Schůze zahájena v 17 hodin 35 minut.
Přítomni:
Předseda: Donát.
Místopředsedové: Klofáč, Niessner, dr Soukup, Valoušek.
Zapisovatelé; Löw, dr Přikryl.
77 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministr dr Hodža.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda: Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Barinkovi, Dúrčanskému, dr Herzigové, inž. Klimkovi, Kotrbovi, pro dnešní a zítřejší schůze sen. dr Kovalikovi a Starkovi, pro tento týden sen. Duchajovi a dr Marešovi.
Navrhují, aby byla udělena zdravotní dovolená do konce zasedání v měsíci červenci sen. dr Frantovi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Tisk 2185. Návrh sen. Zulegera, Spiese a soudr. stran živelních škod, jež způsobeny byly katastrofálmím suchem v okresech doupovském, kodaňském, podbořanském a žateckém.
Tisk 2188. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru zahraničního, III. výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu, kterým se předkládají Národnímu shromáždění republiky Československé
1. Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, podepsaná v Praze dne 18. června 1924 a závěrečný zápis k této úmluvě;
2. Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění, podepsaná v Praze dne 12. července 1924 a dodatek k této úmluvě (tisk. 2097).
Tisk 2189. Zpráva I. výboru, rozpočtového, II. výboru zahraničního, III. výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé >Dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách z 18. června 1924<, podepsaný v Praze dne 14. května 1925 (tisk 2161).
Tisk 2192. Zpráva výboru ústavněprávního k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby (tisk 2178).
Z předsednictva přikázáno:
Výboru rozpočtovému, zahraničnímu a ústavně-právnímu:
Tisk 2184. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5084) zákona o provedení úmluv mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách a ze dne 12. července 1924 o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění (tisk 5227).
Výboru iniciativnímu:
Tisk. 2186. Návrh sen. Zulegera, Spiese a soudr. stran živelních škod, jež způsobeny byly katastrofálním suchem v okresech doupovském, kadaňském, podbořanském a žateckém.
Předseda: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o shora uvedeném usnesení poslanecké sněmovny podaly zprávu ve lhůtě čtyřdenní.
Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj se přijímá.
Přikročuji k projednávání dennímu pořadu.
1. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového o vládním, návrhu (tisk 2123) zákona, kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze. Tisk 2172.
Za výbor ústavně-právní je referentem pan. sen. dr. Brabec. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavný senáte! Vláda předložila tomuto slavnému sboru návrh, kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze.
Když ústavně-právní výbor návrh ten, projednával, vznikly tam některé pochybnosti a přesvědčení, že je potřebí provésti na vládním návrhu určité změny, které se týkají zejména §§ 1 a 2, a pak je ještě jedna změna v §u 5. Bylo totiž uvažováno s hlediska ústavního, že by se nedoporučovalo pokračovati v praxi, která dosti dlouho u nás byla udržována, aby vláda byla zmocňována takovým způsobem, že vlastně se na ní přenášela do jisté míry zákonodárná moc. Jestli se tak někdy dříve dálo tak zv. zmocňovacími zákony, byly to tehdy určité důvody jednak nutného urychlení, jednak nemožnost, příslušnou látku upraviti hned konkretně a podrobně zákonem. Ale jistě tento způsob zákonodárství nesmí překročovati meze nezbytnosti. Proto ústavněprávní výbor přiklonil se ke stanovisku, aby § 1 vládního návrhu byl změněn a doplněn směrnicemi o počtu a obvodu soudů. Při tom arciť se nepomýšlelo, že jde o vládu přímo nynější in concreto, nýbrž pomýšlelo se na vládu vůbec jakožto výkonnou moc, které je možno podle ústavy ukládati, aby prováděla zákony, ale nikoliv aby na ni přenášela se zákonodárná moc sama. Tím povstalo nové znění §u 1, předkládané vám k uvážení a usnesení osnovy, ve které stanoveny jsou směrnice:
1. Počet okresních soudů bude upraven podle změn nastalých v rozsahu jejich agendy sloučením sousedních obcí a osad s hlavním městem Prahou a provedením tohoto zákona.
2. Obvody a sídla okresních soudů budou ustanoveny účelně a přihlížejíc k potřebám obyvatelstva.
V §u 2 pak byla škrtnuta slova, že mohou býti vládním nařízením přičleněny i obce, které jsou mimo obvod hlavního města Prahy, a bylo přímo vysloveno, že k obvodům okresních soudů, zřízených v hlavním městě Praze, náležejí i obce a osady, které jsou mimo obvod hlavního města Prahy, avšak dosud náležely k obvodům okresních soudů v Karlíně a na Smíchově.
