Předseda (zvoní): Prosím, nevyrušujte řečníka!

Sen. Toužil (pokračuje): V pátek, tedy v den konání projevu, asi k 5. hodině odpolední, učinili jsme obhlídku Havlíčkova náměstí a zjistili jsme, že kolem jmenovaného náměstí poschovávána byla policie pěší i jízdní, zejména v budově finančního ředitelství a v ulici Jindřišské. Když projevy byly ukončeny a lid chtěl klidně se rozejíti, bylo shledáno, že policie pěší i jízdní uzavřela všechny ulice, ústící na Havlíčkovo náměstí.

Vzpomínám na předešlý projev proti clům, který se udal v pondělí dne 7. t. m. Tenkráte jsme také dali povel k rozchodu, ačkoliv se mezi shromážděnými ozývaly výkřiky k provedení demonstrace. Naši pořadatelé se sami starali o to, aby se průvod nekonal; přes to ihned po táboru celý oddíl pěší policie a za ním oddíl jízdní policie vjel do náměstí. Jen proto, že nebyly obsazeny ostatní východy, podařilo se nám provésti rozchod bez krveprolití, zřejmě proti vůli policie a vlády, která poslala provokatérské oddíly. Tenkráte policie a vláda v zájmu buržoasie chtěla krveprolití, aby prolitou krví zastrašila lid, aby dále nevedl boj proti clům. (Sen. Šturc: A napojil agrárníky dělnickou krví!) Dav se všech stran stísněný, do nějž se bije, ten se brání ... (Výkřiky.) ... a brániti musí. Víme, že většina strážníků nezapomněla na svůj proletářský původ, že nechce býti surová proti lidu. Proto vedení policie se souhlasem a na rozkaz vlády vytváří takové situace, v nichž je boj nevyhnutelný. Litujeme slušných strážníků, kteří byli zraněni, stejně jako zraněných dělníků. Prohlašujeme však, že surové policajty nikdy hájit nebudeme, jako to činí ministerský předseda, jemuž jsou zvláště milí.

Pánové, jaká nastala situace po ukončení táboru, nebo táboru na Havlíčkově náměstí? Davy lidu, jichž bylo, ne jak udává předseda vlády, 3.000, (Výkřik: Tři miliony!) ale 20.000, hrnuly se do všech ulic, narazily však na policii pěší a jízdní, takže nemohly odebrati se do svých domovů. Vedoucí policie řvali: zpátky, rozejděte se! Lidé, vpředu jdoucí, byli tlačeni zadními, tedy nemohli při nejlepší vůli stráž uposlechnouti. Tu policie, nevím, který hulvát ten rozkaz dal....

Předseda (zvoní): Žádám pana řečníka, aby užíval slušných výrazů!

Sen. Toužil (pokračuje): počala pendreky do lidu tlouci, jízdní policie vjela mezi lid a tasenými šavlemi dělala pořádek. Hrůzu, jaká nastala, nelze popsati ....

Předseda (zvoní): Prosím, aby se užívalo výrazů slušných, podruhé na to upozorňuji!

Sen. Toužil (pokračuje): Ženy, muži, starci, válí se pod kopyty koní. Je slyšeti bědování a nářek. Lidé s rozbitými hlavami vyhledávají pomoc i v domech okolních. Je snad to surové? Ale takovou policejní zhovadilost a hulvátství ...

Předseda (zvoní): Znovu upozorňuji pana řečníka, aby užíval výrazů slušných! (Výkřik: jak se to má pojmenovat?)

Sen. Toužil (pokračuje): .... jsem ještě nikdy neviděl. (Sen. Chlumecký: Ryba smrdí od hlavy!) Předseda vlády tvrdí, že demonstranti házeli na policii kamením a policie prý se bránila. Tvrdím, že je to lež. Pravda, snad při tom strašném masakru padl nějaký kámen. (Aha?) Ale, jak se měl lid bránit proti takovému útoku? Nebo čekal snad ministerský předseda, že lid bude házeti policii vavřínové věnce? Na můj dotaz u komisaře, proč byla uzavřena ulice, že se nemohl lid ke svým domovům dostati, bylo mi řečeno, že je to moderní policejní strategie. My dělníci a my Češi tomu říkáme, že to není strategie, ale že je to policejní blbost a zhovadilost. (Tak jest! - Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku pro stále opakované neslušné výroky!

Sen. Toužil (pokračuje): Já to tedy změním a řeknu: pro moudrost a humanitu. (Smích.)

