Středa 10. června 1925
Schůze zahájena v 11 hodin 15 minut.
Přítomni:
Předseda: Donát.
Místopředsedové: dr Franta, Klofáč, Niessner, dr Soukup, Valoušek.
Zapisovatelé: Löw, dr Přikryl.
92 senátorů padle presenční listiny.
Zástupce vlády: ministr dr Franke.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dodatečně dovolenou pro včerejší a dnešní schůzi sen. Oberleithnerovi, pro dnešní sen. dr Herzigové, Kotrbovi a Spiesovi.
Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 3 neděl sen. dr Mudroňovi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To j e většina. Návrh můj je přijat.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Tisk 2154. Návrh sen. Knesche a soudr. na vyšetření škod a provedení nouzové akce pro rolníky, těžce poškozené katastrofální průtrží mračen v okresu Rokytnice v Orlických Horách.
Tisk 2158. Návrh sen. Križko, Hucla, Petříka, dr Soukupa, Lisého, Pánka, dr Franty, dr Brabce, Šachla, Zavorala a spol. na poskytnutí státní pomoci zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami v roce 1925.
Zápis o 264. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 26. května 1925.
Těsnopisecká zpráva o 262. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 22. dubna 1925.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 2154. Návrh sen. Knesche a soudr. na vyšetření škod a provedení nouzové akce pro rolníky, těžce poškozené katastrofální průtrží mračen v okresu Rokytnice v Orlických Horách.
Tisk 2158. Návrh sen. Križko, Hucla, Petříka, dr Soukupa, Lisého, Pánka, dr Franty, dr Brabce, Šachla, Zavorala a spol. na poskytnutí státní pomoci zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami v roce 1925.
Předseda: Přikročuji k projednávání denního pořadu.
1. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu jednáním zkráceným projednána byla zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 2147) o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem. Tisk 2156.
S hlediska železniční politiky našeho státu je potřebí, aby úmluva, jež se týká získání akcií Košicko-Bohumínské dráhy, co nejdříve stala se skutkem, a vzhledem k tomu navrhuji, aby věc tato projednána byla jednáním zkráceným.
Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se).
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat a pilnost projednání této věci se přiznává.
Dalším bodem je:
2. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2147) o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem. Tisk 2156.
Navrhuji, aby záležitost tato projednána byla v celkové době 1 hodiny se stanovením řečnické lhůty na 20 minut.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní sen. Havlena, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.
Uděluji slovo zpravodajovi za výbor technicko-dopravní, panu sen. Havlenovi.
Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte Jedná se o předlohu, kterou se vláda zmocňuje, aby nabyla pro stát akcií Košicko-Bohumínské dráhy a aby na úhradu nabývací ceny vydala 4 % státní dlužní úpisy, umořitelné do r. 1966 do nejvyšší částky 45,282.000 Kč. Akciový kapitál činil podle úmluvy z 8. dubna 1876 22,641.000 zlatých ve stříbře a podle jednání s finančním správcem této dráhy bylo jaksi předběžně smluveno, že vyřešila by se tato otázka tím způsobem, že za akcii znějící na 200 K ve stříbře by se vydaly nové státní dlužní úpisy na nominále 400 Kč.
Košicko-Bohumínská dráha je jedinou drahou spojující západ naší republiky s východem, z čehož samozřejmě vystupuje do popředí její celostátní význam v ohledu národohospodářském, politickém i mezinárodním. Trať probíhá celým Slovenskem. Jde jak známo z Bohumína přes Těšín, Žilinu, Vrútky, Ružomberk, Liptovský sv. Mikuláš, Velký Poprad do Košic. Z Košic je potom také velmi důležitá trať na Prešov a k polskými hranicím. S hlediska národohospodářského je její veliký význam dán tím, že se dotýká nejvydatnějšího obvodu vašeho průmyslu železářského ve Slezsku, konečně, že dráha tato je jedinou linií pro dopravu soli z východu na západ, umožňuje racionelní využití bohatých solných ložisk na východě naší republiky, dále využití bohatství lesního na Slovensku a po př. i těžbu nerostů ve východních oblastech naší republiky. I turistický ruch, směřující k návštěvě Tater a přírodních krás našeho Slovenska i lázní, je převážně odkázán na tuto dráhu.
Dráha tato je také krajně důležita pro naši zahraniční dopravu a pro zahraniční náš obchod, protože je jediným železničním spojením s Rumunskem a Ukrajinou. Tvoří také podstatnou složku našeho železničního spojení s Polskem a Ruskem.