Tím tedy máme za to, že bylo vyhověno plně ustanovením naší ústavní listiny a že zároveň bude vyhověno i praktickým potřebám, aby zejména správa soudnictví, po případě ministerstvo spravedlnosti měly možnost rozhodovati podle daných poměrů a podle okamžité potřeby.
Nijak se tím ovšem neprejudikuje, aby pak nastaly v příslušnosti soudů v budoucnosti změny, ale arcit v cestě zákonodárné, protože není přípustno aby někdo byl bez zákona odnímán příslušnosti soudní, ke které náleží.
Co se týče další změny §u 5, tedy zde byl proveden jistě oprávněný požadavek, aby byl určitý zřetel vzat na příslušníky stavu soudcovského, ale nebylo možno tak zcela vyhověti tomuto požadavku, proto jsme se omezili pouze na to, abychom v §u 5 ve stylisaci dali výraz rozdílu mezi soudci a mezi jinými zaměstnanci soudu. Ústavněprávní výbor usnesl se na resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby uvážila o způsobu, jak by soudcům, jmenovaným pro okresní soudy v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích dostalo se soudcovských přídavků ode dne 1. ledna 1925 ve výši stanovené pro soudce zemského civilního soudu v Praze, poněvadž tito soudcové mají stejné povinnosti a stejné úkoly, a jistě by nebylo spravedlivé, aby tím, že prodloužilo se jednání o této osnově, trpěli zbytečně nějaké hmotné újmy. Ovšem v zákoně nelze tomu dáti výrazu již s toho hlediska, že zákon nezná působiti nazpět, a my jistě musíme se vyhýbati tomu, abychom zákony se zpětnou platnost usnášeli.
To jsou tedy nejdůležitější rozdíly mezi vládním návrhem a osnovou, jak ji upravil ústavně-právní výbor, ale podotýkám, že se tak stalo úplně ve shodě s vládním referentem, takže není žádného rozporu mezi těmito dvěma činiteli.
Z těchto důvodů navrhuji, aby slavný senát schválil osnovu, jak byla ústavně-právním výborem upravena. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Referentem za výbor rozpočtový je pan sen. dr Procházka. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Rozpočtový výbor projednal osnovu zákona s hlediska úhrady. Podle osnovy zákona, jak změněna a doplněna je výborem ústavně-právním, lze zejména počítati s náklady, které povstanou případnou změnou počtu okresních soudů v hlavním městě Praze, nastalou sloučením malých okresních soudů o dvou nebo třech odděleních se sousedními okresními soudy, dále s případnou změnou a rozdělením obvodů jednotlivých těchto okresních soudů; se sloučením a soustředěním některých agend - exekuční, trestní, právní pomoci, knihovní - se zřízením samostatných okresních soudů pro věci exekuční a trestní, se spojením a přenesením veškerých pozemkových knih k zemskému civilnímu soudu v Praze, jakož i vyrovnáním požitků soudních zaměstnanců jednotlivých těchto okresních soudů důsledkem toho, že budou považovány za jmenované pro zemský soud civilní v Praze.
Ovšem počet okresních soudů v hlavním městě Praze bude lze i rozmnožiti zřízením nových okresních soudů podle změn nastalých v rozsahu agendy sloučením sousedních obcí a osad s hlavním městem Prahou a přihlížejíc k potřebám obyvatelstva.
Nové části Velké Prahy vzdálené sídel okresních soudů zajisté budou vyžadovati zřízení nových okresních soudů. Avšak věc tato nepřichází v úvahu při posuzování úhrady nákladů, zatěžujících státní pokladnu nad rozpočet již povolený, neb v blízké budoucnosti nebude se jednati o zřízení takových nových okresních soudů.
Naopak sloučením malých okresních soudů o dvou nebo třech odděleních - pro Malou Stranu, dolní Nové Město - se sousedními okresními soudy, jak v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona jest uvedeno, nastane vlastně zmenšení počtu okresních soudů v hlavním městě Praze.
