Schůze zahájena v 17 hodin 25 minut.

Přítomni:

Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr Franta, Klofáč.

Zapisovatelé: dr Vlček, dr Reyl.

113 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr Markovič.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou na dva dny sen. Lukešovi, dodatečně pro schůze konané dne 11. a 12. t. m. sen. Drábovi, pro dnešní schůzi sen. dr Mayr-Hartingovi, dr Ledeburovi-Wichelnovi, Hrubému, pro tento týden sen. Smetanovi, dr Soukupovi, Svěcenému, Dědicovi, Havránkovi, inž. Klimkovi a Valouškovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 6 neděl sen. dr Schmidtovi, na dobu 14 dnů sen. Matuščákovi, na dobu 14 dnů sen. dr Fáčkovi, na 6 neděl sen. Smrtkovi, na dobu 14 dnů sen. Slavíkovi.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 1903 poštou. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4597), kterým se doplňuje zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejích pozůstalých (tisk 4656).

Tisk 1904 poštou. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4594), jímž se stanoví mírový (počet československého vojska na dobu od 1. října 1924 do 30. září 1927 (tisk 4643).

Tisk 1906 poštou. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4633), kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 4671).

Tisk 1907 poštou. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4634), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4672).

Tisk 1908 poštou. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu zákona poslance dr Hálka a spol. (tisk 3821) o částečném zákazu námezdného kojení (tisk 4647).

Dnes bylo tiskem rozdáno:

Tisk 1900-1906/6. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra národní obrany stran zamýšlené výroby automobilů ve státní továrně na zbraně a střeliva v Brně.

Tisk 1900/1. Interpelace sen. Knesche, Hübnera a soudr. na pana ministra zemědělství stran nutné celní ochrany zemědělských výrobků.

Tisk 1900/2. Interpelace sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. na pana ministra spravedlnosti stran pracovní doby u okresního soudu v Teplicích-Šanově.

Tisk 1900/3. Interpelace sen. dr Naegle, dr Herzigové a soudr. na vládu stran německých kursů pro porodní asistentky.

Tisk 1900/4. Interpelace sen. dr Mayra-Hartinga, dr Spiegela, dr Hilgenreinera a soudr. na vládu stran přestavby a novostavby universitní knihovny v Praze.

Tisk 1900/5. Interpelace sen. dr Spiegela, dr Mayra-Hartinga, Knesche a soudr. na vládu o tom, jak se po stránce jazykového práva jedná s cizinci.

Tisk 1900/6. Interpelace sen. dr Wiechoiwskiho, Polacha a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran nostrifikace lékařů.

Tisk 1905. Návrh sen. Knesche a soudr. stran škod, jež v obci Bernarticích v okresu trutnovském způsobeny byly průtrží mračen a krupobitím.

Tisk 1909. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tisk 4600), ktorým sa předkládá Národnému shromaždeniu Republiky Československej Úmluva medzi Republikou Československou a Královstvom Maďarským o vzájemnom nakládaní so súkromými poisťovnami a o finančnej úpravě starých poisťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uhorských a rakúskych, ktorá bola, so záverečným zápisom podpísaná v Prahe dňa 13. červenca 1923 (tisk 4673).

Tisk 1910. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona o ražbě pětikorun (tisk 1896).

Zápisy o 209. a 210. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 3. a 4. června 1924.

Jednací zápisy o 211.-213. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 1905. Návrh sen. Knesche a soudr. stran škod, jež v obci Bernarticích v okresu trutnovském způsobeny byly průtrží mračen a krupobitím.

Výboru sociálně-politickému a ústavně-právnímu:

Tisk 1903. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4597), kterým se doplňuje zákon ze dne 15. dubna 1920, čís, 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých (tisk 4656).

Výboru brannému:

Tisk 1904. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4594), jímž se stanoví mírový počet československého vojska na dobu od 1. října 1924 do 30. září 1927 (tisk 4643).

Výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:

Tisk 1906. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4633), kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 4671).

Tisk 1907. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4634), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 4672).

Výboru zdravotnímu:

Tisk 1908. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu zákona poslance dr Hálka a spol. (tisk 3821) o částečném zákazu námezdného kojení (tisk 4647).

