Schůze zahájena v 16 hodin 45 minut.

Přítomni:

Předseda: Klofáč.

Místopředsedové: dr. Brabec, Donát, dr. Hruban, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

124 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři: dr.Fatka, dr. Hausmann, dr. Peroutka, dr. Říha, dr. Slávik a Syrový.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. dr. Jesserovi, Kotrbovi a dr. Krčmérymu, pro dnešní a zítřejší schůzi sen. Frant. Novákovi, pro tento týden sen. Hartlovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 5 týdnů sen. Starkovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 61. Návrh sen. Zulegera, Spiese a soudr. na poskytnutí státní podpory pro znovuzřízení komunikace v obci Hluboké, okres doupovský, zničené povodní.

Tisk 62. Návrh sen. Fahrnera, dr. Hilgenreinera, Luksche a soudr. na zrušení poplatků ze služebních smluv.

Tisk 63. Interpelace sen. Hüttera a soudruhů na ministra spravedlnosti stran neoprávněného zabavení čísla týdenníku "Norden" ze dne 28. února 1926, jenž vychází v Liberci.

Tisk 64 - 64/3. Interpelace sen. dr. Hellera, Löwa a soudr. na pana ministra vnitra stran zákazu schůzí.

Tisk 64/1. Interpelace sen. Hüttera a soudr. na pana ministra železnic stran propočítávání dovozného na místních drahách.

Tisk 64/2. Interpelace sen. Jokla, dr. Hellera, Löwa a soudr. na pana ministra národní obrany stran poměrů u pěšího pluku č. 8 v Místku.

Tisk 64/3. Interpelace sen. Löwa, dr. Hellera a soudr. na pana ministra vnitra o vyhlášení mimořádných opatření v obci Nových a Starých Rybářích.

Tisk 69. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní smlouva sjednaná mezi republikou Československou a Japonskem v Praze dne 30. října 1925.

Tisk 70. Vládní návrh, kterým se předkládají Národnímu shromáždění Československé republiky

1. Úmluva mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem, královstvím.Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsaná v Římě dne 6. dubna 1922,

2. Dodatečná dohoda k úmluvě podepsané v Římě dne 6. dubna 1922 mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem:, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsaná v Římě dne 23. února 1925.

Tisk 71 - 71/10.Interpelace sen. Thoře, Slámy, Trčky a soudr. na ministra financí v záležitosti slevy, po případě odpisů daní katastrofou postižených živnostníků v Truhlářské ulici v Praze.

Tisk 71/1. Interpelace sen. dr. Šrobára, Donáta, Thoře, Trčky a spol. na pana ministra obchodu a na pana ministra sociální péče v záležitosti zavádění úplného nedělního klidu v obchodech a živnostech i ve městech a místech venkovských, který těžce poškozuje jak obchodnictvo a živnostnictvo, tak i zemědělce.

Tisk 71/2, Interpelace sen. Slámy, Kianičky a druhů na pana ministra školství a národní osvěty a na pana ministra financí stran výstavby budovy pro státní stavební školu v Brně.

Tisk 71/3. Interpelace sen. Slámy, Tyčky, Thoře a druhů na pana ministra obchodu stran reformy zákona o stavebních živnostech.

Tisk. 71/4. Interpelace sen. Prause, Tschapka a soudr. na pana ministra spravedlnosti stran voleb do živnostenských soudů.

Tisk 71/5. Interpelace sen. Tschapka, Prause a soudr. na pana ministra sociální péče stran provádění zákona o nedělním klidu v živnosti pekařské.

Tisk 71/6. Interpelace sen. Prause, Tschapka a soudr. na pana ministra sociální péče stran úpravy pracovní doby v živnosti pekařské.

Tisk 71/7, Interpelace sen. Tschapka, Prause; Lipperta a soudr. na pana ministra sociální péče stran zavádění všeobecného nedělního klidu ve venkovských městech v Čechách.

Tisk 71/8. Interpelace sen. Hartla a soudruhů na pana ministra školství a národní osvěty stran školských poměrů v Drahomyšli u Žatce.

Tisk 71/9. Interpelace sen. dr. Hellera, Jarolíma a soudr. na pana ministra vnitra stran zákazu schůzí.