Odůvodnění vládní osnovy zákona zdůrazňuje, že novou úpravu soudnictví v hlavním městě Praze nebude možno provésti najednou, nýbrž postupně, podle toho, jak budou k disposici místnosti k umístění jednotlivých nově zřízených velkých okresních soudů potřebné. K účelům těm mají býti provedeny přístavby budov již stávajících a některé novostavby. Až budou ukončeny, bude možno umístiti veškeré pražské soudy ve stáních budovách. Dosavadní umístění některých soudů v najatých domech činžovních je neudržitelné a spojeno s velmi značnými náklady na nájemném.
Vzhledem k domu, že podle toho bude nová úprava soudnictví v hlavním městě Praze, prováděna jen postupně, je dostatečně dána úhrada nákladů, jež nastanou pravděpodobně v r 1925 v rozpočtu pro rok 1925, a to v kap. XIX. ministerstvo spravedlnosti fit. 3, pol. 1., 8. a 21., 11., 12., 17., 22,, 23., 25. a 28., v nichž obsaženy jsou dostatečné úvěry, zejména na osobní požitky stálého personálu v Čechách, na větší náklad spojený se zřízením nových soudů v Čechách a se zakládáním pozemkových knih a na mimořádnou potřebu pro vnitřní zařízení soudů v Čechách.
Pokud se týká staveb v oboru ministerstva spravedlnosti pro hlavní město Prahu, jsou zde dány úvěry v investicích.
Zamýšlené stavby státních budov nutno vítati. Neboť státní úřady v Praze nepatří do soukromých najatých budov, a nutno pro ně postaviti účelné vlastní státní budovy, čímž částečně odpomůže se bytové nouzi ve Velké Praze.
Podle § 5 osnovy pokládají se soudcové a jiní zaměstnanci jmenovaní pro okresní soudy v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích dnem účinnosti tohoto zákona za soudce, případně zaměstnance, jmenované pro zemský soud civilní v Praze.
Toto ustanovení bude míti v zápětí, že soudcové těchto okresních soudů podle § 4, odst. 1., čís. 2. zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 290 Sb. z. a. n., budou míti nárok na přídavek soudcovský ve výměře 50 % služného uvedeného v § 4, odst. 1. cit. zákona místo dosavadních 25 %. Toto zvýšení pro rok 1925 najde však úhradu rozpočtovou v kap. XIX. tit. 3. pol. 7. - dměny a výpomoci - resp. úsporami pri pol. 1. - osobní náklady - tit. 3., jak to je též uvedena v důvodové zprávě č. t. 5026 poslanecké sněmovny k návrhu zákona o úpravě platových poměrů soudců z povolání.
Ústavně-právní výbor přijal v tomto směru resolucí připojenou k jeho zprávě. Rozpočtový výbor souhlasí s touto resolucí, ježto jde o částku nevelkou - asi Kč 35.000 - jejž úhrada obsažena je pro celou dobu od 1. ledna 1925 ve shora uvedené kapitole XIX. tit. 3., pol. 7. a pol. 1., a provedením resoluce obdrží soudcové zmíněných několika okresních soudů jen takové přídavky soudcovské, jaké mají soudcové ostatních okresních soudů v Praze.
Dále přijal rozpočtový výbor resoluci navrženou sen. Havlenou ohledně vyšetření a odstranění případných obtíží spojených s přidělením jednotlivých venkovských obcí a osad k obvodům některých okresních soudů v hlavním městě Praze.
Výbor rozpočtový navrhuje senátu přijetí osnovy zákona, jak změněna a doplněna byla, jakož i obou resolucí výborových. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Prosím pány, aby zaujaly svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou. Jsou námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme tudíž tak postupovati.
Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborů tisk 2172 ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle změní zprávy výborové tisk 2172 ve čtení prvém.
Dalším bodem denního pořadu je:
2. Zpráva ústavno-právneho výboru o usnesení poslaneckej snemovne (tisk 2168) ku vládnemu návrhu zákona, ktorým sa zmeňujú niektoré ustanovenia uh. obchodného zákona zák, čl. XXXVII: 1875 o poistení proti škodám a o žívotnom poistení. Tisk 2181.
Zpravodajem je pan sen. dr Daxner. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. dr Daxner: Slávny senát! Každý poriadku m.lovný občan našej milej vlasti praje si veľmi prenikavú unifikáciu všetkých našich zákonov. Ale i to je isté, keď si prajeme unifikáciu zákonov, že si ju prajeme veľmi zdárnu, účelnú a vedúcu k právnemu poriadku, aby bola urobená šťastnou rukou. Bohužial nemôžeme tak usúdiť ohľadne unifikácie pravidiel poistenia oproti škodám a poistenia životného. Pri vyneisení zákona čís. 65 z r. 1922 Sb. z. a n., bola mienená táto inifikácia, ale ona sa nepodarila cele, podarila sa len so strany verejnoprávnej, na koĺko totiž všetky poistovne v celej ríší utvorily sa na základe jednotných pravidiel a jednotných stanov.