Předseda: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o usneseních poslanecké sněmovny č. t. 1903, 1904 a 1908 podaly zprávu ve lhůtě co možno nejkratší a o usneseních poslanecké sněmovny č. t. 1906 a 1907 do nejbližší plenární schůze, která se koná ve čtvrtek dne 26. června 1924.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Přikračuji k projednávání denního pořadu, a to k bodu

l. Zprávě imunitního výboru o žádosti sedrie v Komárně za souhlas k trestnímu stíhání sen. Svraky pro přečin podle § 14 čís, 1. a 5. zákona na ochranu republiky z 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n., (čís. 8984/24). Tisk 1901.

Zpravodajem je pan sen. Kouša.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Imunitnímu výboru slavného senátu došla žádost sedrie v Komárně, abychom vydali k trestnímu stíhání sen. Svraku pro přečin podle §u 14 čís. 1. a 5. zákona na ochranu republiky z 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n. Co vlastně spáchal kolega sen. Svraka? Loňského roku 1. července 1923 konala maďarská komunistická strana v Komárně na náměstí veřejnou schůzi lidu, na níž bylo promlouváno o hospodářské a politické situaci, o nezaměstnanosti a obecních volbách. Byl to více méně svolaný tábor lidu v Komárně před loňskými obecními volbami. Slavný senát bude míti z mého referátu příležitost vyslechnouti a posouditi, jak se na Slovensku a Podkarpatské Rusi loni před obecními volbami k lidu mluvilo, referovalo. Jako druhý referent na tomto táboru vystoupil kolega sen. Svraka, mluvil podle programu o hospodářské a politické situaci, o nezaměstnanosti a o příštích obecních volbách. Ve své řeči mluvil o dnešním společenském pořádku, o dnešním společenském systému, o vysokých daních, jež prý zavinila strana sociálně-demokratická, která se spojila s kapitalisty a pod vlivem kapitalistů odhlasovala dávku z majetku a přírůstku. (Veselost.)

Slavný senáte! Jen z tohoto, co jsem přednesl, jistě posoudíte, jaká jest to báječná logika řečníka, senátora strany komunistické, když vytýká na táboru lidu, že socialisté a sociální demokraté po státním převratu s druhými českými stranami politickými uzákonili dávku z majetku a z přírůstků. Já pak se nedivím, když takto se mluví na Slovensku k lidu, že ten lid vidí v každém z nás špatného člověka, že ten lid slovenský vidí v českých politických stranách a hlavně ve stranách socialistických - v tomto případě ve straně sociálně-demokratické - špatné lidi a nedovede si udělati úsudek o řeči, kterou poslouchá, protože kdyby myslil logicky a kdyby ten lid vyšel z dobré školy socialistické, musil by odsouditi svého senátora Svraku, který jako komunista a zkrátka jako exponent strany, která jde nejdále proti kapitalismu a proti dnešnímu zřízení, musil by mu zkrátka říci, že těmto otázkám nerozumí, když říká, že socialisté pod vlivem kapitalistů zavedli dávku z majetku a z přírůstku.

Slavný senáte! Vy dobře víte, že tato dávka z majetku a přírůstku byla uzákoněna krátce po státním převratu a každý z nás ví, že jsme dávkou z majetku a přírůstku zachránili naši valutu. Kdybychom to byli neučinili, co by se bylo stalo? Byly by se u nás vyvinuly poměry jako v sousedním Německu, Rakousku a Polsku, byla by u nás peněžní valutová inflace, a právě ten dělník, byl by dostával v sobotu tisíce, miliony, možná miliardy, později snad i biliony atd. papírových peněz, byla by ta valuta tančila do výše a níže podle spekulace, a byl by to odnášel na svém těle, a na svých zádech dělník, úředník a zkrátka každý, kdo jest konsumentem a pracuje za mzdu, za plat.

Dále kolega sen. Svraka dokládal, že máme veliké vojsko, ale že netřeba se bát komunistů, oni že nemají ničeho proti státu, nýbrž jen chtějí dosíci, aby země Československé republiky byla celá jejich, oni že již potom republiku ubrání. Dále povídal kolega sen. Svraka, že český kapitalismus se vrhnul na Slovensko, že tam zničil průmysl a lid utlačil a jak stonal na Slovensku lid před tím pod jařmem maďarským, tak stůně teď pod českým. Heslo komunistické že jest: Nechť žije proletářská a selská vláda.