Důležitost postátnění soukromých drah nebo převzetí především aspoň do státního provozu byla uznávána už hned od počátku naší republiky. Jak známo už v prosinci r. 1918 byl, přijat zákon o převzetí drah ležících na Slovensku a vůbec v území, které připadne k naší republice a na základě tohoto zákona bylo už 16. října 1919 vydáno nařízení vládní o převzetí Košicko-Bohumínské dráhy, tenkráte zatím ovšem jen na Slovensku, poněvadž na Těšínsku různé otázky nebyly vyřízeny. Později byla převzata celá dráha i ta část; která běží Slovenskem, i ta část, která jde přes Těšínsko. Už v r. 1920 bylo uvažováno o zestátnění této dráhy na základě koncese. Od toho úmyslu bylo později upuštěno vzhledem k tomu, že bylo nutno upraviti předem valutovou otázku prioritních obligací této dráhy, které zněly na zlaté ve stříbře, na marky a na koruny. To nebyla v té době neupravených poměrů valutárních právě věc snadná, ba byla to věc nemožná. Tato otázka byla později upravena úmluvou z 25. ledna 1921 o konversi těchto prioritních obligací na měnu československou. Před tím už byl vydán zákon z 20. prosince čís. 690 na převzetí této soukromé dráhy do správy státu. Tento zákon také upravoval všechny předpisy a potřebné podmínky k zabezpečení dráhy, pravidelného provozu, bezpečnosti a pod. Na to bylo možno převzíti dráhu do provozu státního. Do provozu státního přešla od 1. ledna 1921 celá dráha a tímto převzetím do provozu státního přešla na ředitelství státních drah v Košicích a v Olomouci veškerá provozní agenda Košicko-Bohumínské dráhy. Olomoucké ředitelství spravuje část Bohumín-Čadca a ostatní část košické trati ředitelství košické. Bylo možno zrušiti také generální ředitelství, které bylo až do té doby v Budapešti. Sídlo společnosti a její společenská správa v Budapešti zůstala. Při tom podržela společnost i nadále velmi závažné právo upravovati tarify jak pro dopravu osob, tak i pro dopravu zboží.
K zestátnění Košicko-Bohumínské dráhy nebo k nostrifikaci společnosti dosud nemohlo dojíti pro složitost právních otázek, které plynuly z ustanovení koncesních listin, zejména ustanovení o státní garancii, znějící na zlaté ve stříbře.
Proto jako nejvýhodnější opatření pro nabytí úplného vlivu na celou dráhu, zejména po stránce tarifní, kterážto věc je nejdůležitější, bylo shledáno nabytí celého akciového kapitálu nebo alespoň jeho většiny státem.
Podle předložené zákonné osnovy má býti vláda zmocněna, aby vyměnila akcie této dráhy znějící na 200 zlatých dřívější měny ve stříbře za 4%ní státní dlužní úpisy znějící na 400 Kč a umořitelné do konce roku 1966.
Garanciemi měla společnost dosud zaručeno 4%ní zúročení a tedy se na věci ohledně výšky úroků ničeho nemění. Získá-li stát tímto způsobem veškerý akciový kapitál Košicko-Bohumínské dráhy nebo alespoň jeho část, které je ve smyslu ustanovení stanov potřebí k těm usnesením valné hromady, k nimž je potřebí kvalifikovaně většiny, bude možno přistoupiti k nostrifikaci společnosti a konečně hladkým způsobem, bezobtížným, k zestátnění dráhy. Stát potom získá hlavně tarifní volnost, tedy věc nejdůležitější, a není pochyby, že tím také poněkud se zlevní a usnadní provoz po této dráze a zprostředkování statků mezi východem a západem naší republiky a že to především prospěje k rozvoji hospodářského života na Slovensku a ovšem můžeme říci i celé naší republiky.
Bude tedy vyhověno stále naléhavěji uplatňovaným požadavkům všech zájemníků a z tohoto důvodu se výbor technicko-dopravní usnesl doporučiti senátu Národního shromáždění, aby předlohu schválil tak, jak je obsažena v tisku senátu č. 2147. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Za výbor rozpočtový má slovo pan sen. dr Karas.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Referent výboru národohospodářského dotkl se již také otázek finančních, které se zestátněním této dráhy budou spojeny. Majetek dráhy té, resp. závazky její byly v podstatě prioritní obligace a akciový kapitál. Ohledně prioritních obligací učinila naše finanční správa již se správou této dráhy v lednu 1921 narovnání, že byla povolena konverse prioritních obligací, které zněly jednak na marky, jednak na rakouské koruny, na koruny československé a zálohou ku konversi těchto papírů náš stát již poskytl 200 milionů Kč.