Tisk 79/10. Interpelace sen. Jokla, dr. Hellera, Beutela a soudr. na pana ministra národní obrany stran případů strnutí šíje, které se vyskytly v různých posádkách.

Tisk. 72. Zpráva výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o podomním obchodě (tisk 66).

Tisk 73. Zpráva nástavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 8. února 1922, č. 50 Sb. z. a n., o obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi. (Tisk 57.)

Tisk 74. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o hranici příjmu, vylučující nárok na důchod válečných poškozenců. (Tisk 65.)

Zápisy o 12. a 13. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 16. a 17. března 1926.

Těsnopisecké zprávy o 10. až 15. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 10., 11., 16., 17. a 24. března 1926.

Z cizích parlamentů ročník 7. čís. 3 - 4.

Zápisy o 14. a 15. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož nebyly žádným panem senátorem v předepsané lhůtě písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

(Místopředseda dr. Hrubar převzal předsednictví.)

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 61. Návrh sen. Zulegera, Spiese a soudr. na poskytnutí státní podpory pro znovuzřízení komunikace v obci Hluboké, okres doupovský, zničené povodní.

Tisk 62. Návrh sen. Fahrnera, dr. Hilgenreinera, Luksche a soudr. na zrušení poplatků ze služebních smluv.

Výboru imunitnímu:

Žádost zemského soudu v Opavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Františka Scholze pro přečin podle § 32, 58 bod 7 zákona č. 12311920.

Žádost okresního soudu v Plzni za svolení k trestnímu stíhání sen. Toužila pro přestupek proti bezpečností cti podle § 488 tr. z.

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí sedrie v Bratislavě z 3. března 1926 Tl. IX. 107/24 za souhlas k trestnímu stíhání sen. Kalčoka pro přečin pomluvy § 1, 3 lit. 1, zák. čl. XLI/1914.

Žádost zemského okresního soudu v Praze za svolení k dalšímu stíhání sen. dr. Housera pro zločin podle § 2 odst. 2. zák. na ochranu republiky.

Žádost zemského trestního soudu v Praze za svolení k trestnímu stíhání sen. Hartla, dr. Brunara a Hüttera pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem.

Místopředseda dr. Hruban: Budeme projednávati dnešní denní pořad. Budeme jednati o

1. Zprávě I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 23), kterým se předkládá Národnímu shromáždění úprava obchodních styku mezi republikou Československou a Albanií, sjednaná v Tiraně dne 19. ledna 1926. Tisk 42.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. sen. dr. Klouda, za výbor národohospodářský pan sen. Miller.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního panu sen. dr. Kloudovi.

Zpravodaj sen. Klouda: Slavný senáte! Vláda předložila oběma sněmovnám Národního shromáždění ke schválení prozatímní obchodní smlouvu s republikou Albanskou, která uzavřena byla notami konsula Československé republiky a ministra zahraničních věcí republiky Albanské, danými v Tiraně dne 19. ledna 1926 a navzájem mezi zástupci obou států vyměněnými.

Vládní vyhláškou ze dne 4. února 1926 uveřejněnou pod č. 18 ve Sbírce zákonů a nařízení byla tato prozatímní obchodní smlouva se souhlasem prezidenta republiky na základě usnesení vlády podle § 1 zákona ze dne 4. červena 1923, čís. 158 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou uvedena v prozatímní platnost s účinností od 9. února 1926 jakožto dne, vzájemnou úmluvou obou států stanoveného.

Prozatímní úprava obchodních styků mezi oběma státy má za účel, aby pro vzájemné poměry obchodní sjednán byl právní podklad, na jehož základě zboží československé by nemohlo býti vůči zboží dováženému z jiných států diferencováno. Spočíváť prozatímní obchodní smlouva na zásadě nejvyšších výhod, oběma státy vzájemně zaručené.

Jako u řady dosavadních našich obchodních smluv byla důvodem pro úpravu obchodních styků s Albanií prozatímní obchodní smlouvou soustavně sledována snaha vlády naší, aby co nejdříve doplněna byla síť stávajících obchodních smluv a aby takto otevřena a zajištěna byla československému vývozu další vhodná odbytiště.

