Přítomni:

Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr. Franta, Niessner, dr. Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: dr. Krouský, Svěcený.

94 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr. Markovič; odborový přednosta ministerstva vnitra dr. Bobek.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi. Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Klofáčovi.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 2068. Návrh sen. Křižka, Hucla a spol. na zřízení vykládací stanice na dosavadní zastávce Rynárec na trati Tábor-Jihlava.

Těsnopisecká zpráva o 237. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 10. prosince 1924.

Z předsednictva přikázáno: Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 2066. Vládní návrh zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby v územích pohraničních prováděla změny obvodů.

Výboru iniciativnímu: Tisk 2068. Návrh sen. Křižka, Hucla a spol. na zřízení vykládací stanice na dosavadní zastávce Rynárec na trati Tábor-Jihlava.

Předseda: Navrhuji, aby bylo uloženo výboru, aby o vládním návrhu č. t. 2066 podal zprávu ve lhůtě sedmidenmí.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Předsednictva senátu došel přípis předsedy vlády ze dne 26. ledna 1925, č. j. 477/1075/S, stran volby náměstka předsedy vlády.

Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného, aby přečetl uvedený přípis předsedy vlády.

Zapisovatel sen. Svěcený (čte):

"Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Vláda republiky Československé zvolila v dnešní schůzi podle ustanovení §u 71 ústavní listiny náměstkem předsedy vlády pana ministra železnic Jiřího Stříbrného.

Předseda vlády: Švehla v. r."

Předseda: Přikročuji k projednávání dnešního denního pořadu.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr. Procházka.

Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra povolilo roku 1921 městu Brnu vypsati zápůjčku 50,000.000 Kč v 6%ních dlužních dílčích dluhopisech a stanovilo zároveň, že výnosu této zápůjčky smí býti použito jedině na výstavbu obytných domů.

Zákonem ze dne 12. srpna 1921, čís. 291 Sb. z. a n., bylo pak stanoveno, že těchto dílčích dluhopisů, vydaných za účelem vzpomenutým, totiž, aby město Brno si zaopatřilo prostředky k výstavbě obytných domů, smí býti užíváno k úročnému ukládání peněz poštovního šekového úřadu, nadací a ústavů, podléhajících veřejnému dozoru, rovněž tak k uložení peněz sirotčích, svěřenských a depositních a konečně až do výše bursovního kursu - avšak nikoli přes jmenovitou hodnotu - za služební a obchodní kauce.

Zákonem tímto byla tudíž udělena těmto dluhopisům t. zv. sirotčí jistota. Město Brno část těchto dluhopisů do výše asi 24,000.000 Kč též využilo, kdežto zbytku v obnosu 26,000.000 Kč využíti nemůže vzhledem na účel, udaný v zákoně z r. 1921, a zejména z toho důvodu, že po vydání zákona z 25. ledna r. 1923, čís. 35 Sb. z. a n., o stavebním ruchu nastala změna, podle níž zápůjčka zmíněná nehodí se pro státní podporu podle § 27, č. 1., odst. 1. cit. zákona, takže město Brno je nuceno na stavbu obytných budov opatřovati si úvěr hypotékami.

Město Brno má však příležitost využíti této zápůjčky na nutné stavby vodovodní, kanalisační, silniční, dále na stavbu budov školních a úředních. Nutno však, aby v tomto směru zákon čís. 291 z r. 1921 byl doplněn, aby nenastal totiž rozpor mezi účelem zápůjčky vymezeným v citovaném zákoně a mezi skutečným jejím použitím. Podotýkám také, že kurs těchto dluhopisů byl znamenán 93, takže i v tomto směru byly zde překážky proti využití dluhopisů ke stavbě obytných domů.

Doplnění shora uvedené stalo se také předloženou osnovou zákona, podle níž výhody přiznané zákonem čís. 291 z r. 1921 těmto dluhopisům trvají tehdy, když prostředků získaných vydáním těchto dluhopisů bylo nebo bude se svolením bezprostředního dohlédacího úřadu použito na stavby vodovodní, kanalisační, silniční, na stavby budov školních, úředních, nebo k jiným podobným účelům.

