Schůze zahájena v 16 hodin 25 minut.

Přítomni:

Předseda: Klofáč.

Místopředsedové: dr. Brabec, Donát, dr. Hruban, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: Jaroš, Kavan.

131 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr. Haussmann, dr. Peroutka, dr. Slávik.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

 

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 14 dní sen. Prausemu a sen. dr. Šrobárovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 131. Zpráva I. zahraničného výboru, II. národohospodárskeho výboru o vládnom návrhu, ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu úmluva o zjednodušení colných formalít, ujednaná v Geneve 3. novembra 1923 (tisk 17).

Zápis o 23. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 1. června 1926.

Na základě usnesení iniciativního výboru ze dne 14. června 1926 přikázáno:

Výboru kulturnímu:

Tisk 78. Návrh sen. Plamínkové a spol. na vydání zákona, kterým se upravuje správa národního školství v hlavním městě Praze.

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 92. Návrh sen. dr. Procházky a druhů na doplnění zákona ze dne 19. prosince 1919, čís. 663 Sb. z. a n., o stálých seznamech voličských.

Výboru brannému a ústavněprávnímu.

Tisk 51. Návrh sen. Šťastného a soudr. na novelisaci zákona ze dne 31. března 1925, čís. 61 Sb. z. a n., o zachování pracovních (služebních) poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebních).

Výboru sociálně-politickému a ústavně-právnímu:

Tisk 79. Návrh sen. Pánka, Šťastného a spol., aby byl vydán zákon o závaznosti kolektivních (tarifních) smluv.

Tisk 97. Návrh sen. dr. Soukupa, Habrmana, Dundra a soudr. na změnu zákona o úrazovém pojištění dělnickém ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z r. 1888.

Zástupce senátního tajemníka dr. Trmal (čte):

Výboru sociálně-politickému:

Tisk 52. Návrh sen. Šťastného a soudr. na novelisaci zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 330 Sb. z. a n., o závodních výborech.

Tisk 77. Návrh sen. Plamínkové a spol. na změnu § 6 zákona ze dne 24. května 1885, čís. 90 ř. z., o donucovacích pracovnách a ústavech polepšovacích.

Tisk 87. Návrh sen. Slámy, Thoře, Kianičky, Trčky a druhů, který se předkládá senátu na novelisaci zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n.

Tisk 90. Návrh sen. Pánka a spol. na změnu zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 295 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv.

Tisk 98. Návrh sen. dr. Soukupa, Dundra a soudr. na vydání zákona, jímž se ruší čelední řád a upravují pracovní poměry zemědělského dělnictva na podkladě moderního práva.

Tisk 115. Návrh sen. Pánka a spol., aby vydán byl zákon o prodloužení působnosti zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n., pro soukromé úředníky a zřízence.

Výboru sociálně-politickému a rozpočtovému:

Tisk 91. Návrh sen. Dundra, dr. Soukupa a soudr. na změnu § 3 zákona ze dne 23. září 1919, čís. 530 Sb. z. a n., a § 4 zákona ze dne 18.března 1921, čís. 120 Sb. z. a n.

Výboru národohospodářskému:

Tisk 61. Návrh sen. Zulegera, Spiese a soudr. na poskytnutí státní podpory pro znovuzřízení komunikace v obci Hluboké, okres doupovský, zničené povodní.

Výboru národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 76. Návrh sen. Štolby, Kroihera, Olejníka a spol. na vládu o poskytnutí vydatné pomoci poškozeným zemědělcům obcí Prašného Újezda, Chlumu a okolí na okrese zbirožském, pol. okresu rokycanského.

Tisk 88. Návrh sen. Luksche a soudr. ve věci požární katastrofy v Mikulově.

Tisk 89. Návrh sen. Niessnera, Polacha a soudr., aby ihned poskytnuta byla pomoc obětem katastrofálního požáru v Mikulově.

Tisk 111. Návrh sen. A. Scholze, Kahlera, Lipperta a soudr. stran ochranných opatření pro pěstování lnu.

Tisk 112. Návrh sen. Lipperta a soudr. na zahájení pomocné akce pro pohořelé v Třebovicích, okres krumlovský.

Tisk 113. Návrh sen. A. Scholze, Prause, dr. Jessera, Fr. Scholze a soudr. na zavedení pomocné akce pro pohořelé v Jívové, politický okres Šternberg.

