Předseda: Donát.

Místopředsedové: Klofáč, Niessner, dr. Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: Löv, dr. Přikryl.

95 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr. Dolanský, dr. Hodža, Srba; odborový přednosta ministerstva vnitra dr. Bobek, za ministerstvo obchodu ministerský rada dr. Brejcha, za ministerstvo spravedlnosti odborový přednosta dr. Polák, za kancelář presidenta republiky odborový přednosta dr. Schiesel.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Babkovi, K. Friedrichovi, Križkovi a dr. Wittovi, pro minulé dvě schůze sen. Lukešovi, pro tento týden sen. inž. Klimkovi, dr. Kovalikovi, Sáblíkovi a Smetanovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 14 dní sen. dr. Mudroňovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 2092. Zpráva I. výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu, II. výboru branného a III. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se ku všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze-II a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice v Praze (tisk 2091).

Tisk 2093. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z některých lombardních zápůjček (tisk 2090).

Tisk 2094. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2002), jímž se provádí § 105 ústavní listiny (zákona ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n.) (tisk 4973).

Tisk 2095. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4955) zákona o úpravě promlčecích lhůt pro některé pohledávky a závazky v poměru k cizině (tisk 5018).

Zápisy o 252. a 253. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Výboru rozpočtovému a národohospodářskému:

Tisk 2089. Vládní návrh zákona, kterým se zvyšuje roční příspěvek státnímu melioračnímu fondu.

Předseda: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o shora uvedeném vládním návrhu podaly zprávu ve lhůtě týdenní.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní jest pan sen. dr. Brabec. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Slavný senáte! Osnova zákona, o které má býti dnes jednáno a kterou se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu, má dosti dlouhou a zajímavou historii. Až dosud byla tato látka upravena starým výnosem bývalého státního ministerstva ze dne 28. února r. 1863, který ovšem nemohl již dnešním poměrům naprosto vyhovovati, a bylo jistě nejvýš na čase, aby v tomto oboru zákonodárném bylo přikročeno k novému kodifikování. Původně byla osnova jakožto vládní návrh přikázána pouze výboru živnostensko-obchodnímu. Když však jsme se o té věci radili ve schůzi klubovních předsedů koaličních stran, vyšlo na jevo, že by zasluhovala některých změn, a zejména bylo poukazováno na to, že by bylo potřebí jak v zájmu zprostředkovatelů samých, tak i v zájmu obecenstva jich služeb užívajícího, aby především pojem zprostředkování byl definován určitějším způsobem a aby bylo vyvarováno tomu, že by pouhé seznámení dvou interesentů beze vší další činnosti zprostředkovatele stačilo k tomu, aby vůči straně, užívající služeb zprostředkovatele, byly pak činěny požadavky nepřiměřené. Ty požadavky se ovšem vždycky činily od zprostředkovatelů náhodných, a nikoliv od těch, kteří se vážně, seriosně, tímto oborem živnosti zabývali a kteří v tom zakládali svou životní existenci. Mimo to bylo poukazováno k tomu, že by měla býti přesně stanovena a dodržována závazně poplatková sazba tak, aby tvořila eventuelně maximum, přes které by nebylo dovoleno požadavky činiti. Konečně bylo poukázáno také k tomu, že by měly býti úmluvy nekoncesovaných zprostředkovatelů a pak takové úmluvy, které přesahují stanovenou sazbu, prohlášeny za nedovolené a neplatné, s eventuelním důsledkem jich nežalovatelnosti a povinnosti vrácení, od čehož se očekávalo, že by bylo vyvarováno mnohým zbytečným nákladným a týravým soudním sporům.