Jest ale zajímavo, slavný senáte, že právě sedláci, čeští sedláci i slovenští sedláci po státním převratu s námi zde uzákonili dávku z majetku a z přírůstku a že pro tento zákon hlasovali v té době všichni poslanci Národního shromáždění revolučního. kteří se pak přebarvili na komunisty. Slavný senát zná ty pány, někteří jsou ještě živi, někteří zemřeli a právě ti, kteří jsou živi, kteří ještě dnes jsou poslanci v poslanecké sněmovně - jest to kolega posl. Edmund Burián, Koutný, Merta a celá řada jiných - seděli s námi v těchto lavicích a s námi hlasovali pro zákon o dávce z majetku a přírůstku na majetku. (Sen. Průša: My jako komunisté jsme pro dávku z majetku! Při velkém kapitálu měly býti podmínky ještě tíživější!) Kolega Průša povídá, že jsou pro tento zákon. Patrně kolega Svraka než na táboru mluvil, měl přijíti k Tobě, abys ho poučil, jak má mluviti.

Slavný senáte! Ve výrocích, že komunisté chtějí jen dosíci, aby země - Československá republika - byla jejich a že jich heslem jest ať žije proletářská a selská vláda, spatřila sedrie v Komárně a hlavní státní zastupitelství v Bratislavě přečin pobuřování proti státu, a ve slovech, že jak stonal slovenský lid dříve pod maďarským jařmem, tak stůně nyní pod jařmem českým, přečin hanobení českého národa.

Slavný senáte! Imunitní výbor přes to, že skutečně kolega sen, Svraka mluvil způsobem jistě málo kvalifikovaným, dospěl při projednávání této žádosti sedrie v Komárně k tomu přesvědčení, že nemůže doporučiti slavnému senátu, aby kolega sen. Svraka byl vydán sedrii v Bratislavě k potrestání, poněvadž skutečně musíme sami omlouvati, když podobným způsobem kolega sen. Svraka své myšlenky na táboru lidu. 1. července loňského roku na náměstí přednášel. Možná, že kolega Svraka snad trochu, abych se vyjádřil určitěji, přestřeloval, možná, že kolega Svraka, který snad dříve pracoval více méně ve hnutí odborovém, nebyl si ani vědom toho, co vlastně pronáší a právě z těchto důvodů nechceme dělati ze sen. Svraky nějakého politického mučedníka a právě z této příčiny, že přece jen nemyslíme, že by on těmi svými výroky mohl poškoditi náš stát, naši republiku, imunitní výbor se usnesl nevyhověti tentokráte žádosti sedrie v Komárně a neprojevil souhlasu k jeho vydání. Z těchto důvodů navrhuje imunitní výbor slavnému senátu, by potvrdil usnesení imunitního výboru a odepřel souhlasu k vydání sen. Svraky k trestnímu stíhání. (Pochvala.)

Předseda: Slovo má pan sen. Svraka.

Sen. Svraka (německy): Pánové! Budu mluviti o zprávě, o udání z Komárna nechci ztratiti ani slova. Faktum je, že jest velmi lehko, z několika slov řeči, kterou před sebou nemáme celou, vyčísti něco zcela jiného, než skutečně bylo řečeno. Mluvil-li jsem o dávce z majetku, pak jsem nevytýkal, že došlo k zákonu, podle kterého bezpodmínečně má býti plněna dávka z majetku. Poukázal jsem jen na to, že by se byl měl vytvořiti dvojí způsob, a za druhé, že pro zákon, jak byl utvořen, sociální demokraté by nebyli směli hlasovati, ježto tento zákon ničí malého člověka, malého rolníka, který při majetku deseti nebo pěti jiter polí má percentuelně plniti tutéž dávku z majetku jako velkostatkář a tím se musí zahubiti. To jsem řekl. Nikoli však to, co bylo udáno. A mám přece pravdu, když jsem vytýkal, že také sociální demokraté hlasovali pro tento zákon.

Nyní k udání samotnému. Na Slovenska panují zvláštní poměry. Kdo tam ještě nebyl na nějaké schůzi, nemůže si to představiti. Pošle se tam politický úředník, přijde tam mladý člověk, který jakživ ničeho jiného nedělal nežli psal. Skutečný pokoutní písař napíše, co mu libo, dá to dále, totiž slova, která vytrhl ze řeči. Slyšel, že si přejeme jiného vládního systému, ale do zprávy pojme bůh ví co. A tak to jde na celé čáře. Může tam jíti, kdo chce, ale každý, kdo přijde do nějaké schůze, zaplete se do labyrintu zákonů na ochranu republiky. Chytne-li někdo nějaké slovo z řeči, ale nepodá ducha řeči, pak vyjde z toho něco, následkem čehož lze lehko učiniti udání. (Výkřiky sen. Matuščáka.) Chtěl bych však vládě přislíbiti, dá-li skutečnou demokracii, skutečnou svobodu, uskuteční-li demokracii podle deklarace americké, že ji budu chváliti v každé schůzi lidu. Pokud však toho neučiní, budu jí kárati.

