Schůze zahájena v 17 hodin 15 minut.

Přítomni:

Místopředsedové: dr Franta, Klofáč, Niessner.

Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.

100 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr Habrman,

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda Klofáč: Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. K. Friedrichovi, Hrejsovi, Hartlovi a Jesserovi, dodatečně pro úterní schůzi sen. dr Koperniczkymu.

Navrhuji, aby byla udělena dovolená na dobu 14 dnů sen. Kotrbovi, zdravotní dovolená na 2 měsíce počínaje dnem 1. července sen. dr Naeglemu.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat.

Prosím pana sekčního šéfa, aby přečetl, co tiskem rozdáno pánům senátorům.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 1911. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 1906).

Tisk 1912. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných (tisk 1907).

Tisk 1913. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o zvelebení a ochraně výroby rostlinné (tisk 1898).

Tisk 1914. Zpráva branného výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se stanoví mírový počet československého vojska na dobu od 1. října 1924 do 30. září 1927 (tisk 1904).

Tisk 1915. Usnesení poslanecké sněmovny k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4111) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1555 a 1598) o plemenitbě hospodářských zvířat a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz (tisk posl. sněm. 4691).

Tisk 1916. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4610) o hornických soudech rozhodčích (tisk 4714).

Tisk 1917, Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 4670) o výkupu místní dráhy Holič-Hodonín (tisk 4717).

Tisk 1918. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jich pozůstalých (tisk 1903).

Jednací zápisy o 211.-213. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 11. a 12. června 1924.

Těsnopisecká zpráva o 207. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 28. května 1924.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru zahraničnímu a rozpočtovému:

Tisk 1909. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tisk 4600), ktorým sa predkládá Národnému shromaždeniu republiky Československej ťÚmluvaŤ medzi republikou Československou a Kraľovstvom Maďarským o vzájomnom nakládaní so súkromými poisťovnami a o finančnej úpravě starých poisťovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uhorských a rakúskych, ktorá bola so záverečným zápisom podpísaná v Prahe dňa 13. červenca 1923 (tisk 4673).

Místopředseda Klofáč: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o shora uvedeném usnesení poslanecké sněmovny podaly zprávu ve lhůtě třídenní.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Prvním bodem je:

l. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1896) o ražbě pětikorun. Tisk 1910.

Prosím pana zpravodaje sen. dr Horáčka, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! Vládní předloha zákona o ražbě nových pětikorun znamená zase jakýsi malý krůček k nápravě naší měny. Je známo, že ve všech státech s uspořádanou měnou, zejména měnou zlatou, papírové peníze, které tam obíhají, znějí jen na vysoké obnosy. Naproti tomu, na nízké obnosy vždycky obíhají peníze kovové. Také v Rakousku, jak známo, před válkou měli jsme bankovky jen na vyšší obnosy a teprve v době války objevily se papírové peníze také na ty nízké obnosy 1 K atd. To je odůvodněno tím, že drobné obraty se dějí velmi rychle a velmi často a následkem toho takové malé obraty, když se konají v papírových penězích, tedy tyto papíry, i kdyby měly sebe lepší papír, záhy se opotřebují, pošpiní a utrpí tak, jako máme ty zkušenosti s těmi našemi jednokorunami, a můžeme tedy býti rádi, když tyto koruny papírové dnes již skoro úplně jsme nahradili korunami kovovými.

