Schůze zahájena v 16 hodin 25 minut.
Přítomni:
Předseda: Donát.
Místopředsedové: dr Franta, Klofáč, Niessner, dr Soukup, Valoušek.
Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.
99 senátorů podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafářovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro tento týden sen. dr Koperniczkymu, dr Kovalikovi, dr Mudroňovi, Šperovi, pro dnešní schůzi sen. Barinkovi, Dúrčanskému, Fahrnerovi, inž. Klinikovi a Janu Procházkovi.
Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená do konce tohoto měsíce sen. Wallóvi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Tisk 2222. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5256) zákona o zřízení, působnosti a organisaci Státního zdravotního ústavu republiky Československé (tisk 5278).
Tisk 2223. Vládní návrh zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živnostenského řádu a § 70 živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Zápisy o 277.-278. schůzi vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru rozpočtovému:
Dávkové řády vydané vládním nařízením ze dne 4. září 1925, čís. 185 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 3. dubna 1925, čís. 53 Sb. z. a n., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních.
Předseda: Přikročuji k projednávání denního pořadu.
1. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru k vládnímu návrhu (tisk 2098), kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 18. prosince 1924. Tisk 2196.
Zpravodajem výboru zahraničního je p. sen. Svěcený.
Zpravodaj sen. Svěcený: Slavný senáte! Jménem zahraničního výboru podávám zprávu k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 18. prosince 1924. Návrh schvalovacího usnesení zní:
Zahraniční výbor pojednal ve schůzi dne 25. června 1925 o výše uvedeném vládním návrhu a uvážil zejména, že Dánsko je pro náš stát dobrým odbytištěm některých produktů výroby zemědělské a hlavně důležitým trhem našich výrobků průmyslových.
Dovážíme tam ovoce, semena, peří, zboží bavlněné, lněné, jutové, vlněné, kožené, hlavně pak obuv a výrobky brašnářské, jakož i zboží skleněné, kamenné a hliněné i zboží železné. Mimo to značnou položku v celkovém vývozu do Dánska činí lněné a jiné pokrutiny, které jsou odpadky naší výroby mastných olejů.
Naopak z Dánska dováží se do Československa především dobytek, tuky a umělá hnojiva.
Již z tohoto výpočtu vzájemných hospodářských styků je jasno, že oba státy mají na úpravě těchto styků živý zájem a proto lze jen vítati snahu vlády v tomto směru.
Uváží-li se dále, že úprava je vybudována na zásadě nejvyšších výhod a že v duchu této zásady obě strany si vzájemně zaručují, že s příslušníky, obchodními společnostmi, loďmi, obchodními cestujícími a agenty druhé strany nebude nakládáno hůře, nežli s takovými osobami a věcmi, kteréhokoliv státu třetího, a že rovněž plodiny i tovary druhé strany jak při dovozu, tak i při vývozu nebudou postihovány jinými omezeními, než jakým podléhá zboží kteréhokoliv třetího státu, a že klausule nejvyšších výhod se vztahuje také vzájemně na připouštění konsulárních úředníků, je nepochybno, že obchodní a hospodářské zájmy našeho státu jsou touto třeba prozatímní úpravou chráněny.
Tomuto přesvědčení nijak nevadí, že ze zásady nejvyšších výhod jsou přiznány některé výjimky, a to jednak že si republika Československá vyhrazuje k ulehčení hospodářských styků v pohraničních pásmech jisté zvláštní výhody, jež by si sjednala s Rakouskem podle čl. 222 mírové smlouvy St.-Germainské, nebo s Maďarskem podle čl. 205 mírové smlouvy Trianonské, jednak na druhé straně že Dánsko vylučuje z použití klausule o nejvyšších výhodách ty výhody, které dalo, nebo dá Norsku a Švédsku, nebo jednomu z těchto států.
Konečně se podotýká, že v příčině daní, poplatků a dávek ukládaných obapolným příslušníkům se zachovává princip parity.
Platnost této prozatímní úpravy vypršela již dnem 30. dubna 1925 a jde tudíž formálně o schválení úpravy, která vlastně již platnosti pozbyla, ale která, pokud se týče jejího věcného obsahu, ve své účinnosti pokračuje vzhledem k prozatímní úpravě ze dne 18. dubna 1925, která ještě rovněž v tomto zasedání bude předložena ke schválení.