Súkromoprávna stránka poistenia sa nezdarila. V tomto ohľade unifikácia stala sa pochybnou a nastupuje velice škodlivý zmätok. Tento zákon čís. 65 z r. 1922 Sb. z. a n. mienil previesť unifikáciu touto výpoveďou, že tym sa mení §§ 453 a další uhorského obchodného zákona. Ale, že čo sa mení a ako sa mení, to zostalo i naďalej pochybným. To bylo dané na blahovôľu publika a súdu a stav dnes je taký, že agenti poistujúcí a chytrí koristníci tí sa držía uhorského zákona, solidné poisťovne držva sa ponímania podľa inifikačného zákana. Rozdiel medzi týmito ponímaniami pozostáva v tom, že podľa ulhorského obchodného zákona, keď poistenec neplatí poistnú prémiu, tedy smluva na koľkoľvek rokov uzavrená, sa tým ruší. Ale unifikačný zákon smluvu chrání, keď poistenec neplatí, súdy ho posúdia na platenie. A to, že uhorský zákon je v niektorých krajoch pri niektorých súdoch uplatnený, to ponúka chytrých záškodníkov k tomu, že prechádzaju so svojimi poisteními od jednej poistavne ku druhej a to robia za špekulácie a tým povstáva veľký počet malého dosahu t. zv. bagatelných pravôt, ale dosť komplikovaných. Ako som informovaný, podľa >Soudcovských listov< ktoré tieto dni vyšly, má obnášaž počet týchto poisteneckých pravôt celú jednu tretinu všetkých pravôt a obnáša ten počet mnoho tisíc pravôt.
Teraz by bolo na súdoch, aby rozhodly, aké ponímanie má byť platné. Ale súd v tom ohľadu robí ďalej ešte väčší zmätok lebo v takom páde, keď poistenec neplatí poistného, poisťovňa ho žaluje, ale súdy nesúdia rovanako, ale veľmi rožmanite. Jeden súd stojí na stanovisku uhorského zákona, oslobodí spod ťarchy pravoty poistenca, vysloví zrušenie smluvy a odmietne sa žaloba poisťovne. Iný súd bez všetkých zákonitých ináč základov, len zo stanovíska nejakej slušnositi, súdí tak, že prisúdi poisťovni ešte jednoročnní prémiu, že to bude vraj na vynahradenie jej škody a ďalšiu smluvu vysloví za zrušenú.
Konečne tretí súd stojí na stanovisku unifikácii, odsúdi poistenca na zachovávanie smluvy. Teraz by nastúpil ten pád, že vyššie súdý maly by rozhodnúť otázku. A to sa nestáva tiež a to z tej príčiny, že všetky tieto pravoty sú bagatelného obsahu a neprijdní k vyššiemu súdu, tedy vec zostáva bez všetkého vyššieho foruma a zamotáva sa čím ďalej tým viacej. Za tohoto stavu povstáva veľká ujma na všetky strany. A jak som vzpomenul, sú súdy zavaľované darehnosťmi, bagatelnosťmi a komiplikovanými pravotami. Poistenec má z toho velkou škodu a ujmu, pretože obyčajne z tohoto povstáva táto pravota, že bol poistený pri jednom ústave prešiel k druhému, platí na dve strany, ale predsa jeho poistenie neni zabezpečené ani pri jednom ani pri druhom ústave, pretože jedna i druhá poisťovňa v prípade škody sa hľadí chrániť a uvaľuje odpovědnosť na inú: >Si pozdejšie tam poistený, tam si choď pre škodu.< A ktorá bola prvá, riekne: >Prečo si odskočil a dal sa poistiť u inej!<
Zákon ten chrání dvojnásobne poisťovne a z toho povstávajú veľké zmotaniny. Konečne poisťovnie majú tiež veľkú újmu v tom, že oni majú záujem na tom, aby mali bezpečných, poistencov na koľko rokov a poistenie je im zárukou toho, aby mohli počítať s tým, a podľa toho si robia svoju kalkuláciu poistenia, keď im to zmodrchali, je to nepríjemné pre ne.