Nyní tedy máme přikročiti dále a nahraditi také naše papírové pětikoruny, které již také dnes nemají hezký vzhled, novými pětikorunami kovovými. Při tom vyskytla se zásadní otázka, mají-li tyto nové pětikoruny kovové raženy býti zase jenom z nějaké méně hodnotné směsi jako dosavadní naše jednokoruny, totiž z té směsi mědi a niklu, anebo mají-li býti raženy ze stříbra, jako se skutečně v některých kruzích požadavek takový vyskytl. Ministerstvo financí rozhodlo se pro to, aby i tyto nové pětikoruny raženy byly nikoliv ze stříbra, nýbrž ze směsi podobné jako jednokoruny a to z těch důvodů, že kdyby tylo pětikoruny raženy byly ze stříbra, že by nastati mohlo přece jenom nebezpečí, že by byly thesaurovány a že by zmizely z oběhu. Ovšem zásadně by zde snad nebylo námitky, aby nové pětikoruny byly raženy ze stříbra, poněvadž hodláme zavésti, jak známo, měnu zlatou a při zlaté měně mohou nebo musí býti drobné mince raženy po př, ze stříbra, jako to vidíme v Anglii, v Americe a všude, kde je zlatá měna. Ovšem tyto drobné mince ze stříbra ražené, nesmějí míti plnou hodnotu, již představují, nýbrž musí míti menší hodnotu vnitřní. Kdybychom tedy razili tyto pětikoruny ze stříbra, tedy by musily míti menší vnitřní hodnotu, než má naše pětikoruna na mezinárodním trhu. A tu byly učiněny jisté zkoušky a došlo se k tomu, že kdyby byly naše pětikoruny raženy ze stříbra v takové váze a objemu, aby nebyly příliš nepatrné, i kdyby byly legovány, totiž smíšeny s mědí ve velmi značném poměru, na př. 6: 4, což by pro jejích vzhled ovšem nebylo příznivé - přece by jejich vnitřní hodnota přišla dnes asi na 4 1/2 koruny. Tu ovšem, pokud naše koruny mají hodnotu nynější, tedy by to snad nevadilo, ale bohužel víme, že naše měna je dosud papírová, není zlatem ještě dostatečně podložena a že její stabilita závisí pořád ještě od různých poměrů, od našeho vývozu a dovozu, od naší platební bilance, od našeho finančního hospodářství, našeho rozpočtu, od důvěry ciziny k nám, od poměrů politických, a kdyby snad, což ovšem doufáme se nestane, měla zase některak ta stabilisace naší koruny býti porušena a ona snad o něco měla klesnouti pod nynější mezinárodní hodnotu, pak kdybychom měli takové stříbrné pětikoruny, jejichž vnitřní hodnota by byla vyšší, než hodnota korun papírových, tu by tyto pětikoruny zmizely z oběhu. Takovému nebezpečí se nemůžeme vystaviti. Máme příklad v Rakousku. Tam se totiž pokusili raziti také stříbrné drobné mince, nazývají se 1 šilink a platí 10.000 korun rakouských, tedy asi tolik, jako je naše pětikoruna. V tomto jednom šilinku rakouském je hodnota stříbra asi 8.000 rak. korun. (Sen. Matuš-čák: Ze zlatých pětikorun dělnictvo nic nemá a ze stříbrných také ne!) A tyto stříbrné šilinky, ačkoliv je v nich stříbra o 2.000 korun méně, než representují, přece začínají mizeti z oběhu a jsou dráže placeny a thesaurovány.

Tyto příklady nás nemohou povzbuzovati k tomu, abychom dnes pětikoruny razili ze stříbra, a následkem toho se rozhodlo ministerstvo financí, aby tyto pětikoruny raženy byly ze směsi 3/4 mědi a 1/4 niklu, jako jsou naše jednokoruny. Dále ustanovuje zákon, jak mají tyto pětikoruny budoucí býti těžké a veliké. A tu je stanoveno, že z 1 kg této směsi má se raziti 100 pětikorun, to znamená, že pětikoruna má vážiti 10 g. Jednokorun nynějších se razí 150, tedy nová pětikoruna má býti 1 1/2 kráte tak těžká. Ovšem, aby byla poněkud větší ve svém objemu, má býti tenší, nežli je ta naše dosavadní jednokoruna, a k tomu účelu také rozpočtový výbor přijal resoluci, aby tato pětikoruna měla v průměru 30 mm, aby se rozeznala znatelně od jednokoruny. Pánové, mám vzorek, jak má ta pětikoruna, co do váhy a velikosti vypadati. Má býti takto těžká a takto veliká. Libo-li, pánové, račte se na ni podívati. (Ukazuje vzor mince.) To je ten návrh našich budoucích pětikorun. Co se týká zevnějšku pětikorun, má míti na líci malý znak republiky a na rubu vyznačena její hodnota a to číslice pět a písmena Kč. Tím se bude lišiti od jednokorun, kde jak známo, vyznačena měna není a to z toho důvodu, aby nevznikla nějaká domněnka, že jednou tyto pětikoruny budou přeměněny v nějaké pětikoruny vyšší měny a aby k vůli tomu nebyly thesaurovány, jak se to stalo s jednokorunami.

V §u 2 je stanoveno, kolik pětikorun smí stát raziti, a je zde stanovena maximální číslice 300 milionů korun. Tím není řečeno, že by jich musilo býti tolik raženo; o tom bude rozhodovati potřeba. Co se týče tohoto ustanovení, tedy rozpočtový výbor o tom uvažoval a hleděl tuto číslici uvésti ve spojení s naším dosavadním mincovním zákonem z 10. dubna 1919. Tam totiž se ustanovuje v §u 10, kolik státovek smí vláda vydati. Tento kontingent nemůže se rozmnožiti než zase jenom novým zákonem. Nyní obíhá našich dosavadních papírových pětikorun asi 25 milionů Kč, kdyby bylo raženo těchto nových kovových pětikorun obnosem 300 milionů, byl by tedy onen kontingent překročen. Proto rozpočtový výbor přijal resoluci, že má těchto 300 milionů býti v hranicích toho kontingentu, takže kdyby se razilo více než 25 milionů korun, musí vedle pětikorunových státovek stáhnouti ještě jiné státovky, 10ti, 50ti korunové atd., aby zůstal kontingent původně zákonem stanovený stejný.