O všech těchto věcech bylo velmi podrobně uvažováno a bylo usneseno zde v plenární schůzi dne 3. června m. r., aby zpráva výboru živnostensko-obchodního o dotčeném vládním návrhu byla k prozkoumání postoupena ještě výboru ústavně-právnímu. Výbor ústavně-právní se touto látkou velmi podrobně v několika schůzích plenárních a v subkomitétu zabýval a vypracoval osnovu zákona tak, jak dnes je vám předložena; vládní návrh její v některých směrech za souhlasu vládních referentů změněn a doufáme, že, třeba bychom nebyli mohli všem těm požadavkům, o nichž jsem se zmínil, vyhověti, přece jen byla zdokonalena a prohloubena tak, že je odůvodněná naděje, že se nadále bude vyvíjeti zprostředkovatelství po správných liniích, jak je to v naší intenci a jak si toho zejména přejí kruhy odborné, které prostřednictvím grémia koncesovaných realitních a úvěrových sensálů učinily několik podání s důležitými pokyny, jak by si představovaly úpravu živnosti, jejíž zájmy zastávají... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím, nevyrušujte řečníka!

Zpravodaj sen. dr. Brabec (pokračuje):... a která tvoří skutečně jejich pravidelnou výdělečnou činnost a zakládá jejich životní existenci.

Tedy jen z těchto několika stručných poznámek je viděti, že se jedná o osnovu skutečně důležitou, která v praktickém životě bude míti značný úkol. Dlužno ještě mimo to zdůrazniti, že dříve zprostředkovatelství bylo vlastně vedle a mimo živnostenského řádu, kdežto dnes se zařazuje do živnostenského řádu a dostane se mu také té ochrany, která ze živnostenského řádu vyplývá.

Co se týče podrobností tohoto zákona, tedy sestává ze 6 paragrafů, z nichž zvláštní důležitost bych přisoudil §u l, ve kterém se definuje obsah živnosti a ve kterém se různé obory prohlašují za živnost koncesovanou, podléhající živnostenskému řádu.

Další paragraf, který průběhem porad v ústavně-právním výboru doznal pronikavých změn, je § 4, který sestává z devíti odstavců a byl takřka úplně nově přepracován a stylisován, takže z původního návrhu zůstaly jen odstavce tři, první, čtvrtý a pátý. Ostatní jsou nové a v nich právě je učiněn pokus - myslím dosti zdařilý - aby jednak bylo zabráněno oněm požadavkům od nekoncesovaných a náhodných zprostředkovatelů, obyčejně....(Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr. Brabec (pokračuje): ... v takové nemíře činěných, jednak, aby také bylo zabezpečeno v obecenstvu to vědomí, co vlastně může od zprostředkovatelů očekávati, co může od něho právem žádati, a že vzhledem ke kontrole úřední také jsou přiměřeně chráněna práva těch, kteří se odvolávají k službám zprostředkovatele.

Zejména odst. 7. téhož paragrafu ustanovuje, že "podnikatel je povinen, převezme-li zprostředkování, doručiti straně při zahájení jednání jeden exemplář schválené sazby poplatkové" a že je povinen "zachovati se při provozování podniku přesně podle této sazby".

Tedy již tato dvě ustanovení jsou dostatečnou zárukou pro budoucnost, že nebude možno provozovati zprostředkování takovým nekalým způsobem na škodu obecenstva a zároveň také na škodu živnosti samotné. Z toho je viděti, že provozovací řád i poplatková sazba musí býti úředně schválena, musí býti opatřena schvalovací doložkou a podle odstavce 6. §u 4 musí býti "vyvěšeny v potřebném počtu stejnopisů v místnostech podniku určených pro jednání se stranami na nápadném místě" a "udržovány v čitelném stavu".

Z těchto několika málo poznámek je jasno, že je tu snaha po seriosní úpravě a po zabezpečení takové prakse zprostředkovatelské, která by vyhovovala jak potřebám dotčených živnostníků, tak i potřebám obecenstva. Nebudu přirozeně opakovati to, co mají pánové tištěné v rukou a co již také bylo obsaženo v důvodové zprávě vládního návrhu. Omezuji se na těchto několik poznámek a prosím slavný senát, aby schválil osnovu zákona tak, jak byla výborem ústavně-právním a živnostensko-obchodním v posledních sezeních schválena a přijata. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní je pan předseda výboru sen. Jílek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! Výbor živnostensko-obchodní projednal tuto předlohu, avšak bylo potom ustanoveno, že má býti předložena také výboru ústavně-právnímu. Výbor ústavně-právní udělal některé změny.

