Přítomni:

Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr. Franta, Klofáč, Niessner, dr. Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: dr. Vlček, dr. Reyl.

97 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: Srba, Udržal; za ministerstvo obchodu odborový přednosta dr. Kusý-Dúbrav a ministerský rada dr. Lirsch; za ministerstvo financí ministerský tajemník Rozvoda.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že jsem udělil dovolenou pro dnešní schůzi sen. Sáblíkovi, Svěcenému a dodatečně pro včerejší schůzi sen. Hnátkovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu l měsíce sen. Drábovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 2089. Vládní návrh zákona, kterým se zvyšuje roční příspěvek státnímu melioračnímu fondu.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru živnostensko-obchodnímu:

Tisk 2087. Vládní návrh zákona, kterým se upravuje territoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění.

Výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Tisk 2088. Vládní návrh zákona o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o soudech pracovních).

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 2090. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4961) zákona, kterým se prodlužuje promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z některých lombardních zápůjček (tisk 4996).

Výboru zdravotnímu, brannému a rozpočtovému:

Tisk 2091. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5049) zákona, kterým se ku všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze-II a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice v Praze (tisk 5057).

Předseda: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o vládním návrhu č. t. 2087 a o usneseních poslanecké sněmovny č. t. 2090 a 2091 podaly zprávu ve lhůtě pětidenní a o vládním návrhu č. t. 2088 ve lhůtě čtrnáctidenní.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Přikročíme k projednávání denního pořadu.

Zpravodajem je pan sen. Zimák. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Zimák: Slavný senát! V Bratislavě bola sriadená plodinová burza zákonom z 15. februára 1922, č. 69 Sb. z. a n. V smysle stanov je pri tejot burze rozhodčí súd, ktorý je povolaný rozhodovať o sporných záležitostiach, vzniklých z burzovných obchodov. Poneváč pre ustano-venia poplatkové pri súdnom pojednávaní platí na Slovensku ešte zákon zdedený z Maďarska č. XLIII. z r. 1914, je bratislavská burza v istej nevýhode proti iným burzám, existujúcim na území mimoslovenskom. Sú tedy pre súdne poplatky, 2 rôzne zákonné normy.

Rozdiely z tejto zákonovej rôznosti sú najciteľnejšie v sadzbách, pokiaľ ide o poplatky z podaní, protokolov, príloh, rubrík a opisov v pokračovaní rozhodčieho súdu a tiež pokiaľ ide o poplatky za použitie podmienečne oslobodených listín.

Na ilustráciu rozdielov nech slúžia tieto príklady: Z použitia obchodnej korešpondencie v spore o 20.000 Kč z dodávky, keď skončil spor rozsudkom, obnášal poplatok celkom 410 Kč, kdežto na mimoslovenskom území len 204 Kč. Keď skončil spor smierom, obnášal poplatok na Slovensku 402 Kč, kdežto na území mimoslovenskom len 4 Kč.

Túto rôznosť odstrániť a ustanoviť jednotnú poplatkovú sadzbu vo veciach pokračovania pred rozhodčími súdy plodinových burzí v celej republike je cieľom tejto pojednávanej predlohy.

Na štátne príjmy nebude mať zákon z tejto predlohy plynúci citeľnejšieho vlivu, lebo bez tohoto zákona by sa rozhodčí súd obchádzal, čo by bolo na úkor bratislavskej plodinovej burzy, táto by stála v nevýhode proti burzám, jestvujúcim v iných zemiach republiky, tedy stala by sa menej frekventovaná a tým tiež by privádzala menej príjmov na poplatkoch pre štát.

Rozpočtový výbor pojednajúc o tejto predlohe vo svojej schôdzi dňa 6. marca 1925 konanej, usniesol sa doporučiť túto predlohu slávnemu senátu ku prijatiu v plnom znení tak, ako sa na ňom usniesla poslanecká snemovňa.

Předseda (zvoní): Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Námitek nebylo.)

Nejsou, budeme tudíž tak postupovati.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena v usnesení poslanecké sněmovny tisk 2078, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny tisk 2078 ve čtení prvém.

Dalším bodem je:

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Hybš. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! 12. srpna 1921 pod číslem 311 Sb. z. a n. byl vydán zákon, podle něhož mohly v případech zcela výjimečných a zvláštního zřetele hodných, zejména šlo-li o zřízení nového důležitého odvětví dosud v tuzemsku nezastoupeného, nebo šlo-li o nové metody výrobní v určitém průmyslovém odvětví, povoleny býti celní výhody pro dovoz strojů. Byly to hlavně stroje textilní, stroje kovoobráběcí, stroje určené pro průmysl chemický, pro průmysl dřevařský, pro výrobu papíru a knihtisk, stroje pro průmysl sklářský, keramický a elektrárenský a rovněž některé stroje hospodářské.

Důvodem vydání tohoto zákona a jeho intencí bylo, aby v prvé řadě bylo podporováno přesídlení závodů z ostatních nástupnických států do Československé republiky. Během účinnosti tohoto zákona vyvinula se velmi blahovolná prakse, jež po uplynutí jeho platnosti vyvolala požadavek jeho prodloužení, resp. obnovy a jeho rozšíření také na dovoz strojů a přístrojů zemědělských. Tento zákon pozbyl totiž účinnosti 31. prosince 1922.

Důvody vyskytnuvší se za účinnosti tohoto zákona mluví tudíž pro jeho obnovu a pro rozšíření jeho výhod i na dovoz strojů zemědělských. Než při povolení slevy na dovoz strojů jak pro průmysl, živnosti a obchod, tak také pro zemědělství, musí býti pamatováno na dvě zásady, totiž, aby tím nebyl ohrožen domácí, vnitrozemský průmysl, a vedle toho, aby byl brán patřičný zřetel také na finanční zájmy. Zájmy státních financí mají býti chráněny jednak vyloučením slevy pro dovoz strojů, jež již od 1. ledna 1922 požívaly celních sazeb obzvláště výhodných, jednak ustanovením §u 2 o výměře celní slevy.

Důležitý je rovněž ten odstavec zákona, podle kterého je potřebí, aby byl vyslechnut zvláštní, k tomu zřízený poradní sbor, zvláště v těch případech, kdy může se státi spornou otázka, zda stroje nebo přístroje, na něž celní sleva má býti povolena, jsou v republice vyráběny, či nikoliv.

Národohospodářský výbor jednal o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu a usnesl se jednomyslně po podrobné debatě doporučiti slavnému senátu schválení tohoto návrhu.

Předseda: Za výbor živnostensko-obchodní je zpravodajem pan sen. Sehnal.

Zpravodaj sen. Sehnal: Slavný senáte! Výbor živnostensko-obchodní, pojednav ve schůzi konané dne 6. března o předložené osnově, usnesl se doporučiti slavnému senátu, by tato schválena byla tak, jak na ní se usnesla poslanecká sněmovna.

Zákon tak, jak je navrhován, plně ochraňuje domácí výrobu strojovou, připouštěje dovoz jen takých strojů, po případě náhradních význačných součástek jich, které se ve státě našem nevyrábějí, a na druhé straně povolením a usnadněním levnějšího dovozu takých strojů dává možnost zlepšení a zdokonalení výroby průmyslové nebo zemědělské. Při tom projevil výbor přání, by ministerstvo financí co nejčastěji používalo dobrého zdání poradního sboru podle §u 3 předlohy zákona.

Přimlouvám se, aby předloha byla schválena tak, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou.

Předseda: Za výbor rozpočtový referuje pan sen. dr. Procházka.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 311 Sb. z. a n., kterýmž u doplnění, po případě změně, celních našich sazebníků mohly býti povoleny určité celní výhody, po případě i úplné prominutí cla pro dovoz strojů a podobně, byl vydán hlavně z toho důvodu, aby se umožnilo přesídlení závodů průmyslových z ostatních nástupnických států do naší republiky.

Zákon uvedený platil pouze do konce roku 1922, a jelikož účinnost jeho byla podle sdělení vlády velmi blahodárná, bylo po uplynutí zmíněné lhůty voláno z odborných kruhů po jeho prodloužení, po případě i rozšíření, na dovoz strojů a přístrojů zemědělských.

Je-li odůvodněn požadavek pomoci průmyslu, je stejné odůvodněn požadavek pomoci i zemědělské výrobě, pokud ovšem státní finance v přítomné době takovou podporu snesou. Sleva budoucně má býti pevná: základní celní sazby z r. 1906 budou násobeny činitelem 4, kdežto dříve sleva byla neobmezená.