§ 3 má ustanovení ohledně přijímání těchto pětikorun. Poněvadž to budou mince drobné - pouze státní a veřejné pokladny je budou přijímati bez omezení - kdežto v soukromých obchodech musí býti jako pro každé mince drobné jisté omezení, aby nebylo zbytečných šikan, aby se neplatily drobnými příliš vysoké sumy, jest stanovena suma 250 Kč, do které se musí přijímati. Pak jest stanoveno, pokud se týká opotřebení obyčejného, že toto opotřebení nese stát tím, že mince, když přijdou do veřejné pokladny, vymění za jiné a ve státní pokladně se pak znovu razí. Mimo obyčejné opotřebení, zúmyslné poškození, proděravění apod. nenese stát, nýbrž ten, kdo právě takovou minci má, rovněž mince padělané bez náhrady se vezmou zpět.

Konečně jest § 5, že mincovní zisk z ražby těchto 5ti korun, který bude dosti značný, poněvadž taková koruna přijde, co se týká nákladu, asi tak na 50 haléřů, tedy asi 4.50 K při každé pětikoruně získá stát; tento zisk z tohoto ražení má připadnouti zlatému pokladu státnímu, nemá tedy býti považován za nějaký příjem státu k hrazení běžných vydání.

To jest asi v jádru obsah tohoto zákona. Rozpočtový výbor se s ním zevrubně zabýval a učinil tam jen dvě formální změny. V nadpisu zákona vynechal letopočet, poněvadž se neví, jestli snad ještě letošního roku tyto pětikoruny přijdou do oběhu, a pak v §u 3 odst. 4. místo ťustanovení totoŤ zaměnil ťustanovení tatoŤ, poněvadž se odstavec 4. vztahuje na všechny předchozí 3 paragrafy.

Dovoluji si tedy jménem rozpočtového výboru doporučiti tuto předlohu zákona k schválení a zároveň obě resoluce č. 1. a č. 2. rozpočtovým výborem usnesené. (Pochvala.)

Místopředseda Klofáč: K slovu je přihlášen pan sen. dr Kovalik.

Sen. dr Kovalik: Slávny senát! Len krátko chcem k tejto otázke prehovoriť. Už pri návrhu zákona o ražbě dukátov som sa chcel zmínieť o tejto otázke, ale nemal som príležitosti. Činím tak teraz, keď je pojednávané o ražbe pätikorún.

Žiadame ako na terajších pätikorunách tak aby aj na všetkých budúcich niklových, strieborných alebo zlatých kovových peniazoch bolo vyražené aj meno mesta Kremnice, poneváč tieto kovové peniaze sa tam už razia od sta a sta rokov a predošlá vláda rakúsko-maďarská (Obrácen k sen. Bábkovi.) nesmála sa tak, ako vy, pane kolego, sa smejete - maďarská vláda, ač nebola priaznivá Slovákom, dala vytlačiť meno slovenského mesta Kremnice. (Sen. Babka: Áno, ale po maďarsky, Körmoczbánya!) Tak to teraz razme po slovensky, súhlasíte? Ja som sa díval zväčšovacím sklom na model tých pätikorún,.. (Hluk.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Prosím, nevyrušujte řečníka!

Sen. dr Kovalik (pokračuje):… a videl som tam dole naznačený rok 1924 a potom bola tam cifra. Prečo by miesto tej cifry nemohlo tam stáť to meno Kremnica. Za maďarskej vlády bolo tam a teraz, keď my Slaviani máme slavianský štát, prečo nemôže tam byť to slovenské meno Kremnica? (Hlas: Kôrmoczbánya!) Kôrmoczbánya už dávno zahynula, teraz nech je Kremnica. Prečo vynechávajú Slovensko už aj pri tých peniazoch? Pozreme na papierové peniaze. Na mnohých papierových peniazoch je česky veľkými literami napísaná cena týchto peňazí a slovensky len tak pobočne do kúta, a predsa sme Československé republika, rovnoprávni faktori v tej republike, tedy akými písmenami je tam česky napísané, takými musí byť to napísané aj slovensky. (Sen. dr Krouský: To jste neměl jakživ desetikorunu v ruce?) Áno, ale to není na všetkých peniazoch, pozrite na druhé peniaze, tam ho není. (Hluk. Výkřiky.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Prosím o klid!

