Předseda: Za výbor národohospodářský pan sen. Cífka.

Zpravodaj sen. Cífka: Slavný senáte! Při sjednávání obchodní smlouvy mezi republikou Československou a Francií, která vládní vyhláškou: ze dne 30. srpna 1923, čís. 174 Sb. z. a n., byla uvedena v prozatímní platnost, povolen republice Československé minimální tarif francouzský na dovoz československého chmele pouze na množství 2500 q.

Jako reciprocita odsunuta z československé strany na dobu pozdější konečná sleva 50 % na francouzská sudová vína.

Dne 7. prosince 1923 došlo k výměně not o dodatečné dohodě, v níž přiznán, československému chmelu minimální tarif francouzský bez omezení množství od 1. ledna 1924, a od téhož data přiznána francouzským vínům v sudech 50 % sleva z autonomní celní sazby československé, takže dnešní sazby činí 210 Kč za 100 kg.

Je jisto, že tato dodatečná dohoda je prospěšna našemu zemědělství - chmel - neboť pauze chmele vyvezeno bylo v měsících září, říjnu, listopadu a prosinci roku 1923 115.588 q v ceně 7,248.499 Kč, a naproti tomu dovezeno vína z Francie v téže době 227.105 kg v ceně 1,565.094 Kč.

Poslanecká sněmovna schválila tuto dodatečnou dohodu ve 358. schůzi dne 10. července 1925.

Národohospodářský výbor senátu ve své schůzi dne 22. září 1925 konané usnesl se slavnému senátu doporučiti, by tuto dodatečnou dohodu schválil a přijal schvalovací usnesení shora navržené.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové, tisk 2229, ve čtení prvém, nechť zvedne rubu. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové, tisk 2229, ve čtení prvém.

Dalším bodem je:

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Obchodní styky naše s Rakouskem upraveny byly u nás obchodní smlouvou ze 4. května 1921, kteráž ratifikována byla 4. listopadu 1924. Poněvadž však panovalo jak u nás, tak i v Rakousku vázané hospodářství, také valuta se měnila a také autonomní celní tarif, zejména v Rakousku byl změněn, u nás zase zavedeny koeficienty, bylo potřebí revise této smlouvy a byla revidována v dodatkové úmluvě ze 27. listopadu 1924, kteráž slavnému senátu před nedávném byla předložena.

Předložená nová úmluva z 27. července 1925 jeví se býti další druhou dodatkovou úmluvou k původní obchodní smlouvě z roku 1921, a tu na základě ustanovení závěrečného protokolu ujednaly oba státy, že za platnosti obchodní smlouvy ze 27. listopadu 1924 je každá strana oprávněna zahájiti jednání za účelem příznivějšího rozvoje našich obchodních styků, aby byly předsevzaty určité změny, které se jeví žádoucími vzhledem k našim změněným hospodářským a obchodním poměrům. Na základě těchto změněných hospodářských a obchodních poměrů došlo pak také skutečně ke změnám ve smlouvě, a to jak ve směru celně tarifním, tak i ve směru výkladu této dodatkové úmluvy z 27. prosince 1924. Pokud se týče celních úlev a úlev celně tarifních, dlužno upozorniti na to, že na určité druhy zboží vzájemně poskytnuty byly určité výhody, které jsou, obsaženy dodatečně v dodatkové úmluvě. Pokud se týče výkladu jednotlivých ustanovení, objevil se nutným vzhledem k tomu, že Rakousko zavedlo nový autonomní celní tarif, který se dosti podstatně liší od našeho dosavadního společného autonomního celního tarifu z r. 1906 a bylo nutno jednotlivá ustanovení přizpůsobiti těmto změněným poměrům.

Tak jako předešlá Dodatková úmluva i tato, je vlastně vázána na původní úmluvu z r. 1921. Má nabýti působnosti desátým dnem po ratifikaci této: úmluvy a pokud se týče trvání jejího, jest, jak jsem řekl, závislá na původním znění z r. 1921, t. j. uzavřena je rovněž na dobu neurčitou a má pozbýti platnosti po 3 měsících ode dne, kdy byla dána jednou stranou druhé výpověď, jak se to dodatečné ustanovení nalézá v původní obchodní smlouvě z r. 1921. (Místopředseda Valoušek převzal předsednictví).

Poněvadž skutečně jedná se zde o prohloubení styků obchodních mezi naší a Rakouskou republikou, navrhuje zahraniční výbor schválení této úmluvy, a to ve znění tomto:,,Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Druhou dodatkovou úmluvou sjednanou mezi Československou republikou a republikou Rakouskou k obchodní dohodě s Rakouskem ze dne 4. května 1921 ve Vídni dne 27. července 1925."

Místopředseda Valoušek: Za výbor národohospodářský má slovo pan sen. Lisý.

Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! S Rakouskem máme všeobecnou obchodní smlouvu ze 4. května 1921, jež se zakládá na základě nejvyšších výhod, jako všechny ostatní smlouvy s jinými státy. Když však Rakousko chystalo se během roku 1924 vydati nový celní tarif se značně vyššími cly, došlo mezi námi a Rakouskem k novému rozsáhlému a podrobnému jednání, a to v oboru cel, jehož výsledkem byla Dodatková smlouva ze 27. listopadu 1924, uvedená v platnost u nás i v Rakousku dnem 2. ledna 1925. V této smlouvě vyhradily si obě strany obsah této úmluvy i během její platnosti podle potřeby a vývoje hospodářských poměrů doplniti a prohloubiti. K doplňku tohoto rázu došlo v nové úmluvě podepsané ve Vídni dne 27. července 1925, ovšem v rozsahu daleko užším nežli byla smlouva ze dne 27. listopadu 1924. Nicméně nabýváme v této dodatkové úmluvě pro svůj vývoz do Rakouska výhody na př. pro kandisový cukr, pergamenové a jiné obaly, bednářské zboží, cihly, stavební okrasy, t. zv. pětinková kamna, smaltované zboží z litiny, žentoury, transmise atď. Kromě toho váže se řada vysvětlivek k rakouskému tarifu pro některé předměty našeho vývozu, na př. speciální stroje pro pivovary. Sami poskytujeme navzájem rakouskému dovozu celní slevy na punčochy, kolomaz, srpy, kosy, motyky, vidle, řetězy, nápravy, jež přijdou k dobru domácí spotřebě, zejména zemědělské. Smlouva má nabýti účinnosti 10. dne po výměně ratifikačních listin a bude pak, co do doby platnosti a výpovědních lhůt, spjata se smlouvou ze dne 4. května 1921.

Národohospodářský výbor doporučuje slavnému senátu, aby schválil Druhou dodatkovou úmluvu ze dne 27. července 1925 mezi republikou Československou a republikou Rakouskou k obchodní dohodě s Rakouskem ze dne 4. května 1921 a přijal schvalovací usnesení, jak shora je navrženo.

Místopředseda Valoušek (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se).

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové, tisk 2230, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle znění vyznačeného ve zprávě výborové, tisk 2230, ve čtení prvém.

Přicházíme k dalšímu bodu, jímž je

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Slavík.

Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Slavík: Slavný senáte! Mezi republikou Tureckou a naší dosud není uzavřena definitivní obchodní smlouva. Následkem toho obchodní styky musily býti upraveny alespoň smlouvou prozatímní, a to z toho důvodu, že došlo mezi tou dobou k uzavření obchodní smlouvy mezi Řeckem a námi, a to již 8. dubna 1925. Na základě této obchodní smlouvy byly Řecku povoleny zvláštní výhody, zvláště pokud se týká dovozu jižního ovoce, a to mělo přirozeně důsledky, že republika Turecká, která totéž ovoce jižní ponejvíce k nám dováží, hleděla, aby i jí byly zvláštní celní úlevy poskytnuty.

Kdybychom my nebyli uzavřeli s ní prozatímní smlouvu, hrozilo nebezpečí, že republika Turecká zvýší velmi značně cla na zboží, které od nás do Turecka vyvážíme a které značí velmi značnou položku. Nejlépe čísla nám dokáží, jaký poměr dovozu a vývozu mezi těmito dvěma zeměmi jest. Tak z Československa činil vývoz do Turecka za rok 1920 134 miliony, ale odtamtud sem bylo dovezeno pouze za 17 milionů, v roce 1921 bylo vyvezeno od nás za 87 milionů a přivezeno k nám za 13 milionů; v r. 1922 bylo vyvezeno za 86 milionů a dovezeno zpět za 31 milionů; v r. 1923 bylo vyvezeno za 91 milion a k nám přivezeno za 43 miliony a v r. 1924 bylo vyvezeno od nás za 126 milionů a přivezeno za 30 milionů. Tentýž poměr asi byl již před válkou za Rakouska, kdy rovněž Rakousko vyváželo asi o ²/₃ více do Turecka, než Turecko přiváželo sem. Můžeme říci, že se za naší republiky tento poměr ještě značně zlepšil, neboť jak z těchto čísel je viděti, poněkud větší poměr než ²/₃ celkového průměru připadá na náš vývoz do Turecka oproti dovozu sem. Z toho je ale také viděti, jakých důsledků by bylo mělo, kdyby Turecko bylo nám zvýšilo cla na naše zboží, a to hlavně vyvážíme do Turecka cukr, všechny možné textilie i kovodělné věci. Na obchod by to mělo jistě velmi značný vliv. Vzhledem k tomu, že tento obchod je pro nás velmi silně aktivní, byla naše republika nucena uzavříti prozatímní smlouvu, která byla podepsána 6. srpna 1925 do té doby, než definitivní smlouva bude sjednána, na které velmi pilně se pracuje. Zahraniční výbor, uváživ všechny tyto důvody, doporučuje proto slavnému senátu, aby tuto prozatímní smlouvu s republikou Tureckou schválil.