Tisk 116. Návrh sen. Kroihera, Olejníka a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným průtrží mračen a krupobitím na okresích Lišov, České Budějovice a Trhové Sviny.

Výboru rozpočtovému, národohospodářskému a sociálně-politickému:

Tisk 118. Návrh sen. Lukeše a spol. I. na přesnou definici v nově připravovaném zákoně daňovém, které příspěvky (remunerace) nemají se vpočítati do základu pro vyměření daně, II. na osvobození výměnku od daně důchodové.

Výboru živnostensko-obchodnímu:

Tisk 86. Návrh sen. Pastyříka, Thoře a druhů na změnu § 151 živnostenského řádu (nov. z r. 1907).

Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání dnešního denního pořadu.

Na denním pořadu je:

1. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 9), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu prozatímní obchodní úmluva (modus vivendi) a k projevení souhlasu obchodní úmluva mezi republikou Československou a Španělskem, sjednaná v Madridě dne 29. července 1925 a uvedená v prozatímní platnost ve formě prozatímní obchodní úmluvy vládní vyhláškou ze dne 27. října 1925, čís. 216 Sb. z. a n. Tisk 125.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Lukeš, za výbor národohospodářský sen. Kotrba.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Obchodní styky mezi státem naším a královstvím Španělským byly upraveny prvotně prozatímní obchodní dohodou z 19. listopadu 1921, jež vešla v působnost 19. ledna 1922.

Touto dohodou bylo zaručeno španělskému zboží u nás zacházení podle zásady nejvyšších výhod a naše zboží bylo ve Španělsku vyclíváno podle II. sloupce celního tarifu španělského.

Tento celní stav byl pro nás podstatně zhoršen ustanovením královského dekretu z 29. května 1922, podle něhož byla zavedena celní valutní přirážka na zboží ze státu s měnou znehodnocenou více než o 70% oproti španělské měně, jež činila při našem zboží celní přirážku 62 až 70%.

Nad to ještě povolilo Španělsko některým státům snížení sazeb II. sloupce celního tarifu na různé zboží o více než 20%.

Těmito vysokými valutními přirážkami a celními rozdíly byla nám konkurence na trhu španělském podstatně ztížena. To snad mělo za následek, že dovez našeho zboží do Španělska stále klesal. Ale rovněž klesal i dovoz zboží ze Španělska k nám. Tak ještě roku 1921 dovezli jsme do Španělska okrouhle za 50 milionů korun zboží, kdežto v první polovině roku 1925 pouze okrouhle za 9 milionů 300 tisíc zboží. Stelně poklesl dovoz zboží španělského k nám od roku 1921 okrouhle z 38 milionů korun na 13.3 milionů korun v první polovici roku 1925.

Z důvodu, aby nastaly lepší obchodní styky, domáhala se naše vláda, opírajíc se o stabilisovanou korunu československou o zjednání nové obchodní úmluvy. Nejprve byla sjednána prozatímní obchodní úmluva ve formě modus vivendi dne 16. července 1925, jež platí až do ratifikace obchodní smlouvy uzavřené krátce po prozatímní úmluvě dne 29. července 1925.

Obě úmluvy jsou obsahově stejné. Dvě různé formy bylo voliti proto, aby provisorní úmluva mohla býti účinnou i podle španělského zákonodárství, jež k tomu cíli vyžaduje zvláštní farmy modus vivendi. Prozatímní úmluva ze 16. července 1925 zůstane v účinnosti až do té doby, kdy bude ratifikována oběma státy obchodní úmluva vlastní a kdy ratifikační listiny budou vyměněny. Na to nahradí tato dnes účinnou provisorní úmluvu. Španělská vláda již úmluvu obchodní ratifikovala.

Podle této obchodní úmluvy bude mezi republikou Československou a Španělskem úplná a vzájemná svoboda obchodu. Obě smluvní strany si vzájemně zaručují zacházení podle zásady nejvyšších výhod, i pokud se týče obchodu a živností, tak i pokud se týče osob a zboží, cla, dávek a jiného.

Pokud trvá v Československé republice povolovací režim omezený na určitý počet druhů zboží, udělí československá vláda potřebné dovozní povolení pro španělské výrobky do výše stanovených kontingentů.