Mám dojem, že tohle byl úmysl vlády, zejména zlý úmysl Černého. Předseda vlády Černý je velice dobře znám jako nepřítel každého pokroku a je přímo zavilým nepřítelem strany komunistické a otrokem bohatých. (Sen. Hampl: Jinak by nemohl býti v čele republiky Československé!) Jsem přesvědčen o tom, že Černý tímto aktem chtěl znemožniti další akce proti celnímu návrhu a tím tak pomoci bohatým a ošiditi chudinu. Prohlašuji, že se vláda Černého klame, domnívá-li se, že akci proti celní předloze nepovedeme dále. Naopak, prohlašuji, že akci proti celní předloze povedeme i nadále bez ohledu na Černého a jeho buržoasii. Nebudeme se ptáti nikoho, zdali máme právo hájiti lid před zloději, čili ne! (Výkřiky: Tak jest! se strany komunistické.) - Myslí-li někdo, když má nějakou náhodnou většinu ve sněmovně a senátu jakkoli sehnanou, (Hlas: Koupenou!) za níž nestojí většina lidu, že je mu všechno dovoleno, tak se strašně mýlí. Naši soudruzi ve sněmovně poslanců dokázali již, že žádná většina nestačí k tomu, aby mohla hájiti ministerského předsedu, aby nemusil mluviti o krveprolití, které zavinil se svými podřízenými. Ukážeme ještě, že žádná většina nezabrání beztrestně tomu, aby se na příště o takových projevech neprovedla debata.

Nemáme žádné falešné představy o schopnosti parlamentu, že snad slouží lidu. Pro lid má parlament předem význam tím, že je to tribuna k odhalování třídních rozporů. (Sen. Šturc: A zločinu!) Kdyby většina chtěla zabrániti tomu, aby parlament plnil alespoň tuto funkci, pak nemáme žádného zájmu na jeho jednání a podle toho se zařídíme. Nechť s tím každá většina počítá. (Výborně. - Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Pan senátor použil výrazů nepřípustných, pokud kritisoval pana ministerského předsedu. Užil také výrazů velice nepřípustných, pokud se jednalo o policii. Není žádné pochybnosti, já jsem velice objektivní, a máme zde volnost slova, řekl bych, sahající přes jisté hranice. Ale prosím v zájmu senátu a v zájmu věci, aby se nikdy nešlo přes tuto hranici věcnosti a slušnosti. Pro ty výroky jsem nucen volati ho dodatečně k pořádku.

Nikdo není dále k slovu přihlášen. - Přeje si pan zpravodaj slova?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoliv!

Předseda: Není tomu tak. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli budeme hlasovati najednou. - Osnova má toliko 3 paragrafy.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Námitek není, budeme tedy postupovati tak, jak jsem navrhl.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové (tisk 124) ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle znění zprávy výborové (tisk 124) ve čtení prvém.

Na denním pořadu dále je:

Zpravodajem je pan sen. dr Baxa. Úděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Baxa: Slavný senáte! Navrhuji určité tiskové změny v návrhu zákona, a to v § 2, odst. 3., řádka 7. má býti za slovy >Sb. z. a n.< čárka.

V § 6, řádek 6. shora má zníti poslední slovo >uplynula-li<.

V § 10, řádek 5. za slovy >trestního řádu< má býti čárka odstraněna.

Předseda: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, ovšem s opravami panem zpravodajem naznačenými, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění s uvedenými opravami také ve čtení druhém.

Na denním pořadu je dále:

Zpravodajem je pan sen. dr Havelka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Soukromí žalobci Antonín Hampl, Josef Nosek, Jaroslav Marek, Karel Kindl, Rudolf Bechyně, Božena Ecksteinová, Jan Prokeš, Dr Alfred Meissner, Luděk Pik, jako členové představenstva výkonného výboru československé sociálně-demokratické strany dělnické žalují na sen. Toužila na Král. Vinohradech, Korunní třída č. 75 u okresního soudu v Plzni pro přestupek bezpečnosti cti, jehož se sen. Toužil dopustil prý tím, že prohlásil na veřejné schůzi komunistické strany v Chrástu dne 21. února 1926 v hostinci paní Burdové, že >mimo ještě jiných stran obdržela strana sociálně-demokratická dne 14. listopadu 1925 tři miliony sedm set tisíc korun československých na volby od československé vlády.<

