Středa 17. prosince 1924
Schůze zahájena v 15 hodin 30 minut.
Přítomni:
Předseda: Donát.
Místopředsedové: dr. Franta, Niessner, dr. Soukup, Valoušek.
Zapisovatelé: dr. Vlček, dr. Reyl.
109 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: dr. Dolanský, dr. Franke, Srba.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sdělují, že udělil jsem dovolenou na 7 dní sen. Bodnárovi, pro dnešní schůzi sen. Kotrbovi a Klofáčovi.
Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Tisk 2033. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 4923), kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 17. února 1922, čís. 68 Sb. z. a n., o úpravě užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 4937).
Tisk 2034. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Hucla, Křižko, Zavorala, dr. Procházky, dr. Soukupa, Havleny, Pánka, Klečáka, dr. Franty, dr. Němce a spol. na zavedení strážní hlásné služby při povodních (tisk 1948).
Tisk. 2035. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče (tisk 2026).
Tisk 2036. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4978), kterým se mění ustanovení § l bodu 4. zákona ze dne 18. března 1921, čís. 117 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1922, čís. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, ke změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 4993).
Tisk 2037. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 4943) zákona o výši daně z cukru (tisk 4954).
Tisk 2038. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3793), jímž se částečně mění ustanovení § 94, lit. c, zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., o osobních daních přímých (tisk 4836).
Tisk 2039. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4928), kterým se upravují odpočivné požitky některých župních zaměstnanců, obecních a obvodních notářů a některých státních zaměstnanců na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po těchto osobách (tisk 4940).
Tisk 2040. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4921) o kožních aukcích (tisk 4936).
Předseda: Přikročuji k projednávání denního pořadu.
1. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2012) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, čís. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady. Tisk 2024.
Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. sen. dr. Krupka, za výbor rozpočtový p. sen. dr. Karas.
Prosím zpravodaje za výbor ústavně-právní, pana sen. dr. Krupku, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavný senáte! Předlohou, která právě tvoří předmět projednávání dnešního, má býti působnost zákona ze dne 16. března 1920 prodloužena do dne 31. prosince 1929. Tímto zákonem jest vláda zmocněna, zřizovati policejní úřady až do 31. března 1925, kde toho potřeba se objeví. Vláda také ve smyslu tohoto zákona zřizovala policejní ředitelství a policejní komisariáty, a to policejní ředitelství ve význačných městech a policejní komisariáty v městech méně význačných. Takovým způsobem se stalo, že bylo v nejvýznačnějších městech zřízeno 8 policejních ředitelství a v městech význačnějších 15 policejních komisariátů. Toto zřízení státních policejních úřadů se velmi osvědčilo, neboť máme zde síly vyškolené, které z největší části dodává policejní ředitelství pražské, a také co do svého počínání si policie vedla celkem velmi objektivně. Ovšem nynější úsporný systém nedovoluje, aby se tyto úřady zřizovaly tak, jak by toho bylo potřebí. Poukazuji prostě k tomu, že na letošní rok 1924 byl preliminován pouze jeden milion Kč. S tím se nedá mnoho co dělati, a také vláda, jak vidno z projednávání rozpočtu, ještě vzhledem k tomu, že máme co nejvíce šetřiti, nemá chuti, věnovati více na příští léta. Toto zřizování policejních úřadů půjde tedy jen velice zvolna, pročež vláda si také vyhrazuje lhůtu pro toto zařízení do 31. prosince 1929. Tato lhůta se tedy jeví vzhledem k této nedostatečné úhradě přiměřenou.
Proto navrhuje ústavně-právní výbor, abyste předlohu přijali, a to ve znění poslaneckou sněmovnou přijatém.
Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. dr. Karas. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Jde pouze o prodloužení platnosti zákona, kterým se dává vládě plná moc, aby zřizovala tyto úřady. V rozpočtu na rok 1925 v kapitole ministerstva vnitra je příslušná částka na zřízení nových úřadů policejních, a proto se stanoviska rozpočtového výboru není žádných námitek proti schválení dotčené osnovy zákona.
Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Prosím pány, by zaujali místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen usnášeti se.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám, dáti hlasovati najednou, má dva paragrafy.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, tak jak jest vyznačena v tisku 2012 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Dalším bodem je:
2. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2011) o vládním návrhu zákona, kterým se ustanovuje doba nové organisace řádných soudů a kterým se vláda zmocňuje, aby nařízením určila sídla i obvody soudů a státních zastupitelstev na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tisk 2023.