Z těchto důvodů navrhuje zahraniční výbor, aby slavný senát schválil zmíněnou prozatímní úpravu obchodních styků a přijal schvalovací usnesení ve znění svrchu navrženém. (Souhlas.)
Předseda: Zpravodajem za výbor národohospodářský je p. sen. Lisý.
Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Důležité obchodní styky mezi republikou Československou a královstvím Dánským byly prozatímně upraveny obchodní smlouvou, sjednanou v Praze dne 18. prosince 1924.
Prozatímní smlouva obchodní je vybudována na základě nejvyšších výhod vzájemně smluvními státy sobě přiznaných.
Z té zásady jsou vzájemně přiznány některé výjimky. Mimo zvláštní výhody poskytnuté k ulehčení hospodářských styků v pohraničních pásmech vyhrazuje si jednak Československá republika touto prozatímní úpravou také zvláštní výhody, jež by si sjednala s Rakouskem podle čl. 222 mírové smlouvy St.-Germainské, nebo podle čl. 205 mírové smlouvy Trianonské s Maďarskem, jednak na druhé straně Dánsko vylučuje z aplikace klausule o nejvyšších výhodách ty výhody, které dalo, nebo dá Norsku a Švédsku, nebo jednomu z těchto států. S výjimkou posléze uvedenou setkáváme se také v naší obchodní smlouvě s Norskem. Je to t. zv. skandinávská nebo nordická klausule. Dánsko, Švédsko a Norsko vzájemně ji vkládaly do smluv s třetími státy již dávno před válkou a v nejnovější době ji nacházíme, pokud jde o Dánsko, v jeho smlouvě s Bulharskem, Estonskem, Litevskem, Ruskem a částečně i s Finskem. Rovněž výhody, jež Dánsko poskytlo, nebo v budoucnosti poskytne Islandu, nevztahují se na doložku o nejvyšších výhodách. Tuto výhradu si vkládá Dánsko důsledně do všech obchodních smluv z doby po utvoření personální unie s Islandem.
Platnost této prozatímní smlouvy končí 30. dubna 1925 aneb uzavřením obchodní smlouvy definitivní.
Národohospodářský výbor doporučuje podle svého usnesení slavnému senátu, aby schválil prozatímní úpravu obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským a přijal navržené schvalovací usnesení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové,
tisk 2196, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové, tisk 2196, ve čtení prvém.
Přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž je:
2. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1784) o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií, podepsaná v Paříži dne 17. srpna 1923, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. srpna 1923, čís. 174 Sb. z. a n., a k vládnímu návrhu (tisk 2099), kterým se předkládá Národnímu shromáždění "Dodatečná úprava doplňující obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923", sjednaná mezi republikou Československou a Francií a podepsaná v Paříži dne 18. srpna 1924, a "Protokol přiložený k dodatečné úpravě doplňující úmluvu ze dne 17. srpna 1923", podepsaný v Paříži dne 4. září 1924. Tisk 2210.
Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Svěcený.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Svěcený: Slavný senáte! O obou těchto návrzích pojednal výbor zahraniční dne 25. června 1925, při čemž dlužno konstatovati, že první návrh na dodatečné schválení obchodní smlouvy ze dne 17. srpna 1923 nebyl projednáván a byl sesazen jednou s denního pořadu schůze zahraničního výboru, poněvadž se vyskytla potřeba dalšího jednání mezi oběma smluvními stranami, a tak dochází nyní k současnému projednání též dodatečné úpravy doplňující ze dne 18. srpna 1924.
Po schválení obchodní smlouvy s Francií je míti na zřeteli, že naše styky politické s tímto státem musí býti důsledně doplněny i hospodářsky, neboť s těmi, kteří nás podporovali v dobytí naší samostatnosti a podporují nás nesporně i politicky v udržení této nově nabyté neodvislosti, musíme dbáti dobrých styků i hospodářských resp. obchodních, ač tím není a nemá býti nijak řečeno, že bychom nechtěli, nebo neměli dbáti nejlepších styků hospodářských s bývalými našimi válečnými nepřáteli. Ale není zajisté myslitelné při úzkém styku politickém, abychom byli v nějakém nesouladu hospodářském s našimi spojenci.