Není ovšem zjištěno, jakých obnosů bude musiti celní správa naše se vzdáti prováděním tohoto zákona, částky ty nebudou však značné, budou nižší než dosud a budou vyváženy prospěchem průmyslu a zemědělství.

Platnost zákona omezena opět na kratší dobu: účinnost výjimečně může působiti již zpět od 1. července 1924 a končí rokem 1926.

Podotýkám, že v § l řádka 4. vloudila se tisková chyba a že bude nutno škrtnout číslici 3.

Vzhledem k tomu všemu, co bylo uvedeno, navrhuje výbor rozpočtový váženému senátu schválení usnesení poslanecké sněmovny ze dne 11. února 1925, jímž dotčená předloha vládní byla přijata, a to s opravou tiskové chyby, jak jsem ji uvedl.

Předseda: Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena v usnesení přijatém poslaneckou sněmovnou tisk 2077, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a otištěném v tisku 2077 ve čtení prvém.

Přikročíme k dalšímu předmětu denního pořadu, jímž je:

Zpravodajem je pan sen. dr. Veselý.

Zpravodaj sen. dr. Veselý: Vážený senáte! Zákonem z 9. února 1923, čís. 40 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna, aby prováděla změny obvodů soudních, politických, notářských a jiných, kterých je potřebí vzhledem na změny hranic mírovou smlouvou upravených, a aby tyto změny prováděla pouhým nařízením. Ke změnám těm v některých případech je potřebí zákona, v některých pouhého nařízení. Aby se dosáhlo jednotného vyřizování věcí a aby senát a poslanecká sněmovna nebyly zatěžovány množstvím předloh zákonných, kterých by v takovém případě bylo někdy potřebí, tedy vláda žádá o zmocnění. Zmocnění to bylo jí jmenovaným zákonem z r. 1923 již uděleno až do konce r. 1924. A vláda tvrdí, že nemohla těch změn provésti do konce r. 1924, poněvadž delimitační komise, která určuje hranice, není se svojí prací dosud hotova a její elaborát není doposud úplný. Zejména rumunsko-česká hranice není doposud prý pevně stanovena, a lze očekávati, že operáty delimitační komise budou vládě předloženy asi v polovině r. 1926. Vzhledem k tomu žádá vláda, aby bylo zmocnění, které zatím do konce r. 1924 prošlo, novým zákonem znovu uděleno až do konce r. 1927.

Takové zmocňovací zákony narážejí někdy a nejsou oblíbeny, poněvadž tím jaksi agenda Národního shromáždění se odnímá a svěřuje do rukou vlády. Avšak v tomto případě již citovaným zákonem z r. 1923 Národní shromáždění uznalo, že zmocnění vlády je vhodné, že je účelné, a proto o této otázce není potřebí tentokráte znovu rozhodovat. Poněvadž pak skutečně je odůvodněn nárok vlády tím, že jí elaboráty delimitační komise nebyly předloženy, tedy ústavně-právní výbor senátu Národního shromáždění doporučuje, aby senát vládní návrh zákona schválil.

K tomuto vládnímu návrhu zákona podal pan dr. Heller resoluci, ve které žádá, aby vláda každoročně podávala senátu Národního shromáždění i poslanecké sněmovně zprávu o tom, které hranice již byly upraveny a jaká nařízení tedy ve smyslu tohoto zákona a na podkladě tohoto zákona byla vydána. Myslím, že tento nárok je správný.

Proto ústavně-právní výbor doporučuje, aby tato resoluce byla schválena. Ovšem přidán požadavek, aby vláda s úpravou hranic, tedy s vydáváním nařízení nečekala, až budou všecky hranice upraveny, nýbrž v tom úseku hranic, kde již pevně byly stanoveny a provedeny, aby bylo příslušné nařízení vydáváno ihned. S těmito dodatky doporučuje ústavně-právní výbor, aby vážený senát přijal vládní návrh zákona tak, jak byl předložen.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Prosím, aby páni zaujali místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou (má 2 paragrafy).

Jsou námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, tisk 2080 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Dalším předmětem denního pořadu je:

Zpravodajem je pan sen. dr. Krouský.

