Schůze zahájena v 15 hodin 25 minut.

Přítomni:

Předseda: Klofáč.

Místopředsedové: dr. Brabec, Donát, dr. Hruban, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

109 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr. Fatka, dr. Schieszl.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Dúrčanskému a dr. Wittovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 6 týdnů sen. dr. Grosschmidovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 122. Vládní návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady.

Tisk 123. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním.

Tisk 130. Státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1924 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku.

Tisk 132. Návrh sen. Hybše a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím, průtrží mračen a povodní na okresích: Poděbrady, Nymburk, Král. Městec, Libáň, Jičín, Sobotka, Mladá Boleslav, Nové Benátky a Bělá pod Bezdězem.

Tisk 133. Návrh sen. dr. Procházky, dr. Hrubana; Pavelky a druhů na opatření vydatné pomoci poškozeným živelními pohromami v okresích severní, východní a střední Moravy.

Tisk 134. Návrh sen. ing. Klimku a jeho spol. na zmenu § 9 zákona zo dňa 11. červňa 1919, čís. 330 Sb. z. a n.

Tisk 135. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru ústavně-právního, III. výboru rozpočtového o vládním návrhu, kterým se předkládají Národnímu shromáždění Československé republiky

1. Úmluva mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsaná v Římě dne 6. dubna 1922.

2. Dodatečná dohoda k úmluvě podepsané v Římě dne 6. dubna 1922 mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsaná v Římě dne 23. února 1925 (tisk 70).

Tisk 136. Návrh sen. Šachta, Šabaty, Kopřivy, dr. Mazance a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím a průtrží mračen na okrese Lišov, České Budějovice a Trhové Sviny.

Tisk 137. Návrh sen. Proška a spol. na pomoc postiženým povodní na okresích křivoklátském a rakovnickém.

Tisk 138. Návrh sen. Hybše, Hrubého; Sechtra a spol. na státní pomoc postiženým povodní v okresích Brandýs n. L., Český Brod a Mělník.

Tisk 139: Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1920, čís. 77 Sb. z. a n.

Tisk 140. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Mašaty, Staňka, Petroviče, dr. Zadiny, Adámka, Koška, dr. Noska, Tománka, dr. Polyáka, Pavlačky a druhů, aby byl vydán zákon, jímž se částečně mění celní sazebník pro československé celní území (tisk 129).

Zápisy o 24. až 27. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle § 7 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným panem senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 132. Návrh sen. Hybše a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím, průtrží mračen a povodní na okresích: Poděbrady, Nymburk, Král. Městec, Libáň, Jičín, Sobotka, Mladá Boleslav, Nové Benátky a Bělá pod Bezdězem.

Tisk 133. Návrh sen. dr. Procházky, dr. Hrubana, Pavelky a druhů, na opatření vydatné pomoci poškozeným živelními pohromami v okresích severní, východní a střední Moravy.

Tisk 134. Návrh sen. ing. Klimko a spol. na zmenu § 9 zákona zo dňa 11. červeňa 1919, čís. 330 Sb. z. a n.

Tisk 136. Návrh sen. Šachla, Šabaty, Kopřivy, dr. Mazance a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím a průtrží mračen na okrese Lišov, České Budějovice a Trhové Sviny.

Tisk 137. Návrh sen. Proška a spol. na pomoc postiženým povodní na okresích křivoklátském a rakovnickém.

Tisk 138 Návrh sen. Hybše; Hrubého, Sechtra a spol. na státní pomoc postiženým povodní v okresích Brandýs n. L., Český Brod a Mělník.

Předseda: Přikročuji k projednávání dnešního denního pořadu.

Na denním pořadu je:

1. Zpráva I. výboru zahraničného, II. výboru národohospodárskeho o vládnom návrhu (tl. 69) na schváleníe obchodnej smluvy medzi republikou Československou a Japonskom v Prahe dňa 30. októbra 1925. Tisk 127.