Imunitní výbor navrhuje, aby senát k žádosti okresního soudu v Plzni ze dne 24. března 1926 č. j. T VI 479/26/2 vyslovil v této věci souhlas k trestnímu stíhání sen. Toužila pro přestupek proti bezpečnosti cti. Důvody: Ve tvrzeném výroku objektivně je zajisté obsažena skutková povaha přestupku proti bezpečnosti cti, který stíhají žalobci soukromou žalobou. Poněvadž pak projednání trestní věci není na překážku parlamentní činnosti sen. Toužila, není příčiny, proč by neměl býti dán volný průchod soudnímu řízení a proč by se odmítlo svolení k trestnímu stíhání.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Pan zpravodaj nepřeje si doslovu?

Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, vyznačeným ve zprávě, výborové (tisk 94), aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Toužila nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje. (Výkřiky u komunistů: To je menšina. - Sen. Kroiher: My víme, že jste menšina!)

Na denním pořadu je dále:

Zpravodajem je pan sen. Wágner, uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Wágner: Vážený senáte, dámy a pánové! Policejní komisařství v Prešově učinilo na pana sen. Chlumeckého oznámení, že na veřejné schůzi československé strany komunistické v Prešově, která konána byla 29. listopadu m. r., pronesl tři výroky, a to výrok první:

>My jsme přesvědčeni, že ti, kteří nám odevzdali hlasy, budu bojovat s námi oproti kapitalistom a budu sa snažiť, aby u nás bol zavedený takový režim, aký je v Rusku, aby bola zavedená vláda robotníckého ľudu.<

Dále druhý výrok: >O tom, jak sa bude vládnuť, nebude sa rozhodovať v parlamente; socialistickým patriotem musí sa vláda vyraziť z ruky nie v parlamente, ale na ulici.<

A konečně třetí výrok: >Nebojte sa, vytvorte jednotnú frontu a demonstrujte za vládu proletariátu, neboť sa tie svinstva a pozemkové švindle dajú odstraniť len päsťou, odzbrojením buržoasie a ozbrojením proletariátu, len diktatura proletariátu je to, která napraví poměry v Československej repu blike, ať žije sovjetová republika.<

Imunitní výbor se usnesl, aby pan sen. Chlumecký byl zpravodajem výboru imunitního slyšen. To se stalo a pan sen. Chlumecký byv slyšen protokolárně, pokud jde o první výrok, uváděl, že se na slovní text své řeči pro délku času nepamatuje, připustil, že výrok první pronesl, že však pronášeje tento výrok, měl na mysli, aby zaveden byl režim, jaký je v Rusku, legálními prostředky a nikoliv násilím.

Pokud jde o výrok druhý, tvrdil pan sen. Chlumecký a vyslovil pochybnost, že by byl výrazu v tomto smyslu, jak je udán, pronesl a tvrdil, stalo-li se tak, je-li to znění správné, že měl jen na mysli jednotlivé politické strany, kterým by se měla vláda vyraziti z rukou.

Pokud se týče pak třetího výroku, tu hájil se pan sen. Chlumecký tím, že tohoto výroku vůbec nepřenesl a uváděl, že při schůzi panoval hluk, že byla pronášena i jiné slova a že je docela možným, že intervenující policejní komisař výroku dobře neslyšel, jej nepochopil, anebo že jej zkomolil.

Státní zastupitelství v Prešově shledává ve výroku prvním přečin rušení obecného pokoje podle §u 14, č. 1. zákona na ochranu republiky. Ve výroku druhém shledává státní zastupitelství v Prešově skutkovou povahu zločinu výzvy k trestním činům podle §u 15, č. 3. zákona na ochranu republiky a ve výroku třetím shledává státní zastupitelství skutkovou povahu přečinu rušení obecného pokoje podle článku XIV., č. 1. a 5. zákona na ochranu republiky. Imunitní výbor se usnesl, aby bylo navrženo váženému senátu, aby dal souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Chlumeckého toliko pro výrok 3, který jsem naposled uvedl, a v němž státní zastupitelství shledalo skutkovou povahu přečinu rušení obecného pokoje podle §u 14, č. l a 5. zákona na ochranu republiky. Naproti tomu imunitní výbor se usnesl, aby váženému senátu bylo navrženo, aby odepřen byl souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Chlumeckého pro výrok první a druhý, v němž, pokud jde o první výrok, shledává státní zastupitelství přečin rušení obecného pokoje podle §u 14, č. 1. zákona na ochranu republiky a zločin výzvy k trestním činům podle §u 15, č. 3. zákona na ochranu republiky.