Zpravodaj sen. dr. Krouský: Slavný senáte! Okresní soud v Liberci žádá, aby senát udělil souhlas k trestnímu stíhání sen. Fahrnera pro přestupek proti bezpečnosti cti. U okresního soudu v Liberci podal Jan Bezecný, přednosta Schwarzenbergského tarifního oddělení v Praze, žalobu na sen. Fahrnera z toho důvodu, poněvadž ve schůzi hlavního výboru ústředního svazu německých úředníků hospodářských pronesl sen. Fahrner prý o soukromém žalobci výrok: "Sie sind ein infamer Kerl". (Sen. Matuščák: Možná, že mal pravdu!)

Mějte trpělivost, pane kolego, a budete viděti, jak se imunitní výbor k této věci zachoval. (Sen. Matuščák: Máme jich takových moc!)

Imunitní výbor usnesl se vyslechnouti předem kolegu Fahrnera o případu, jak se udál. Pan kolega Fahrner přišel a přiznal, že inkriminovaný výrok pronesl. Inkrimovanému výroku však předcházely podle sdělení kolegy Fahrnera tyto události:

Před časem konala se v Praze schůze německých velkostatkářských úředníků a při této schůzi Jan Bezecný, soukromý žalobce, tvrdil, že prý nejmenovaný jím člen Národního shromáždění německé národnosti pronesl k deputaci německých velkostatkářských úředníků, že němečtí poslanci ničeho nezařídí pro německé úředníky velkostatkářské a že proto tento člen Národního shromáždění doporučil, aby se němečtí úředníci obrátili ve své věci vždy výhradně na poslance české. K výzvě přítomného sen. Fahrnera prohlásil pan Bezecný, že tím členem Národního shromáždění je právě kolega Fahrner. Kolega Fahrner prohlásil toto tvrzení za lživé. O věci se potom jednalo ještě později při schůzi hlavního výboru ústředního svazu německých úředníků hospodářských, která se konala v Liberci 12. října 1924. Této schůzi byl přítomen jak sen. Fahrner, tak Jan Bezecný. Sen. Fahrner vyzval Bezecného, aby ten výrok opakoval, který mu při schůzi pražské vložil do úst, a tu Jan Bezecný prohlásil, že tím členem Národního shromáždění, který ten výrok pronesl, není sen. Fahrner, je to jiný člen Národního shromáždění; a potom prý ten výrok zněl jinak. Potom tedy vyzval kolega Fahrner Bezecného, aby jmenoval, který to tedy byl člen Národního shromáždění, který ten výrok pronesl. On to odepřel. Pak pronesl kolega Fahrner inkrimovaný výrok. (Místopředseda Valoušek převzal předsednictví.)

Kolega Fahrner ve schůzi imunitního výboru žádal sám, aby senát svolil k jeho stíhání. Imunitní výbor však rozhodl, že musí rozhodovati samostatně bez ohledu na žádost za vydání či nevydání se strany kolegy, o něhož jde, a dospěl k přesvědčení, že sen. Fahrnerovi k pronesení inkriminovaného výroku v odborové organisaci německých velkostatkářských úředníků dal podnět neoprávněný útok soukromého žalobce na výkon jeho mandátu, resp. útok na výkon mandátu nejmenovaného německého člena Národního shromáždění, a proto navrhuje slavnému senátu, aby odepřel vyhověti žádosti okresního soudu v Liberci za souhlas k trestnímu stíhání kolegy Fahrnera pro přestupek proti bezpečnosti cti.

Místopředseda Valoušek (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby souhlas k trestnímu stíhání sen. Fahrnera dán nebyl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního, aby souhlas k trestnímu stíhání dán nebyl, se přijímá.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 17. března 1925 o 16. hodině s tímto

1. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona (tisk 1793), kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu. Tisk 2083.

2. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k usneseniu poslaneckej sněmovně (tlč. 2078) na vládny návrh zákona o poplatkoch v pokračovaní pred rozhodčím súdom plodinovej burzy v Bratislave. Tisk 2085.

3. Druhé čtení zprávy I. národohospodářského výboru, II. živnostensko-obchodního výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2077) k vládnímu návrhu zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů. Tisk 2086.

4. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2066), jímž se vláda zmocňuje, aby v územích pohraničních prováděla změny obvodů. Tisk 2080.

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Košicích ze dne 17. října 1924 za souhlas ku stíhání sen. Bodnara pro přečin podle § 4 odst. II. zák. čl. XL/1914 a pro přestupek podle §u 43 a 46 zák. čl. XL/1879 (č. 10339 předs.). Tisk 2002.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.