Materielně poskytl stát československý touto obchodní smlouvou zvláštní slevu na některé typické španělské zboží a naopak; se to stalo, i pokud se týče zboží našeho. Je to zejména sklo, porculán, stroje, zboží kovové, knoflíkářské, hračkářské a kartáčnické:

Vzhledem k tomu, že účel provisorní i vlastní obchodní smlouvy Je zlepšení a utužení obchodních a zahraničních styků našeho státu s královstvím Španělským, navrhuje zahraniční výbor, projednav obě úmluvy, slavnému senátu, aby jak pokud se týká provisorní úmluvy, tak i obchodní smlouvy tyto schválil.

Předseda (zvoní): Za výbor národohospodářský je referentem pan sen. Kotrba. Udělují mu slovo.

Zpravodaj sen. Kotrba: Vážený senáte! Národohospodářský výbor navrhuje, aby slavný senát projevil dodatečný souhlas s předloženou prozatímní obchodní úmluvou a schválil obchodní úmluvu ze dne 29. července 1925, učiněnou mezi republikou Československou a Španělskem.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Zpravodajové si nepřejí žádného doslovu. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové (tisk 125) ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Na denním pořadu dále je:

2. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 18), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, podepsaná v Praze dne 28. prosince 1925. Tisk 126.

Prosím zpravodaje za výbor zahraniční pana sen. Lukeše, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! S královstvím Belgickým a velkovévodstvím Lucemburským neměla naše republika Československá dosud žádné obchodní smlouvy. Poněvadž pak nový celní sazebník Unie hospodářské belgo-lucemburské, který vstoupil v platnost 10. listopadu 1924, podržel rozdíly, pokud se týká sazeb na řadu československých výrobků, které byly zavedeny v Belgii královským nařízením ze dne 29. května 1923, ztížil tím dovoz našich výrobků do Belgie a Lucemburska oproti jiným státům, jež s námi ve vývozu do těchto států konkurovaly a měly již s Belgií a Lucemburskem výhodné obchodní smlouvy. Stav ten se Ještě zhoršil ode dne 1. října 1925, od kteréhožto, dne podle prozatímní dohody s Německem nakládáno v Belgii a Lucembursku s některým zbožím německým v ohledu celním příznivěji nežli se zbožím československým. Ani zboží belgické a lucemburské nepožívalo u nás výhod smluvních sazeb. Uzavřená obchodní smlouva mezi naším státem a hospodářskou Unií belgo-lucemburskou podepsaná v Praze dne 28. prosince 1925, která vstoupí v působnost 15 dnů po výměně ratifikací, poskytuje oběma stranám nejvyšší výhody a týká se nejen provozování obchodu a živností, avšak též občanských práv a povinností příslušníků dotčeného státu. Cla a dávky na dovezené zboží a výrobky jsou stanoveny stejně. Průvoz jest až na výjimky volný. Obchodní smlouva stanoví též obchodní cesty našeho státu do Belgie a Lucemburska a naopak přes Hamburk, Brémy, Terst a Rjeku. Konsulové připouštějí se do všech obchodních míst, kde jsou připuštěni konsulové státu třetího. Obě strany si vyhrazují uzavříti později zvláštní konsulární dohodu a dohodu o vzájemné ochraně dělnictva. Povolovací řízení na zboží belgické a lucemburské týká se cerealií, mouky, čerstvých hroznů, zeleniny, semen, koní určité rasy, vína a superfosfátů a jsou stanoveny pro ně kontingenty.

Pro ostatní zboží pocházející z Belgie a Lucemburska, jež dosud podléhá zákazům neb omezením dovozu, budou příslušné kontingenty stanoveny dodatečně.

I tato obchodní smlouva doplňuje řadu již uzavřených obchodních smluv s jinými státy, usnadňuje další rozvoj obchodních styků s Belgií a Lucemburskem a je v zájmu našeho státu.

Proto navrhuje zahraniční výbor, aby senát předloženou obchodní smlouvu, jež zlepšuje a rozšiřuje naše zahraniční styky, schválil tak, jak je obsažena v tisku senátu čís. 126.

Předseda: Další slovo udílím referentovi za výbor národohospodářský, panu sen. Zimákovi.