Poslanecká sněmovna také přijala již zákon ve své 319. schůzi dne 19. prosince 1924. Výbor ústavně-právní vyslovuje svůj názor, že prostředků získaných vydáním dluhopisů této zápůjčky má býti použito jen na investiční stavby, v zákoně čís. 291 z r. 1921 a v předloženém návrhu zákona uvedené, avšak nikterak ke krytí běžných vydání, která nutno hraditi ovšem z běžného rozpočtu.

Jinak výbor ústavně-právní navrhuje senátu, aby senát vzal za své usnesení návrh zákona tak, jak na něm se usnesla poslanecká sněmovna. (Pochvala.)

Předseda: Slovo má za výbor rozpočtový pan sen. dr. Fáček.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Vážený senáte! Připojuji jenom několik poznámek k té stránce věci, kterou se specielně zabýval výbor rozpočtový.

Jak bylo již uvedeno, z 50milionové půjčky byla pro původní účel, totiž pro stavbu obytných budov, spotřebována asi polovička. Vyskytla se otázka, zdali tím, že se určení půjčky ohledně jejího zbytku změní, nebude ochromena další bytová péče obce města Brna, která - podle toho, co říkají znalci místních poměrů - je i nadále velmi potřebná.

Že obec nepoužila ve skutečnosti celé padesátimilionové půjčky pro stavbu domů obytných, z toho nelze jí činiti výtek. Ona stavěla prostě v tom rozsahu, ve kterém se jí podařilo titry této půjčky odbýti na peněžním trhu, a to se jí podařilo jen ohledně polovičky. Pro budoucnost ovšem není tím její činnost v oboru bytové péče nijak podvázána, i když se půjčky použije k jiným účelům, poněvadž zůstane možnost opatřiti si na stavby hypotékami zápůjčky, a dokonce tento způsob se do rámce stavebního ruchu lépe hodí nežli způsob dřívější.

Druhá otázka, která byla kladena v rozpočtovém výboru, byla ta, zdali, když se změní původní určení půjčky ohledně zbytku, je zabezpečeno, že pro tyto nové účely bude půjčky použito stejně účelně a ekonomicky, jako to bylo zamýšleno podle původního plánu v oboru bytové péče.

V té příčině můžeme býti klidni a můžeme důvěřovati správě města tak vynikajícího, jako je obec brněnská, a konečně je zde také opora i v dohlédacích úřadech, v zemském výboru moravském i v ministerstvu financí, které právě při schválení celé této transakce také mají do toho co mluviti, ke kterým předmětům se může zápůjčky použíti. Předmětem zákona je tedy vlastně jenom to ponechání pupilární jistoty této zápůjčky, kdežto ostatní spadá do oboru administrativy.

Připojuji se jménem rozpočtového výboru k návrhu, aby osnova zákona byla schválena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Prosím pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena ve znění usnesení poslanecké sněmovny, tisk 2055, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve znění usnesení poslanecké sněmovny, tisk 2055, ve čtení prvém.

Přikročíme k dalšímu bodu pořadu, jímž je:

Jelikož se jedná o osnovu zákona, k jejímuž projednávání lhůta ve smyslu jedn. řádu již doprchává, je potřebí, abychom záležitost tuto projednali ve smyslu §u 55 jedn. řádu. (Zvoní.)

Kdo souhlasí, aby věc tato projednána byla jednáním zkráceným, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k projednávání druhého čtení naznačené zprávy výboru ústavně-právního a rozpočtového.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové zrněny.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Navrhuji, aby byla provedena textová oprava v nadpisu zákona co do letopočtu tím, že místo letopočtu "1924" se stanoví letopočet "1925".

Kdo souhlasí, aby osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly tak, jak byly přijaty ve čtení prvém s textovou opravou panem zpravodajem navrženou, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Sděluji, že do výboru kulturního nastupuje za sen. Dúrčanského sen. Barinka.

Udělil jsem dodatečně dovolenou na včerejší i dnešní schůzi sen. Lisému.

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu senátu písemně nebo telegraficky a stanoviti její denní pořad.

Jsou námitky. (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.