V tomto směru nelze přehlédnouti, že Albanie jako země po výtce zemědělská skýtá přirozeně příležitost pro odbyt průmyslových výrobků. Albanie má jen nepatrný vlastní průmysl, jenž při své primitivnosti nestačí ke krytí nejnutnějších potřeb obyvatelstva; jsouť tu jen mlýny, koželužny, sýrárny, výrobny makaronů, domácké tkaní vlny, hedvábí a lnu, výroba obuvi a oděvu nejprimitivnějšího rázu, kdežto všechny ostatní průmyslové výrobky musí býti dováženy.

Za posledních let jevil se československý vývoz do Albanie takto:

v	r.	1921	vyvezeno	našeho	zboží	za	786.289 Kč
"	"	1922	"	"	"	"	109.694 Kč
"	"	1923	"	"	"	"	342.143 Kč
"	"	1924	"	"	"	"	247.831 Kč

 

Za rok 1925 náš vývoz do Albanie činil podle posledních dat 757.358 Kč.

Do Albanie jsme takto vyváželi zboží papírové, zápalné, hliněné, konfekční, vlněnou přízi a vlněné zboží, bavlněnou přízi a bavlněné zboží, skleněné zboží, železo a železné zboží, elektrické stroje a přístroje aj.

V roce 1925 nejpodstatnější zboží, které bylo od nás vyvezeno do Albanie, jest toto:

Bavlněná příze barvená za	69.311	Kč
Vlněné zboží tkané za	64.044	"
Fezy za	89.041	"
Lepenka za	12.600	"
Duté sklo obyčejné za	75.156	"
Lisované a masivní sklo za	66.525	"
Tabulové sklo za	22.630	"
Kování broušené a oprac. za	10.911	"
Pluhy za	146.910	"

 

Naproti tomu z Albanie k nám dovezeno zboží:

v roce 1921 za	383.000	Kč
v roce 1922 za	1,068.480	"
v roce 1923 za	12.970	"

 

Za rok 1924 nebylo lze na základě celních deklarací zjistiti dat o výši přímého dovozu, za rok 1925 pak dovezeno k nám tovarů v ceně 82.667 Kč.

Z Albane k nám dovážely se hlavně: vlna, kůže a škumpy.

V roce 1925 podle jednotlivých výrobků byla k nám dovezeno:

Piniových jader - limbové šišky - za	8.528	Kč
Zvlášť nejmenovaných kůr, kořenů, listů, květů, plodů k barvení za	22.000	"
vlny ovčí prané za	51.319	"

 

Jak z těchto dat patrno, hospodářské styky mezi oběma zeměmi jsou dosud v počátcích, jsou zde však dány všechny podmínky pro jejich rozvoj. Hospodářský zájem o Albanii, který se projevoval již před válkou - bylo to známé zápolení bývalého Rakouska-Uherska a Italie, aby zapustily politicky i hospodářsky kořeny v Albanii - se po válce ještě stupňuje, neboť jak se vnitřní poměry v Albanii vytvářejí, lze počítati do budoucna se značným hospodářským oživením této země a v důsledku toho i se vzrůstem odbytu průmyslových výrobků, jež se dovážejí.

Je proto nutno, aby náš vývoz do Albanie nebyl v horší situaci nežli vývoz jiných států. Za tím účelem nutno zajistiti československému zboží na albánském tržišti nejvyšší výhody, což se děje prozatímní úpravou obchodních styků, Národnímu shromáždění ke schválení předloženou.

Až dosud docílily obchodní dohody na podkladě nejvyšších výhod s Albanií pouze Spojené státy severoamerické a Velká Britanie. Kromě toho existuje obchodní a plavební smlouva italsko-albánská, podepsaná v Římě dne 20. ledna 1924 a uzavřená na dobu tří let, ovšem s možností prodloužení jejího i nadále, která rovněž vybudována je na zásadě nejvyšších výhod a kterou si Italie vůči Albanii zabezpečila značnou řadu celně tarifních ulev, a to právě pro zboží, na jehož vývozu je také Československá republika značně interesována. Jde tu zejména o papír, bavlněné a vlněné zboží, o klobouky, fezy, železné zboží, parní stroje, hospodářské stroje, stroje k průmyslovým účelům, auta aj.