Zpravodaj sen. Zimák: Slávny senát! Predloženým vládnym návrhom (tlačivo sen. 18) má dať sl. senát súhlas ku schváleníu smluvy medzi republikou Československou s jednej strany a kráľovstvom Belgickom a veľkovojvodstvom Lucemburgskom, ktoré tvoria spolu hospodársku, colnú úniu, so strany druhej. Smluva bola uzavretá v Prahe, dňa 28. decembra 1925 a je od 1. januára 1926 provizórne v účinnosti.

Smluva uvádza v platnosť zásady o zaobchádzaní s príslušníkmi jedného smluvného štátu bydliacimi v štáte druhom, ustanovuje predpisy o nedobývaní nemovitostí o prevozovaní obchodu o zaobchádzaní s tovarom o jednaní s obchodnými a mými spoločnosťami, o úprave plavby, menovite cez severonemecké prístavy, o tranzite železničnom a pod. Budovaná je na základe najvyšších výhod v každom smere, s výnimkami, uvedenými v Záverečnom protokole, ktoré výnimky prestanú 30. septembrom 1926, resp. prestaly dňom 31. marcom 1926.

V styku s Belgickom resp. s belgo-lucemburgskou hospodárskou, colnou úniou, je republika Československá pasívnou. Podľa štatistických čísiel javia sa obchodné styky takto:

Roky	Vývoz do Belgicka		Dovoz z Belgicka
1921	293,522.000	Kč	442,352.000	Kč
1922	294,522.000		222,954.000
1923	96,281.000		80,125.000
1924	101,358.000		113,340.000
1925	85,368.000		129,450.000

 

Značnú časť dovozu z colnej únie belgicko-lucemburgskej do republiky Československej obsahujú suroviny oko bavlna a vlna, ďalej polofabrikáty oko priadza z umelých hodvábnych vlákien, ďalej pergamenový papier, remeni, mramor, poniektoré specielné druhy železa a stroje a specielné výrobky chemické. Vyvážame do colnej únie belgicko-lucemburgskej ponajviac tieto predmety: jačmeň, jetelinové semená, chmeľ, vo zvlášť veľkom množstve sklo, potom poniektoré chemické produkty, tiež porcelán, poniektoré druhy textílií, prístroje a stroje menovite pivovarské a cukrovarské i iné.

Upravením obchodne-politického pomeru touto smluvou sa očakáva, že sa vyvinú vzájomné styky obchodné a hospodárske, ktoré sú na obidvoch stranách žiaducné. Je však treba pri smluve ľutovať to, že z nej vypadla úprava ohľadom sociálnej pečlivosti o robotníctvo, ako to značí článok 17.

Národohospodársky výbor pojednal o tejto predlohe (tlačivo sen. 18) vo svojej schôdzi konanej 9. júna 1926 a usniesol sa doporučiť sl. senátu, aby schválil predloženú smluvu a prijal schvaľovacie usneseníe shora navrhnuté.

Předseda: Nikdo se ke slovu nepřihlásil.

Mají páni zpravodajové doslov?

Zpravodaj sen. Lukeš: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Zimák: Nikoliv.

Předseda: Páni zpravodajové nepřejí si doslovu.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové (tisk 126) ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Na denním pořadu je dále:

3. Druhé čtení zprávy výboru ústavněprávního k vládnímu návrhu zákona (tisk 101) o promlčení pohledávek připadlých československému státu podle mírových smluv. Tisk 124.

Zpravodajem je pan sen. dr. Krupka.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s naznačenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění také ve čtení druhém.

Slavný senáte, přerušuji na 5 minut schůzi.

Schůze přerušena v 16 hodin 50 minut.

Schůze opět zahájena v 17 hod. 03 minut.

Předseda (zvoní): Považuji za svou povinnost navrhnouti, aby bod 4. dnešního denního pořadu byl přesunut a na denní pořad dávám bod 5., musím však požádati slavný senát o souhlas s tímto přesunem.

Kdo souhlasí s tím, aby nyní byl projednáván bod 5. denního pořadu místo bodu 4., nechť laskavě zvedne ruku. (Děje se.)

Je přijato.

Na denním pořadu je:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Českých Budějovicích za souhlas k trestnímu stíhání sen. Sochora pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488, 491, 493 tr. zák. (č. 1074/26 předl.). Tisk 105.

