Schůze zahájena v 16 hodin 40 minut.
Přítomni:
Předseda: Donát
Místopředsedové: dr Franta, Klofáč. Niessner. dr Soukup
Zapisovatelé: dr Vlček, dr Reyl
98 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: dr Dolanský, Srba, Udržal; za ministerstvo financí odborový přednosta dr Vlasák, za ministerstvo vnitra odborový přednosta dr Bobek.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Zulegerovi, Starkovi, pro tento týden sen. dr Koperniczkymu, dr Mudroňovi, pro dnešní schůzi sen. Jelínkovi.
Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 1 měsíce sen. Smetanovi.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina. Návrh můj je přijat.
Tiskem bylo rozdáno:
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tisk 1930. Návrh sen. Križko, Hucla a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným průtrží mračen a krupobitím na okresích: Německý Brod, Humpolec, Ledeč a Chotěboř.
Tisk 1931. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny k usnesení senátu o vládním návrhu zákona o plemenitbě hospodářských zvířat a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz (tisk 1915).
Tisk 1932. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o hornických soudech rozhodčích (tisk 1916).
Tisk 1933. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje působnost zákona ze dne 4. července 1923, čís. 151 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi). nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících, společností s ručením obmezeným a společností komanditních, dále při přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové (tisk 1924).
Tisk 1934. Správa I. kultúrneho výboru, II. sociálne-politického výboru, III. rozpočtového výboru k uzneseniu poslaneckej snemovne o výplate odpočivných a zaopatrovacích pôžitkov a jednorazových výpomocí k nim, jednak učiteľom škôl obecných a občianskych a opatrovateľkám detských opatrovieň na Podkarpatskej Rusi, vydržovaných cirkvami a obcami, jednak niektorým pozostalým po týchto osobách (tlačivo 1927).
Tisk 1935. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona, kterým se mění § 2 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 149 Sb. z. a n., o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění (tisk 1929).
Tisk 1936. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Ecksteinové, dr Soukupa, Križko, Zavorala, dr Franty, Pánka a soudruhů na poskytnutí pomoci ze státních prostředků pohořelým v obci Škrdlovicích, okres přibyslavský na Českomoravské Vysočině (tisk 1893).
Tisk 1937. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Knesche a soudr. stran škod, jež v obci Bernarticích v okresu trutnovském způsobeny byly průtrží mračen a krupobitím (tisk 1905).
Tisk 1938. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Zavadila, dr Krouského, Zavorala, dr Brabce, Križko a soudr. na poskytnutí podpory ze státních prostředků živelní pohromou postiženým obyvatelům obce Hostěradice-Rakousy v okrese Jílovém u Prahy (tisk 1843).
Tisk 1939. Zpráva I. národohospodářského výboru, I. rozpočtového výboru o návrhu sen. Križko, Hucla, Rozkošného, Lukeše, Duchaje. Sáblíka, Hrejsy, Roháčka, Hrubého, Slavíka, dr Přikryla, dr Franty, Valouška, Zavorala, dr Procházky, Měchury, Časného, dr Soukupa, Svěceného. Pánka, Lisého. Klečáka, dr Brabce a spol. na poskytnutí podpor zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami (tisk 1890) a o návrhu sen. dr A. Procházky, Zavorala, Valouška, Križko, Hucla. Rozkošného, Lukeše, Duchaje, Sáblíka, Hrejsy, Roháčka, Hrubého, Slavíka, dr Přikryla, dr Franty, Měchury, Časného. dr Soukupa, Svěceného, Pánka, Lisého, Klečáka, dr Brabce a spol. na poskytnutí podpor majitelům a uživatelům budov v krajích postižených živelními pohromami (tisk 1902).
Tisk 1940. Vládní návrh zákona. kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., o obnově drobných zemědělských pachtů, doplněný a částečně změněný zákonem ze dne 13. července 1922, čís. 213 Sb. z. a n.
Tisk 1941. Zpráva I. technicko-dopravního výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o výkupu místní dráhy Holič - Hodonín (tisk 1917).