Veškeré tyto celně-tarifní výhody Italie na základě naší obchodní dohody aplikovány jsou počínajíc od 9. února t. r. také pro zboží československé.

Zahraniční výbor, projednav vládní návrh ve schůzi dne 3. března 1926 konané, usnesl se jednomyslně navrhnouti senátu Národního shromáždění toto schvalovací usnesení:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a Albanií, sjednanou v Tiraně dne 19. ledna 1926 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 4. února 1926, uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení dne 9. února 1926 pod čís. 18." (Souhlas.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru národohospodářského panu sen. Millerovi.

Zpravodaj sen. Miller: Slavný senáte! Prozatímní úmluva s Albanií sjednána byla na základě vzájemného poskytování nejvyšších výhod a má platnost až do definitivního uzavření smlouvy, leč by některá strana tuto smlouvu předem vypověděla. Nabyla platnosti za 20 dní po sjednání, 9. února 1926.

Dále vyslovena shoda v tom, že v případě potřeby bude sjednána mezi oběma zeměmi úprava o provádění dovozních anebo vývozních omezení nebo zákazů, aby usnadněn byl vzájemný obchodní styk i v době, po kterou jedna nebo druhá strana smluvní byla by nucena setrvati při zmíněných zákazech a omezeních.

Při provádění zásady nejvyšších výhod nevztahuje se tato na zvláštní režim, zavedený pro pohraniční styk, nepřesahující průměrnou šířku 15 km z každé strany hranic.

Náš obchod s Albanií je dosud nepatrný. Dovoz z Albanie k nám nebyl v roce 1924, kdy jsou poslední data pohotově, vykázán žádný.

Z Československa vyvezlo se podle dat z r. 1924 26.493 kg v ceně 247.831 Kč.

Z toho význačnější položky:

za 63.559 Kč zboží vlněného,

za 65.711 Kč bavlněného zboží pestře barveného,

za 37.832 Kč smaltovaného zboží plechového,

za 35.960 Kč telecích koží vydělaných, nelakovaných,

za 30.167 Kč plstěného zboží a fezů.

Obchodní styk je schopen dalšího rozvoje.

Výbor národohospodářský, pojednav ve své schůzi o vládním návrhu, navrhuje:

Slavný senáte račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a Albanií, sjednanou v Tiraně dne 19. ledna 1926 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 4. února 1926, uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení dne 9. února 1926 pod čís. 18, (Souhlas.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přikročíme k rozpravě. Jako řečníci jsou přihlášeni páni sen. dr. Ledebur-Wicheln, Donát, Průša, Skalák.

Dříve než udělím prvému přihlášenému řečníkovi slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání půl hodiny. Není žádné námitky? (Nebylo.) Zůstává tedy při tom, co jsem prohlásil. Řečnická lhůta je ustanovena půl hodinou.

Dávám slovo prvému řečníkovi, panu sen. dr. Ledebur-Wichelnovi.

Sen. dr. Ledebur-Wicheln (německy): Slavný senáte! Máme dnes mluviti o prozatímní obchodní smlouvě s Albanií, kterou nám vláda předložila. Sama o sobě nemá tato smlouva zajisté žádného velkého hospodářského zájmu. Neboť Albanie nemohla v posledních letech vyvážeti do Československa skoro ničeho a veškerý vývoz z Československa do Albanie činil v roce 1925 jen málo více nežli 200.000 Kč. Důvodová zpráva k obchodní smlouvě praví v té příčině: "Co není, může býti". Nuže, nechceme rušiti tyto růžové naděje, i když také, pokud jde o hospodářský rozvoj Albanie, nevidím tak růžově jako důvodová zpráva. Ale co nás zde více zajímá, je příčina, proč Albanie dnes v hospodářském ohledu je poměrně tak pozadu, ačkoli tato země je přece beze vší pochybností prastarou kulturní zemí. V Albanii patří dnes ještě bambitka a handžar k samozřejmostem společenského úboru. V nekonečných sporech mezi albánskými kmeny a albánskými vírami tvoří dnes stále ještě násilí nejpřednější politický argument, a to, dámy a pánové, jsou důvody nejistoty, která v Albanii panuje a následkem nejistoty také poměrná hospodářská zaostalost Albanie.