Zpravodajem je pan sen. Wágner.

Zpravodaj sen. Wágner: Vážený senáte, dámy a pánové! Pan Josef Haza, strojvůdce v Mezimostí, podal u krajského soudu v Českých Budějovicích žalobu na pana sen. Sochora pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488, 492 a 493 trestního zákona. Podle soukromé obžaloby pana Josefa Hazy, pan sen. V. Sochor prý sepsal a v časopise "Jihočeský dělník" č. 20 ze dne 12. března 1926 uveřejniti dal článek nadepsaný: "Panu ministru železnic Československé republiky Rudolfu Bechyňovi v Praze."

(Místopředseda dr. Hruban převzal předsednictví.)

V tomto článku soukromý žalobce pan Josef Haza je tiskem tudíž veřejně viněn z různých krádeží ke škodě železničního eráru spáchaných, dále z různých nepořádných jednání, zejména z krádeží železničního materiálu, jako písku, uhlí, rychloměrů, zaválek, a že měl na skladě celé spousty vojenského plátna, měděného drátu, obuvi a jiných věcí. Soukromý žalobce Josef Haza navrhl potrestání pana sen. Sochora pro přečiny, o kterých jsem se zmínil, a krajský soud v Českých Budějovicích žádá, aby senát dal souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Sochora pro přečiny proti bezpečnosti cti, jak jsem je podle paragrafu uvedl.

Imunitní výbor se usnesl navrhnouti váženému senátu, aby dal souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Sochora pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488, 491 a 493 tr. z. právě pro obsah článku v časopise "Jihočeský dělník" uveřejněný. Imunitní výbor k tomuto usnesení vedl ten důvod, že se jedná o čistě soukromé žaloby, že obvinění, které pan sen. Sochor proti soukromému žalobci pronesl, nesouvisejí s jeho parlamentární činností, že tudíž není příčiny, aby nebyl dán volný průchod zahájenému soudnímu řízení, a to tím méně, poněvadž pan sen. Sochor sám prohlásil, že si přeje, aby k soudnímu stíhání vydán byl.

Vážený senáte, dámy a pánové! Prosím aby podle usnesení imunitního výboru vážený senát dal souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Sochora pro přečin proti bezpečnosti cti.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): K slovu je přihlášen pan sen. Sochor.

Dříve než jemu udělím slovo, učiním návrh, aby řečnická lhůta byla stanovena dobou 15 minut.

Není žádné námitky? (Nebylo.)

Zůstává při tom.

Dávám slovo panu sen. Sochorovi.

Sen. Sochor: Vážený senáte! Krajský soud v Českých Budějovicích požádal za moje vydání pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488, 491 a 493 tr. z. 287, 288, 491 a 493. Je to tedy urážka tiskem na cti osoby, a ta obšírná zpráva pana zpravodaje skutečně by mohla činiti takový dojem, jako bych byl napadl někoho bezdůvodně, bezpředmětně a měl zájem na tom, abych jej existenčně zničil a podobně. Obsah důvodové zprávy je dosti obšírný. Mohl by vás vésti k domněnce, že jsem napadl osobu, jako bych se byl dopustil hrubého provinění proti bezpečnosti cti, na čestné osobě, ale skutečnost v tomto případě vypadá docela jinak. Jmenovaný Haza jest individuum a já to zdůrazňuji, neznající žádného rozdílu mezi majetkem cizím a vlastním. (Sen. dr. Soukup: To je věcí soudu.) Ano, to je věcí soudu, ale já zde chci zdůrazniti také svoje stanovisko. Při tom má ještě tolik drzé odvahy, že každou chvíli napadá v tisku i veřejně osoby, které se jmenovanému zdaleka vyhýbají, aby nebyly s dotčeným a jeho činy ztotožňovány, a to úplně bezdůvodně. Dotyčný osvojil sobě za války plně heslo, které zde bylo provoláváno, totiž tu taktiku, které se všeobecně říkalo "odbourávání Rakouska", a to způsobem, že co neviděl, to neukradl - to zdůrazňuji - a přizpůsobil se plně v Československé republice (Hlas: to patří soudu!) uplatňované taktice a heslu: "Nebát se a krást!"