Otázka akcií byla stále obtížná. Společnost je zahraniční, sídlo má za hranicemi v Uhrách, majitelé akcií přirozeně neměli velkých sympatií k českému státu a činili potíže zestátnění dráhy. Společnost není dosud nostrifikována, nechce se dáti nostrifikovati a proti její vůli j e těžko zakročovati. Poněvadž společnost ta požívala státní garancie - původně nižší, při pozdějších stavbách trati garancie byla zvyšována, až na 4% - a byla pasivní, stát náš, který musil tu garancii platiti, hleděl nějakým způsobem docíliti narovnání.
Akcionáři stali se povolnějšími během doby, když se jim tato garancie vyplácela v uherských korunách. Jejich koruna neměla valné ceny proti naší, takže dnes jsou ochotnější, že by snad dobrovolně postoupili své akcie našemu státu výměnou za dlužní papíry našeho státu a proto žádá vláda za zmocnění, aby mohla na výměnu těchto akcií společnosti vydati naše 4% konvertovatelné dluhopisy s platností do r: 1966. S jakými náklady a břemeny to bude pro náš stát spojeno? Pravil jsem, že to břemeno nebude značné, poněvadž dráha požívala garancie, byla dosud pasivní, a garancie se musila stejně vypláceti. Zúrokování a umořování těchto 4% papírů, které my vydáme, bude vyžadovati ročně asi 21/3 milionu Kč. Pro letošní rok umořování těchto papírů podle. slosovacího plánu odpadá a nastane teprve v r. 1926. Bude zde tedy jenom zúrokování pro letošní rok, a k tomu cíli bude potřebí asi 905 tisíc Kč. Tuto částku zatím poskytne ministerstvo financí železnicím a ony v příštím rozpočtu to refundují ministerstvu financí. Vedle tohoto nákladu pak bude letos ještě náklad spojený právě s touto finanční transmisí a ten náklad bude činiti asi 2 1/2, milionu Kč. Je to jednak provise ústavu, který bude prováděti tuto výměnu, pak jsou to nutné útraty s vyhláškami a tiskem těchto nových papírů. Náklad odhaduje se na 21/2 milionu Kč, a tuto částku poskytne také ministerstvo financí z kap. VII, tit. 4, a to "Státní dluh, správní výdaje".
Tedy, letos bude vlastní výdaj 2 1/3 milionu Kč, jako náklad emisní, pak 905 tisíc Kč na zúrokování těchto papírů a v r. 1926 bude náklad asi 21/2 milionu Kč, který pak bude vložen do rozpočtu normálním způsobem. Jak patrno, vykoupením této dráhy - totiž to není ještě vlastní vykoupení, to je jen získání si vlivu státu na tyto dráhy buď koupením veškerých akcií nebo větší části - poněvadž dnes držitel těchto akcií, který jich má větší množství, jest ochoten svoje papíry za papíry našeho státu vyměniti - velké břemeno pro náš stát nenastane, poněvadž jsme stejně musili garancii platiti. Důležitost národohospodářská a ještě více zájem státní, abychom měli v moci tuto dráhu státní, přiměly rozpočtový výbor k návrhu slavnému senátu, aby tato úmluva byla cestou zákonodárnou schválena a aby vládě bylo dáno zmocnění vydání dlužních úpisů do nejvyšší částky 45,282.000 Kč.
Předseda: Ke slovu přihlásil se pan sen. dr Kovalik.