Zpravodajem výboru zahraničního je pan sen. Pocisk. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Pocisk: Slávny senát! Vládny návrh č. t. 69, ktorým sa predkladá slávnemu senátu Národného shromaždenia ku schváleníu obchodná smluva zjednaná medzi republikou Československou a Japonskom v Prahe dňa 30. októbra 1925, je vybudovaný na zásadách najvyšších výhod. Zásada týchto najvyšších výhod spočíva v tom, že obe strany si vzájomne zaručujú, že na ich území nebude zachádzané s príslušníkmi, loďami, obchodnými spoločnosťami a obchodnými, cestujúcimi druhej strany horšie, než s príslušníkmi ktoréhokoľvek iného štátu, požívajúceho najvyšších výhod a zároveň, že plodiny a tovary druhej strany nebudú pri dovoze, ako pri vývoze podliehať iným predpisom, než jakým podliehajú plodiny a tovary ktoréhokoľvek tretieho štátu, požívajúceho týchže najvyšších výhod.

V protokole vyhradilo si Československo z týchto najvyšších výhod výnimky, vzťahujúce sa na uľahčenie hospodárskeho styku v pohraničných pásmach podobne ako v iných svojich smluvách, totiž že Japonsko nebude žiadať výhody poskytnuté si navzájom Rakúskom na základe čl. 222 mierové smluvy st. germainskej alebo Maďarskom vo smysle čl. 205 mierovej smluvy trianonské. Japonsko zase si vyhradzuje, že najvyššie výhody nebudú sa vzťahovať na zvláštne zachádzanie poskytnuté produktom národných rybolovom a cudzích vôd v susedstve Japonska. Ďalej si poskytujú smluvné strany v príčine daní, poplatkov a dávok vo shode s ostatnými obchodnými smlúvami Československa zásad parity. Prevoz tovarov územím druhej strany sa prehlasuje za vzájomné voľný a v colných formalitách poskytujú sa vzájomné úľavy.

Táto smluva vzťahuje sa tiež na povinnosti vojenské, poťažmo vyrubenie vojenských poplatkov, kontribúcií atď. Táto smluva s Japonskom je výsledkom jednania, ktoré bolo vedené od r. 1922, a to najprv medzi japonskou vládou a naším vyslancom v Tokiu, od roku 1924 medzi japonskou vládou a našim ministerstvom zahraničných vecí v Prahe. - Význam tejto smluvy spočíva v tom, že po prvé upravuje naše obchodné styky so štátom dielneho východu, kde nášmu tovaru kynie stejne dobrý odbyt, ako v ktoromkoľvek vzdialenejšom štáte európskom. Do Japonska vyvážane hlavne slad a chmeľ, z výrobkov priemyslových hlavne vlnu, priadzu a tkaniny, cca 80%, ďalej železo a oceľ, ako í tovary z nich vyrobené, ako plechy, drôty, rúry, hrebíky, ďalej zo sklenených ich výrobkov hlavne imitácie drahokamov a perál, konečne gombíky, mužské klobúky, papier a niektoré chemikálie. Navzájom dovážame rastliny, tak zv. japonský vosk, bróm a jod, kámfor, surové hedvábí, drogérie a ryžu. Náš vzájomný obchod, pokiaľ sadá štatisticky zistiť, pretože sa deje z veľkej časti nepriamo cez Nemecko po Italsko, vykazuje v priamom vývoze cez 100 mil. Kč, v mimoriadnom roku katastrofy r. 1923 docela 157.8 mil. Kč. Náš priamy dovoz činí len nepatrný zlomok, v roku minulom 2 mil. Kč vývoznej hodnoty. Ako u sta iných smlúv nechá sa i v tomto prípade očakávať, že náš obchod s Japonskom teprve za platnosti smluvy sa riadne rozvinie. Zahraničný výbor pojednávajúc túto obchodnú smluvu navrhuje slávnemu senátu, aby schválil predloženú obchodní smluvu a prijal schvaľovacie usneseníe shora navrhnuté. Schvaľovacie usneseníe:

Národné shromaždenie republiky Československej schvaľuje obchodnú smluvu medzi republikou Československou a Japonskom, zjednanú v Prahe dňa 30. října 1925.

