Pokud se týče úhrady, platí o ní totéž, co platí o předchozí předloze, totiž, že smlouva tato uplatňuje zásady, které jsme od převratu praktikovali, totiž, že pro nás nevzniká žádný nový náklad. Náklad dosavadní uveden je v rozpočtu na rok letošní v kap. VIII, tit. l, a my naopak můžeme očekávati, že nástupnické státy nahradí nám ty zálohy, které my jsme za jejich příslušníky v minulých dobách zaplatili, a tedy že spíše nám z uplatnění této smlouvy bude plynouti nějaký hmotný příjem.

Z toho důvodu jménem rozpočtového výboru navrhuji slavnému senátu, aby tato smlouva byla schválena.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dalším referentem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Klouda. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavný senáte! Projednávaná úmluva, která byla sjednána ve Vídni dne 30. listopadu 1923 mezi týmiž nástupnickými státy, které uzavřely tak zv. smlouvu Římskou ze dne 6. dubna 1920, tvoří doplnění této smlouvy, Ústavně-právní výbor projednal tuto úmluvu ve své schůzi dne 28. dubna 1926, a z týchž důvodů, které jsem si dovolil uvésti již při projednávání zprávy o tak zv. smlouvě Římské ze dne 6. dubna 1922, jednomyslně se usnesl doporučiti slavnému senátu také tuto Vídeňskou smlouvu ze dne 30. listopadu 1923 k ústavnímu schválení Národním, shromážděním.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Řečníci nejsou přihlášeni žádní. Přikročíme tudíž k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Bude se hlasovati nejprve o bodu prvém.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Hlasování o zprávě výboru sociálně-politického, zahraničního, rozpočtového a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 20), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva sjednaná v Římě dne 6. dubna 1922 mezi Rakouskem, Itálií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů. a Slovinců a Československem o pensích poukázaných bývalou vládou rakouskou. Tisk 82.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno v této výborové zprávě, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém.

Přikročíme k hlasování o bodu druhém.

Zpráva výboru sociálně-politického, zahraničního, rozpočtového a ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 21), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Úmluva sjednaná ve Vídni dne 30. listopadu 1923 mezi Rakouskem, Itálií, Polskem, Rumunskem, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o úpravě různých skupin odpočivných požitků, které nebyly upraveny Úmluvou v Římě ze dne 6. dubna 1922. Tisk 83.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je v této zprávě výborové, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Přikročíme k jednání o bodu dalším, jímž je;

Prosím, aby návrh, byl přečten.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

>Návrhli sen. Kroihera, Valouška, dr Brabce, Thoře, Zulegera a spol., aby návrh sen. Donáta, Sá blíka, dr Šrobára, dr Reyla Jílka, Šabaty a spol. čís. sen. tisku 75 projednán byl jednáním zkráceným podle § 55 jednacího řádu sen.

Podepsaní navrhují, aby návrh sen. Václava Donáta, Karla Sáblíka, dr Vávro Šrobára, dr Reyla, Jílka, Sabaty a spol. čís. senátního tisku 75 projednán byl jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu senátu N. S.

Krise zemědělská dostupuje vrcholu a bude v nejbližších dnech zhoršena ještě bezcelným dovozem obilí a mlýnských výrobků v květnu t. r. Tím také zvětšena bude veliká výrobní krise našeho mlynářství a ještě zvýšena jeho nezaměstnanost a nezaměstnanost jeho dělnictva. V pohraničních stanicích připravena jsou veliká kvanta obilí a mouky, které zahraniční spekulanti nahromadili a čekají s dovozem na dobu, až bude bezcelný dovoz. Z těchto důvodů a v zájmu uklidnění našich zemědělců a zavedení jistoty na obilních trzích je nutno výše uvedený návrh projednati co nejrychleji.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): K odůvodnění tohoto návrhu je přihlášen k slovu pan sen. Kroiher. Uděluji mu je. (Výkřiky: To není přípustné!)

Sen. Kroiher: Slavný senáte! Netušil jsem, že budeme nuceni pomáhati projednání návrhu Donátova takovýmto způsobem, předpokládali jsme, že návrh tak samozřejmý v našich poměrech, bude projednán s klidem na základě důvodů proti důvodu. Bohužel, bylo pracováno k tomu, aby způsobem umělým bylo projednávání tohoto návrhu zmařeno, resp. oddáleno.

V rozpočtovém výboru nebyly rozdány spisy pod záminkou, že není rozdělování spisů na denním programu. (Sen. Fijala: Jako se to stalo jednou v národohospodářském výboru!)