Sen. dr Kovalik: Slávny senát! Len krátko chcem prehovoriť k tomuto návrhu zákona, poneváč doba prejednávania je veľmi krátka. Čo sa týče prevzatia dráhy, Košicko-Bohumínskej, je žiaducné a chvalitebné, aby akcie Košicko-Bohumínskej dráhy, ktoré doposial, najviac sú v eudzozemských rukách, prešly do majetku štátu. Doposial, bola len správa v rukách štátu, od teraz ale bude i majetok. Dráha Košicko-Bohumínska počíta 351 km; z toho padne na Slovensko 291 km a na Tešínsko len 60 km. Vidieť z toho, že najväčšia časť dráhy Košicko-Bohumínskej je na slovenskom území. Ako to i zpráva hovorí a ako to z osobnej zkúsenosti viem, je to jedna z najvýznamnejších dráh pre republiku, lebo spojuje cbchod republiky s Rumunskom, Poľskom a Ruskom, vyváža produkty Slovenska, drevo, železo, sol, atď. a je vážna i pre turistiku. Keď teraz prej de do majetku štátu táto dráha, je žiaducné, aby i vicinálky, ktoré súvisia s hlavnou dráhou, boly vybudované. Slovensko je hornatý kraj, premávka medzi dolinami a mesty je veľmi ťažká. Máme veľžupy, sieť železničná je však tak chatrná na Slovensku, že z rôznych dolín do hlavných miest žúp sa dostať je veľmi ťažké. Preto navrhujeme a za žiaducné vyhlašujeme, že by bolo treba vybudovať nasledujúce vicinálky, ktoré súvisia s hlavnou traťou Košicko-Bohumínskej dráhy.
Z Rajca do Nemeckého Pravna - je to len 20 alebo 30 km - a tedy bύ bola spojerα hlavná trať Žilina-Nitra až po Dunaj do Komárna. Druhá trať potrebná by bola Korytnica-Banská Bystrica. Banská Bystrica, to krásné kultúrné mesto teraz je veľmi vzdialené od hlavnej dráhy. Vybudovaním dráhy Korytnica-Banská Bystrica by toto mesto dostalo sa blíž ku hlavnej trati. Po tretie by to bola trať Poprad-Dobšina. To by bol Gemer spojený s hlavnou traťou Košicko-Bohumínskou, ktorý Gemer teraz tak ďaleko padne od hlavnej trati. Samo sebou sa rozumie, že vybudovanie žiaducnej železničnej sieti na Slovensku by vyžadovalo obrovského nákladu. Ako to bolo vypočítané, bolo by treba aspoň 6 miliárd korún na vybudovanie transverzálnych železníc a potrebných vicinálnych železníc na Slovensku. Financie republiky doposial, nedovoľujú vybudovanie tejto sieti, ač práve i v zpráve sa hovorí, že vláde sa ukladá, aby predložila príslušnú osnovu, ako by tiež čo najprv náležite vybudovala železničnú sieť celej republiky. Ja hovorím tedy o Slovensku. Keď nie je možné celú sieť vybudovať, na každý pád ale nech si to vezme ministerstvo železníc, ktoré je tu zastúpené p. sekčným šéfom, aby aspoň tieto vicinálné železnice, ktoré sú potrebné, vybudovalo, a ktoré nebudú stáť tak veľký náklad, lebo sú to trati nie prez 20-30 km. Budovaním železníc na Slovensku by sa dostalo práce i chleba, ale čo my vždy požadujeme, aby tá práca na Slovensku bola udeľovaná slovenským robotníkom, podnikateľom a použitím slovenského materiálu. Už niekoľkokrát som vzpomenul, že republika platí veľké miliardy na nezamestnaných a mohlo by sa preto robotníkov upotrebiť i na takéto stavby. Žiadame preto, aby jak na Košicko-Bohumínskej dráhe, tak i na iných slovenských dráhach už raz bolo viac Slovákov menované za prednostav staníc, lebo ich je tam veľmi málo. Len jeden fakt vzpomeniem. Medzi Žilinou a Bratislavou je asi 40 staníc a tam sú len 3 Slováci prednostovia staníc. Žiadame tiež, aby viac Slovákov bolo jak na Košicko-Bohumínskej dráhe, tak i na iných železniciach vymenované za sprievodčích, magadzinérov atď., a aby neboli prepúšťaní železničiari slovenskí, veď hovorí sa, že beztak je málo slovenských síl.
Na Sdružení slovenských odborových organizácií, ktoré malo v Žiline svoje valné shromaždenie minulého mesiaca, vyslovil i Sväz železničiarov slovenských svoje žiadosti a podal to v rezolúcii vláde. Žiaducné je, aby vláda túto rezolúciu Sväz.u slovenských železničiarov do dobroprajnej vedomosti vzala a ich žiadosti vyhovela.