Předseda: Má pan zpravodaj nějaký doslov? Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Chápu, že kolega sen. Svraka vysvětluje pp. senátorům, jak asi tam mluvil a že vlastně chce vyvrátiti celou zprávu důvodovou, která je zde vytištěna a která je podepsána zpravodajem, presidentem krajského soudu kolegou Lukešem. Já jsem tu zprávu nepsal, ta zpráva je vyňata ze soudních spisů, a jelikož kolega sen. Lukeš zde není, jako místopředseda imunitního výboru, jsem referát převzal. Je pochopitelno, že kolega sen. Svraka dnes se stydí za ty výroky, které tam pronesl, že je chce vyvraceti, arci, vyvracet je nemusil, protože imunitní výbor se usnesl, že jej soudu nevydá, a já jsem také prosil v referáte slavný senát, aby schválil usnesení imunitního výboru. Prosím slavný senát, aby hlasoval tak, že kolegu sen. Svraku soudu nevydáme. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Prosím pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel dáti souhlas k trestnímu stíhání sen. Svraky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního, aby sen. Svraka vydán nebyl, se přijímá.

Dalším bodem denního pořadu je:

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Prešově ze dne 31. března 1924, čís.1167/24/2, za svolení k trestnímu stíhání sen. inž. Klimko pro přečiny §u 1, 3 odst. II. zák. čl. XLI z r. 1914 proti bezpečnosti cti (čís. 9060/24). Tisk 1897.

Zpravodajem je pan sen. dr Stránský. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Stránský: Slavný senáte! Dne 18. září loňského roku nalézali se v úřední místnosti politického referenta Fecko v Prešově tamější obecní notár Rudo Lieskovský a okolný notár Kapušanský v Prešově Emanuel Gross, mimo to ještě jistý pán Josef Balázsy a nějací tři páni, jichž jména udavatelé neznají. (Sen. Matuščák: Věru to notári zaslouží, jsou na Slovensku krobiáni!) Zde nestojí nic, že by něco zasluhovali, račte odpustiti. Za přítomnosti těchto pánů vstoupil do úřední místnosti sen. inž. Klimko a tónem prý dôrazným, jak stojí v udání a velkým gestom učinil následující prohlášení:

ťPrišiel som žalovať na notárov pre jejich účinkovanie pri voľbách! Budem obecenstvo buriť, aby notárov pozabíjali, ako psov! Už aj povzbudzujem občanov, aby notárom maslo, múku a iné životné potreby nepredali, žeby takto všetcia hladom podochli! Po prevrate ľudia zapriahli notárov do pluhov a nimi orali zamrznutú zem, teraz to tiež zaslúžia a skoro dôjde k tomu, keďže pri voľbách pracujú proti svojému národu!Ť

Na to učinil referent Fecko poznámku, že snad všichni notáři by něco podobného nezasluhovali, načež řekl sen inž Klimko: ťJest veľmo malá výnimka: mena týchto prezradiť nemôžem, lebo tých výnimočných by zas vláda zahlušilaŤ. To slovo ťzahlušilaŤ prý znamená stíhala, pronásledovala nebo ničila. (Sen. Babka: To znamená zabila!) Statní návladnictví v Prešově vykladá výraz, jak jsem právě řekl.

Na dotyčné udání přítomný notár státního návladnictví podal návrh na stíhání sen. inž. Klimka a to pro dvojí prečin. Statní návladnictví vidí prečin urážky na cti vlády ve slovech, že by vláda jich zahlušila, kdežto ve výrocích o notárech vidí statní návladnictví urážku na cti stavu notářského.

Co se týče prvního prečinu, imunitní výbor přišel k názoru, že jest to sice nemístná kritika vlády, snad také ne dosti přiléhavá, že však přece nevybočuje z mezí kritiky tak, že by musila býti stíhána trestně. Naproti tomu přišel imunitní výbor k přesvědčení, ze výrokem sen. inž. Klimka: ťBudeme obecenstvo búriť, aby notárov pozabíjali ako psovŤ, dále ťaby notárom máslo, múku a jiné životné potřeby nepredali, že by takto všetcia hladom podochliŤ a že je lid bude zapřahat do pluhu tak, jak se stalo před převratem, viděl imunitní výbor, nejen popuzování k nenávisti, nepřátelství proti celému stavu notárů, ale nanejméně urážku na cti celého stavu.