Vážený senát mi laskavě promine, poněvadž se jedná o moji osobu. Byl jsem nucen v této věci se hájiti, mám také plné právo a povinnost, abych... (Výkřiky) ... u soudu se budu také hájiti, proto jsem žádal za svoje vydání.

Jmenovaný odcizil správě státních drah spoustu majetku, uhlí... (Výkřiky sen. dr. Soukupa.) Nehajte vážený kolego, nějakou osobu...

Místopředseda dr. Hruban: Prosím, nenapadati osobně, pane kolego!

Sen. Sochor (pokračuje): Já, prosím, nenapadám. - Aby hájil osobu, to bude věcí jeho právního zástupce a ne senátu.

Drážní materiál, uhlí, kradl přímo ve velkém a toto přenechával civilním osobám atd. (Sen. dr. Soukup: To je nedůstojné senátu, napadati člověka, který nemá možnost se hájiti!) Mimo to zneužíval konsumních výhod a konsumy železniční byly ohroženy, že jim výhody budou odebrány. Přenechával zboží, které dostával pro železniční konsum, civilním osobám, poškozoval státní dráhu, nejenom železniční konsumy, a přes to, že tyto přečiny a přestupky byly správou drah z jištěny a zakládaly se na pravdě, přece nebyl nikdy za tyto kozácké činy potrestán, ačkoli, kdyby se jiný zaměstnanec dopustil sebemenšího proviněni v tomto směru, býval nemilosrdně stíhán a přísně potrestán. A proto má dnes tolik odvahy napadati a urážeti lidi úplně bezdůvodně, poněvadž se spoléhá na beztrestnost a prohlašuje a veřejně se chlubí, že kdyby prý za ním nestála silná politická partaj, že by byl již dávno vyletěl ze služeb dráhy. Vzhledem k tomu, že v poslední době napadl i moji osobu, byl jsem nucen napsati otevřený list bývalému panu ministrovi železnic Bechyňovi a poukázati na restrikční zákon 286 o provádění restrikce, která poctivé, zachovalé a úplně nemajetné zaměstnance vyhazuje ze státní služby na dlažbu a vhání tyto rodiny do zoufalství (Hlas: Ano!), ale zlodějové ve státních službách jsou chráněni a zůstávají ve službě dále. (Tak jest!) Nemohu si nechati ujíti tento případ, ať se za něj staví, kdo chce. Neříkám, že by ta která politická partaj nesla na tom vinu. Ten člověk nebyl nikdy vlastně organisován ani odborově, je to individuum, které, když mu hrozí nebezpečí, jde se skrývat k některé politické straně, aby jel brala v ochranu.

Vážený senáte! V tomto případě musím ještě poukázati, že tento člověk přes všechny tyto přečiny, jichž se dopustil spoustu, nebyl ještě nikdy hnán k odpovědnosti, naopak je svými představenými ve službě ještě povyšován oproti druhým poctivým zaměstnancům, a jsou mu dávána odpovědnější a důležitější místa. Mám ještě celou spoustu podobných případů, na př. v Českých Velenicích. Vážený senáte! Jsem také státním zaměstnancem a musím to zde jako státní zaměstnanec demonstrovati před veřejností, aby se vědělo, že se zde podobné zločiny zakrývají, kde odpovědný orgán správy výtopny v Českých Velenicích odcizil správě železniční prostěradla z tzv. kasáren, nocleháren, iniciálku K. u. K. vypáral a přivlastnil si celou spoustu jiného materiálu železničního. Prosím, adresují to na pana sen. dr. Baxu, který v poslední odůvodňovací zprávě při vydání sen. Koutného zdůrazňoval, že my jako senátoři máme v prvé řadě na to dbáti, abychom před veřejností respektovali zákon a měli před ním úctu. A tento člověk přes to, že stál před disciplinárním soudem, a přes to, že mu to bylo prokázáno, byl osvobozen, kdežto naproti tomu zřízenci jiní pro sebe nepatrnější provinění, anebo pro zdání sebe nepatrnějšího provinění, aniž by se ho dopustili, jsou vyhazováni a ničeni existenčně. Jsem povděčen tomu a vyžádal jsem si, aby mne imunitní výbor vydal, aby tato věc byla likvidována, a aby s podobnými lidmi, kteří se dopouštějí ve státní službě takových zločinů a nečestných jednání, bylo to s nimi vyrovnáno před soudem. Nebojím se žádného soudu a žádného právníka, poněvadž právo, poctivost a spravedlnost musí býti i před třídní justicí uznány. Tím končím.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Má pan zpravodaj doslov? Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Wágner: Vážný senáte, dámy a pánové! Dovoluji si skromně upozorniti, že ani v písemné důvodové zprávě, ani ústně jsem se neopovážil tvrditi, že pan sen. Sochor přečin proti bezpečnosti cti, o který se jedná, spáchal, všude jsem dal slovíčko "prý". Tedy ani já, jako zpravodaj, ani senát nesmí si přisvojovati nějakou soudní moc.