Zpravodajem je pan sen. dr. Krupka. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavný senáte! Podle naší ústavy mohou soudcové proti své vůli býti přeloženi, sesazeni nebo dáni do výslužby pouze za určitých podmínek. Mezi těmi je také poměr ten, že jde o novou organisaci soudní. Toto přeložení, resp. sesazení nebo dání do výslužby může se díti tedy pouze po tuto dobu zákonem přísně stanovenou. Na základě této ústavy byla ustanovena pro organisaci soudní zákonem ze dne 20. prosince 1920, a to pro organisaci soudů I. a II. stolice, lhůta organisační do 31. prosince 1921. Zákonem ze dne 21. prosince 1921 byla tato lhůta prodloužena, pokud se týče Slovenska a Podkarpatské Rusi, až do roku 1924. Vyprší tedy nyní a je potřebí, abychom v této věci učinili pořádek. Podle §u 2 tohoto zákona je ministr spravedlnosti oprávněn až do této konečné lhůty 31. prosince 1924 přiděliti soudům na Slovensku a Podkarpatské Rusi soudcovské síly z t. zv. historických zemí našich. Ovšem zase, pokud se týče našich zemí, poněvadž zde nastane úbytek, jest oprávněn, pokud tento úbytek by byl na škodu úřadování, aby byl nahrazen.
Návrh, který právě projednáváme, má za účel, prodloužiti organisaci soudů řádných do konce dubna 1926 a pokud se týče Slovenska a Podkarpatské Rusi, určiti nařízením sídla a obvody soudů, jakož i státních zastupitelstev, je slučovati nebo rozdělovati. Zde se totiž objevilo, že některé soudy mají na Slovensku příliš malé nebo příliš veliké okrsky, a tu je potřebí, aby byla účelně a obyvatelstvu vyhovujícím způsobem také provedena tato organisace; a k tomu se vláda zmocňuje, aby tak učinila. S tím ovšem bude sloučeno přidělování soudcovských sil, a to se může díti pouze po dobu působnosti organisace, a musí právě tento zákon býti prodloužen.
Tedy potřebí je v prvé řadě zabezpečiti řádné úřadování na Slovensku a provésti řádnou systemisaci míst soudcovských. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi máme zvláštní poměry. Tu se totiž objevilo, že na př. hranice soudů nesouhlasí s hranicemi okresních správních úřadů, hranice sedrií nebo sborových soudů zase nesouhlasí se župními okresy, takže se skutečně stalo, že některé hranice žup protínají 3, někde i 4 obvody sborových soudů, rozdíly pak mezi obvody okresních úřadů administrativních a okresních soudů jsou tak četné, že na př. ze 75 okresních soudů má stejný obvod s okresním úřadem správním toliko 16, v 5 místech, ve kterých jsou okresní soudy, nemá sídlo úřad správní a v 9 sídlech okresních správních úřadů není zase sídlo soudu okresního.
Tedy vidíme, že tato otázka je pro Slovensko a Podkarpatskou Rus vysoce naléhavá. Mimo to jest ovšem potřebí přidělovati tam ještě soudce, a kdyby zde prodloužení zákonem nenastalo, musili by býti tito soudcové koncem prosince 1924 odvoláni. Vzhledem k těmto důvodům navrhuje vám ústavně-právní výbor přijetí předlohy tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou. (Pochvala.)
Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou. Čtyři paragrafy.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou, tisk 2011, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a vyznačeném v tisku 2011 ve čtení prvém.
Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je:
3. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2021) o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 8. června 1923, čís. 123 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o soudním řízení v občanských věcech, o exekučním řízení, o pozůstalostním řízení a o poručenských věcech. Tisk 2028.
Zpravodajem je pan sen. dr. Procházka. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Doba poválečná rozmnožila úžasnou měrou agendu soudní, kromě toho byl zde veliký nedostatek soudců. Bylo proto nutno, aby soudům ve vyřizování agendy bylo co možná ulehčeno. Národní shromáždění přijalo také proto zákon z 1. dubna 1921, čís. 161 Sb. z. a n., podle něhož byla změněna některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o soudním řízení v občanských věcech a o projednání pozůstalosti, hlavně z toho důvodu, že bylo nutno ulehčiti přetíženým soudům a zjednodušiti soudní agendu.
Platnost některých ustanovení zákona č. 161/1921 byla však časově omezena jen do 30. června 1923.
Jelikož však ukázalo se nutným, aby shora uvedená zákonná materie byla nově upravena, resp. platnost dotyčných zákonných ustanovení byla prodloužena, usneslo se Národní shromáždění na novém zákoně ze dne 8. června 1923, čís. 123 Sb. z. a n.
Zákonem tím byla jednak prodloužena platnost oněch ustanovení zákona čís. 161/1923, kterými byly změněny předpisy o příslušnosti sborových a okresních soudů a o působnosti samosoudců sborových soudů I. stolice, jednak zavedena některá nová ustanovení, jejichž účelem jest co nejvíce ulehčiti přetíženým soudům.
Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus zavedeny byly zvláštní úlevy pro projednání sporů, zahájených ještě za platnosti starého civilního řádu soudního. Zakázána byla exekuce proti obci, ústavu ve státní správě neb ústavu, který byl prohlášen výrokem správního úřadu za veřejný a všeužitečný, dále umožněno; aby exekuce byly vykonány soudními zřízenci a úředníky soudní kanceláře.
Vláda byla mimo to zmocněna, aby nařízením mohla buď v celém státním území nebo v jednotlivých jeho částech úředníky soudní kanceláře u okresních soudů a poručenských úřadů I. stolice pověřiti vyřizováním určitých záležitostí.
Konečně zrušen byl čl. IX. zákona čís. 161/1921, jímž byly pozůstalosti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přikázány notářům a obnoven stav, který byl před vydáním tohoto zákona.
Platnost zákona č. 123/1923 stanovena však opět pouze do 31. prosince 1921.
Jelikož však poměry, které vedly k vydání zákona toho, dosud nepominuly a ustanovení tohoto zákona v plné míře se osvědčila, podala vláda návrh zákona, podle něhož platnost zákona čís. 123/1923 bez jakýchkoli změn se prodlužuje až do jiné zákonné úpravy, tedy na dobu neurčitou, následkem čehož není nutno, aby prodloužen byl opět tento zákon do určité doby, jelikož praktikování tohoto nového zákona se ukázalo býti velmi účelným.
Jsou také již dotyčnými ministerstvy připraveny, resp. se připravují, osnovy zákonů o unifikované jurisdikční normě, resp. o sjednoceném civilním řádu soudním, takže pak ustanovení zákona čís. 123/1923 nahrazena budou konečnými ustanoveními nových zákonů procesních. ústavně- právní výbor projednav osnovu zákona v dnešní schůzi navrhuje senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou, jak jest obsaženo v sen. tisku č. 2021.
Předseda: Prosím, aby paní a páni senátoři zaujali svá místa. (Děje se.)
Nikdo není k slovu přihlášen.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli budeme hlasovati najednou. - Dva paragrafy.
Jsou nějaké námitky?
(Námitek nebylo.) Nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest vyznačena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou tisk 2021 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a vyznačeném v tisku 2021 ve čtení prvém.
Navrhuji, aby byl nyní projednán poslední předmět denního pořadu, totiž bod. 8.
Zpráva rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 2008) o zcizení státního mlýna v Nymburce. Tisk 2031.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
4. Zpráva rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 2008) o zcizení státního mlýna v Nymburce. Tisk 2031.
Zpravodajem je pan sen. Kouša, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Rozpočtový výbor senátu projednal návrh zákona o zcizení státního mlýna v Nymburce. Tímto zákonem se zplnomocňuje pan ministr financí, aby zcizil státní mlýn v Nymburce se strojním zařízením, a to stavební parcely čís. kat. 21 a 22 a pozemkové parcely čís. kat. 1725/9, 1725/10 a 1725/11, zapsané v knihovní vložce č. 266 kat. obce Nymburk, v celkové výměře 2090 m2 a dále přilehlé části pozemku čís. kat. 1725/1, zapsaného v seznamu IV. veřejného statku v Nymburce, nově označené č. kat. 1725/12 a 1725/13 ve výměře 781 m2.
To celé řízení se již vede od r. 1914. Již bývalý rakouský stát vypsal ofertní řízení a hodlal některé ty objekty, které vznikly po regulaci Labe u Nymburka, prodati. Pak přišla válka a celé to řízení bylo zastaveno. Bylo vypsáno nové ofertní řízení v r. 1922, a to již naším ministerstvem veřejných prací. Po tomto ofertním řízení přišly dvě nabídky, dva uchazeči se ucházeli o tento objekt, a to hospodářské družstvo v Nymburce a společnost mlynářů politického okresu poděbradského. Mimo ofertní řízení došla ještě nabídka pražského advokáta dr. Šafaříka. Ministerstvo veřejných prací hodlalo přijmouti nabídku hospodářského družstva v Nymburce, ale ofertní řízení bylo zrušeno, ježto oba oferenti stáli ve slově jen do 15. prosince 1922. Také dr. Šafařík pak upustil od své nabídky, takže později se vyjednávalo znova. Nové ofertní řízení již vypsáno nebylo. O mlýn počaly se později ucházeti jiné strany, a to jakýsi pan Novák, obchodník z Nymburka, a František Šafařík, bývalý stárek v tomto mlýně, také z Nymburka.