Následkem toho navrhuje imunitní výbor: Slavný senáte, račiž se usnésti, že pro první výrok, co se týče urážky na cti vlády, nemá býti sen. inž. Klimko vydán, naproti tomu pro druhý výrok, že vydán býti má.

Předseda: Slovo má pan sen. dr Kovalik.

Sen dr Kovalik: Slávny senát! Je snáď ťažko v tejto záležitosti vziať na seba povinnosť obhájcu, ako som to videl už pri nálade, ale nikoho neodsuzujme, keď neslyšíme i protivného mienenia. Imunitný výbor žiada vydať sen. inž. Klimka preto, že on učinil prečin utrhania na cti notárskemu sboru slovenskému. Stalo sa to tak, že po voľbách do obcí na Slovensku sen inž Klimko prišiel do Prešova do úradu okresného náčelníka a tam rozhorčený nad tým, že pri voľbách notári, tedy úradníci, ktorí majú každému stejnou mierou merať a nie svoju úradnú moc zneužívať, on presvedčený a zkušený o tom, čo konali tí notári, prišiel do úradu a riekol: Prišiel som žalovať na notárov pre ich účinkovanie pri voľbách atď. (Sen. dr Herben: To ťa tak dáleŤ jest právě to důležité! Hlas: To neni dôležité, že prišiel žalovať, ale že ich chcel zabíjať, čítajte to!) Prosím, kolego, neráčte sa náhliť, dočkajte, ja vypoviem, čo mám. Začal som to čítať a riekol som, že na všetko budeme reagovať, budeme reagovať i na tie jeho ostré výrazy, nezamluvím žiadny, všetko prednesiem. Račte trpělive počúvať. Takých ostrých výrazov použil, na ktoré ešte prijdem a ktoré predniesol i pán referent, že imunitný výbor pre tieto slová určil ho vydať. Tie slová sú: ťVeľmi citeľné porušenie právneho riadu a verejného pokoja.Ť To odôvodňuje imunitný výbor. Tážem sa, či není citeľné porušenie právneho riadu a verejného pokoja, keď predstavení notárom - a konečne, kto sú tí predstavení, vláda - keď nariadi tým notárom, by všetkým spôsobom účinkovali, aby vláda a vládne strany vyhraly. (Hlasy: To třeba dokázati! To je dokázané! - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Sen. dr Kovalik (pokračuje): Prosím slávny senáte... (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. Nechte řečníka mluvit.

Sen. dr Kovalik (pokračuje): Keď mňa tu vyrušuje pán kolega, musím mu odpovedať, ač to není hodné odpovedi. Bola moc nad nimi, ktorá na nich účinkovala. (Sen. Roháček: Ať žaluje vládu!) Slovenské príslovie praví: Hora sa nezachveje, keď vietor nezavěje. Tedy keby nebola žiadna príčina, oni by tak nehovorili. Tam je príčina, preto prišiel Klimko, on videl, čo robili notári a pán kolega vie, čo sa robí pri voľbách, (Sen. Babka: Ani zďaleka!) Ale vy to neuznáte. Vy ste tu na to protestovali. Úradník má stáť nad stranami v jeho účinkovaní nesmie sa míesiť do slobodného prejavu, právo voliča, to je v republike najväčšie právo, slobodu utiskovať, alebo falšovať výsledok voľby, to neni ani demokratické, ani spravedlivé, ani slobody hodné. Ten nezaslúži slobody, ktorý utiskuje druhého, aby tak hlasoval.

Druhé odôvodnenie imunitného výboru hovorí, že tieto slová sú popudzovaním k nepriateľstvu a nenávisti k stavu notárov. A ja sa pýtam, či to účinkovanie notárov neni popudzovaním k nepriateľstvu proti druhým stranám, proti tej strane, ktorá tak chce hlasovať? Tí notári popudzujú k nenávisti, a nie ten ako tuto imunitný výbor hovorí?