Pokud se týče vývodů, týkajících se věci samé, které pan sen. Sochor přednesl, tu sdílím tem náhled, že jsou to skutkové okolnosti, o nichž musí býti veden důkaz, ale důkaz jedině před soudem, jakožto jedině povolanou instancí. Poněvadž pan sen. Sochor sám žádá za vydání, a imunitní výbor je téhož náhledu, opakuji svůj uctivý návrh a prosím, aby vážený senát dal souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Sochora v této věci.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím pány a dámy, aby se posadili n-a svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby dán byl souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Sochora, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím slavný senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Sochora.

Na denním pořadu dále je:

5. Zpráva výboru imunitního o žádostí zemského trestního soudu v Praze ze dne 15. února 1926, č. j. Tk XV. 1.210/26 z 12. února 1926, za svolení k stíhání sen. Šturce pro přečin podle §§ 8, č 3 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 Sb. z. a n., (čís. 487/26 předs.) Tisk 106.

Zpravodajem je pan sen. dr. Soukup. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Soukup: Vážený senáte! Zemský trestní soud v Praze žádá o souhlas k trestnímu stíhání sen. Šturce pro přečin bytové lichvy podle §u 8 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 Sb. z. a n., pro přečin spáchaný domněle podle trestního oznámení učiněného panem Josefem Kratochvílem, soukromníkem v Uhřiněvsi.

Jde o tuto skutkovou podstatu. Dělnický konsumní spolek "Včela" v Praze najal do 1. listopadu r. 1919 od paní Terezie Kryšpínové, vlastnice domu č. p. 102 v Uhřiněvsi místnosti prodejní. Z těchto najatých místností dalo družstvo "Včela" pak polovinu do podnájmu třem dělníkům, Zídkovi, Pelikánovi a Málkovi, kteří v nich provozují živnost pekařskou.

Majitelka domu paní Terezie Kryšpínová společně se svým zetěm panem Kratochvílem domáhají se nyní toho, aby dosáhli svolení k výpovědi "Včely" z místností pronajatých za tím účelem, aby v těchto místnostech mohla provozovati majitelka domu sama živnost pekařskou a její zeť obchod smíšeným zbožím a krupařství. Tento stav stal se předmětem celé řady procesů... (Hluk. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.) ... civilních pro kroky, které zahájila majitelka domu. Byly však jednak zamítnuty, jednak žádost za svolení k výpovědi vzala majitelka domu zpět. V dubnu 1925 však majitelka domu svou žádost za svolení k výpovědi z bytu obnovila. A nyní se stalo, že 10. prosince 1925 podali zástupci družstva "Včely" u okresního soudu v Říčanech trestní žalobu pro urážku na cti spáchanou tím, že v předvečer voleb do Národního shromáždění zeť majitelky domu pokřikoval v Uhřiněvsi slovy: "že by se jejich konsum měl zavříti, že jsou tam největší lichváři." Družstvo "Včela" podalo proto svými zástupci na tohoto zetě majitelky domu žalobu pro přestupek proti bezpečnosti cti. A teprve nyní v tomto soukromém procesu pro urážku na cti zeť majitelky domu pan Kratochvil počal uplatňovati námitku bytové lichvy a vyžádal si lhůtu třínedělní k podání důkazu pravdy. Líčení bylo potom odročeno a soud žádá za svolení k tomu, aby proti panu sen. Šturcovi mohlo býti pokračováno trestním řízením pro tento přečin bytové lichvy. Ze spisů civilních možno konstatovati toto: Že družstvo "Včela" platí ze všech místností najatých roční nájemné 5.760 Kč a že polovinu těchto místností dala do podnájmu svým třem dělníkům a ti z této poloviny platí roční nájemné 3.000 Kč. Tedy ze všech místností platí "Včela" 5.760 Kč a z poloviny těchto místností platí podnájemníci 3.000 Kč.