Chci podotknouti, ačkoliv to se zákonem nesouvisí, že František Šafařík, bývalý stárek v tomto mlýně, bytem v Nymburce, není v žádném příbuzenském neb přátelském svazku s pražským advokátem dr. Šafaříkem.
Ministerstvo veřejných prací samo žádalo ministerstvo financí, aby vyslovilo souhlas s prodejem mlýna Šafaříkovi, mlynářskému stárkovi, a to z důvodu veřejného, poněvadž tento muž v tomto mlýně pracoval 20 roků. Jeho rodina je usedlá v Nymburce. On v tomto mlýně strávil, můžeme říci, polovinu svého života. Mlýn ten je ve velmi zchátralém stavu, jednak je starého složení, jednak zdivo je celé popraskané, takže už to ani mlýnem vlastně nemůžeme nazvati; a hlídače dáti do tohoto objektu, aby jej snad nikdo nezapálil, neb aby se tam nestalo něco jiného, stát arciť nemůže dělati.
A tento Šafařík ze zvláštní lásky k tomu mlýnu, kde 20 roků pracoval, zajímá se o tento objekt. A také s ním ministerstva jednala a on složil provisorní kupní cenu 150.000 Kč. Jakmile tento Šafařík složil 150.000 Kč, přišli ti druzí a také hodlali tento objekt od státu zakoupiti, takže pak nastalo vlastně přeplácení a bez ofertního řízení Šafařík sám později nabídl za tento, objekt čp. 266 250.000 Kč.
V rozpočtovém výboru se někteří kolegové pozastavili nad tím, že prý to celé řízení trvá trochu dlouho. Od vypsání prvního ofertního řízení po převratu od roku 1922 do dnešního dne zdála se některým kolegům ve výboru býti doba dosti dlouhá, neboť za dva roky nemohly naše státní úřady dojíti ke konečnému dojednání s některou tou stranou, aby se to prodalo a aby stát nemusil s tím míti starosti. Arciť příslušní pánové vysvětlili celou tu záležitost, takže rozpočtový výbor se usnesl, doporučiti slavnému senátu, aby schválil tento zákon, který zmocňuje ministra financí, aby zcizil tento státní mlýn.
Nechtěje zdržovati jednání senátu, poněvadž věc je rozdána tiskem a projednána byla meritorně v rozpočtovém výboru, prosím slavný senát, aby schválil usnesení rozpočtového výboru, aby pan ministr financí byl zmocněn, tento státní mlýn v Nymburce prodati.
Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Prosím pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové tisk 2031 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové, tisk 2031, ve čtení prvém.
Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:
5. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2010) o vládním návrhu zákona o dalším dočasném zkrácení přípravné služby soudcovské. Tisk 2022.
Zpravodajem je pan sen. dr. Krupka.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nikoliv.
Předseda: Ne. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Bodem dalším je:
6. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 887) o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 ústavní listiny. Tisk 2016.
Zpravodajem je pan sen. dr. Franta.
Táži se pana zpravodaje, navrhuje-li nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr. Franta: Mám malé změny. Předně upozorňuji, že v §u 32 nebyla vytištěna slabika "ne". Má tedy tento paragraf zníti takto: "Senát nerozhoduje o soukromoprávních nárocích dovozovaných z činu, který je předmětem trestního řízení."
Bylo to již rozdáno. Dovoluji si pouze zmíniti se o tom a nečiním žádného návrhu.
Pokud se týče textových změn. V § l, 5. řádek před slovy "a to před senátem" má býti čárka.
Rovněž ke konci tohoto odstavce místo "nabyti" má býti "nabýti".
V §u 2, 5. řádek, místo "(§ 19 ústavní listiny)" má býti "(§ 79 ústavní listiny)".
V §u 12 v prvé řádce má býti "Předseda sněmovny zařídí..." místo "nařídí, aby opis návrhu obžalovacího spisu byl dodán obžalovanému". I tu je tisková chyba; místo "obžalovanému" má býti "obviněnému", jak se v celém, zákoně zde praví.
V § 18 je tisková chyba, v poslední řádce na str. 18. má býti za slovy "s úchylkou, že" patří slovíčko "jeho".
V §u 28 je tisková chyba ve 2. řádku. Za slovem "učiní" má státi "senátu".
To je všechno.
Předseda: Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém s textovými změnami také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění i s uvedenými textovými změnami také ve čtení druhém.
Přerušuji schůzi a navrhuji, aby se příští schůze konala za 10 minut po této s tímto
denním pořadem:
Projednání nevyřízených odstavců dnešního denního pořadu.
Jsou snad nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Končím schůzi.
Konec schůze v 16 hodin 05 minut.