Tisk 1942. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé úmluva mezi republikou Československou a Královstvím Maďarským o vzájemném nakládání se soukromými pojišťovnami a o finanční úpravě starých pojišťovacích smluv na život ujednaných v bývalých korunách uherských a rakouských. která byla se závěrečným zápisem podepsána v Praze dne 13. června 1923 (tisk 1909).
Tisk 1943. Správa I. kultúrneho výboru, II. sociálno-politického výboru, III. rozpočtového výboru o uznesení poslaneckej snemovne k vládnemu návrhu zákona o výplate odpočivných a zaopatrovacích pôžitkov a jednorazových výpomocí k nim, tak učiteľom škôl ľudových a občianskych a opatrovateľkám detských opatrovieň na Slovensku, vydržiavaných cirkvami a obcami, ako aj niektorým pozostalým po týchto osobách (tlačivo 1928).
Tisk 1944. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zák. čl. I./1911 o civilním řízení soudním (tisk 1923).
Zápis o 214. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 24. června 1924.
Těsnopisecká zpráva o 208. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 30. května 1924.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 1930. Návrh sen. Križko, Hucla a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným průtrží mračen a krupobitím na okresích: Německý Brod, Humpolec, Ledeč a Chotěboř.
Na základě usnesení iniciativního výboru ze dne 30. června 1924 přikázáno:
Výboru technicko - dopravnímu a rozpočtovému:
Tisk 1921. Návrh sen. Kiesewettera, Heckera a soudr., aby do rozpočtu na rok 1925 zařazena byla položka pro vystavění dráhy Chotěvice - Trutnov do Jičína.
Výboru národohospodářskému a rozpočtovému:
Tisk 1922. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí rychlé a vydatné pomoci obcím okresu stříbrského a plzeňského, ležícím na řekách Mži a Radbuze, kteréž těžce byly postiženy bouří.
Předseda: Navrhuji, aby výbor živnostensko - obchodní podal zprávu o vládním návrhu zákona o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva do zítřejší schůze.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Přikročuji k projednávání denního pořadu, a to k bodu
1. Druhé čtení zprávy branného výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1904) o vládním návrhu zákona, jímž se stanoví mírový počet československého vojska na dobu od 1. října 1924 do 30. září 1927. Tisk 1914.
Zpravodajem je pan sen. Klofáč.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Klofáč: K referátu, který jsem měl při prvním čtení zprávy branného výboru, nemám žádné poznámky a není také žádné textové změny.
Předseda: Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Přikročíme k hlasování ve čtení druhém.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Zmíněná osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:
2. Druhé čtení zprávy výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1898) k vládnímu návrhu zákona o zvelebení a ochraně výroby rostlinné. Tisk 1913.
Zpravodajem je pan sen. Sáblík. Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Sáblík: Navrhuji tyto textové změny: V § 1 odst. 2. na 2. řádce za slovem ťochranyŤ má býti čárka. V § 10 odst. 1. na 2. řádce za slovem ťjmenovániŤ má býti čárka. V tomtéž paragrafu odst. 3. na 2. řádce za slovem ťparagrafuŤ má býti čárka.
Předseda: Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem. nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, i se změnami navrhovanými panem referentem také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis. nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule přijímají se i s navrženými tiskovými opravami v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Bodem dalším je:
3. Druhé čtení zprávy I. sociálně-politického výboru, II. ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1903) k vládnímu návrhu zákona. kterým se doplňuje zákon ze dne 15. dubna 1920. čís. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jich pozůstalých. Tisk 1918.
Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický pan sen. Pánek, za výbor ústavně-právní pan sen. dr Procházka.
Táži se pánů zpravodajů. navrhují-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Pánek: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Nikoliv.
Předseda: Přikročíme tedy k hlasování.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona. jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Odstavcem dalším je:
4. Návrh,aby podle §u 55 jedn. řádu senátu zkráceným jednáním projednána byla usnesení poslanecké sněmovny:
a) k usnesení senátu o vládním návrhu zákona o plemenitbě hospodářských zvířat a to koni. skotu, vepřů, ovcí a koz. Tisk 1915;
b) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zák. čl. I./1911 o civilním řízení soudním. Tisk 1923;
c) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje působnost zákona ze dne 4. července 1923, čís. 151 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi). nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících, společností s ručením obmezeným a společností komanditních, dále při přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové. Tisk 1924.