Mohlo se docela klidně i v tom rozpočtovém výboru připustiti, aby se konala za účelem rozdělení spisů schůze nová.

Jedná se však o to, že v oboru národohospodářském, pane kolego, to mělo poněkud jiný ráz, a to, že tam rozhodoval předseda ve smyslu přání většiny členů výboru, ve smyslu přání většiny československého národa (Výkřiky.) a ve smyslu přání většiny občanstva republiky Československé. (Sen. Skalák: Spolek českých a německých kapitalistů! Jste v jednotné frontě s kapitalistickou vyděračskou třídou! To je ten československý národ! Jděte pryč! Český národ mluví docela jinak!)

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Kroiher (pokračuje): Myslím, že my, zástupcové jednotlivých voličů, zástupcové strany ... (Sen. Skalák: Máte velice na spěch! - Sen. Polach [německy]: Sáblík se sám jmenoval zpravodajem! - Sen. Skalák: Možná, že se vám to vymstí!) Tak nám za to poděkujete, protože kdyby se nám něco vymstilo, vám by to bylo k dobru. (Sen. Skalák: Podívejte se do Anglie! Vaše stromy nerostou do nebe!) Já také přijdu k té Anglii.

Dovoluji si slavnému senátu odůvodniti ... (Sen. Skalák: Vy máte mezi sebou německé měšťáky a máte diktaturu na své straně!) My o diktatuře nemluvíme, ale vy o ní stále mluvíte. My ji nechceme a s vámi jak živi nepůjdeme. Náš národ volí podle všeobecného, rovného hlasovacího práva a my republikáni máme trochu více hlasů, nežli vy, a ty strany, které se vyslovily ve výboru pro cla, mají za sebou více voličů nežli vy. (Sen. Polach [německy]: Za cla dáte celou republiku! Cla nejsou otázkou jedné národnosti! To je neslýchané!) Pane senátore, nepleťte se do našich československých věcí, a já vám řeknu, když vy Němci odejdete z této sněmovny, tedy uprostřed bývalé koalice my máme zase většinu.

Tedy, pánové, mluvte podle statistiky. (Sen. Toužil: To byla většina vydřiduchů národů!) Pane kolego, nebudeme o této věci mluviti, poněvadž koho by mohla ta většina u nás vydírat, když je nás 62 %, koho bychom vydírali? Snad vás, kteří říkáte, že nic nemáte? To, prosím, pánové, mluvte jen s rozumem. Možná ovšem, že bychom mezi vámi našli materiál k vydírání, třeba jen na řádné předepsání daní. Mezi vámi, mezi komunisty! (Sen. Polach [německy]: Jesuita mluví o všeobecném volebním právu!) Já se nepotřebuji styděti jako kněz. Jsem si vždy toho vědom, ale vy jste mohl nedávno slyšeti, kterak váš kolega dr Heller se zde ohrazoval, když mu bylo řečeno, že je advokát. A kdybych se měl jako kněz líbiti vám, tak bych se styděl. Styděl bych se, kdybych se měl jako kněz líbiti takovému socialistovi. (Výkřiky.) Ale pánové, nač tyto řeči! Kdo se zlobí, nemá pravdu. Tak se, pánové, nevztekejte! (Sen. Toužil: Tak proč se zlobíte!) Já se nezlobím, ale musím křičeti, poněvadž mne přerušujete.

My chceme urychlené projednání k vůli tomu, aby se neprotáhlo znepokojování obyvatelstva různými zprávami, které nemají žádného podkladu. Chceme, aby přestalo popuzování jedné vrstvy obyvatelstva proti druhé. A tu, bohužel, musím říci, že obětí tohoto popuzování jsme my, neboť my při všem, že se stavíte proti . . . (Sen. Löw [německy]: To je nepravda, co zde říkáte!) Pane kolego Löwe, vás jsem nedávno usvědčil z nepravdy, tedy, vy nic neříkejte. Obětí tohoto osočování jsme my, neboť přes to, že se stavíte příkře proti našemu kardinálnímu požadavku, který nám byl tak dlouho slibován ... (Sen. Toužil: Od koho? - Výkřik: A co slib státním zaměstnancům ?)

