve správní radě, dvě místa úředníci a dělníci, ostatní místa akcionáři. Neudává se bohužel, jak velký má býti počet míst ve správní radě. Bylo by si také zde přáti, kdyby býval pan zpravodaj chtěl o tom říci něco bližšího. Přejímací cenu stanovil vládní zástupce obnosem 85 milionů. Snad řekne nám pan zpravodaj něco bližšího o investovaném kapitálu, o tom, co stát ztrácí při převzetí. Chci poznamenati, že také vládní zástupce přiznává, že tu jsou mnohá pasiva a manko v mnohých oborech této továrny. Jsou tu skutečné pochybnosti - řekl tak doslova pan zpravodaj - ale není jiné možnosti věc provésti. Proč? Je-li závod racionelně veden, dává-li takový čistý zisk, pak přece není příčiny, abychom státní podnik přeměňovali ve smíšenou společnost; také pro přeměnu závodu na jiné výrobky není potřebí přeměňovati továrnu ve smíšenou společnost. Důvodová zpráva a jednání ve výboru daly vzniknouti jistým pochybnostem a dávají tušiti, že tu jsou zcela jiné pohnutky, které vedly vládu k tomu, aby tuto Zbrojovku částečně převedla do soukromého majetku, (Výkřiky sen. Löwa). Bude tomu asi tak, že se zde připravuje nové pole, na kterém se korupci bude moci dobře dařiti.

Tím však není řečeno, že v tom okamžiku, kdy tato transakce bude provedena, stát s investováním nového kapitálu bude z obliga. Také potom ještě bude musit stát stále investovati. Nesmíme se dát klamati ciframi. Musíme podržeti na mysli, jakou povahu podnik obdrží, Má-li se podnik vypláceti, budou zbraně dodávány státu dráže, a víme ze zkušenosti, že soukromý kapitál se nezúčastní podniku z důvodů ideálních, nýbrž aby na útraty státu měl zisk.

Ze všech těchto důvodů jsme proti tomuto zákonu. Budeme hlasovati proti němu, poněvadž nemáme žádné záruky, že zásady, v důvodové zprávě uvedené, skutečně také budou prováděny, nýbrž že naopak jsme přesvědčeni, že těmto zákon jest novým prostředkem k tomu, aby se soukromému kapitálu, finančnímu kapitálu házely do jícnu nezměrné zisky. (Souhlas).

Předseda: Byly právě podány resoluce sen. Filipínského a soudr. a dvě resoluce výboru rozpočtového.

Prosím, aby byly přečteny.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Resoluce výboru rozpočtového:

ťVláda se vyzývá, aby při převodu majetkových hodnot státní Zbrojovky na novou společnost akciovou domáhala se zabezpečení takové majority ve správě nové, aby zájem státní byl plně respektován. Nechť se dostane náležitého zastoupení zaměstnancům Zbrojovky a modality podílu dělnictva na zisku buďtež se zástupci dělnictva určitě smluveny a stanovami zajištěny.Ť

Resoluce druhá:

ťStanovy akciové společnosti na výrobu zbraní buďtež předloženy rozpočtovému výboru senátu.Ť

Resoluce sen. Filipínského, dr Brabce, Zavorala, Pánka, Križko a soudr.:

ťPo převratu byla řada dělníků a příslušníků našeho státu zaměstnaných ve vídeňském arsenálu, přijata v zaměstnání československé státní Zbrojovky v Brně. Tito zaměstnanci platili dlouhá léta příspěvky na pojištění pro případ neschopnosti ku práci do vídeňského pojišťovacího ústavu t. zv. Versorgungsanstalt der Civil-bediensteten der Heeresverwaltung. Tito dělníci zaměstnaní nyní v československé státní Zbrojovce nebyli u nás dosud pojati do žádného pojištění, čímž ztrácejí nejen zapravené příspěvky do zmíněného ústavu, nýbrž i léta. Vláda se vyzývá, aby učinila vhodná opatření, jimiž by tito dělníci pokud možno byli co nejdříve do některého našeho pojišťovacího ústavu pojati a příspěvky z dřívějších let do vídeňského pojišťovacího ústavu byly jim započítány.Ť

Předseda: Má pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Valoušek: Slavný senáte! Nebudu se zabývali řečí předřečníka, poněvadž obavy, které pronesl oproti akcionování Zbrojovky brněnské, dají se zrovna v téže formě přednésti oproti každému podniku ať soukromému nebo státnímu. Jenom bych rád poznamenal, že není súčastněna žádná banka na akcionování tomto a proto ani ne banka Živnostenská. Dále co se týká zastoupení dělnictva ve správní radě doporučuji panu předřečníkovi, aby si četl stanovy, § 26. Tento paragraf 26...... (Sen. dr Heller (německy): My přece nemáme zde po ruce stanovy! Sen. dr Wiechowski (německy): Vždyť nejsou předloženy nám žádné stanovy! Sen. Reyzl (německy): To jsme právě vytýkali!) Dostanete je podle resoluce. Napřed musí býti společnost, pak teprve mohou býti stanovy. V resoluci právě jest, že stanovy musí přijíti, dostanete je i vy. Řádné zastoupení dělnictva ve správní radě jest podle §u 26 řádně stanoveno. Proto prosím, aby slavný senát přijal zákon tak, jak sněmovna poslanecká se usnesla, beze změny, a zároveň také navržené resoluce. (Pochvala.)

Předseda: Prosím pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se).

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly). Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Valoušek: Nejsou.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodím formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se tak jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém.

Přikročíme k hlasování o resolucích.

Prosím, kdo souhlasí s resoluci prvou rozpočtového výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se).

Přijato.

Prosím, kdo souhlasí s resolucí druhou rozpočtového výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se).

Přijato.

Prosím, kdo souhlasí s resolucí sen. Filipínského a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Přijímá se.

Dalším bodem denního pořadu je:

3. Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty stanovené §em 43 ústavní listiny ku projednání usnesení senátu stran osnovy zákona o plemenitbě hospodářských zvířat a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz. Tisk 1598.

(Hluk). Prosím o klid.

Jelikož nebylo možno poslanecké sněmovně, aby ve stanovené době učinila v této věci svoje usnesení, jest nutno, aby byla jí lhůta prodloužena o 5 měsíců.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Můj návrh je přijat.

Navrhuji, aby bylo ve smyslu §u 40 jedn. řádu předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi písemně nebo telegraficky se stanovením denního pořadu.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 12 hodin 40 minut.