Imunitní výbor navrhuje, aby souhlas k vydání sen. Šturce udělen nebyl, a to z těchto důvodů:

Za prvé, že trestní oznámení na sen. Šturce pro přečin lichvy je závěrečným článkem řady dosud bezvýsledných kroků civilních o svolení k výpovědi, a že bylo podáno v procesu pro urážku na cti, jež družstvo Včela" zahájilo proti podavateli trestního oznámení samému. Za druhé sen. Šturc není v této věci zúčastněn jako soukromá osoba, nýbrž jedině jako funkcionář družstva "Včely", jehož je předsedou, a jako předseda je povinen usnesení správní rady provésti. Za třetí rozhodnutím senátu Národního shromáždění, že se svolení k trestnímu stíhání sen. Šturce v tomto případě neuděluje, nebude protistraně způsobena žádná právní újma ani v oboru práva civilního, ani v oboru práva trestního, ježto všechny právní kroky v této věci čelí výhradně proti družstvu jako právní korporací a že vyloučením sen. Šturce budou nerušeně tyto právní kroky vedeny dále proti Antonína Zmrhalovi jakožto členu téže správní rády a nadto ještě jako vedoucímu úředníku a odpovědnému řediteli konsumního družstva "Včely".

Z těchto důvodů navrhuje imunitní výbor, aby svolení ke stíhání sen. Šturce uděleno nebylo.

K závěru této zprávy budiž mně dovoleno, abych řekl tuto stručnou poznámku. Imunita je nesporně jedním z výsostných práv Národního shromáždění. Stejně však nemůže býti o tom žádné pochyby, že tribuny Národního shromáždění nemůže býti a nesmí býti v žádném případě zneužíváno k útokům na soukromé osoby, v tomto senátě nepřítomné, a na osoby, které z toho důvodu nemají možnosti, aby se mohly před touto tribunou hájiti a mohly býti slyšeny.

Jednou z hlavních zásad právního řádu je zásada "Audiatur et altera pars", budiž slyšena také druhá strana. Tato tribuna není tribunou pro ty cíle, aby zde mohly býti podnikány útoky na soukromé osoby zde nepřítomné, nýbrž k tomu je legitimním jedině forum soudu příslušného, a k tomuto foru má obžalovaný i žalobce právo své průvody uvésti a návrh příslušný učiniti.

Mám za svou povinnost, vznésti s této tribuny protest proti tomu, aby nebylo této tribuny v otázkách příslušných zneužíváno k tomu, aby útoky, pro které se dovolává osoba soukromá ochrany soudní, byly zde opakovány a zesilovány, ač patří výhradně před forum soudu trestního.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati.

Prosím pány a dámy, aby se posadili na svá místa. (Děje se. - Hluk. - Zvoní.) Prosím o klid!

Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání pana sen. Šturce, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního, aby souhlas k trestnímu stíhání sen. Šturce dán nebyl, se schvaluje.

Přerušuji jednání.

Sděluji, že

do výboru rozpočtového na místo sen. Stolberga nastupuje opět sen. dr. Medinger, za sen. Modráčka sen. Ecksteinová,

do výboru sociálně-politického za sen. Prause nastupuje sen. Tschapek,

do výboru národohospodářského na místo sen. Zimáka nastupuje sen. Ant. Novák a za sen. Prause nastupuje sen. Ad. Scholz,

do výboru technicko-dopravního za sen. Prause nastupuje sen. Tschapek,

do výboru rozpočtového za sen. dr. Ledebura-Wichelna nastupuje sen. Böhr.

Navrhuji, aby se příští schůze konala dnes 15. června 1926 o 19. hodině s tímto

denním pořadem:

Nevyřízený předmět dnešního denního pořadu.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Žádných námitek není.

Zůstává při tom, co jsem prohlásil, a končím tuto schůzi.

Konec schůze v 17 hodin 30 minut.