Výbor živnostensko-obchodní připojil se k těmto změnám, poněvadž shledal, že změny ústavně-právním výborem provedené jsou důležity jak v zájmu občanstva, tak v zájmu zprostředkovatelů samotných.

Zákon tento napravuje závadu, která dříve při soukromém zprostředkování byla, poněvadž podle tohoto zákona zprostředkovatelé nemají býti jen zprostředkovateli kupu, prodeje a pachtu atd., nýbrž mají to býti lidé, kteří mají jisté vědomosti a mají tak býti zároveň rádci, jak kupujících, tak také prodávajících.

Výbor živnostensko-obchodní doporučuje slavnému senátu schválení této předlohy.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Prosím, aby pánové zaujali místa. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebylo jich.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové tisk 2083 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Bodem dalším je:

Zpravodajem je pan sen. Zimák.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Zimák: Nemám.

Předseda: Není jich. Prosím, aby pánové zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Na pořadu dále je:

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Hybš, za výbor živnostensko-obchodní sen. Sehnal, za výbor rozpočtový sen. dr. Karas.

Táži se pp. zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Hybš: Ano, a to v § l řádce 4. má býti vynechána číslice "3".

Předseda (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, s opravou panem zpravodajem přednesenou, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v uvedeném znění s naznačenou tiskovou opravou také ve čtení druhém.

Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je:

Zpravodajem za sen. dr. Veselého je pan sen. dr. Brabec.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové opravy.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Nenavrhuji žádných změn.

Předseda (zvoní): Není jich. Prosím, o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.

Nyní přistoupíme k hlasování o resoluci otištěné ve zprávě výborové, tisk 2080.

Kdo souhlasí s přednesenou resoluci? (Zvoní.) Prosím, račte hlasovat! (Děje se.)

To je většina. Zmíněná resoluce se přijímá.

Bodem dalším je:

Zpravodajem je pan sen. dr. Stránský.

Zpravodaj sen. dr. Stránský: Slavný senáte! Podle obsahu trestního oznámení konal dne 23. srpna 1924 v Košicích před cirkusem "Hagenbeck" službu policejní strážník stráže bezpečnostní v Košicích František Hurt a měl úkolem udržovati pořádek při příchodu a odchodu publika z cirku, aby nenastala panika.

Při výkonu této služby napomenul lidi u východu z cirku v hloučcích stojící, aby se rozešli, což tito většinou učinili. Z jednoho hloučku, který též byl vyzván, aby nepřekážel odcházejícímu obecenstvu, vystoupil však proti němu později zjištěný sen. Bodnar, a když se strážník, maje rozpřaženy ruce, snažil hlouček z místa odsunouti, udeřil jej pěstí do prsou tak, že tento zavrávoral a byl by upadl k zemi, kdyby byli nestáli kolem lidé.

Při tom sen. Bodnar užil vůči strážníkovi urážlivých slov: "Idz do piči a nežďuchaj do mňa". Když byl senátor po té vyzván strážníkem, aby se legitimoval, prohlásil pouze, že je senátorem, pak že je sen. Bodnarem, nechtěl se však legitimovati.

Na naléhání strážníka vytáhl později z kapsy legitimaci a když strážník vztáhl po ní ruku, aby si ji prohlédl, udeřil jej senátor vší silou do levé ruky tak, že si nemohl ani legitimaci prohlédnouti.

Strážník Hurt zavolal poté posilu, se kterou dostavil se též obvodní inspektor Josef Pečenka, který, když se mu sen. Bodnar nechtěl legitimovati, vyzval tohoto, aby za účelem zjištění šel na strážnici. Zde nechtěl sen. Bodnar legitimaci nikomu předložiti, drže ji ve svých rukou, až nahlédnutím podařilo se zjistiti z legitimace jeho totožnost.

Při tom choval se sen. Bodnar k hlídce policejní stále vyzývavě.

Sedrie v Košicích spatřuje v postupu sen. Bodnara přečin násilí proti úřednímu orgánu a přestupek podle §u 43 a 46 zák. čl. XL/1879.