Chápeme-li správně spojenectví francouzsko-československé, dojdeme nutně k důsledku, že oba státy i hospodářsky si musí vyhovovati a navzájem se podporovati tak, aby z daných poměrů plynoucí hospodářské diference oba smluvní státy mezi sebou přátelsky a se zřetelem na oboustranné zájmy vzájemnými koncesemi řešily tak, by případná obchodní smlouva měla pro každou smluvní stranu poměrně stejné výhody a tak budila zájem u obou stran na její uzavření a pečlivém plnění.
Jak již svrchu naznačeno, to neznamená žádné nepřátelství hospodářské vůči státům, se kterými třeba okamžitě nejsme v žádném úzkém politickém přátelství, ale se kterými přece můžeme býti dobrými sousedy a s nimiž také chceme a máme zájem udržovati nejlepší hospodářské styky.
U spojenců je to samozřejmý důsledek vzájemného politického spojenectví a u sousedů rozumová nutnost, která ostatně může vésti také ke sblížení a přátelskému upravení i styků politických.
My neděláme a nemáme také příčiny dělati nějakou imperialistickou politiku a proto dlužno nazírati na obchodní smlouvu naši s republikou Francouzskou podle zásady: bona pacta, boni amici. Myslím, že není potřebí, abych podával nějakou parafrázi obsahu smlouvy a proto se obmezím na několik poznámek rozbírajících smlouvu s hledisk obchodních. A tu se mi zdá, že především je nutno věnovati pozornost přílohám, které jsou dvě, a to: první obsahující seznam zboží československého, jehož dovoz do Francie s výhradou tarifu minimálního jest omezen na kontingenty, druhý stanovící kontingenty pro dovoz francouzského zboží k nám.
Položek zboží francouzského je mnohem více, rozmanitějších a v mnohém nám konkurujících, ale kontingenty jistě stanoveny tak, aby hověly potřebě a nepoškozovaly naši výrobu.
Dále pak zasluhují naší pozornosti seznamy A.-F., jichž je tedy 6.
Co se týče francouzských výrobků podle seznamu A, pro než se snižují celní sazby československého tarifu, máme zajisté jako každý jiný stát zájem spíše na dovozu suroviny než hotového výrobku, a nesměla by býti připuštěním takového dovozu naše výroba poškozována, ovšem při náležitém zřeteli též na zájmy konsumujícího občanstva. V ostatním si dovoluji poukázati na znění nadpisů seznamů i výpočtu jednotlivých druhů zboží a pokud se týče historické části, na důvodovou zprávu vládního návrhu.
My máme arci, jak již při jiných případech bylo zdůrazněno a uplatněno, co činiti pouze s návrhy vládními, pokud se jedná o mezinárodní smlouvy, a ne s usneseními sněmovny poslanecké, co také bylo korigováno, jak viděti v tom, že se nám pod tiskem 2099 předkládá vládní návrh na dodatečnou úpravu, doplňující obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923 s přiloženým protokolem. Toto doplnění a změny si vyhradily obě strany podle čl. XXIX. obchodní úmluvy ze dne 17. srpna 1928, aniž by bylo nutno dáti napřed výpověď.
Odvolávajíce se k důvodové zprávě tisku 2099, pokud se týče doplňků a obměn, konstatujeme, že bylo dosaženo pro československé zboží při dovozu do Francie důležitých změn a doplňků a že navzájem byly přiznány francouzskému zboží do Československa dováženému zejména celní slevy na bavlněnou a lněnou přízi a mimo to že byly smluveny modifikace v oboru povolovacím.
Z těchto všech důvodů zahraniční výbor navrhuje, aby senát se usnesl podle vládních návrhů takto:
1. Obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií, podepsaná v Paříži dne 17. srpna 1923, se dodatečně schvaluje.
2. Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s "Dodatečnou úpravou doplňující obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923", sjednanou mezi republikou Československou a Francií a podepsanou v Paříži dne 18. srpna 1924, jakož i s "Protokolem přiloženým k dodatečné úpravě doplňující úmluvu ze dne 17. srpna 1923", podepsaným v Paříži dne 4. září 1924.
Předseda: Za výbor národohospodářský je zpravodajem pan sen. Lisý. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Československá republika uzavřena 4. listopadu 1920 s Francií obchodní smlouvu. Smlouva ta měla ráz provisorní, poněvadž výrobní poměry ať průmyslové, živnostenské i zemědělské, ale také poměry obchodní poválečné doby nebyly dosti jasny a urovnány. S francouzské strany byla obchodní smlouva vypovězena ke dni 2. května 1923 za účelem sjednání nové smlouvy, která by se přizpůsobila novým poměrům hospodářským obou států.