Po tretej hovorí imunitný výbor, že slová Klimkove sú niemenej urážkou skoro celého sboru slovenských notárov. A ja odpovedám, že účinkovanie notárov na vyšší pokyn, možná až na najvyšší pokyn vlády, že to je, ako sa vyslovil, urážkou slovenského národa a urážkou slobody voľby.(Hlasy: U senátorů strany ludové! Tak jest!) Keď sa buďe vláda... (Hluk. Sen. Roháček: Pane kolega, ste ešte chorý, nerozčulujte sa!) Povinnosť musím vykonať, i v chorobe musí človek pravdu povedať. A tú musím ja brániť. Prosím, nevyrušujte mňa. Tedy, keď hovorite, že som ešte nie celkom zdravý, tedy nevyrušujte mňa. (Sen. Roháček: Na čo sa rozčulujete?) Viem na čo, aby sa spravedlive v senáte hlasovalo a nie tak, ako imunitný výbor. (Hluk a výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím, nevyrušujte řečníka.

Sen. dr Kovalik (pokračuje): Musím tu brániť našich županov, okresných náčelníkov a tých notárov, ale za čo brániť? Aby od vlády neprišiel na nich taký nátlak a útisk, musíte tak a tak pracovať pri voľbách, preto nech vláda prestane na tých úradníkov robiť nátlak, nech úradníci sú nestranní a potom môžu hlasovať podľa svojho presvedčenia, ako chcú. Tedy jestliže naša vychvaľovaná demokracia, sloboda a voľnosť takýmto násilníctvom a klamstvom sa stala pri voľbách, pri viac župách nesprávny výsledok hlasovania podali, zfalšovali, do obcí, žúp, alebo do Národného shromaždenia, tak je prosím iluzorným všetko. Iluzórne je právo, iluzórné sú všetky zákony a taký štát by bol vybudovaný na piesku. Len nezadržte slobodné voľby, (Hluk.) Ihned skončím. Čo sa v Maďarsku robilo? Pri maďarských voľbách všetci župní okresní náčelníci, notári stáli k dispozícii vláde; tedy aj naša Československá republika chce nasledovať tiež špatný príklad maďarskej vlády? Vždy som hlasoval, nikdy som sa nezatajil a tiež vám to dokážem. Najväčšie právo občanov voliť dľa svojho presvedčenia a to chcú potlačiť u nás na Slovensku notármi. Sú i notári poriadní, ja na všetkých to nepovedám a tu práve musím reagovať na slová refe-rentové.

Klimko tiež povedá, že sú takí notári, ktorí spravedlive pracujú a chcú pracovať a že by tých vláda zahlušila. (Hlasy: Co znamená zahlušit?) To znamená aj zabiť. Než vráťme sa na tie slova. Teraz poviem to, čo hovoril Klimko. ťBudeme obecenstvo bú-riť, aby notárov pozabíjali ako psovŤ.Tie slová Klímkové, ktoré teraz uvádzam, nechcel som zamlčať; skutočne hovoril: Budeme obecenstvo búriť atď. Týmto slovám Klimkovým, ktorými vyzýval ľud k vraždeniu slovenských notárov, kto uverí? Kto uverí, že Klimko pôjde na ulicu a riekne: ť poďme a zavraždíme všetkých notárovŤ? Alebo, že povedal: ťBudeme obecenstvo búriť, aby notárov pozabíjaliŤ - kto to uverí? Ani imunitný výbor uveriť nemôže, však by Klimko… (Výkřiky sen. Roháčka.) Ale nechte Pána Boha na pokoji, obzvláště vy, neverec. Tu nestojí nič o Pánu Bohu, radšie ho proste, aby Vám bol milostivý. - Tedy to nikto neuverí a tu iste ani Klimko sám obsahu svojich slov neveril, nevykonával to ani nevykonáva a preto nemôže byť vydaný.

Človek je vystavený všelijakým chorobám a tu sa proti bacilom užíva sérum. Takýmto serumom je imunita poslanca, senátora. Koaliční senátori sú všetci oslobodzovaní, ale oposiční senátori a poslanci sa en bloc vydávajú. (Sen. Babka: Svraku sme nevydali!) Nebol vydaný ten, ktorý utrhal na cti ženskej a Klimku chcú vydať, pretože na cti notárum utrhal. (Hluk).

Předseda (zvoní): Prosím nevyrušujte řečníka!