Předseda: Za výbor národohospodářský je referentem pan sen. dr. Rozkošný.

Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Jelikož Japonsko jest od nás hodně vzdáleno, je přirozeno, že naše obchodní styky s Japonskem nemohou býti tak intensivní jako se státy, které jsou blíže, a s nimiž tedy máme ode dávných dob styky intensivnější. Proto také naše obchodní smlouva, která se slavnému senátu předkládá ke schválení, obsahuje v prvé řadě ustanovení, kterými mají býti chráněni příslušníci českoslovenští, kteří požívají ochrany v Japonsku, když se tam přistěhují a když tam chtějí nabývati pozemků, nebo vůbec nějakého majetku nebo tam chtějí provozovati obchod. To jsou hlavní ustanovení této obchodní smlouvy. Praví se v ní, že poddaní neb příslušníci obou stran budou moci zcela volně vstupovati a prodlévati na území druhé strany. Postaveni budou v každém ohledu na roveň s poddanými, nebo příslušníky států, požívajících nejvyšších výhod, budou míti právo stejně jako poddaní neb příslušníci států požívajících nejvyšších výhod provozovati svůj obchod a výrobu a obchodovati každým druhem zboží zákonem k obchodu připuštěným. Budou ve všem; co: se týká provozování svých živností, zaměstnání, povolání a výchovných studií postaveni v každém ohledu na roveň s poddaným nebo příslušníky státu požívajících nejvyšších výhod. Bude jim dovoleno míti ve vlastnictví, najímati a míti v držení domy, továrny, skladiště, krámy a místnosti, jichž by jim bylo potřebí, a pronajímati pozemky k obývacím, obchodním, průmyslovým a jiným zákonným účelům, stejným způsobem jako poddaným, nebo příslušníkům států požívajícího nejvyšších výhod.

To je tedy přirozeno vzhledem k tomu, co jsem původně naznačil, že naše obchodní styky nemohou býti příliš intensivní pro vzdálenost obou států, ale přece je smlouva ta zajisté důležitou pro obě strany a je také s toho stanoviska žádoucím, abychom ji měli, poněvadž jistě i to přispěje, pokud se týče našich politických styků; k dobré shodě s Japonskem. Pan zpravodaj rozpočtového výboru již naznačil, ve kterých směrech se máš obchod s Japonskem pohybuje. Já mohu jen doplniti některá data. Roku 1924 je na prvním místě našeho vývozu chmel. Toho se vyvezlo za 9,460.000 Kč. Na druhém místě z téže kategorie podobného zboží je slad, toho vyvezeno bylo skoro za 2 miliony Kč. Mimo to, pokud se týče výrobků zemědělských, vyváželi jsme konservy a částečně kondensované mléko.

Pokud se týče výrobků průmyslových, byl to na prvém místě hlazený plech; na druhém roury, pak olovo a cín, hodiny a nástroje.

Máme tedy styk dosti důležitý. Náš vývoz sice nemůže tím býti spasen, není veliký, ale i to je dobré, co můžeme do Japonska vyvézti. Dovoz z Japonska k nám je daleko menší, než vyvezeme my tam. Z toho důvodu je uzavření smlouvy pro vývin našeho hospodářství a průmyslu důležitý.

Připojuji se k návrhu referenta rozpočtového výboru a sděluji, že výbor národohospodářský činí týž návrh jako rozpočtový totiž navrhuje:

Slavný senáte, račiž schváliti obchodní smlouvu mezi republikou Československou a Japonskem, sjednanou v Praze 30. října 1925.

Předseda: Přejí si páni zpravodajové doslov?

Zpravodaj sen. Pocisk: Nikoliv.

Zpravodaj sen. dr. Rozkošný: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak, prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, jak je obsaženo ve zprávě výborové tisk 127 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Dalším bodem denního pořadu je:

2. Zpráva I. zahraničného výboru, II. národohospodárskeho výboru o vládnom návrhu (tisk 17), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu úmluva o zjednodušení colných formalít, ujednaná v Geneve 3. novembra 1923. Tisk 131.

Prosím zpravodaje za výbor zahraniční pana sen. Stodolu, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Stodola: Slávny senát! Táto úmluva jedná o formalitách pre odbavovanie cla na hraniciach, o unifikovaní týchže o usnadnení medzinárodného obchodu. Majú uviesť v súlad príslušné predpisy, a s medzinárodnou loyalitou, súčasne majú prispôsobiť obchod moderným požiadavkám. Vzťahuje sa to predavším na vzorky cestujúcich, aby boly bezcolné. Táto úmluva žiada výslovne v článku 9, aby 12 mesiac odo dňa keď nadobudne platnosti, podal každý štát tajomníkovi Spoločnosti národov prehľad všetkých opatrení, ktoré vo smysle jej boly podniknuté.

Ďalej obsahuje úmluva ustanovenie o ratifikácii nadobudnutej účinnosti a výpovedi úmluvy.

Úmluva nám naloží položiť maše colné formality na moderný podklad. Vidíme všade na zahraničných kongresoch, že jedná sa všade o unifikácii, a síce v tom smere, abysme mohli obľahčiť výmenu našich energií. Ovšem ide pri tom i o vyššie ciele duchovné, jak, konečný ciel úmluvy, a síce jedná sa tu o sblíženie národov. Obťažný formalizmus musí padnú, poneváč ničí rekonštrukciu Európy. Dnes umožňuje hlavne prevedenie týchto myšlienok Sväz národov a naša Československá republika musí podporovať všetky myšlienky, ktoré Sväz Národov rozširuje, poneváč representujú demokraciu, ktorá bola ťažkými obetami na bitevnom poli vydobytá.

Colná úmluva stojí vo znamení syntheze práce, v jej konečných konsekvenciách umožní deľbu práce a bez deľby práce nemožno riešiť v centrálnej Európe ani princíp drahoty, nemožno zachovať odbytné trhy a štandard životnej miery: Táto úmluva umožní rozhodne konsolidovanie pomerov, umožní stabilizáciu valuty, a to znamená zväčšenie našej bonity proti štátom, ktoré by nám mohly poskytnú pôžičky.

Tieto pôžičky predavším pre nás Slovensko majú nekonečný význam, poneváč, ako ráčite vede, naša pozemková reforma môže vykonať len vtedy svoju misiu na kultúrnom, sociálnom a hospodárskom poli, keď sa dostatočný kapitál investuje a poskytne novým majiteľom, aby výnosnosť pôdy netrpela, lež aby bola zväčšovaná. Umožní i riešenie problému emigrácie. Ja som zásadne proti každej emigrácii, a preto bych si prial, aby na Slovensku v každom ohľade hospodárstvo tak sa povznieslo, že lay mohlo absorbovať čo nyviace duší.

Celá úmluva spočíva na smerniciach novej Európy. Sú to smernice, ktoré stoja stále v bojí s ideami starého režimu. Vážený senát! Poneváč colná úmluva stojí vo vzájomnej hmotnej a duševnej solidarite kultúrnych národov, usniesol sa zahraničný výbor, aby bolo schválené slávnym senátom schvaľovacie usneseníe tohoto znenia:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s úmluvou o zjednodušení celních formalit sjednanou 3. listopadu 1925 v Ženevě, jakož i s připojeným k ní protokolem.

Předseda: Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Čipera.

Zpravodaj sen. Čipera: V obchodním a průmyslovém světě není úřadu, na který by bylo tolik stížností jako do úřadu celního. Naříká se všeobecně do celních, zbytečných a bezúčelných formalit a podmínek proclívání, do celního propouštění. Nenaříká se však pouze u nás, ale i v cizině. Nářky tyto vyvolaly mezinárodní konferenci v Ženevě, která se konala v druhé polovině měsíce října až do 3. listopadu 1923.