Sen. dr Kovalik (pokračuje): Prečo i na úradných spisoch stojí Kč, sú to len Kč, a sú predsa československé. (Sen. Babka: To jest první litera slova československý!) Však vieme, ako to rozmýšľa pán sen. Babka. Tam má na všetkých úradných spisoch stáť Kč., to je koruna československá.

Nepatrí to sem síce, ale chceme pripomenúť, že na železniciach, na vagónoch jest: Č. S. D. To nemôže byť: Československé dráhy, ale České štátne dráhy, poneváč ináče by muselo byť napísané Č. SI. D.

Tedy prečo sa to Slovensko tak zanedbáva v každej veci aj v tejto? Niekto riekne, že je to maličkosť, ale je príslovie: ťex ungue leonemŤ, z maličkosti môžeme súdiť na to, čo sa zamýšľa, totiž Slovensko zatušovať všade, kde sa dá. (Sen. Babka: To není možné!) Ale vy ho zatušujete, vy ste ho zatušoval, vy ste prijal Kč na miesto Kčsl. Tedy možná, že i z tej Kremnice tú peňazoražbu, tú mincovňu odoberú a preložia do Prahy, že to odoberú z toho starodávneho mesta Kremnice, kde sa razia stá a stá rokov kovové peniaze, možná, že to urobia ako zničili v Štiavnici vysokú školu lesnícku. Prečo to odobrali zo Slovenska? Je tam predsa dosť lesov. Vzali Zbrojovku zo Slovenska a iné továrne a teraz rozpredávajú Pálffyovské cenné poklady zo Slovenska. To všetko malo tam zostať, aby na Slovensku bolo tiež niečo podívania hodného. Slovensko sa zanedbáva, fumiguje. Prečo na tých peniazoch neni Kremnica, keď vždycky tam bola. Žiadame ešte raz, aby na tých budúcich kovových peniazoch bolo vyrazené mesto Kremnica, aby sa dokázalo, že v Československej republike sa peniaze a dukáty razia na Slovensku. Jak sa to nestane, to bude zase jedna príčina toho, že sa nevyhovuje žiadosti slovenskej. (Hluk. - Veselost.)

Místopředseda Klofáč: Slovo má pan zpravodaj sen. dr Horáček. (Hluk. - Sen. dr Kovalik: Když žiadame, aby na československých peniazoch bola Kremnica, smejete sa! To vás charakterizuje!)

Místopředseda Klofáč: Prosím pana sen. dr Kovalika, aby dále nemluvil. Prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! Myslím, pánové, že ta námitka předešlého pana řečníka byla příliš malicherná, než abych se s ní dále zabýval. (Výborně! Potlesk.) Podotkl bych jen tolik, že Rakousko-Uhersko mělo dvě mincovny, jednu v Rakousku, druhou v Uhrách a proto na jedněch penězích bylo začáteční písmeno rakouské mincovny a na druhých uherské, aby se vědělo, ze které mincovny peníze pocházejí. My máme jedinou mincovnu a víme, že všechny naše mince pocházejí z Kremnice, i kdyby to tam raženo nebylo. Teprve, budeme-li míti více mincoven, bude potřebí, aby tam byla začáteční písmena, abychom věděli, odkud peníze pocházejí. Ostatně, myslím, nebyla by velká závada, kdyby ministerstvo financí tomuto přání vyhovělo a tu písmenu ťKŤ tam dalo (Hlas: Slovensko by bylo spaseno!), bude-li tím Slovensko spaseno. (Souhlas.)

Místopředseda Klofáč: Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí (má 6 §ů) hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest vyznačena ve zprávě výborové, tisk 1910, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Zmíněná osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Navrhuji, aby odstavec 2. a 3. dnešního denního pořadu sloučeny byly v jedinou debatu.

Jest to:

2. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1906) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných. Tisk 1911 a

3. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1907) o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných. Tisk 1912.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu. (Nebyly.)

Návrh můj je přijat.

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. Ackermann, za výbor rozpočtový sen. Havlena.

Navrhuji, aby byla stanovena řečnická lhůta na 20 minut.

Jsou námitky proti tomuto návrhu. (Nebyly.)

Navržená lhůta řečnická je přijata.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor sociálně-politický panu sen. Ackermannovi.

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavný senáte! Hospodářskou krisí a nezaměstnaností, důsledky to světové války, donucovány jsou skoro všechny evropské státy, aby se čas od času zabývaly plány, jak čeliti zlu. Pokud se týče krise průmyslu, tu nemůže žádný stát a žádná vláda samostatně řešiti, ta bude a musí býti rozřešena jen v politice celoevropské. Něco jiného je řešení, jak pomoci těm, kteří jsou odkázáni jen na příjem z práce. To může řešiti každý stát samostatně. Tak je tomu také u nás, že vláda čas od času podle vytváření se průmyslové situace předkládá zákonodárným sborům návrh na prodloužení účinnosti zákona o podporách v nezaměstnanosti a dožaduje se také současně, aby povoleny jí byly patřičné úvěry, potřebné k podpoře té. To právě přivedlo vládu, že předložila zákonodárným sborům vládní návrh, aby účinnost dosavadního zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, čís. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, čís, 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných pozbývá podle zákona ze dne 21. prosince 1923, čís. 263 Sb. z, a n., dnem 30. června 1924 platnosti. Jelikož hospodářské poměry v našem státě nejsou dosud tak stabilisovány a nezaměstnanost stále ještě jest velmi značná, jest žádoucno, aby ve vyplácení podpor v nezaměstnanosti nenastalo přerušení.

Podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona jevil se stav podporovaných v prvém čtvrtletí běžícího roku takto: 15. ledna podporováno bylo 57.684 nezaměstnaných a 60.804 příslušníků domácnosti; 15. února podporováno bylo 60.409 nezaměstnaných a 66.756 příslušníků domácnosti a 15. března podporováno bylo 67.808 nezaměstnaných a 79.435 příslušníků domácnosti.

Z uvedeného stavu nezaměstnanosti, který se v dalších měsících po stránce zaměstnání zlepšil, je zřejmo, že je potřeba z hospodářských i politických důvodů, aby zachována byla dosavadní ochrana nezaměstnaných. Vláda proto navrhuje, aby zákon, jehož účinnost končí 30. červnem 1924, než bude moci vejíti v účinnost zákon ze dne 19. července 1921, čís. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, podle něhož platí odborové organisace podpory svým nezaměstnaným členům za přispění státu, byl prodloužen na dalších 3/4 roku, a to do 31. března 1925.

Výbor sociálně-politický ve schůzi dne 25. června 1924 schválil vládní návrh zákona beze změny a doporučuje jej senátu k přijetí, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou, ve znění senátního tisku čís. 1906.

Pokud se týče dalšího návrhu vládního, aby povolen byl dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných, usnesl se sociálně-politický výbor na následujícím:

K provádění zákona o podporách v nezaměstnanosti zařazena je ve státním rozpočtu pro rok 1924, kap. XXI., tit. 5., § 4 částka 70,000.000 Kč, kteráž byla již v měsíci březnu vyčerpána. Aby ve vyplácení podpor nenastalo přerušení, podala vláda návrh zákona, jímž se povoluje dodatečný další úvěr 80,000.000 Kč.

Podle statistických zpráv bylo v jednotlivých zemích Československé republiky do konce měsíce března 1924 vyplaceno:

v Čechách…..39,813.583.44 Kč

na Moravě…..11,310.475.85 Kč

ve Slezsku……2,540.609.07 Kč

na Slovensku...5,819.132.80 Kč

Celkem………59,483.801.16 Kč.

Jsou ještě další cifry, ale ty dopodrobna neuvádím, jenom hlavní v milionech.

V celkovém součtu 59,483.801.16 Kč, zařazeny jsou také, z provádění zákona o podporách nezaměstnaných, osobní a věcné náklady částkou 2,150.000 Kč.

Vláda snaží se likvidovati dosavadní platný zákon o podporách v nezaměstnanosti a zavésti v účinnost zákon z 19. července 1921, čís. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, ale doba tato jest málo vhodná pro provedení tohoto zákona, nemá-li býti postižena značná část neorganisovaného dělnictva, na kterém by se příkrost zákona nejvíce vymstila a finančně odborové svazy vyčerpala. Vláda sama v důvodové zprávě tyto obavy projevuje, dovolávajíc se toho, že hospodářské poměry v našem státě dosud nejsou tak stabilisovány, a že část odborových organisací jest předcházející krisí tak vyčerpána, že nezdálo se možným, aby nový způsob vyplácení podpor s bezpečností zachování čistého gentského systému již od 1. července 1924 mohl býti zaveden, nezříká se však, že tento způsob podpory v roce 1924 nebude moci býti ještě zaveden.

Dodatečného úvěru na podpory v nezaměstnanosti použito bude jako dosud na provádění zákona o podpoře v nezaměstnanosti, tedy na osobní i věcné náklady, mezi něž počítati jest zvláštní náklady spojené s výlohami na bezplatnou jízdu nezaměstnaných po železnici § 12, odst. 4. zákona z 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., a náklady spojené s placením výpomocných sil, sjednaných k provádění zákona.

Z navrženého dodatečného úvěru….80,000.000 Kč

připadne na:

osobní náklady ……1,000.000 Kč

věcné náklady 250.000 Kč

výplatu podpor …..78,500.000 Kč

celkem…..79,750.000 Kč.

Zbývajících 250.000 Kč použito bude na péči o nezaměstnané v Podkarpatské Rusi vzhledem k tomu, že povolený obnos 3,000.000 Kč v kap. XXI A. tit. 5, § 4 v řádném rozpočtu stanovený na toto období nestačí.

V přesvědčení, že nebude-li navrhovaný obnos stačiti, postará se vláda včas, aby sobě opatřila další potřebný obnos parlamentním způsobem, schválil sociálně-politický výbor ve své schůzi dne 25. června 1924 vládní návrh zákona beze změny a doporučuje jej senátu k přijetí tak, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou a je otištěn v senátním tisku č. 1907.

K posouzení, jak nezaměstnanost u nás stoupala a klesala, slouží tato data o vyplacených podporách v nezaměstnanosti. V r. 1919 státem vyplaceno bylo 254,178.762 Kč, prostřednictvím podniků 6,353.718 Kč, celkem 260,532.480 Kč. V r. 1920 státem vyplaceno bylo 80,401.205 Kč, prostřednictvím podniků 14,576.980 Kč, celkem 94,978.185 Kč. V r. 1921 státem vyplaceno bylo 64,184.884 Kč, prostřednictvím podniků 11,971.961 Kč, celkem 76,156.845 Kč. V r. 1922 státem vyplaceno bylo 150,590.861 Kč, prostřednictvím podniků 58,807.857 Kč, celkem 209,398.718 Kč. V r. 1923 státem vyplaceno bylo 311,211.444 Kč, prostřednictvím podniků 81,015.716 Kč, celkem 392,227.160 Kč. Za uvedená 4 léta vyplaceno bylo celkem 1.033,293.388 Kč.

Uvedené srovnání dosvědčuje, že r. 1923 byl obdobím těžké hospodářské krise, která souvisela s úsilím stabilisovati naší měnu. Tíhu těchto poměrů odneslo nejvíce dělnictvo na svých bedrách a to nezaměstnaností a snižováním mezd.

Tíhu těchto poměrů v r. 1923 odnesly také odborové organisace. Odborové svazy zastoupené v Československém odborovém sdružení vyplatily samy v r. 1923 za celý rok 6,517.615 Kč. Dokladem k vypláceným podporám je grafické znázornění nezaměstnanosti od 1. ledna 1921 do 31. prosince 1924 (Ukazuje.), kdy nezaměstnanost před třetím čtvrtletím r. 1923 stoupla a jak rapidně koncem měsíce března 1924 klesla.

Nezaměstnanost polevuje. Polevila již koncem r. 1923, kdy se již dostavilo podstatné zvýšení zaměstnanosti v celé řadě průmyslových odvětví. Dokladem toho jsou statistické údaje ve zprávě tisk 1912, kde za 3 měsíce vyplaceno bylo 59,483.801 Kč. Pokles se značí dále pak v měsíci dubnu, že bylo vyplaceno za duben 15,949.765 Kč.

Úbytek ve výši vyplacených podpor v nezaměstnanosti se také jeví v tom, že z účinnosti zákona je mnoho nezaměstnaných využitím zákona po 12 měsících trvání vyloučeno, dále pak, že dostavuje se i při značném počtu nezaměstnaných snížení podpor po 6 měsících o 25% a po 9 měsících o 50%.

Život je tvrdý v rodinách dělnických i když mají zaměstnání na základě cenových a mzdových indexů, a je tím tvrdší život v těch rodinách, které pronásledovány jsou častou nezaměstnaností. U vědomí, že morálka by poklesla, že dostavila by se větší degenerace, přebírá na sebe vláda úkol čeliti zlům, které by se dostavily nepodporováním nezaměstnaných.

Poslanecká sněmovna vládní návrh schválila. Také sociálně-politický výbor senátu jej schválil a doporučuje ke schválení plénu senátu.

Přimlouvám se jménem sociálně-politického výboru za schválení vládního návrhu zákona bez rozdílu stranicko-politického nazírání jakož i třídního a hospodářského složení, aby zpříjemněn byl život našich spoluobčanů v tomto státě.

Jestli společenský řád nedovede dáti dělníku práci, aby mohl dostáti svým lidským a společenským povinnostem, nemůže ho trestati ještě hladem, který je neuprositelný a který svádí člověka zachovalého i k zločinnosti. (Pochvala.)