Imunitní výbor uváživ, že zde šlo nejen o pořádek při odchodu obecenstva z cirku... (Sen. Matuščák: Ale že je to komunista!) Ne, pane kolego, buďte ubezpečen, že v tomto případě by imunitní výbor navrhl vydání každého.... nýbrž také o bezpečnost obecenstva, a že tedy jest povinností každého člověka a tím více člena zákonodárného sboru respektovati zřízence stráže bezpečnosti, uváživ dále, že situace neměla nic společného s politikou a že nelze připustiti, aby mandátu senátorského bylo zneužíváno k odporu, ne snad proti vládě, nýbrž proti podřízeným zřízencům bezpečnostním; uváživ dále, že jednání a slova sen. Bodnara svědčí o zavrženíhodné a inteligentního člověka nedůstojné sveřeposti, kteráž volá přímo po nutnosti, aby se zákonu a státní moci dostalo patřičného zadostiučinění, usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby žádosti sedrie v Košicích ze dne 17. října 1924 bylo vyhověno a aby byl dán souhlas k stíhání sen. Bodnara.

Předseda: K slovu je přihlášen pan sen. Matuščák.

Sen. Matuščák: Slavný senát! Povinnosťou nútený som, aby som slovo zdvihnul pri tejto otázke, ako sa rozhoduje o tak zvaných imunitných právach. Bohužiaľ, že v tejto tak zvanej demokratickej republike, ide-li o nespoľahlivé živly, opozičné strany, bez ohľadu, či je to komunista, či je to ľuďák, či je to druhá opozičná strana nemecká atď., ako je imunitná otázka tu hľa pred slávnym zákonodarným sborom, môže ten najposlednejší lotor podať zprávu sedrii a slávnemu senátu, a imunitný výbor to za faktá akceptuje.

Prosím, ja mám zkúsenosti - ja nehovorím s demagogii, ale poneváč som mal tú česť, tú tak zvanú demokraciu pendekárov dostať, ako opozičný člen... (Veselost.) Áno, to je na posmech! Tu hľa je tá legitimácia (ukazuje sen. legitimaci), t. zv. imunitka na ostudu demokracie, vo vačku ju máme, ale v skutočnosti nie opozičné strany, ktoré sú proti tej koaličnej, korupčnej vláde a majú dnes odvahu vystupovať proti nej.

Předseda (zvoní): Volám pana sen. Matuščáka k pořádku.

Sen. Matuščák (pokračuje): Vezmem na vedomie. - Ja viem, ako na Slovensku, tak v Podkarpatskej Rusi sú zaplnené slúžnovské úrady, četnícke veliteľstvá, županské úrady takými nespoľahlivými živly, lež i oni podávajú zprávy nášmu zákonodarnému sboru. Ja mám doklady: Tu hľa hneď jedna pekná osoba, to je vaša, pánovia. Je to pán župan Morávek vo Veľkom Sevljuši, ktorý má tu v Čechách rodinu. V r. 1923 bola tam jedna zábava, všetci štátni úradníci boli pozvaní. A pán župan Morávek chytil si jednu cigánku, nočného letáka, pod pazuchu a zaviedol ju ku stolu a bavil sa s ňou tak, že všetci štátni úradníci sa stydeli a zmizeli, a pán župan s tým nočným letákom zostal tam chlastať a žrať.

Prosím úctive slávny senát, kde je takého župana úcta, aký príklad dá tomu úradníkovi tento pán župan? A taký jeden človek môže dávať zprávu o urážke na cti? Kde je úcta k jeho osobe, aby skutočne mohol viesť svoje povolanie, svoj úrad? Takúto urážka urobil štátnym zamestnancom! Mám na to svedkov, vyšších svedkov - nie všedných delníkov - ktorí tam boli prítomní a dosvedčia, že chytil dcérku jedného cigánskeho primáša, nočného letáka, a s tou sa tak bavil, že úradníci zmizeli. (Hlas: Láska je slepá!) Prosím, takého župana nemáte dávať na Slovensko a Podkarpatskú Rus. A keď komunista má odvahu pohovoriť o takých špinavých udalostiach, tak imunitný výbor povie: amen - a vydá toho komunistu.

Podľa zkúseností musím ďalej povedať, že nie je to len táto jedna udalosť, ktorá iste za starého Rakúsko-maďarska nebola v týchto imunitných záležitostiach prenasledovaná ako je dnes. My za týchto 5 rokov koľko poslancov, senátorov sme vydali?

Vlastne nie my "vydali", vy ste vydali, my nie. Za maďarskej éry - nie som monarchista - ale musí každý poctivý republikán uznať, že takú moc slúžnovské úrady, župani, četníci a policajti nemali ako dnes.

V Munkačeve bola jedna udalosť, slávny senáte, mám to schwarz auf weiß, na papieri mám tú udalosť. (Veselost.)...Nesmejte sa, veď rozumiete tomu "schwarz auf weiß", veď ste tiež boli Rakušáci. V Mukačeve bola raz schôdza, bol tam vyslaný pán hlavný policajný komisár. Schôdza bola povolená. Päť minút sa rečnilo, a po uvítaní tých máss pán policajný komisár prehlásil, že rozpúšťa schôdzu. Boly tam dve čety vojska, 80 četníkov a 120 pendrekárov, policajtov. Ihneď urobili atak na tie massy a rozpraskali schôdzu. To by ešte ušlo. Ale kde bolo možno v starej rakúskej monarchii, aby jedného tak zvaného senátora traja pendrekári chytili za nohy, hodili na dlažbu, že si kolená potlkol. Od policajného lekára má svedectvo, potvrdenie. A tu nebol stíhaný ten pán Zoufal v Mukačeve, a pán hlavný policajný komisár tiež nie je potrestaný, nie je suspendovaný, ale bude ešte vyšším úradníkom, ešte vo vyššom úrade, a niekedy dostane zásluhu, že jedného komunistického agitátora ako senátora shodili na dlažbu, ktorý si kolená potlkol a ešte mu dve, aby mal lepšie meno, obuškom praskli.

Ešte jedna udalosť. Vo Veľkom Sevljuši je istý župan Morávek; ako je známo, boly v Podkarpatskej Rusi vyhlásené voľby ako ich zákon zaručuje. Volebné shromaždenia, schôdze, tábory ľudu majú sa 24 hodín predom ohlásiť. Stalo sa to. Pán župan, bez všetkého, aniž by bol písomne stránke oznámil, schôdzu volebnú zakázal, četníctvo prišlo s bodáky k tomu senátorovi a pýtali sa ho: "Čo chceš?" Menom zákona ho zatkli a retiazok chceli dať tomu slávnemu senátorovi, (Veselost.) ktorý je členom tohoto slávneho zákonodarného sboru. A to je demokracia! V tomto smysle, v ten čas sa rozhoduje o imunitných záležitostiach zástupcov proletárskej massy. To sa prieči demokracii, nad tým sa zastaví celá demokracia! Ale ako ten imunitný výbor rozhoduje? Samozrejme ten pán kolega X Y, ktorý funguje v imunitnom výbore, vedľa tej zprávy riekne si: To je nebezpečný živel, to je antirepublikán, my musíme dať súhlas, aby ten X Y, ten potvorný boľševik bol vydaný k trestnému stíhaniu. To je ihneď. Z týchto pánov kolegov, bývalých kolegov, alebo z tejto strany to bude tak trošíčku takým malým hoblíčkom hobľované.

Preto nás komunistov to nebolí, že nás tento slávny zákonodarný sbor, tento slávny senát vydáva ako jednotlivých členov, ale pamätujte, vážení kolegovia, že to špatnú krv prinesie do budúcnosti, keď vy dnes neuznávate spravedlnosť. Máte plány o štátnych zamestnancoch a nechcete ich zmeniť. K tomu ešte prídu dôsledky. Ale potom nedávajte vinu t. zv. boľševikom, t. zv. boľševickým agitátorom.