Sen. dr Kovalik (pokračuje): Klimko vo svojej nervozite a rozhorčenosti nad ne-správnosťmi riekol svoje slová a preto nemôže sa tak považovať, už pri prvom prípade, kde napadol vládu, sú slová zahlušiť keď tu imunitný výbor sa usniesol nevydať sen. Klimka tak prosím, aby i pri druhom nebol vydaný. Prosím slávny senát, aby neprijal návrh imunitného výboru, ktorý neuvažoval psychologický moment a psychologické príčiny tých výrazov. On to nikdy nemyslel ťzabiťŤ, on nechcel zabíjať nikoho, obsah tých výrazov uskutočniť senátorovi Klimkovi ani na myseľ neprišlo, on nechcel zabiť tých notárov a len v rozhorčenosti nad činnosťou notárov riekol tie slová. Prosím neprijať návrh imunitného výboru, by vydanie sen. Klimka nepovažovalo sa za to, že môže byť stíhaný a trestaný ten, kto energicky vystúpi proti nesprávnostiam a nezákonnostiam pri voľbách do žúp alebo do Národného shromaždenia, aby sa nepovedalo, že senát vydal toho, kto hájil volebný zákon, lebo on ho hájil. Prosím o nevydanie sen. Klimko. (Souhlas).

Předseda: Má pan referent doslov?

Sen. dr Stránský: Prosím.

Zpravodaj sen. dr Stránský: Slavný senáte! Pan sen. dr Kovalik přesunul záležitost, o kterou jde, na zcela jinou dráhu a na tu senát, nemůže ho následovati. Předmětem našeho jednání není způsob, jak se notáři na Slovensku chovali při volbách, předmětem našeho jednání není způsob, jakým vláda působila nebo nepůsobila na notáře, aby oni tak nebo onak jednali, nemáme přesvědčení ani o tom ani o onom, poněvadž jsme nepodrobili žádnému šetření způsob, jak se notáři chovali, nýbrž předmětem našeho jednání je pouze otázka, zdali smí senátor beztrestně prohlašovati, že bude bouřit obecenstvo by notáře pozabíjelo, předmětem našeho jednání jest, zdali smí senátor prohlašovati, že se nemá notářům prodat žádného chleba, žádné soli a žádného masa, aby pochcípali (Sen. dr Kovalik: To nerobil! Hlas: Vždyť to sám doznal!) A předmětem našeho jednání jest otázka, smí-li senátor beztrestně prohlašovati, že lid bude s notáři orat zamrzlou zemi tak, jak to dělal po převratu. (Hluk. Předseda zvoní). Jsem přesvědčen - a kolega dr Kovalik také to vycítil sám v sobě - že věc sama se nedá hájiti, jsem přesvědčen, že senát v tomto ohledu je jiného mínění a přesvědčení, že něco takového beztrestně senátor činit nesmí. (Hlas: Kdo bude hájit potom svobodu voleb?) Ale pan kolega dr Kovalik ve své obhajobě v této věci řekl něco a upozornil na něco, co po mém názoru jest urážkou kolegy inž. Klimka a nikoliv jeho obhájením. Jestliže kolega inž. Klimko, což jest zjištěno, učinil již toto prohlášení v úřední místnosti a kolega dr Kovalik nyní přijde a řekne ťkdo pak by to mohl věřit, že kolega inž. Klimko by to udělalŤ pak z toho vysvítá, že kolega dr Kovalik nebere kolegu Klimka vážně. (Sen. dr Kovalik: To v rozhořčení řekl!) V rozhořčení mohu všelicos říci, ale v rozhořčení nedopustím se skutku nabádati někoho k vyvraždění celého stavu. V této věci, velectění pánové a dámy, byli jsme tak svědomití, že jsme také vyslechli kolegu inž. Klimka. On připouští ty výrazy o tom vyhladovění. On připouští, že použil výrazu ťorání s těmi notářiŤ to nepopřel, ale řekl, že neví se pamatovati, zdali učinil ten první výrok. Že neví se pamatovati, on to výslovně nepopřel. Když se to všechno uváží a když se uváží, že státní zastupitelství v Prešově v tomto vyzvání k takovým zlým skutkům, kteréžto vyzvání u nás je zločinem vyzvání k páchání trestních skutků, jestliže státní návladnictví v tom nic jiného nevidí nežli urážku na cti stavu notářského, pak je to tak mírné posouzení (Tak jest!) se strany úřadů, že ani nechápu, jak si můžete zde tak často stěžovati na ty úřady, když na takové věci tak mírně se dívají. Kdyby u nás státní návladnictví mělo tady proti senátoru zakročiti, buďte ubezpečeni, že by se nespokojilo s nějakým přečinem proti bezpečnosti cti, nýbrž že by žádalo za vydání pro těžký zločin. (Sen. dr Kovalik: Ale nevydáváme takové, kteří bezpečnost cti urazili!) Pardon, ještě na to chci odpověděti, poněvadž pan kolega dr Kovalik na to také poukázal, že prý vydáváme jenom oposiční a nevydáváme ty, kteří patří ke koalici. Velectění pánové! To je krvavá křivda, kterou činíte imunitnímu výboru. Odpusťte, já to jednou sečtu a dokáží vám, že žádosti za vydání t. zv. oposičních poslanců a jmenovitě, odpusťte pane kolego, poslanců z toho vašeho tábora, dělají asi 70% a já se tomu nedivím. To je v každé zemi, oposiční lidé mluví ostřeji, nežli lidé, kteří nepatří k oposici. Ano, oni mluví ostřeji, proto se musí oposičním lidem prominouti nějaká ostrá slova a právě v tomto případě neviděli jsme urážku na cti. (Sen. Jarolim (německy): V menšinových krajích může se dobře státi, že kolegové vyzývají k násilnostem a nikdo není stíhán!) Prosím, jestliže také oposice se nespokojuje s nějakou ostrou kritikou, nýbrž přistupuje již k vyzývání lidu, aby páchal zločin, pak to není kritika. (Sen. dr Heller (německy): Mluvil Jste ve Vídni také tak?) Ano prosím, my jsme stáli pod ostřejší vládou, nežli vy a velectěný pane kolego, já bych Vás mohl o tom na sta případech… (Sen. dr Heller (německy): Ale poslanecká sněmovna Vás nevydala! to se nestalo! to nemá s vládou vůbec co dělati! Poslanecká sněmovna nevydávala! Sen. dr Spiegel (německy): Vždyť Češi byli také ministry!) Ne, prosím, já jsem byl také ve Vídni v imunitním výboru a mohu vám dosvědčiti, že tam byly poměry zcela jiné, my jsme tak nemluvili, ne proto, že bychom nebyli chtěli, ale proto, že jsme k tomu nepřišli. V Rakousku nedovolili nám takovou schůzi, kde by se tak mohlo mluviti a stíhali nás bez žádostí za vydání jiným způsobem, než jak se to děje zde. Ujišťuji Vás, pane kolego, že kdybyste působil býval také v rakouském parlamentě, jako jsem já působil, byl byste velmi nespravedliv, kdybyste dnes chtěl tvrditi, že se vám vede hůře, než se vedlo oposici v rakouském parlamentě. Není to pravda, že vydáváme jen oposiční, ale máme tolik žádostí na vydání oposičních poslanců, že to vypadá tak, jako by se stíhali jenom oposiční a když srovnáte dnešní sezení, byli jste svědky, že sen. Svraka, ačkoliv užil dosti ostrých výrazů, nebyl vydán. (Sen. dr Kovalik: Osvoboďte i Klimko!) Odpusťte nemůžeme nechati notářský stav postaviti pod takovou sankci pana Klimka, když doznává, že bude bouřiti lid, aby pochcípali. Nemohu žádati jinak, než aby všichni páni souhlasili s návrhem imunitního výboru, aby hlasovali pro vydání. (Pochvala).