Výsledek konference je úmluva, která v třiceti článcích stanovila zásady zjednodušení spravedlivé vzájemnosti. Smluvní státy, mezi nimi i Československá republika, zavazují se, že nebudou obchodním vztahům činiti různými celními nebo jinými formalitami překážek, a domáhají se zavedení takového systému, jimž by bylo zabráněno obchodování vývozními povoleními.

Aby bylo umožněno zájemníkům seznámiti se s formalitami toho kterého státu, mají smluvní státy uveřejňovati veškerá nařízení, týkající se celních formalit a jejich změn, a dokud se tak nestalo, neuváděti v platnost žádné nové opatření. Každý smluvní stát, který mění svůj celní tarif pro značnější množství druhů zboží, má uveřejniti v lehce přístupné formě úplný výkaz všech ukládaných dávek, ať již jde o celní sazby, vedlejší dávky, anebo jakékoli jiné poplatky, které jsou ve prospěch státu vybírány při vyclívání ze zboží dováženého nebo vyváženého. Takové oznámení má se dostati od nás každému diplomatickému zástupci, jenž sídlí na území Československé republiky, dvojmo ihned po jich uveřejnění.

Poněvadž všech těchto třicet článků směřuje k simplifikaci celních formalit, a přes to, že nedosahuje se ještě uniformity, přece jen znamenají značný pokrok, navrhuje národohospodářský výbor, aby senát Národního shromáždění republiky Československé vyslovil souhlas s úmluvou o zjednodušení celních formalit sjednanou 3. listopadu 1923 v Ženevě, jakož i s připojeným k ní protokolem.

Předseda: Přejí si páni zpravodajové doslov?

Zpravodaj sen. Stodola: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Čipera: Nikoliv.

Předseda: Zpravodajové si doslovu nepřejí.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové (tisk 131) ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina: Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Na denním pořadu je dále:

3. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 18), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, podepsaná v Praze dne 28. prosince 1925. Tisk 126.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Lukeš, za výbor národohospodářský sen. Zimák.

Táži se panů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lukeš: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Zimák: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo při jato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Na denním pořadu je dále:

4. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 9), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu prozatímní obchodní úmluva (modus vivendi) a k projevení souhlasu obchodní úmluva mezi republikou Československou a Španělskem, sjednaná v Madridě dne 29. července 1925 a uvedená v prozatímní platnost ve formě prozatímní obchodní úmluvy vládní vyhláškou ze dne 27. října 1925, čís. 216 Sb. z. a n. Tisk 125.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Lukeš, za výbor národohospodářský sen. Kotrba.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lukeš: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kotrba: Nikoliv.

Předseda: Zpravodajové nenavrhují ničeho.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Byl mně podán návrh sen. dr. Hellera a soudr., pak návrh sen. Niessnera a soudr., pak sen. Polacha a soudr. a konečně sen. dr. Hellera a soudr., týkající se dostavení pana ministerského předsedy, i jako ministra vnitra, po případě předsedy pozemkového úřadu do senátu.

Žádám pana tajemníka senátu, aby tyto návrhy přečetl.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

"Návrh sen. dr. Hellera a soudr.:

Navrhujeme ve smyslu §u 46, odst. 2. jedn. řádu, slavný senáte račiž se usnésti, aby se na počátku schůze ve které se konati bude porada o návrhu posl. Mašaty a soudr. na změnu celního sazebníku (č. t. 129), dostavil pan ministerský předseda a podal zprávu a vysvětlení o stanovisku vlády k tomuto návrhu.

Návrh sen. Niessnera a soudr.:

V pátek, dne 11. června 1926 odpoledne konala se na Havlíčkově náměstí v Praze schůze, svolaná komunistickou stranou a navštívená několika tisíci lidí, která se zabývala cly. Schůze byla povolena, zamýšlený demonstrační průvod zakázán, poněvadž místo schůze není od parlamentu vzdáleno více nežli 1 km. Nehledě k tomu, že zákaz postihuje také schůzí samotnou a Havlíčkovo náměstí ód poslanecké sněmovny vzdáleno jest více než 1 km, mohla se v tomto případě učiniti výjimka, poněvadž obyvatelstvo jest nejvyšší měrou rozrušeno zaváděním cel a -s tím nezbytně spojeným vzrůstem cen potravin. Takovéto zákazy dovedou jen zvětšiti rozrušení a dráždí přímo k tomu, aby jích nebylo uposlechnuto. Kdyby byl průvod býval povolen, byl by jeho průběh býval bezpochyby klidný a nebylo by došlo k politováníhodným výstupům, které se pojily ke schůzi. Dav pokusil se táhnouti Jindřišskou ulicí na Václavské náměstí, byl pak policií zadržen a došlo k těžkým srážkám mezi policií a demonstrujícím davem. Při srážkách zraněn byl veliký počet civilních osob a strážníků, ba došlo k pravidelnému boji střelbou. Všemu tomu bylo lze zabrániti, kdyby průvod nebyl býval zakázán a kdyby pak policie nebyla zasáhla neobratným a beztaktním, ba provokačním způsobem. Život a zdraví lidí zdá se nám býti důležitějším nežli zachování zbytečného policejního zákazu. Vysvětlení, jež pan ministerský předseda podal v poslanecké sněmovně, nikterak nepostačuje, aby omluvilo jednání policie. Vyšly mezi tím asi také najevo nové skutečnosti.

Navrhujeme tudíž ve smyslu §u 46, odstavec 2. jednacího řádu, slavný senáte račiž se usnésti, aby se pan ministerský předseda dostavil do nejbližší schůze senátu a podal tam zprávu o událostech při schůzi dne 11. června 1926.

Návrh sen. Polacha a soudr.:

Dne 10. června 1926 konaly se v četných obcích schůze, svolané německou sociálně-demokratickou stranou dělnickou; ve, kterých měla býti slavena památka vůdce italských sociálních demokratů, Giacoma Matteotti-ho, jenž dne 10. června 1924 byl zavražděn. Kdežto politické úřady v ostatních obcích nečinily žádných potíží těmto schůzím, zakázala okresní správa politická v Sušici schůzi, která se měla konati v Kašperských Horách, a na tomto zákaze trvala.

Politický úřad v Brně zakázal schůzi stejného druhu, zákaz potom sice zrušil, kladl však za podmínku, že se ve schůzi nesmí mluviti o italském ministerském předsedovi Mussolinim.

V těchto zákazech a podmínkách spatřujeme omezováni shromažďovacího práva, zákonem zaručeného, a mimo to zcela neobvyklé prokazování službiček vůči italské vládě. Tyto zákazy dráždí tím více, ježto se takovéto oslavy konaly netoliko v tomto státě, nýbrž skoro ve všech civilisovaných státech, aniž by tamní úřady kladly potíže konání těchto schůzí.

Jak oznamují časopisy, konala se dokonce v Římě samotném takováto schůze, jíž italská vláda nekladla překážek. Poněvadž nelze bez protestu strpěti takovéto zasahování do svobody shromažďovací a poněvadž vláda výhradně parlamentu jest odpovědna za takovéto přehmaty podřízených úřadů, navrhujeme ve smyslu §u 46, odst. 2. jednacího řádu: Pan ministr vnitra nechť dostaví se do některé z nejbližších tří schůzí senátu a podá tam zprávu o těchto zákazech, jakož i zprávu o tom, zdali dotyční orgánové politické správy byli poučeni a vzati k odpovědnosti.

Návrh sen. dr. Hellera a soudr. ve smyslu §u 46, odstavec 2. jednacího řádu.