Prídu zprávy o t. zv. urážkach na cti a prečinoch podľa zákona na ochranu republiky, o x x paragrafu. Požaduje sa, aby x x človek ku trestnému stíhaniu bol vydaný. Aké sú to živly, ktoré tú zprávu dávajú? Máme tu dr. Sobina päť rokov v Československej republike. Je to jeden emigrant z Ukrajiny a ten je dnes u nás ako slúžny a má československú štátnu príslušnosť. A máme toľko ľudí v Československej republike, ktorí 20, 30 rokov tu bydlia a príslušnosti nemajú a taký pán dr. Sobin - nepamätám sa, nepresvedčil som sa - ale on má väčšiu úctu ako päťročný obyvateľ na tomto území nežli tí ľudia, ktorí 20, 30 rokov tu bývajú. Také živly dávajú zprávy a vedľa toho ľudia zákonodarných sborov sú odsudzovaní len preto - no samozrejme - že veľkú hubu majú. My za to nemôžeme, že my nerekretujeme sa k dnešnej vláde. My nemôžeme. Keby vláda pracovala v tom smysle, že by všeobecná spokojnosť mohla byť - áno bez všetkého - ale do tej doby my musíme preto stanovisko zaujmúť proti dnešnému systému, proti tejto koaličnej vláde.

Musím sa dotknúť tiež záležitosti súdruha Bodnara, ako sa jej dotkol pán zpravodaj. Nechcem tu opakovať celú vec imunitného výboru, ale to je faktické a kto má pred sebou materiál, vidí, že to je nič iného, než znemožnenie tak zvaného boľševika, ktorý faktične siaha na to, aby sa v Podkarpatskej Rusi úprava stala v zákonoch k uspokojeniu všeobecného ľudu, ktorý tam býva, proti tomu, čo sme videli podľa tejto zprávy. Súdruh Bodnar prišiel v malom kabátku, ako v Rusínsku sa nosí, urobil na strážnika vonkovský dojem a strážnik naschvál päsťou strkal ho von z tak zvaného cirkusu. Veď my máme moc cirkusov, i tu v Prahe, ale to stalo sa v Košiciach. Samozrejme, ako ho strčil, obrátil sa Bodnar ako senátor a vyprosil si, aby ho strkal. To bolo strážnikovi nápadné, že sa ozval, chytil ho za kabát a trhnul ho, aby sa legitimoval. Pri takomto východe z jedného cirkusu je tam moc ľudu. On si ten istý strážnik myslel, že náhodou chytí jedného ruského emigranta, nejakého boľševika, ktorý bez pasu prišiel do Československej republiky a držal ho. Samozrejme Bodnar ako senátor je doma lepšie než druhý a protestoval proti surovému výstupu a mal právo, že ho strčil nazpät, lebo strážnik nie je oprávnený zákonodarcu pichnúť prstom alebo päsťou prasknúť. K tomu nemá práva, ani nemá práva ho vziať na mestský dom alebo tiež nie na obecný dom. Tam na mieste ho mohol vziať stranou a riecť: "Legitimujte sa!" Ale je vidieť, že tu je násilie vedľa toho, že Bodnar, senátor z Podkarpatskej Rusi, segedínskej papriky nasypal t. zv. buržoazii, aby sa ho chytro mohol zbaviť. Takéto všelijaké nemožnosti prijíma imunitný výbor a podľa toho rozhoduje a vydáva súdu. Nám, komunistom, to vôbec nevadí. Nech nás vydávajú, nech nás žalárujú, ale vaše svedomie bude niekedy odpovedať. Ja len proti tomu protestujem, že imunitný výbor nerozhoduje vo správnom smysle, poneváč mal som dva prípady, kde imunitný výbor nedržal si za povinnosť, aby bol i toho dotyčného previneného vysluchnul, aby mohol dokázať: prosím, pane predseda imunitného výboru: tie faktá sú lož, nie je pravda, prosím to zistiť. Nie, to ak prišla už o takých neriadoch zpráva, imunitný výbor riekol: pochválen pán Ježíš Kristus, lebo koalícia s klerikalizmom má pakt a je už po krízi.

Prosím slavný senát, aby sa usniesol na tom, aby súdruh Bodnar vydaný nebol.

Předseda: Má pan zpravodaj nějaký doslov?