Předseda: Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se).

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, totiž, aby odepřeno bylo svolení k trestnímu stíhání sen. inž. Klimka pro přečin utrhání na cti spáchaný proti vládě Československé republiky, naproti tomu však aby svoleno bylo k trestnímu stíhání sen. inž. Klimka pro přečin utrhání na cti stavu notářskému na Slovensku, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Návrh výboru imunitního se přijímá.

Sděluji, že do výboru rozpočtového na místo sen. Herd. Jiráska nastupuje sen. Ackermann, dále ve výboru ústavně-právním za místopředsedu zvolen byl sen. dr Brabec. Do výboru sociálně-politického nastupuje za sen. Slavíka sen. Hucl, za sen. Hrubého sen. Hrejsa a za sen. Smrtku sen. Roháček.

Svolávám ex praesidio ústavně-právní výbor k pokračování v dnešním jednání, ihned po schůzi plenární.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 26. června 1924 o 17. hodině s tímto

denním pořadem:

1. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1896) o ražbě pětikorun. Tisk 1910.

2. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1906) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných. Tisk 1911.

3. Zpráva I sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1907) o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných. Tisk 1912.

4. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednány byly zprávy:

a) I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1906) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných. Tisk 1911;

b) I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1907) o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných. Tisk 1912.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly). Nejsou.

Končím schůzi.

Konec schůze v 18 hodin 25 minut.