Důvody, které imunitní výbor k tomuto usnesení vedly, jsou tyto: Pokud jde o výrok třetí, pro který se navrhuje, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání, tu vycházel imunitní výbor z té úvahy, že výrok třetí, tak jak jsem ho uvedl, a kdyby skutečně panem sen. Chlumeckým byl pronesen, že by mohl vskutku zakládati skutkovou povahu přečinu podle §u 14, č. 5. zákona na ochranu republiky. Přečin ten stíhá se sice úředně a přísluší jedině řádnému soudu, aby rozhodoval o tom, zdali výrokem tím dovolená hranice kritiky byla překročena, či nic. Pokud jde o výrok první a druhý, usnesl se imunitní výbor navrhnouti váženému senátu, aby odepřel souhlas k trestnímu stíhání, a to z toho důvodu, že výroky, jak byly správou policejního komisařství v Prešově uvedeny, ani jednotlivě ani v celku nejsou vůbec, pobuřujícího rázu proti Československému státu a jeho ústavě. Výroky ty nevybízejí k použití nezákonných prostředků k dosažení cíle a směřují toliko proti jednotlivým politickým stranám, které zákon jako takový vůbec nechrání v tom směru, jak se domnívá státní zastupitelství v Prešově.

Vážený senáte, dámy a pánové! Ve smyslu usnesení imunitního výboru dovoluji si navrhnouti, aby vážený senát, pokud jde o výrok třetí a přečin podle §u 14, č. 1. a 5. zákona na ochranu republiky, udělen byl souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Chlumecké ho. Pokud jde o výrok první a druhý, který má obsahovati skutkovou povahu, jednak přečinu rušení obecného pokoje podle §u 14, č. 1. a zločin podle §u 15, č. 3. zákona na ochranu republiky, dovoluji si navrhnouti, aby vážený senát odepřel souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Chlumeckého.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Prosím zaujmouti místa. (Děje se).

O návrhu výboru imunitního dám hlasovati nejprve o jeho prvé části a pak o druhé části.

Kdo souhlasí s prvou částí návrhu výboru imunitního, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Chlumeckého pro přečin rušení obecného pokoje, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Prosím, jasně, abych měl přehled!

To je většina. Přijímá se. (Oho!) To je nesporná většina.

Kdo souhlasí s druhou částí návrhu výboru imunitního, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Chlumeckého pro přečin rušení obecného pokoje, resp. zločin výzvy k trestnímu činu v naznačeném směru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Dalším bodem denního pořadu je:

Zpravodajem je pan sen. dr Ha velka.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Podle trestního oznámení podaného dne 31. ledna 1926 u státního zastupitelství v Užhorodě pronesl dne 13. září 1925 ve Velkých Lučkách sen. Bodnar na veřejné schůzi lidu tento výrok: >Tak se musí vypořádati s pány národ, jako se vypořádal náš ruský bratrský národ, jinak nebude bídným pomoženo. Ti. kteří nevstoupí k naší straně, budou litovati a pro ty nebude potom slitování, ti budou považováni za nepřátele a jako s takovými bude postupováno.< Imunitní výbor navrhuje, aby senát žádosti předsednictva sborového soudu v Užhorodě ze dne 14. dubna 1926, č. j. Pres. 1639/23/26 nevyhověl a souhlas k trestnímu stíhání sen. Bodnara pro zločin podle § 15, č. 3. zák. ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a nař., nedal. Důvody: Inkriminovaný výrok neobsahuje výzvu k násilí není, tu tedy podstatné náležitosti zločinu podle § l zák. na ochranu republiky a tím také nikoli zločinu podle § 15 téhož zákona, pro nějž sen. Bodnar by měl býti vydán k trestnímu stíhání.

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel dáti souhlas k trestnímu stíhání sen. Bodnara pro zločin podle § 15, č. 3, zák. ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního, aby souhlas k trestnímu stíhání sen. Bodnara dán nebyl, se schvaluje.

Sděluji, že do výboru kulturního nastupuje na místo sen. Kavana sen. dr Reyl, a na místo sen. Valouška sen. dr Mazanec,

do výboru rozpočtového na místo sen. dr Medingera sen. Stolberg, za sen. dr Hilgenreinera sen. dr Lede bur-Wicheln.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 20 minut po této za účelem přikázání došlých spisů.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.) Není jich.

Končím schůzi.