Pilnost těchto věcí odůvodňuji tím, že je potřebí, aby tyto věci byly co nejdříve projednány aby příslušné zákony mohly býti co nejdříve uveřejněny ve Sbírce zákonů a nařízení.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Pilnost těmto věcem byla přiznána.
Dalším odstavcem denního pořadu je:
5. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1915) k usnesení senátu o vládním návrhu zákona o plemenitbě hospodářských zvířat a to koní. skotu, vepřů. ovcí a koz. Tisk 1931.
Zpravodajem je pan sen. Sáblík. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Zemědělská výroba v oboru živočišném je zajisté takové důležitosti, že je v zájmu nejen zemědělců-chovatelů hospodářského zvířectva, ale také v zájmu veškerého obyvatelstva, aby tato výroba byla. pokud možno, i zákonně co nejvíce podporována. Je věcí samozřejmou a známou, že je velmi důležité pro dosažení větší produkce v oboru živočišném, aby se používalo k chovu zušlechtěnějšího dobytka, zušlechtěnějších zvířat, ras takových, které rychleji rostou, které ze stejného množství zkrmené píce dávají více masa a více mléka. Je to nejen v zájmu zemědělce, aby mu tato produkce přinášela větší užitek, ale je to i v zájmu konsumentstva, abychom těchto výrobků měli dostatek, abychom je nemuseli dovážeti z ciziny, je to v zájmu celého státu a celého národního hospodářství, abychom nedávali zbytečně peníze za hranice za produkty, které si můžeme v dostatečném množství vypěstovati doma. Dosud jsme mnoho dováželi a stále ještě dovážíme, sta miliony jdou za hranice za živočišné výrobky, což by se aspoň z větší části dalo nahraditi domácí výrobou.
Proto také již odedávna pomýšlelo vždycky zákonodárství na ochranu a podporu této výroby. Až do převratu podléhalo zemědělské zákonodárství pravomoci zemských sněmů a proto jsme měli také v každé z našich zemí jiný zákon na ochranu a zvelebení chovu dobytka. Jiný zákon byl v Čechách, jiný na Moravě, jiný ve Slezsku a jiný na Slovensku, kde platil zákon uherský. V Čechách byl zákon ze dne 21. dubna 1887, na Moravě zákon ze dne 26. května 1909, ve Slezsku zákon ze dne 15. listopadu 1901 a na Slovensku uherský zákon z r. 1894 o polnom hospodárstve a polnej policii. Tyto zákony platí dosud. Některé z nich jsou dosti dobré, některé však velmi nedokonalé. takže naprosto nevyhovují potřebám nynějšího chovu, a už dávno se cítila potřeba zákony tyto opraviti a změniti.
Proto.také vláda podala již 4. ledna 1923 nám sem do senátu vládní předlohu zákona o plemenitbě hospodářských zvířat a to koní, skotu, vepřů, ovcí a koz. Tato předloha byla s některými změnami přijata a přišla pak do poslanecké sněmovny. kde však zase na ní byly učiněny některé změny. Proto přichází znovu sem do senátu k projednávání.
Hlavní odchylky usnesení poslanecké sněmovny proti našemu byly tyto:
Především vypouští se v usnesení poslanecké sněmovny z oboru tohoto zákona chov koz. My jsme v dosavadních zákonech měli v Čechách pouze zákon pro chov dobytka hovězího, na Moravě zákon pro chov dobytka hovězího a vepřového, na Slovensku zákon pro chov dobytka hovězího, vepřového a ovcí. Chov koz nebyl žádným zákonem regulován. Nyní byl do tohoto vládního návrhu pojat také chov koz, ale poslanecká sněmovna to vypustila opět a odůvodňuje to tím, že především chov koz do budoucna při provádění pozemkové reformy pozbývá důležitosti, kterou měl snad dosud pro nejchudší lid, poněvadž zvýšení pozemkového majetku umožňuje dosavadním držitelům koz koupiti si raději krávy a vůbec dobytek hovězí; dále při rozptýlenosti chovu koz není možno, aby se ukládalo obcím společné držení kozlů, a za třetí dosavadními opatřeními jmenovitě se strany ministerstva zemědělství a zemědělských rad, je chov koz náležitě podporován. Udělují se subvence na sánské kozlíky, aby chov koz byl zveleben, takže zvláštního zákona není potřebí.
Dále je malá změna v §u 2, kde se škrtá 2. odstavec, že ťnáklad, spojený s výběrem těchto plemeníků, hradí se z prostředků obecních.Ť To byl náklad na vydržování komisí, který podle opraveného zákona mají nésti župy nebo dosavad země.
Dále je přidána v §u 2 věta: ťKomise ta skládá se ze tří členů a tří náhradníkůŤ. Dříve bylo míněno, že se to provede nařízením ministerstva zemědělství. Zde v opraveném zákoně se to dává přímo do zákona. V §u 3 přidávají se k dosavadním 4 odstavcům ještě další odstavce, ve kterých mění se částečně ustanovení minulého usnesení senátu. V našem usnesení bylo výslovně řečeno, že v každém případě obec je povinna starati se o plemeníky, jak o býky, tak i kance a berany, kdežto zde podle dalšího odstavce §u 3 může býti tato povinnost obce splněna také tím. ťže veřejné plemeníky opatří a chová jednotlivý chovatel nebo chovatelská organisace na základě smlouvy s obcí uzavřené a komisí pro chov hospodářských zvířat schválené.Ť
Je to jisté uvolnění; kde by bylo nemožno jednotlivým obcím plemeníky chovat a jednotlivci by chtě)i tuto povinnost za obce vykonávat, je to podle tohoto zákona možno.
Dále v odstavci 6. téhož paragrafu povolují se výjimky z ustanovení odstavce 1. §u 3, kde se obcím ukládá držet plemeníky. V tom případě, že by tam byli snad někteří větší chovatelé, nebo kde jsou hospodářské školy nebo státní výzkumné stanice a drží také plemeníky, může býti vůbec obec osvobozena od držení chovných plemeníků, když se ovšem připojí pak k těmto držitelům. Je zde však právo obce k rozhodování opatřeno tím, že se výslovně říká, že může tuto výjimku povoliti ministerstvo zemědělství po slyšení příslušné zemědělské rady, ale pouze na návrh obce, takže zde vždycky právo obce zůstává chráněno, aby přes jeho vůli nemohlo se nějaké opatření učiniti. Dále je změna v §u 5, která je více méně jenom stylistická. Původně se ustanovovalo, že obec má dáti zálohu na opatření těchto plemeníků a rozvrhnouti ji na jednotlivé držitele, nyní se v tomto novém usnesení poslanecké sněmovny říká, že má se tak státi teprve tehdy. jestliže nepřichází v úvahu ustanovení §u 3, odst. 6. Je to tedy přirozený důsledek, že odst. 6. v §u 3 byl přidán. Jinak není nic nového.
Dále jsou opravy v novém usnesení poslanecké sněmovny proti našemu usnesení v ustanoveních trestních. V ustanoveních trestních snižují se poněkud pokuty. V našem usnesení jsme měli na př. v odst. 1. §u 9, že trestají se přestupky, pokud jde o nedovolené připouštění hřebců, pokutou od 200 K do 2.000 K, kdežto podle usnesení poslanecké sněmovny má býti tato pokuta snížena ťaž do 1.000 KŤ. Pak také tresty, pokud se týká vězení, jsou v odst. 3. sníženy, místo ťod 12 hodin do 25 dnůŤ pouze do ť10 dnů.Ť Pak se také vypouštěj minimální pokuty. V usnesení senátu bylo na př. stanoveno, že má býti pokuta ťod 20 do 200 K.Ť Nyní se říká pouze ťdo 200 KŤ, aby tato minimální pokuta mohla býti vyměřena i pod 20 Kč, poněvadž by se mohlo státi, že by na př. pokuta 20 K byla příliš vysokou. Dále se ještě mění lhůta v odstavci 2. §u 9, že místo lhůty 14denní pro odvolání stanoví se lhůta 15denní, a to proto, poněvadž na Slovensku je lhůta 15denní obvyklá. a mohly by se státi omyly a mohl by někdo podati podle starého zvyku odvolání až 15.den a tím by lhůtu zmeškal.Tím se přizpůsobujeme zvyklostem na Slovensku. Jiných změn není.
Celkem jsou změny provedené poslaneckou sněmovnou nepatrné, proto také národohospodářský výbor, když pojednal o těchto změnách, uznal, že může docela dobře s nimi souhlasiti, a proto navrhuje senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny, pokud se týká tohoto zákona, bylo přijato tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna. Tím ovšem v hlavičce zákona slovo ťkozŤ odpadá, poněvadž se o nich nejedná, a zákon bude zníti: ťo plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcíŤ. (Souhlas.)
Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a nadpisu jednotlivých částí, jakož i úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tak postupovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí podle zprávy výborové ve znění usnesení poslanecké sněmovny otištěném v tisku 1915 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové ve znění usnesení poslanecké sněmovny ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.
Táži se pana zpravodaje, navrhuje-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Sáblík: Nejsou žádné.
Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem. nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Zmíněná osnova zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule přijímají se v naznačeném zněn také ve čtení druhém.
Přistoupíme k bodu dalšímu, jímž je:
6. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1923) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zák. čl. I./1911 o civilním řízení soudním. Tisk 1944.
Zpravodajem je pan sen. Lukeš, uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Počet případů, o kterých má rozhodovati nejvyšší soud, se stále množí, takže během asi pěti let se skoro ztrojnásobil. V r. 1919 došlo na nejvyšší soud k rozhodnut případů celkem 3318, v r. 1920 6101, v r. 1921 6786. v r. 1922 9758 a v r. 1923 9158. Značný počet z těchto celkových případů připadá na revise, kterých bylo podáno v r. 1922 u nejvyššího soudu celkem z Čech 1610, z Moravy a Slezska 623, ze Slovenska a Podkarpatské Rusi 829 a r. 1923 z celého území naší republiky 3631 a z těch revisí zase ze Slovenska a Podkarpatské Rusi 1006.
Nejvyšší soud není tak obsazen, aby mohl takové veliké množství případů včasně vyříditi a následkem toho zůstává větší počet případů nevyřízených. Z uvedeného celkového počtu případů v roce 1919 připadlo na 1 referenta 166, následujícího roku již 226, 3. rok 258, 4. rok 264 a 5. rok 203. Nevyřízeno jen z revisí bylo v r. 1922 z Čech 866, z Moravy a Slezska 325. ze Slovenska a Podkarpatské Rusi 688 a v posledním roce 1923 797.
Z uvedených čísel je patrno, že procento nevyřízených spisů se stále množí a zejména že jest procento to příliš vysoké, pokud se týká revisí došlých ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. a že jest potřebí něco učiniti, aby počet nevyřízených spisů nestoupal, nýbrž klesal. A to je právě účelem zákona, který se nyní projednává, který má civilní řízení na Slovensku zjednodušiti urychliti a zlevniti, a sice má se to státi tím způsobem, že se dobrá a za čtvrtstoletí u nás osvědčená ustanovení civilního řádu u nás platného mají částečně zavésti též na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Jedna z příčin. že na Slovensku je velký počet případů nevyřízených, je ta, že nemáme dostatek věcně a jazykově kvalifikovaných soudců u veřejných soudů, kteří by byli s to zdolati tak velkou práci. Mimo to je podle civilního řádu platného na Slovensku a Podkarpatské Rusi daleko více revisí z toho důvodu podaných, že tam. pokud se týká dovolání podle civilního řádu, je obligatorně nařízeno ústní přelíčení dovolací, kdežto v zemích historických odbývají se tato jednání v sezení neveřejném. Mimo to je poměrně více revisí ze Slovenska následkem toho, že podle bývalého uherského civilního řádu soudního rozhodují soudy na Slovensku a Podkarpatské Rusi při otázkách, které podle civilního řádu soudního platného v zemích his torických se vyřizují usneseními. jichž vyřízení je jednodušší a rychlejší. než vyřízení odvolání a revisí proti rozsudkům.
Zjednodušení řízení na Slovensku a Podkarpatské Rusi má se tímto zákonem dosáhnouti hlavně tím, že o t. zv. námitkách a okolnostech sporu překážejících bude rozhodováno příště usnesením místo rozsudkem, jak se dosud dělo, jímž se bude rozhodovati pouze o věci hlavní.
Proti usnesením připouští se jako dosud jedině opravný prostředek stížnost - rekurs. Rozhodnutí o námitkách sporu překážejících zůstává usnesením, i když bylo pojato do rozsudku.
Proti souhlasným usnesením nižších stolic o námitkách a okolnostech sporu překážejících vylučuje se mimořádný revisní rekurs, s výjimkou nejzávažnějších okolností. uvedených v §u 540 civilního řádu soudního platného na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tím nastane též značná úleva, pokud se týká agendy u nejvyššího soudu.
Kde jest vyloučen další opravný prostředek ve věci samé -- § 521 - není přípustným rekurs ke třetí stolici ani proti usnesením o námitkách a okolnostech sporu překážejících.
Novoty v rekursu na třetí stolici se vylučují stejně tak, jako se vylučují, pokud se týká rozsudků.
Zařazením nového §u 435 a) do kapitoly o nákladech sporu zavádí se na Slovensku a Podkarpatské Rusi obdobný stav. pokud se týká hrazení útrat, jaký máme v zemích historických. a stejně tak zavedením tam ustanovení §u 1, bodu 13., pokud se týká odůvodňování rozsudků.
Ustanovení §u 1, bodu 12. a 15. mají více méně povahu nouzovou a proto je platnost jejich omezena na určitou dobu, a to do 31. prosince 1926, a to proto, aby se ukázalo, zdali se tímto zákonem nově zaváděná praxe osvědčí, zdali totiž bude lépe odbývati, pokud možná, jednání o dovoláních a revisích v zasedání neveřejném, anebo při ústním jednání.
Pokud se týká důvodové zprávy - tisk 1944 - je zde chyba, pokud se týká §u 1 bodu 14., neboť toto ustanovení se týká procesních útrat, kterážto otázka je právě vyřízena zmíněným dodatkem k §u 435 a). Značné ulehčení nastane, že nebude potřebí odůvodňovati rozhodnutí revisních v těch případech, když dovolací soud, tedy nejvyšší, bude potvrzovati rozsudek odvolacího soudu z těchže důvodů.
Pokud se týče platnosti tohoto zákona, je zde dosti zvláštní ustanovení, že se zavádí platnost pro spory, které jsou již zahájené. Ovšem, hned prvý odstavec tohoto §u 2. praví, že zákon týká se jen těch případů, kde ústní jednání ještě nebylo nařízeno. Pokud se týče dalších případů, když je hodnota předmětu přes 2.000 korun, tedy má nejvyšší soud vždycky možnost naříditi ústní přelíčení v těch případech, kdy to uzná za potřebné. Aby strany na ustanovení tohoto zákona, která jsou velmi důležitá pro další vedení sporu, byly co nejdříve upozorněny, tedy ústavně-právní výbor by doporučoval, aby pokud možno zákon tento ihned, jak bude slavným Národním shromážděním schválen. byl v časopisech slovenských a v časopisech Podkarpatské Rusi uveřejněn. Vzhledem k důležitosti tohoto zákona, zejména, že má usnadniti řízení nejvyššího soudu a zabrániti takto hromadění se nevyřízených spisů, a že zákon věcně i formálně vyhovuje, doporučuje ústavně právní výbor slavnému senátu, aby přijal osnovu zákona tak, jak je obsažena v tisku senátu čís. 1923, jak byla schválena poslaneckou sněmovnou. (Pochvala.)
Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve zněn usneseném poslaneckou sněmovnou, vyznačeném v tisku 1923, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové vyznačené v tisku 1923 usnesení poslanecké sněmovny ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Lukeš: Ano. Je jedna tisková chyba v §u 1 na stránce 4. osmý řádek shora má státi za slovem ťdovolací návrhŤ slovo ťodpůrciŤ, které tam bylo v tisku vynecháno, takže by potom ta věta v druhém odstavci na stránce 4. zněla: ťV případech uvedených v předešlém odstavci dodá předseda dovolacího senátu dovolací návrh odpůrci s tím atd.Ť
Předseda: Přikročuji k hlasování.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, s tiskovou opravou přednesenou panem referentem také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.