Místopředseda Klofáč: Prosím, aby se ujal slova za výbor rozpočtový pan sen. Havlena.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Projednáváme záležitost, na níž má zajisté zájem nejen stát, ale také především ti, jichž tato předloha se dotýká. Zákon o podporách v nezaměstnanosti byl posledně prodloužen v minulém roce a končí 30. června t. r. Tato nejzazší lhůta byla stanovena v očekávání, že bude snad možno v této době přikročiti k zavedení pojištění nezaměstnaných podle zákona z roku 1921 podle gentského systému. Poměry hospodářské, výdělečné, mzdové, poměry drahotní jsou však neustálené, a také počet nezaměstnaných, se mění příliš náhle, takže odborové organisace nemohou učiniti náležité organisační a finanční přípravy. Také nejsou ještě zachyceny široké vrstvy pracujícího lidu, a kdyby měla nastati nyní mezera, tedy velmi mnoho bylo by těch, kteří by pykali za to, že mezera v zákoně nastala. Nový způsob pojištění v nezaměstnání by nebyl a stará účinnost zákona, podle kterého dosud podpory byly vypláceny, by přestala.

To jsou důvody, které vedly k tomu, že vláda podala návrh, aby opět zákon o dosavadním způsobu vyplácení podpor v nezaměstnání byl prodloužen s nejzazší lhůtou do té doby, až bude možno provésti gentský systém pojišťovací, nejdéle však do 31. března 1925.

Výbor rozpočtový projednával tuto předlohu a usnesl se, doporučiti slavnému senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny schválil beze změny.

Předložený zákon bude ovšem vyžadovati dalších nákladů a vládě je třeba dáti zmocnění, aby potřebné obnosy opatřila si - jak to požaduje - úvěrními operacemi. Vláda požaduje, aby byla zmocněna opatřiti si úvěrními operacemi 80 milionů korun.

Rozpočtový výbor projednával tuto druhou předlohu, která je vlastně v souvislosti s předlohou první, a usnesl se doporučiti, aby toto usnesení poslanecké sněmovny bylo schváleno, v očekávání, že, kdyby snad tento obnos nestačil, vláda samozřejmě obrátí se zase na Národní shromáždění, aby byla po případě zmocněna k dalším opatřením.

Rozpočtový výbor také přiklonil se k resoluci, schválené výborem sociálně-politickým.

Doporučuji tedy jménem rozpočtového výboru, aby obě předlohy byly schváleny tak, jak jsou obsaženy v usnesení poslanecké sněmovny. (Souhlas.)

Místopředseda Klofáč: Jako řečníci jsou přihlášení pan sen. Stark, dr Hilgenreiner a kol. Průša.

Prosím pana sen. Starka, aby se ujal slova.

Sen. Stark (německy): Slavný senáte! Oba předložené návrhy zákona stran péče o nezaměstnané, z nichž jeden obsahuje prodloužení zákona o podpoře nezaměstnaných, kdežto druhý má na mysli opatření finančních prostředků, zavdávají mi příčinu, abych několika málo slovy k tomu zaujal stanovisko. Mluvím-li o jen několika slovech, činím tak proto, poněvadž víme podle zkušenosti, že nemůžeme dosáhnouti nějaké změny anebo zlepšení dotud, pokud existovati bude nechvalně známá ťPětkaŤ.