Na státní zaměstnance také dojde, musíme projednávati věc, která je na řadě, ale ne 50 věcí. To je to právě, že nemáte tu zkušenost, že jsme vždy projednávali věci.. (Výkřiky.) Pánové, nejsem za to placen, abych vás překřikoval, já počkám. (Sen. Toužil: Kdo vám dal ten slib?) Kdybyste nám to udělal vy, věřil bych, že mi to splníte, ale vy jste to neudělali. Byli jste v oposici, neměli jste do toho co mluvit.

Tedy my, kteří žádáme cla, jsme předmětem stálých útoků (Sen. Hampl: Zdražuje se!), nám se říká, jako by to byl požadavek pouze velkých agrárníků, (Výkřiky na levici: Tak jest!) ačkoliv my jich nemáme.

Ano, to jsou družstva socialistická, ta mají největší parcely, my sedláci jich nemáme. (Výkřik: Kolik je těch družstev?) Mají na 40.000 ha a . . . (Hlas: Kolik bylo rozdáno zbytkových statků?) Nevím z paměti, ale řeknu vám, já zde slibuji jménem republikánů všech bez rozdílu, že, když bude provedeno náležité s účtování ve družstvech pachtovních ... (Sen. Hampl: Zde jsou republikány, jinde jsou monarchisty!) Možná mezi vámi. Nechte mne domluviti, chtěl jsem vám dáti slib a vy mne stále přerušujete. (Hluk. - Různé výkřiky.)

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Kroiher (pokračuje): Když nám dovolíte, abychom prohlédli súčtování v družstvech vašich pachtovních a spočítali, nač vám přijde metrák pšenice a kg masa živé váhy, jsme ochotni prodávati za to a nechceme vůbec žádná cla. (Výkřik sen. Ant. Nováka: Prosím, slibujeme! - Potlesk.) Pane kolego, až sejdu dolů, nechte se splnomocniti a podáme si na to ruku. (Sen. Skalák: Dovolte vy nám, abychom zkontrolovali my vaše hospodářství a těch velkostatkářů, kteří se toho domáhají a budeme viděti!) To můžete a přijdete k minusu, ovšem nesmíte věřiti tomu, co vám píší vaše listy, jako včera jsme měli... (Sen. Skalák: My věříme tomu, co nám říkají desetitisíce malých rolníků!) Desetitisíce rolníků by s vámi, komunisty, vůbec nemluvily.

Abyste viděli, že máme příčinu brániti se proti štvaní proti našemu stavu, uvedu vám, že vážný orgán československé sociální demokracie, >Právo Lidu<, včera přineslo článek o buržoasním zbohatnutí našeho agrarismu - předpokládám, že jste to četli - kde se ukazuje, kterak naše okresní hospodářské záložny mají skoro o jednu miliardu vkladů více, nežli měly před pěti léty, a z toho se dedukuje, jako bychom my byli nějak neobyčejně zbohatli, jako kdybychom měli nějakou neobyčejnou konjunkturu. Je pravda, že jsme tu konjunkturu měli... (Hluk. - Různé výkřiky.)

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím o klid! Není možno takto jednati!

Sen. Kroiher (pokračuje): Snad byste mne mohli nechat mluvit. (Hluk. - Různé výkřiky.) My jsme za tu dobu od roku 1921 ovšem měli jeden rok konjunktur v takové, že jsme si ji ani nepřáli a ta konjunktura nebyla také námi vyvolána.

Bylo to v roce 1922, kdy pšenice stála 400 Kč a my jsme si toho nepřáli, my jsme to nevyvolali, poněvadž, kdybychom byli mohli tuto cenu diktovati, byli by chom si ji udrželi, neb nebyli bychom ji nechali klesnouti na tak nízké niveau. (Výkřik sen. Toužila.) Vy jste také ješte jakživi neporadili dělnictvu, aby slevilo dobrovolně. (Sen. Ant. Novák: To je jiná kapitola!) To je tatáž kapitola. Ale já si dovoluji upozorniti váženou stranu, jejímž jménem ten list snad mluví, že ten přírůstek necelé miliardy korun v okresních hospodářských záložnách neznamená ani 4 % úroku z kapitálu, který naše zemědělstvo uložený má, a tedy za svou práci to zemědělstvo nedostalo nic. Co si máme pomysliti, když vážný list štve proti naším organisacím, že nechceme půjčovati zemědělství, aby mohlo pracovati, a když se tam potom mluví o tom, že z uložených peněz v bankách jedna okresní hospodářská záložna vydělala dokonce 142 miliony Kč, tedy více než desetkráte tolik, co má vkladů? Jak se máme, pánové, dívati na takovéto psaní? Zdaž je nemusíme plným právem nazvati štvaním proti nám. (Sen. Ant. Novák: Vy píšete, že dělníci mají vysoké mzdy, vaše listy štvou!) Já vám nic nebráním, uveďte takové doklady, jako já jsem měl příležitost uvésti. (Sen. Sochor: Útoku na elektrikáře!) Pane kolego, železničářům čest a sláva, ale průvodčím našich tramvají v Praze to provolati nemohu, poněvadž oni. . . (Sen. Sochor: Železničáři vám to ukáží! A také to nechají stát!) Železničáři mají více rozumu než vy!