Zpravodaj sen. dr. Stránský: Slavný senáte! Proti vývodům kolegy Matuščáka dovolte, abych jen několika slovy reagoval. Především odmítám co nejrozhodněji výtku, že by imunitní výbor nejednal a nechoval se objektivně při posuzování žádosti o vydání těch kterých senátorů. (Sen. Matuščák: Já jsem také nebyl vyslechnut!) My máme toho již nesčetné případy, že páni i oposičních stran, jmenovitě německých, pak se strany tak zvaných ľuďáků nebyli vydáni, ačkoli žádosti byly dosti odůvodněné. Není to tedy pravda, že bychom se řídili nějakými tendencemi politickými a stranickými. (Sen. Matuščák: Ano, je to pravda!)

To ostatní, co přednesl pan kolega Matuščák, vlastně by nevyžadovalo ani vyvracení. Jen bych si dovolil na to upozornit, že jestliže ten pan župan, o kterém kolega Matuščák mluvil, bavil se s cikánkou, nevidím v tom důvodu, proč by nemohl v nějaké úřední věci podati také zprávu. A jaký je to pan kolega Matuščák komunista, když dělá rozdíl mezi cikánkou a hraběnkou? (Veselost. - Sen. Matuščák: Takhle se kompromituje veřejně!) Jaký to račte býti komunista, jestliže myslíte, že, když se člověk baví s dámou - podle vašeho názoru, jistě bez rozdílu, ať je to cikánka nebo hraběnka - se kompromituje. Já aspoň toho názoru nejsem a nevím, zdali jste se v životě svém také často nebavil s dámami. (Veselost.)

Pan kolega Matuščák si také stěžoval do toho, že se jedná u nás se senátory a poslanci jinak, než se dělo v Maďarsku. (Sen. Matuščák: Ano!) Já jsem přesvědčen, že v Maďarsku skutečně žádný slovácký nebo podkarpatský poslanec nebo senátor vydán nebyl. Proč? Poněvadž oni ani žádných poslanců neměli. To je ten vychvalovaný vámi maďarský režim, který vám ani nepřipustil možnost, abyste se stali poslanci nebo senátory.

Co se týče nakládání podle maďarského režimu... (Sen. Matuščák: Dnes už sociální demokraté mají!)

Předseda (zvoní): Kolega Matuščák nemá slovo.

Zpravodaj sen. dr. Stránský (pokračuje):.... ale tehdáž neměli, když vy jste tam byli.

Co se týče jednání s jinými lidmi, jsou toho svědci ještě dnes, že, když dělník chtěl strajkovat a nechoval se podle policejních tamějších předpisů, nevytýkalo se mu ovšem nic, ale byl položen četníky na lavici, a dostal pětadvacet tam, kde vy nyní často jen vykonáváte svůj mandát. (Hlučná veselost.)

Já tedy, vážení pánové, vám doporučuji znovu k přijetí svůj návrh.

Předseda: Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Bodnara, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního, aby souhlas k trestnímu stíhání dán byl, se přijímá.

Udělil jsem pro dnešní schůzi dodatečně dovolenou panu sen. dr. Kloudovi.

Navrhuji, aby příští schůze se konala v úterý dne 24. března 1925 o 16. hodině s tímto

1. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2090) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z některých lombardních zápůjček. Tisk 2093.

2. Zpráva I. výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu, II. výboru branného a III. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2091) o vládním návrhu zákona, kterým se ku všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze II a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice v Praze. Tisk 2092.

3. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavně-právního, II. výboru živnostensko- obchodního o vládním návrhu zákona (tisk 1793), kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu. Tisk 2083.

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti soudní stolice v Hustu za svolení, aby sen. Bodnar mohl býti stíhán pro přečin podle § 14 bodu 5. zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a n. (č. 10.589 předs.). Tisk 2081.

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti soudní stolice v Hustu za udělení souhlasu k stíhání sen. Bodnara pro přečin podle §u 14 č. l zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. a zločin podle §u 2 zák. čl. XL/1914 (č. 10.220 předs.). Tisk 2082.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.