Keď my prednášame rôzné žiadosti slovenské, úctive prosíme, aby to nebolo považované za štvanie, ako včera mi to bolo tu povedané. Veď vtedy aj modlitbu, ktorú v Otčenáši povedéme "chlieb náš vezdajší daj nám dnes", i to by bolo štvanie. Veď mi žiadame len chleba pre Slovákov a pre slovenských zamestnancov a žiadame, aby, jak vo správe košického riaditeľstva, tak i vo správe bratislavského riaditeľstva bolo viac Slovákov, lebo podľa dát, ktoré sa vždy požadujú, je ich tam veľmi málo. V bratislavskom riaditeľstve železníc je 854 Čechov a 99 Slovákov. V riaditeľstve košickom 657 Čechov a 114 Slovákov. Môžem tu ešte niektoré dáta povedať. V Bratislave riaditeľom je Čech. Zástupca riaditeľa Čech l, Slovák 1, dopravní kontrolóri: Čechov 9, Slovák žiadon, prepravní kontrolóri: Čechov 7, Slovák žiadon, traťoví kontrolóri: Čechov 4, Slovák žiadon, aktívna kontróla: Čechov 9, Slovák žiadon, revizori vlakov: Čechov 16, Slovákov 4. A len teraz prijdú Slováci: Oddelenie I. 78 Čechov, 6 Slovákov, oddel. II. 90 Čechov, 20 Slovákov, odd. III. 77 Čechov, 7 Slovákov; odd. IV. 42 Čechov, 2 Slováci, odd. V. 144 Čechov, 18 Slovákov, odd. VI. 56 Čechov, 4 Slováci, odd. VII. 175 Čechov, 25 Slovákov, odd. VIII. 145 Čechov, 12 Slovákov. A teraz košické riaditeľstvo: Riaditeľom je Čech, zástupca riaditeľa: Čech 1, Slovák 1, dopravní kontrolóri: Čechov 6, Slovák žiadon, prepravní kontrolóri: Čechov 6, Slovák žiadon, traťoví kontrolóri: Česi 3, Slovák žiadon, aktívna kontrola: Čechov 12, Slovák žiadon, revizori vlakov: Čechov 16, Slováci 3. Oddelenie I. 114 Čechov, 1 Slovák, odd. II. 105 Čechov, 17 Slovákov, odd. III. 74 Čechov, 9 Slovákov, odd. IV. 33 Čechov, 12 Slovákov, odd. V. 79 Čechov, 10 Slovákov, odd. VI. 41 Čechov, 6 Slovákov, odd. VII. 74 Čechov, 24 Slovákov, odd. VIII. 81 Čechov, 4 Slováci, riaditeľská pokladnica 11 Čechov, 4 Slováci.
Tým tedy, keď tieto dáta predostierame a keď vyslovujeme žiadosť, aby boli na Slovensku umiestení Slováci, medzi ktorými máme opravdu už kvalifikovaných ľudí, konáme len svoju povinnosť.
Aby som skončil, chcem jednu záležitosť o Košicko-Bohumínskej dráhe predniesť pozornosti ministestva železníc, ktorého zástupca je prítomný, aká škoda sa stala od predošlej správy Košicko-Bohumínskej dráhy obci Brodno, ktorá leží blízko Žiliny. Nie je to chyba dnešného ministerstva železníc, ale predošlého. Táto obec dala pred 12 rokmi, keď sa budovala druhá koľaj medzi Žilinou a Bohumínom, svoje pozemky pod stavbu tejto trati. Je tomu už 13 rokov a táto obec za prvé nedostala ešte zaplatené za svoje pozemky, za druhé táto obec musela platiť dane z týchto pozemkov, ktorých neužívala, za tretie, nesmela užívať ani tých pozemkov, ktorých už Košicko-Bohumínska dráha nepotrebovala, za štvrté, keď som sám intervenoval v ministerstve železníc, dovedel som sa, že obec môže dostať dnes len tú cenu za pozemky, akú maly v dobe predválečnej. Bola by to hrozná ztrata. Prosím, ministerstvo železníc, keď Košicko-Bohumínská dráha prijde do jeho majetku, aby záležitosť tejto obce konečne vyriešilo a aby táto obec za prvé dostala zaplatené za svoje pozemky, ktoré dala pod Košicko-Bohumínsku dráhu, za druhé, aby dostala odškodné za to, že nemohla užívať týchto pozemkov, ktoré jej neboly ani zaplatené a za tretie, aby sa jej vrátily tie dane, ktoré ona zaplatila.