Státní pozemkový úřad podléhá ve své činnosti veškerému ministerstvu. Toto zase jest odpovědno parlamentu. Následkem toho bylo by bývalou již: dávno povinností vlády, aby o posavadní činnosti pozemkového úřadu podala parlamentu zprávu. Vláda, ačkoli pozemkový úřad již od 7 let jest v činnosti,.opomenula posud podati tuto zprávu. Činnost pozemkového úřadu vztahuje se na obrovské účasti národního jmění, a jest všeobecně známo, že tato činnost s mnoha stran jest kritisována a brána v odpor. Jest nyní nejvýš na čase, aby odpovědná vláda předstoupila před parlament a jemu sdělila, v čem posud záležela činnost pozemkového úřadu.

Navrhujeme tudíž ve smyslu §u 46, odstavec 2. jednacího řádu: slavný senáte račiž se usnésti, aby se pan ministerský předseda a pan předseda pozemkového úřadu dostavili do jedné z nejbližších tří schůzí senátu a aby tam padali zprávu o posavadní činnosti pozemkového úřadu.

Předseda (zvoní): Ve smyslu §u 46 jedn. řádu je se senátu usnésti, zdali s těmito návrhy souhlasí.

Kdo souhlasí s návrhem sen. dr. Hellera a soudr., aby na počátku schůze, ve které se konati bude porada o návrhu posl. Mašaty a soudr. na změnu celního sazebníku, dostavil se pan ministerský předseda a podal vysvětlení o stanovisku vlády k tomuto návrhu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Niessnera a soudr., aby do nejbližší schůze senátu dostavil se pan ministerský předseda a podal zprávu o událostech při schůzi na Havlíčkově náměstí v Praze dne 11. června 1926, nechá zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Polacha a soudr., aby do některé z nejbližších tří schůzí senátu dostavil se pan ministr vnitra a podal zprávu o zákazech ve příčině schůzí na oslavu památky Giacoma Matteotti-ho, po případě o vzetí k odpovědnosti orgánů politické správy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s návrhem sen. dr. Hellera a soudr., aby do jedné z nejbližších tří schůzí senátu dostavili se pan ministerský předseda a pan předseda pozemkového úřadu k podání zprávy o posavadní činnosti pozemkového úřadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Sděluji, že do výborů technicko-dopravního nastupuje za sen. Hlávku sen. Chlumecký.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v pondělí dne 21. června 1926 o 15. hodně s tímto

denním pořadem:

1. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničného, II. výboru národohospodárskeho o vládnom návrhu (tl. 69) a schváleníe obchodnej smluvy medzi republikou Československou a Japonskom v Prahe dňa 30. októbra 1925. Tisk 122.

2: Druhé čtení zprávy I. zahraničného výboru, II. národohospodárskeho výboru o vládnom návrhu (tisk 17), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu úmluva o zjednodúšení colných formalít, ujednaná v Geneve 3. novembra 1923. Tisk 131.

3. Návrh na prodloužení lhůty ku projednání usnesení poslanecké sněmovny:

a) o vládním návrhu zákona o úpravě některých lhůt při smlouvách nájemních, tisk sen. 109;

b) o vládním návrhu zákona, který m se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů "Východočeské 6% investiční půjčky elektrisační z roku 1925 v částce Kč 22,000.000.- jmenovité hodnoty se zemskou zárukou" k ukládání nadačních sirotčích a podobných kapitálů, tisk sen. 110;

c) o vládním návrhu zákona, kterým provádí se článek 1. úmluvy právně-finanční mezi republikou Československou a královstvím Italským, čís. 132/1924 Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a italskými, tisk sen. 121;

d) k vládnímu návrhu zákona o převzetí a přiznání odpočivných a zaopatřovacích požitků v souvislosti s pensijními úmluvami sjednanými v Římě dne 6. dubna 1922 a ve Vídni dne 30. listopadu 1923, tisk sen. 128.

4. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 129) o návrhu posl. Mašaty, Staňka, Petroviče, dr. Zadiny, Adámka, Koška; dr. Noska, Tománka, dr. Polyáka, Pavlačky a druhů, aby byl vydán zákon, jímž se částečně mění celní sazebník pro československé celní území. Tisk 140.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.

Konec schůze 16 hodin 05 minut.