I když jsem dalek toho, abych chtěl srovnávati vnitropolitické poměry československé s albánskými... (Nepokoj.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid!

Sen. dr. Ledebur-Wicheln (pokračuje): ... tož musím přece s politováním konstatovati, že vítězství tzv. západní demokracie nezjednalo zde přístupu západním právním názorům v té míře, jak bylo lze očekávati. Politováníhodná skutečnost, že politická argumentace na české straně v poslední době namnoze hrozila násilím, ba v jednotlivých případech dokonce zjevně přešla k násilí, jeví býti odůvodněnou obavu - lituji toho velice - že zavedení balkánských prostředků mohlo by snad také zde způsobiti balkánské poměry. (Souhlas na levici.) V této obavě, dámy a pánové, uložily mně strany v Německém svazu zastoupené, abych při rozpravě o albánské obchodní smlouvě podal toto prohlášení:

"V poslední době žádala část českého tisku a různí zástupcově českých stran zcela zřejmě odstranění parlamentu a zřízení národní diktatury podle fašistického vzoru. Tato skutečnost a zřejmý vzrůst fašistického hnutí, které nedbá zákona o pořádku, jakož i v posledním čase se množící násilnosti českých nacionalistických živlů, kteří obzvláště vyhledávali německé schůze, poskytují neklamný důkaz úplného morálního zhroucení dosavadního všečeského koaličního a vládního systému. Strany zastoupené v Německém svazu potíraly vždy tento; systém. Přes zásadní odmítnutí oktrojované ústavy zúčastnily se voleb a vyslaly své zástupce do parlamentu. Učinily tak, očekávajíce a předpokládajíce, že se ve státě bude vládnouti na parlamentárním podkladě ve smyslu demokratické svobody a ve smyslu úplné rovnoprávnosti všech občanů. Oproti lehkovážné hře s myšlenkou národní diktatury a oproti vyhrůžkám, projevovaným namnoze z české strany, prohlašuje Německý svaz jménem stran, jež zastupuje, že my, stojíce na konstituční základně, zásadně zavrhujeme diktátorskou formu vlády jakožto takovou, (Potlesk.) a že všemi prostředky potírati budeme jakýkoli pokus vytvořiti jakoukoli diktaturu. (Potlesk.) V tomto boji postavíme se po bok všem, kdož se poctivě zasazují o čistotu a neodvislost soudnictví a správy, o právní a skutečnou rovnost všech národů a občanů, ve státě žijících, jakož i nedotknutelnost samozřejmých práv, která příslušejí každému občanu v každém státě, jenž vyrůstá ze svobodných a mravních základů. (Potlesk.) Neustaneme dožadovati se toho, aby se ve státě, do kterého jsme byli vnuceni mírovými smlouvami, vládlo podle zásad spravedlivé, poctivé a skutečné demokracie. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Hruban: Dalším řečníkem je pan sen. Donát. Dávám mu slovo.

Sen. Donát: Slavný senáte! Při úpravě obchodních styků s Albanií vine se tak jako při všech smlouvách, které náš stát dělá s cizími státy, jako červená nit způsob, kterým uzavíráme smlouvy s cizími státy, že totiž vyjednávači za náš stát vidí v prvé řadě průmysl, a že zemědělství, kterým se zaměstnává polovina obyvatelstva této republiky a které dává základ této republice, je pomíjeno a často zúmyslně odstrkováno.

Následky toho musily se nezbytně dostaviti a musilo přijíti to, co prožíváme v této době, musila přijíti veliká krise, která ohrožuje celý náš zemědělský stav a jelikož tento zemědělský stav je základem tohoto státu, ohrožuje také tento stát. Proto podáváme my, republikánský klub, jménem strany malozemědělského lidu dnes návrh, aby byl zrušen článek II. vládního nařízení ze dne 4. června 1925, kterým to, co v článku I. nám jako ochrana zemědělská bylo dáno, totiž zavedení předválečných zemědělských cel s koeficientem šestým, byro přeměněno v klouzavá cla, která nám nejsou absolutně nic platná, která jsou naopak naší zkázou a podporou domácích i zahraničních spekulantů.