Toľko by som si dovolil ohľadne tejto žiadosti. Keď my podávame žiadosti dnes v záležitostiach železničiarskych, konáme tým len svoju povinnosť a konáme to preto, aby bolo vyhovené záujmom slovenským a tým i záujmom republiky.
Předseda: Má pan zpravodaj nějaký doslov?
Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Pan řečník přede mnou sám souhlasí s opatřením, které se touto předlohou zákona zamýšlí. Měl jen přání ohledně zaměstnanců, zaměstnaných při této dráze. Myslím, že je na místě konstatovati, že ti úředníci a zřízenci, kteří se přihlásili k republice, jistě se všude uplatnili a že místa úřednická zaujímají; že jim byla ponechána, což je také úplně správné. Stejně je samozřejmé, když stát. náš sám se stará o to, aby Slovensko mělo dostatek inteligence ze svého vlastního kmene. Je věc samozřejmá, že ve státě nemůže býti rozdílu mezi občany stejného národa, třeba že jsme dvě větve, a každému stejně dostane se po právu.
Stejně je samozřejmé, že, bude-li míti Slovensko čím dále tím více inteligence, bude jí také více upotřebeno i k vyšším službám. Na obzoru je provedení restrikce. Není žádného nebezpečí, že by se zde chtělo měřiti nespravedlivým způsobem. Provádění restrikce bude v rukou důvěrníků, na provedení budou míti vliv také zástupci legitimních odborových organisací, a myslím, že jistě bude vzat zřetel k tomu, že je málo slovenských úředníků nebo zaměstnanců, čehož příčinou jsou skutečné poměry, nikoli nepřízeň, prostě proto, že musila od nás přijíti pomoc ohledně dosazení potřebného personálu, když ho Slovensko nemělo. Mám za to, že s touto okolností bude počítáno.
Konečně chci poznamenati, že výbor rozpočtový usnesl se na resoluci, která je vytištěná ve zprávě výborů, a ačkoliv výbor technicko-dopravní o této resoluci nejednal, vzhledem k jejímu věcnému obsahu a oprávněným, požadavkům v ní vysloveným, aby pokud možno byla urychlena jednání se společnostmi místních drah na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, a aby se také k tomu působilo, aby co nejdříve předložena byla příslušná osnova a aby náležitě s největším možným urychlením budovány byly další potřebné trati, doporučuji jako zpravodaj technicko-dopravního výboru, aby také tato resoluce byla schválena.
Předseda: Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme tudíž tak postupovati.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, tisk 2156, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Mají páni zpravodajové nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Havlena: Nikoli.
Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formuli tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Nyní budeme hlasovati o resoluci.
Kdo souhlasí s resolucí výborů, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená resoluce se přijímá.
Na denním pořadu dále je:
3. Druhé čteni zprávy I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2150) k vládnímu návrhu zákona o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a staří. Tisk 2153.
Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. Slavík, za výbor rozpočtový sen. dr Fáček.
Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Slavík: Není změn.
Předseda: Nikoli.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a jednotlivých paragrafů, jakož i s úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů i s úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Nyní budeme hlasovati o resoluci.
Kdo souhlasí s resolucí sen. Jarolima a soudr., jež byla před ukončením debaty přečtena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Nyní přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:
4. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavněprávního, II. výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 2137) o letectví. Tisk 2149.
Zpravodaji jsou: za výbor ústavněprávní sen. dr Procházka, za výbor technicko-dopravní sen. Horák.
Táži se pánů zpravodajů, zdali mají nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Procházka: V §u 16, odst. 2, odpadne čárka za slovem "letem". V §u 17, odst. 4, odpadá slovo "uh." dvakráte.
V §u 24 slova "Povolení zaniká" nejsou nadpisem a sluší je tisknouti obyčejně.
V §u 33, odst. 3, přijde čárka za slova "za tuto škodu".
V §u 55, odst. 2, přijde čárka za slova "letecké provozovny".
Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, i s opravami panem zpravodajem navrženými, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých:částí, úvodní formule i s opravami panem zpravodajem navrženými přijímají se také ve čtení druhém.
Nyní přikročíme ke hlasování o resoluci.
Kdo souhlasí s resolucí výboru technicko-dopravního, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímá.
Navrhuji, aby předsednictvo bylo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu senátu písemně nebo telegraficky a stanoviti její denní pořad.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Končím schůzi.
Konec schůze v 11 hodin 55 minut.