Ve Francii došlo ke zvýšení generálního tarifu, opětovné úpravě koeficientů a zavedení některých nových hodnotných cel, u nás přestal existovati tarif smluvní v důsledku výpovědi některých smluv a vedle toho došlo v prosinci 1921 ke zvýšení celních koeficientů, jejichž efekt stoupnutím kursu koruny se přiměřeně zvýšil.
Jednání o novou smlouvu bylo zahájeno dne 22. března 1923 a trvalo až do srpna 1923, kdy nová smlouva byla v Paříži podepsána.
Při jednání o novou smlouvu bylo v první řadě nutno překlenouti rozdíl různých obchodně-politických systémů obou států.
Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo obchodu věnovaly této obchodní smlouvě největší péči a svědomitě hájily naše zájmy obchodního spojení s Francií.
V celku lze říci, že pro československý vývoz zemědělský do Francie byl nejen udržen přibližně dosavadní stav pro hlavní obory našeho zemědělství, nýbrž dosaženo jisté zlepšení, jako na př. u sladu, který z tarifu generálního přichází pod tarif minimální.
V oboru průmyslovém došlo se k řešení kompromisnímu se zřetelem na vzájemné podmínky průmyslové soutěže obou států.
Ač smlouva nemohla uspokojiti všechny požadavky kladené s obou stran, tvoří přece solidní základ pro vzájemnou výměnu zboží, při čemž možnost revise v 8 měsících dává předpoklady pro další vybudování a doplnění této smlouvy.
Aby nenastal bezesmluvní stav, bylo nutno toto novou smlouvu uvésti v prozatímní platnost dnem 1. září 1923.
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé dodatečně schválila tuto obchodní smlouvu republiky Československé s Francií ve 244. schůzi dne 19. prosince 1923.
Uzavírajíce obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923, dohodly se vzájemně vlády obou smluvních států, že před měsícem březnem 1925 nebude k revisi této obchodní úmluvy na širší basi přikročeno, jen podle článku XXIX. této smlouvy v nejnaléhavějších potřebách že učiní se nutné doplnění.
Potřeba dodatečně doplniti obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923 nastala a byla mezi vládami republiky Československé a republiky Francouzské sjednána a podepsána v Paříži dne 18. srpna 1924, a 4. září 1924 dodatečná úprava řečenou obchodní úmluvu doplňující.
Národohospodářský výbor pojednav o obou vládních návrzích, vyslovil s nimi souhlas a navrhuje, aby slavný senát schválil obchodní úmluvu mezi republikou Československou a Francií, podepsanou v Paříži dne 17. srpna 1923, jakož i dodatečnou úpravu doplňující obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923, podepsanou v Paříži dne 18. srpna 1924 s přiloženým k ní protokolem, podepsaným v Paříži dne 4. září 1924, a přijal schvalovací usnesení ve znění svrchu navrženém. (Souhlas.)
Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen, prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak jest obsaženo ve zprávě výborové, tisk 2210, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové, tisk 2210, ve čtení prvém.
Dalším bodem denního pořadu je:
3. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. rozpočtového výboru k vládnímu návrhu (tisk 2162) zákona o poplatcích za úřední úkony československých zastupitelských úřadu. Tisk 2199.
Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. dr Klouda. Táži se pana zpravodaje zda má nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Klouda: V osnově zákona, otištěné v tisku 2199, navrhuji tyto stylistické a tiskové opravy:
V § 6, odst. 2., v řádce 3. budiž za slovem "sazebníku" vložena čárka.
V § 8, odst. 2., v řádce 2. budiž slovo "zmocněné" nahrazeno slovem "zplnomocněné" a v řádku 4. budiž za slovo "zájmů" vložena čárka.
V § 9, řádka 3. budiž za slovo "financí" vložena čárka, rovněž tak v řádce 7. za slovem "stran".
V § 16, odst. 2., v řádce 2. budiž vypuštěno slovo "tyto".
V § 17, odst. 1., v řádce 4. zdola buďtež slova "a sice" nahrazena slovy "a to".
V sazebníku v poznámce 1. k položce 1. budiž za slova, "pod a) a b) " vložena čárka.
To jsou změny stylistické a tiskové.
Předseda: Prosím, aby pánové zaujali místa. (Děje se.)