Co se týče předlohy o prodloužení platnosti, dlužno říci, že takovéto prodlužování působí přímo komicky, povážíme-li, že vláda nepodnikla ničeho a také nadále nemíní ničeho podniknouti, aby čelila trvající nezaměstnanosti. Jako příklad uvádím, že počínaje od Mariánských Lázní až do Krumlova, tedy až dolů na Šumavu, veliké spousty stavebního dělnictva musily do Saska, Bavor a do Rakous, aby si tam vydělaly svůj chléb, jestliže nechtěly zůstati zde bez práce a bez chleba. A při tom se vyskytují němečtí poslanci, kteří se neostýchají mluviti o lenoších, kterým podpora v nezaměstnaností příliš vysoko jest vyměřena, kteří říkají, že podpora v nezaměstnanosti korumpuje, kteří však úplně zapomínají, že to, co oni a jejich přívrženci ve válce a po válce tropili s hladovícím obyvatelstvem, označiti by bylo zajisté slovy zcela jinými. Co by tito přátelé lidu teprve asi řekli, kdyby tisíce a tisíce dělníků byli nezaměstnanost sami zavinili, kdyby neměli vinu ti, kteří dnes nezaměstnaným spílají! Jest nutno, uvésti všem odpůrcům podpory v nezaměstnanosti, ale také vládě na pamět, že ústřední ředitel dr Hodáč před ne-dávnem ve schůzi průmyslníků sdělil, že v únoru letošního roku bylo napočítáno asi 195.000 nezaměstnaných, z nichž jen 76.000 bralo státní podporu, kdežto 119.000 zůstalo bez jakékoli podpory. Táži se: komu a čemu přináší těchto 119.000 nešťastníků tyto oběti? Statisíce musily po dobu války a po válce přinášeti oběti, a nepřátelé dělníků žádali, aby dělnictvo nadále nezaviněně přinášelo oběti. Jaké oběti přinesli dodnes Windirschové a jeho soudruzi? Kdyby vláda, kdyby státy měly srdce pro ty, kdož bez viny hladoví a k tomu ještě si musí nechati spílati, pak dávno musil by býti utvořen zákon, jenž chudé lidi chrání před smrtí hladem, pak mělo býti již dávno postaráno o to, aby nezaměstnanost byla ztenčena na míru nejmenší, což bylo by bývalo lze zahájiti rozumnou politikou obchodní a průmyslovou. Poněvadž vláda dosud nepodnikla toho nejmenšího, aby čelila nezaměstnanosti, dovedla nyní připraviti zcela nepostačitelný obnos, který jest určen pro dobu prodloužení zákona a jenž obnáší, pravím, celých 80 milionů Kč. Že si vláda toho jest vědoma, že tento směšně malý obnos daleko nestačí, bylo zjevno z debaty v poslanecké sněmovně. Proč právě zde tato spořivost? Také my jsme pro spoření, jen s tím rozdílem, aby se spořilo na pravém místě. Spořte u kapitoly ťMinisterstvo národní obranyŤ. Zde jest místo, kde byste dali působiti své spořivosti. Pošlete pryč zcela zbytečnou a velice drahou francouzskou vojenskou missi, pak tímto způsobem budete moci uspořiti zase velikou sumu. Nespořte však na těchto politováníhodných lidech, kteří, i když to také buržoové české a německé národnosti dnes ještě neuznávají, jsou základními pilíři netoliko tohoto, nýbrž každého státu. Podáváme tudíž návrh, jenž směřuje ke zvýšení obnosu určeného na podporu v nezaměstnanosti z 80 na 150 milionů, i prosíme, abyste proň hlasovali. Vláda se nyní zabývá myšlenkou zjednati zákon na podporu v nezaměstnanosti podle gentského systému, aby si tím ulehčila jednak po stránce finanční, jednak po stránce technické. Říká se nám, že se tím dává organisacím zcela význačné postavení ve státě, budou-li přibrány, aby převzaly státní úlohu. Snad dokonce tajemnící našich organisací budou jmenováni dvorními rady, pardon, vládními rady! Považujeme zavedení gentského systému za zastaralé, za bezúčelné, a žádáme tudíž přechod k zavedení nuceného pojištění, o kterém se nyní ve mnohých státech uvažuje. Proč nemá tento stát, který se nazývá svobodomyslným a demokratickým státem, proč nemá jednou jíti v čele, jakožto sociálně-politický vodič? Z toho nic se neděje. Usnesli jste se o zákoně, ačkoli naši poslanečtí kolegové upozornili vládu včas na to, že tento zákon má mezery a že jest nedostatečný. Všechna přání, požadavky a dobrozdání, jež naší poslanečtí kolegové adresovali na ministerstvo sociální péče, zůstala bez povšimnutí.

S jedné strany senátu podán byl resoluční návrh, který zní takto: ťVzhledem k tomu, že v jednotlivých případech bylo zákona o podpoře nezaměstnaných zneužito a že takovéto případy znemravňují, navrhují podepsaní: Vládě se ukládá, aby při udělování podpor v nezaměstnanosti postupováno bylo krajně přesně a vhodnými opatřeními omezeno bylo zneužívání podpor v nezaměstnanosti.Ť

Dámy a pánové! Kdo v této věci musí venku pracovati, bude věděti, jakým způsobem se postupuje, již pokud jde o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Namnoze mají na venkově četníci právo a úlohu rozhodovati o tom, zdali se dotyčnému má podpora v nezaměstnanosti přiznati anebo odepříti. V tomto smyslu se často stalo, že okresní správa politická na základě četnické relace dotyčnému jednoduše podporu v nezaměstnanosti odepřela. Nastane-li zostření v tomto směru - a to přece tento návrh má za účel - dojde k tomu, že podporu bráti bude nikoli více 20 anebo 30% osob, které se hlásí jako bez zaměstnání, nýbrž že mnohem menší část účastna bude nároku na podporu v nezaměstnanosti. Nemůžeme tudíž hlasovati pro tento návrh, poněvadž by znamenal značné zhoršení zákona, který beztak již krajně rigorosně se vykládá. Prosíme vás, abyste hlasovali pro oba naše návrhy, z nichž jeden má na mysli zvýšení z 80 na 150 milionů korun, a druhý by znamenal změnu několika slov. Nemůžeme hlasovati pro to, aby zavedením gentského systému statisíce lidí bylo náhle oloupeno o jakoukoli podporu, nemůžeme svého svolení dáti proto, poněvadž jsme odpůrci gentského systému. Žádáme úpravu péče o nezaměstnané na základě nuceného pojištění. (Potlesk na levici.)