Účelem tohoto našeho podání jest, abychom ochránili v poslední chvíli naše zemědělství, abychom vrátili našemu lidu to, co každý nejposlednější dělník si žádá, jeho spravedlivou mzdu.

Vážení pánové! Okolo nás všechny státy bez výjimky mají veliká ochranná cla i na průmysl, i na zemědělské produkty, a k nám, jelikož zde stojíme ve středu těchto ochranářských států, hrne se jako do studny všechno z okolí, takže musí býti zničen náš zemědělský stav, budou-li tyto poměry trvati i v budoucnosti.

Slavný senáte! Je to něco neslýchaného, když v našem státě jediní nemáme řádný autonomní celní tarif.

Máme posud staré celní tarify z roku 1906, kdežto všecky státy, které s námi vyjednávají, mají svůj, novým poměrům odpovídající celní autonomní tarif. Naši vyjednávači, když jdou do smlouvy s ostatními státy, nemají žádnou zbraň, se kterou by mohli bojovati se státy druhými a vyjednávati cla, která by byla výhodná pro nás.

A, slavný senáte, není to jen škoda naše, je to v prvé řadě škoda toho průmyslu, který chtějí chrániti a prostřednictvím prosperity tohoto průmyslu své dělnictvo, jež zastupují, protože nemají těm cizím státům následkem špatného autonomního celního tarifu co dáti. Stůněme na té mentalitě těch vrstev, které chtějí chrániti průmyslové dělnictvo. Chtějí ho chrániti tím způsobem, že opatřili našemu průmyslu cla nejen v přiměřené výši valuty změněné, 6ti násobné nebo 7mi násobné předválečné, nýbrž opatřili cla, která jsou deseti, dvaceti, u některých produktů třicetinásobná, a myslí, že tím slouží průmyslovému dělnictvu.

Na druhé straně zbavili nás téměř úplně ochrany našich zemědělských produktů a myslí, že tím, dají do rukou průmyslového dělnictva laciný chléb, laciné maso a všecko, co od nás potřebují a nechápou, že dělají samovražednou politiku, že je nemožno, aby v tom státě, kde bude ubito ne pár set, ne pár tisíc lidí, jako se stává, když některá větev průmyslová přestane prosperovati, nebo když některé doly uhelné nemají dostatečný odbyt, ale že ubíjí téměř 6 milionů obyvatelů této republiky. Zapomínají, že nerozhoduje o prosperitě průmyslu export, nýbrž domácí konsum a když jest ubito 6 milionů konsumentů domácích, že jsou ubity také ty průmysly, které jsou na nich závislé. Exportní zboží je vždy s malým výdělkem prodáváno, někdy pouze za výrobní ceny, často pod výrobní ceny a ta domácí produkce musí nésti skutečnou prosperitu průmyslových závodů a musí nésti řádný plat průmyslovým dělníkům. (Sen. Sechtr: Někdy ještě stát k tomu připlatí!)

My žijeme za těchto poměrů: U průmyslu za každou cenu podporujeme export sníženými tarify, výhodami daňovými a jiným, kdežto u zemědělství brzdíme export a podporujeme import, tedy sledujeme docela obrácenou politiku, jako u průmyslu. Po celá ta léta, co existuje Národní shromáždění, slyšíme okřídlená slova: "parita zemědělství s průmyslem."

Pánové! Jak si představují ty vrstvy, které jsou proti zemědělským clům, paritu při těchto poměrech?

Uvedu státy, o kterých málo kdo, nebo snad žádný z vás nemůže říci, že nerozumějí hospodářské politice, že snad jsou za námi, že my jsme průmyslovější stát, anebo že to německé zemědělství je slabší než zemědělství naše. Podívejte se! My tím, že článek I. nařízení ze dne 4. června 1925 byl rušen článkem II., došli jsme ke clu na pšenici 12.60 Kč, Německo, ten průmyslový stát, skutečně průmyslový, ne tak jako my jsme průmyslový, má na pšenici clo 28.40 Kč a od 1. srpna bude míti clo 60 Kč, Maďarsko 44 Kč, Jugoslavie 43 Kč, Italie 49 Kč, Spojené Státy 52 Kč. Na pšeničnou mouku my máme clo 22 Kč, Německo 65 Kč a bude míti od 1. srpna 152 Kč, Maďarsko 91 Kč, Polsko 63 Kč, Jugoslavie až 92 Kč, Rusko 63 Kč (Slyšte!), Spojené Státy 78 Kč, Italie 75 Kč.

Následky této samovražedné politiky jeví se pak docela jasně. Naše pšenice v r. 1925 stála 275 Kč. Letos klesla až na 180 Kč. Žito z 240 Kč kleslo na 128 Kč, ječmen ze 283 Kč na 141 Kč, oves ze 184 Kč na 143 Kč, mouka pšeničná ze 430 Kč na 374 Kč, žitná ze 363 Kč na 233 Kč. (Hlas: Ale na podzim nebylo obilí!) Tedy pokles byl od 36 do 50% téměř v půl roce.

Já si dovolím pověděti panu kolegovi na jeho výkřik, že na podzim bylo obilí jen málo k dostání, že jsme měli loňského roku deštivé žně, že jsme byli rádi, když jsme z pole sklidili, že k mlácení všechny krajiny dostaly se až v zimě, že to nebyla žádná spekulace, jak často v novinách můžeme čísti.

Tyto ztráty, jež zemědělský stav letošního roku utrpěl, když je převedeme na peníze, jsou miliardové.

Zrovna tak, pánové, jak to vypadá u obilní produkce, vypadá to v produkci živočišné. Clo, které my máme na voly, činí 180 Kč na kus, kdežto Německo, to průmyslové Německo, má clo 140 Kč na 1 q. Tedy počítáme-li clo na 5 metrákového vola, má Německo 520 Kč clo na kus. Tedy trojnásobný obnos jako máme my. Zajisté to Německo dovede svůj průmysl chrániti. Rovněž tak je tomu u veškerého ostatního dobytka. U koní my máme clo 700 Kč, Německo 4000 Kč. U másla my máme clo na 100 kg 35 Kč, Německo 180 Kč a od 1. srpna bude míti 240 Kč. (Slyšte!) Na sádlo my máme clo 45 Kč a Německo 288 Kč, na dovážené maso my 90 Kč a Německo 360 Kč. A teď uvažte, pánové, že jsme provedli velikou pozemkovou reformu jako žádný jiný stát. Každý zemědělský odborník ví, že rozdrobením velkých statků stoupá živočišná výroba ať v hovězím dobytku, ať vepřů, husí, slepic, vajec i mléka, a také je to viděti na statistice, že loňského roku stoupnutí naší živočišné výroby kolísá v různých krajích od 30 do 40%. Dobytek, na kterém záleží prosperita malých lidí, jimž jsme dali půdu, aby byli samostatní, je nahromaděn a nejen že se nemůže lacino prodati, ale nemůže se vůbec prodati. (Sen. Richter (německy): To je žalostný rozsudek nad koalicí! - Hlas: Dělník si nemůže koupiti kousek másla! - Sen. Kroiher: Jedná se o to, aby je mohl domkář prodati, pane kolego!)

Když ministerstvo zemědělství z veterinářských důvodů, jelikož z Polska nám sem byla zatažena slintavka a kulhavka, kterou máme jako present k dalšímu, zakázalo dovoz dobytka hovězího a vepřového z Polska, ukázalo se, jak jsme v dobytku soběstačnými, že veškeré naše trhy jsou úplně dobře zásobeny, že nebylo potřebí toho, co udělal pan ministr zásobování, když řekl, že opatří dobytek z Rumunska, z Maďarska a nevím odkud. Byl bych čekal od pana ministra zásobování, že řekne: Já se postarám, aby z Československé republiky bylo tolik dobytka na trzích, aby nebyla žádná katastrofa a žádné stoupání lichvářských cen. My jsme nepotřebovali žádný cizí dobytek, vždyť na místo těch 10 nebo 20% domácího dobytka, který byl na trzích v Praze, v Ostravě atd., dokud nebyl zákaz, stoupl přívoz domácího dobytka až na 50% a nejen že cena dobytka nestoupla, nýbrž smýšlení na jatkách bylo mdlé, cena spíše klesala. Tu je viděti, že to, co jsme prováděli tím ohromným importem cizího dobytka, masa a tuků, byla čistá sebevražda politická, která se nedá vůbec omluviti. (Hlas: 8 roků trvala ta sebevražda. - Sen. dr. Heller: (německy): To přece udělal dr. Hodža!)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Neračte vyrušovati, pánové!

Sen. Donát (pokračuje): Dovolím si podotknouti, že pan ministr dr. Hodža ani jiný pan ministr zemědělství nemá v tom žádné pravomoci, protože dovoz a vývoz podléhal ministerstvu pro zahraniční obchod a zrušením tohoto ministerstva tato pravomoc přešla úplně do rukou ministerstva obchodu. A až bule projednáván tento návrh, budeme zde klásti váhu na to, aby ministerstvu zemědělství byla dána v této věci stejná práva jako ministerstvu obchodu při dovozu a vývozu hospodářských zemědělských produktů. (Výborně!)

A následky, jaké toto hospodářství pro celý náš stát má?

My jsme, prosím, za rok 1925 dovezli obílí a mouky z 2 miliardy Kč, ovoce zeleniny a semen za 559 milionů Kč, dobytka téměř za 800 milionů Kč, živočišných výrobků za 569 milionů Kč, tuků za 674 miliony Kč a potravin za 171 milionů Kč, dovezli jsme tedy za 5307 milionů Kč živočišných potravin.

Myslíte si, pánové, že naše hospodářská bilance vývozní a dovozní toho snese, že to můžeme tak dlouho dělati? Dosud jsme to kryli tím způsobem, že jsme mohli vyvézti cukr, který měl cenu za 2,321.000 Kč, že jsme vyvezli více než za 1 miliardu Kč dříví. Ale tyto položky jsou náramně kolísavé a jistě rok od roku budou klesati. A přátelé, nejen tyto zemědělské položky při vývozu, ale neudržíme ani export průmyslových výrobků, protože veškeré státy se zavírají ochranářskými a prohibitivními cely vůči každému státu cizímu. A chce-li náš průmysl prosperovati, musí svou prosperitu založiti na konsumu domácím. (Tak jest!) A konsum domácí může jen tehdy růsti, když zemědělství, které tvoří většinu této republiky bude v řádném blahobytu, tak jako každé vrstvy jiné. (Výborně! - Tak jest!)

A pánové, jaké bude míti následky tento způsob rozhodujících činitelů, který byl zaveden v naší republice, na celý náš hospodářský život? Ta krise v zemědělství ukazuje se, a ukáže se ještě ve značně zhoršené míře tím, že bude všeobecný útěk z venkova do měst. Ten útěk jíž máme, ale bude ještě stoupati. (Sen. Šturc: Sedláci se stěhují do měst!) My se vrátíme k těm dobám v létech 1870, kdy naši rolníci utíkali ze statků, kdy utíkali do Vídně a do severních Čech. Následkem klesnutí prosperity v zemědělství klesne také konsum, konsum 6 milionů lidí a musí nastati krise, veliká krise živností, obchodu a průmyslu. (Sen. Sechtr: Na to čekají komunisté!) A pak, prosím, vy, pánové, kteří zastupujete průmyslové dělnictvo, budete míti dvojí krisi, krisi průmyslu a veliký tlak těch vrstev venkova, které se budou tlačiti na průmyslové dělnictvo ve městech a na severu. Přátelé, to by byl následek, kdybychom pokračovali v té politice, kterou jsme dosud dělali.

Proto, slavný senáte, žádám jménem našeho klubu, aby návrh náš, který byl podán, byl nejrychlejším způsobem vyřízen ve výboru a v plénu odhlasován. - Tím končím. (Výborně! - Potlesk.)