Pánové, my si nemůžeme dáti líbiti štvaní takovým způsobem, aby se lidu vyhrožovalo, že kdyby přišel v platnost návrh Donátův ... (Sen. Ant. Novák: Kdo vyhrožoval, pane kolego, násilím?) My ne, jak my můžeme vám vyhrožovati násilím? Snad nepůjdeme sem do Prahy a nebudeme vám tu dělati násilí? A u nás venku, vy nejste, díky bohu. Tedy, pánové, hrozí se našemu obyvatelstvu, že bude musiti platiti mouku o 20 procent dráže, poněvadž prý bude uvaleno clo na mouku 96 Kč na l q. Divím se, kterak mohou citovati některé listy i hlasy jinak vážných národohospodářů, kteří také v tomto smyslu pracují. Myslím, že na př. bývalý pan ministr Dvořáček, který prodělával tolik smluv s cizími státy, by nám dosvědčil, že každý autonomní tarif je k tomu, aby se z něho slevovalo a tak je také jistá věc a má to občanstvu býti řečeno, že nezůstane ten tarif 96, nýbrž že při smlouvách s agrárními státy sousedními bude právě z toho slevováno na prospěch průmyslu. A to by bylo potřebí, abyste také klidně řekli. (Hlas: Zůstane to při starém!)

Pánové, my jim to povídáme česky a srozumitelně, ale vy je strašíte tím enormním zvýšením cen. (Sen. Hampl: Máme zkušenosti!) Dále nesmíte zapomínati také na to, že nikdy celé clo se nepřesune na konsumenta, nýbrž také značnou část toho že nese přirozeně importér. (Sen. Toužil: Děláte cla snad, aby bylo levněji?) Ne, děláme cla proto, abychom mohli něco kupovat od průmyslu.

Pánové, bylo zde vzpomenuto Anglie a já tu připomínku, kterou jste mně sem hodili, vítám, a to z této stránky: Vy jste zde v minulé schůzi projevili své sympatie anglickému hornictvu (Sen. Ant. Novák: Plným právem!) proto, poněvadž jste tvrdili - já to nemohu kontrolovat, pokud je to pravda, ale já vám to věřím - že anglické hornictvo si nemůže nechat snížiti svoji životní míru a že tedy má plné právo sáhnouti k tomu nejdalekosáhlejšímu prostředku, t. j. generální stávka. (Sen. A. Novák: Ano! Sláva jim!) To je ovšem váš názor. Ale, když chválíte tento postup anglických horníků, kteří chtějí pro uhájení své existence sáhnouti až k rozrušení hospodářského života své země, tak prosím, abyste se nepozastavovali nad tím, když my způsobem zcela klidným, způsobem parlamentární demokracie domáháme se toho, aby také naše zemědělství mohlo být živo. (Tak jest!)

Prosím slavný senát, aby našemu návrhu přiznal pilnost. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Místopředseda dr Brabec: Prosím, aby byla zaujata místa. (Děje se.) Budeme hlasovat.

Je zde ještě návrh sen. dr Housera a soudruhů, prosím, aby byl přečten.

Senátní tajemník dr Šafarovič (čte):

>Návrh sen. dr Housera, dr Hellera, dr Brunara a druhů k bodu 3. denního pořadu:

Navrhujeme podle §u 58 odstavec 3. jednacího řádu, aby při tomto bodu denního pořadu byly sečteny hlasy, které byly odevzdány pro návrh a proti návrhu.<

Místopředseda dr Brabec: Tomuto návrhu vyhovím.

Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí, aby návrh sen. Kroihera a spol. tisk č. 75 na zkrácené projednání podle §u 55 jednacího řádu byla přiznána pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. (Sen. Skalák: Byl zde přece návrh na sčítání hlasů! - Výkřiky komunistických senátorů.)

Pánové, nerozčilujte se, vždyť jsem prohlásil, že vyhovím vašemu návrhu.

Prosím pány zapisovatele sen. Jaroše, Kavana a dr Krouského, aby sečetli hlasy. Pan sen. Jaroš vlevo, pan sen. Kavan ve středu a pan sen. dr Krouský vpravo. (Děje se.)

(Při sčítání hlasů různé výkřiky. - Sen. Havlena: Co je to za způsob, tajemník partaje nám zde bude počítati hlasy!? - Sen. dr Soukup: Jakým právem vy chcete kontrolovati? - Sen. Jaroš [obrácen k tajemníku republikánské strany Holanovi]: Zde nemáte co dělati, abyste se pletl do věcí, které vám nepříslušejí! - Výkřiky německých senátorů.

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím o klid!

Výsledek hlasování je tento: Celkem hlasovalo 131. člen senátu, a to 74 >pro< a 57 >proti<. (Potlesk.)

To je většina, prosím. (Výkřiky. - Zvoní.)

Pilnost je návrhu přiznána.

Věc byla přikázána výboru národo hospodářskému a rozpočtovému. (Výkřiky.) Prosím o klid!

Navrhuji, aby bylo uloženo těmto výborům, národohospodářskému, a rozpočtovému, aby návrh tento vyřídily ve lhůtě 8 dnů, končící dnem 14. května 1926. (Hluk. - Zvoní.)

Račte zaujmouti místa, přikročíme k hlasování. (Děje se.)

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat. (Výkřiky: To není většina!) Navržená lhůta se přiznává.

Přerušuji jednání. (Výkřiky. - Zvoní.)

Byl mně podán návrh sen. dr Hellera a soudr.... (Výkřiky. - Zvoní) Prosím o klid! (Výkřiky.) Pánové, nevíte takto, oč se jedná, není možno za takových okolností jednati! ... aby senát změnil usnesení iniciativního výboru ze dne 23. dubna 1926, jímž byl zamítnut návrh sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. na změnu zákona ze dne 20. února 1919, čís. 97 Sb. z. a n., o celním území a vybírání cla, jakož i zákona ze dne 12. srpna 1921, čís_; 349 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou.

O tomto návrhu je senátu rozhodnouti, a to podle §u 23 jedn. řádu bez rozpravy prostým hlasováním.

Račte zaujmouti místa. (Děje se. - Hluk a výkřiky.)

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hluk.)

Prosím, hlasovat! (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Pánové, prosím o klid! (Hádka mezi německými agrárníky a německými sociálními demokraty.)

Sděluji, že do výboru rozpočtového nastupuje za sen. Richtra sen. Kahler.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 18. května 1926 o 15. hodině s tímto

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 68) o pohledávkách ze závazků, vzniklých bývalému Rakousku, bývalému Uhersku, bývalému mocnářství rakousko-uherské mu, říši Německé a německým státům. Tisk 81.

2. Druhé čtení zprávy I. sociálně-politického výboru, II. zahraničního výboru, III. rozpočtového výboru, IV., ústav ně-právního výboru o vládním návrhu (tisk 20), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva sjednaná v Římě dne 6. dubna 1922 mezi Rakouskem, Itálií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o pensích poukázaných bývalou vládou rakouskou. Tisk 82.

Druhé čtení zprávy I. sociálně-politického výboru, II. zahraničního výboru, III. rozpočtového výboru, IV. ústavně-právního výboru o vládním návrhu (tisk 21), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva sjednaná ve Vídni dne 30. listopadu 1923 mezi Rakouskem, Itálií, Polskem, Rakouskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o úpravě různých skupin od počivných požitků, které nebyly upraveny Úmluvou v Římě ze dne 6. dubna 1922. Tisk 83.

4. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Donáta, Sáblíka, dr Šrobára, dr Reyla, Jílka, Sabaty a spol. (tisk 75), aby vládě bylo uloženo zrušiti ustanovení článku II. vlád. nařízení ze dne 4. června 1925, čís. 111 Sb. z. a nař., o. částečné úpravě celního sazebníku pro československé celní území a urychlili práce pro brzké uzákonění nového definitivního celního sazebníku. Tisk 102.

5. Zpráva výboru imunitního o žádo sti krajského soudu v Moravské Ostravě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Koutného pro přečiny §§ 279 a 283 trestního zákona a pro přestupek §u 312 trestního zákona (čís. 174/26 předs.). Tisk 54.

Jsou námitky proti navrženému pořadu jednání? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenou.