Místopředseda dr Hruban: Kdo souhlasí s touto resolucí sen. dr Herze a spol., ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato resoluce je rovněž zamítnuta.

Zpravodaj sen. dr Karas: Další resoluce sen. dr Herze a spol., podle které by z příjmů státu vyvěrajících ze zdanění lihových nápojů přiděleno bylo 1% veškerým spolkům protialkoholickým v Československé republice k účelům propagandy.

Navrhuji, aby tato resoluce rovněž byla zamítnuta, neboť příčí se to veškerým zásadám, podle nichž spolky působí jen přednáškami atd. a ne aby ze státní pokladny byly podporovány.

Místopředseda dr Hruban: Budeme hlasovati o této další resoluci.

Kdo souhlasí s touto resoluci sen. dr Herze a spol., ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.

Tím je předmět denního pořadu vyřízen.

Nyní budeme jednati o bodu

Zpravodajem ústavně-právního výboru je pan sen. dr. Krupka, zpravodajem výboru technicko-dopravního pan sen. dr Macků a zpravodajem výboru rozpočtového pan sen. Kroiher.

Dávám slovo panu sen. dr Krupkovi, jako zpravodaji ústavně-právního výboru.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! U nás elektrisace rozšiřuje a zdokonaluje se velmi utěšenou měrou a vším právem zařaďují se takové podniky pod pojem všeužitečných podniků, o kterých platí ustanovení zákona z 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., který jim skýtá různé výhody a podporuje tento vysoce důležitý průmysl. Mezi tyto elektrisační důležité podniky náleží zejména též Východočeská elektrárna, akciová společnost v Hradci Králové, na které zúčastněna je ze značné části země česká, ale též náš stát a celá řada obcí. Podnik tento slibně se vyvinul a vyvíjí, než je mu co bojovati s různými finančními obtížemi, takže byl nucen kontrahovati za velmi nepříznivých podmínek půjčku v dosti značné částce. Aby tento podnik slibně se vyvíjející byl podpořen, převzala Zemská správní komise česká záruku za konvertaci dluhů v obnosu 27 mil. Kč, a to tím způsobem, že má býti těchto 27 mil. korun dluhů konvertováno na dluh o 6%ních dílčích úpisech slosovatelných v 50 letech. Na základě této záruky Zemské správní komise byla povolena také finančním ministerstvem emise této zápůjčky. Aby pak umístění této půjčky bylo snadnější a účinnější, tu ministerská rada na základě záruky Zemskou správní komisí poskytnutou přivolila k tomu, aby tyto dílčí úpisy požívaly sirotčí jistoty a za tím účelem předkládá se také dotyčná osnova zákona.

Ústavně-právní výbor schvaluje osnovu, která již byla schválena poslaneckou sněmovnou a doporučuje ji přijmouti tak, jak se na ní tato usnesla, ve smyslu tisku 110 senátu. (Potlesk).

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji technicko-dopravního výboru panu sen. dr Macků.

Zpravodaj sen. dr Macků: Nemám, co bych připojil ke zprávě již tištěné a jménem technicko-dopravního výboru doporučuji přijetí osnovy beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového panu sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Také za rozpočtový výbor připojuji se k návrhu obou předešlých výborů, aby totiž slavný senát v plném znění tuto předlohu schválil.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme proto hlasovati. Prosím pány a dámy, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny č. tisku 110 ve čtení prvém.

Nyní budeme jednati o bodu

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní pan sen. dr Klouda, za výbor sociálně-politický předseda výboru sociálně-politického pan sen. Jaroš.

Dávám slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní panu sen. dr Kloudovi.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavný senáte! Podle článku XI. uvozovacího zákona k civ. řádu soudnímu ze dne 1. srpna 1895 ř. z. č. 112 zůstaly zachovány v platnosti dni a lhůty, určené pro výpověď nájemních smluv o pozemcích, budovách a jiných nemovitých, nebo zákonem za nemovité prohlášených věcech i pro odevzdání a převzetí takovýchto najatých předmětů. Kde lhůty takové dosud by nebyly stanoveny, nebo má-li dosavadní úprava jejich býti změněna, vyhrazuje tentýž článek politickému úřadu zemskému právo, aby ve shodě s vrchním soudem zemským určil dny a lhůty, jichž jest šetřiti při výpovědi a navrácení najatých předmětů, o něž se jedná. Rovněž zmocňuje tento zákon politický úřad zemský, aby ve shodě s vrchním soudem zemským vydal ustanovení o tom, ve kterém čase a v jakém rozsahu nájemce povinen je dovoliti, aby po výpovědi mohly býti najaté předměty prohlédnuty těmi, kteří je hodlají najmouti. Nařízení taková sluší vyhlásiti zemským zákoníkem a zemskými úředními novinami.

Na základě tohoto zákonného zmocnění vydaly zemské správy politické v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nařízení, jimiž se zavádějí všeobecné výpovědní a stěhovací řády pro Čechy - nařízení ze dne 26. června 1924, č. 172 Sb. z. a n. - pro Moravu - nařízení ze dne 24. června 1924, č. 173 Sb. z. a n. - a pro Slezsko a Hlučínsko - nařízení ze dne 21. června 1924, č. 174 Sb. z. a n. -. Těmito stěhovacími a výpovědními řády stanoveny byly v historických zemích výpovědní a stěhovací lhůty jednotně ke dnům 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října, při čemž smluvní právo stran pro jinaké upravení výpovědních a stěhovacích lhůt stranám výslovně zůstalo zachováno.

Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus obdobného zákonného ustanovení zmocňovacího pro úpravu stěhovacích a výpovědních řádů dosud není, takže platí v těchto územích nejrůznější výpovědní lhůty. Aby tato nejednotnost stěhovacích a výpovědních lhůt byla odstraněna a aby vyhověno bylo přání státní finanční správy, která připravujíc daňovou reformu a zejména novou úpravu domovní daně činžovní, z důvodů ukládací techniky daňové žádala za uzákonění jednoty roku činžovního a roku kalendářního, předložila vláda návrh zákona o úpravě některých lhůt při smlouvách nájemních, jenž v souhlase s ustanoveními výpovědních a stěhovacích řádů v zemích historických již zavedených upravuje pro celý stát jednotně nájemní období v souhlase s rokem kalendářním a zmocňuje přednosty politických - administrativních - úřadů druhé stolice, aby v dohodě s presidenty - předsedy - sborových soudů druhé stolice vydali předpisy o lhůtách výpovědních a stěhovacích, o lhůtách pro odevzdání a převzetí najatých předmětů, o lhůtách pro placení nájemného, jakož i předpisy o tom, ve které době a v jakém rozsahu je nájemník povinen dovoliti, aby po výpovědi mohly býti najaté předměty prohlédnuty uchazeči o nový nájem.

Zákon platí toliko pro nájemní smlouvy o pozemcích, budovách a jiných nemovitých, nebo zákonem za nemovité prohlášených věcech, nikoli však také pro smlouvy pachtovní.

Zákon zachovává disposiční volnost smluvních stran při stanovení lhůt zákonem upravených.

Výpovědní a stěhovací řády vydané na základě dosavadních zákonných ustanovení zůstávají v platnosti i nadále, pokud nebudou zrušeny novými předpisy.

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o úpravě některých lhůt při smlouvách nájemních ve znění vládou navrženém s některými stylistickými změnami dne 27. května 1926.

Ústavně-právní výbor senátu, projednav ve schůzi dne 22. června 1926 konané toto usnesení poslanecké sněmovny, usnesl se jednomyslně navrhnouti senátu, aby vládní návrh zákona o úpravě některých lhůt při smlouvách nájemních ve znění poslaneckou sněmovnou usneseném - tisk sen. 109 - schválil.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru sociálně-politického panu sen. Jarošovi.

Zpravodaj sen. Jaroš: Výbor sociálně-politický se připojuje k usnesení ústavně-právního výboru.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, budeme hlasovati.

Prosím, račte se posaditi. (Děje se.).

O osnově zákona, nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Poněvadž není žádných námitek, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, souhlasné s usnesením poslanecké sněmovny, které je naznačeno v tisku 109, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty podle zprávy výborové, souhlasné s usnesením poslanecké sněmovny, otištěným v čís. 109, ve čtení prvém.

Budeme jednati o dalším bodu, a to o

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Lukeš, za výbor ústavně-právní pan sen. dr Krupka a za výbor rozpočtový pan sen. dr Fáček.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Podle článku 215 mírové smlouvy saint-germainské je provésti likvidaci, či rozdělení mas poštovních spořitelen bývalého mocnářství rakousko-uherského. Pokud se týká spořitelny uherské, byla již likvidace provedena. Účelem úmluvy, jež se má právě projednati je likvidace poštovní spořitelny vídeňské. Jednání o této likvidaci bylo zahájeno již r. 1919 a úmluva přeběžná byla podepsána 21. října 1921 ve Vídni a na to pouze s některými malými změnami 6. dubna 1922 v Římě. Avšak následkem překotného velikého poklesu rakouské měny v oné době bylo potřebí úmluvu v Římě novelisovati. To se stalo dohodou v Římě, podepsanou dne 23. února 1925. Tato dodatečná úmluva stanoví jednak, co dá vláda rakouská více za znehodnocených 800 milionů rakouských korun v první dohodě nabídnutých, totiž zvýšení na 12¹/₂ miliardy Kč a mimo to, co dá za sekvestrované a neuvolněné pohledávky, jež byly vídeňskou spořitelnou nabídnuty na úhradu zúčastněným státům.

Ujednané projednání pozůstává ze dvou dohod a to z úmluvy ze 6. dubna 1922 a z dodatečné dohody ze 23. února 1925. V úmluvě ze dne 6. dubna 1922 je stanoven termín, do kterého jsou pohledávky na vkladní knížky u poštovní spořitelny vzniklé, před tím převodem a to 26. března 1919 a likvidační den, v němž tato úmluva stala se účinnou.

Za provedení dohody ručí, jak již poznamenáno, rakouská vláda. Eventuelní spory velké finanční, nebo prejudicielní důležitosti rozhodne rozhodčí soud.

Na úhradu československého bloku samého, který je největším, asi 50% percipientem, připadne celkem na hotovosti asi 48 mil. Kč, cenných papírů ve jmenovité hodnotě dnes asi za 102,4 mil. Kč, tedy celkem 150,4 milionů Kč.

Naproti tomu odhadují se šeková konta československá soukromá asi na 252 mil. r.-u. K a státní na 78 mil. r.-u. K. Vklady na knížky nejsou dosud sepsány a odhadují se asi na 50 mil. r.-u. K, takže by celkový blok československý vůči vídeňské spořitelně uplatňoval nárok asi 400 mil. r.-u. K.

Za dnešního stavu obdržeti by mohli českoslovenští zájemníci vzhledem k výše uvedenému asi ¹/₃ na hotovosti v československých korunách.

Výbor zahraniční uznávaje úmluvu tuto podle mírové smlouvy saint-germainské za nutnou, navrhuje slavnému senátu, aby jak úmluvu, tak dodatečnou dohodu schválil ve znění uvedeném v tisku č. 135. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo panu zpravodaji výboru ústavně-právního sen. dr Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Smlouva, která se předkládá, jeví se býti provedením dotčených ustanovení mírové smlouvy čl. 215, kde jedná se o rozluce poštovní spořitelny rakouské. Jak již předchozí pan referent sdělil, máme zde co činiti se dvěma smlouvami, a to smlouvou prozatímní ze dne 6. dubna 1922, která byla ujednána v Římě, a smlouvou dodatečnou, kterou upraveny byly poměry vzhledem k tomu, že prozatím klesla valuta starých rakouských korun, a že úhrada, kterou měla dáti poštovní spořitelna vídeňská, byla příliš nepatrná nehledě k tomu, že zde ještě na účet úhrady měly býti přijaty pohledávky valutové poštovní spořitelny vídeňské v Anglii, Belgii a Francii, které právě tvořily nejpodstatnější část a byly sekvestrovány, které měly býti uvolněny, avšak uvolněny nebyly.

Obsah smlouvy prvé rozpadá se na pět částí, z nichž prvá část obsahuje ustanovení všeobecná, druhá jedná o utvoření bloků vkladů úsporných i šekových, jež se k nám převádějí, třetí o převodu deposit a pohledávek na účtech v hotovosti, čtvrtá o způsobu a výši úhrady, jež Vídeňská spořitelna má poskytnouti, pátá konečně obsahuje ustanovení závěrečná.

Základní zásadu tvoří princip teritoriality. Utvoří se zde bloky podle jednotlivých nástupnických států, z nichž každý si ustanoví přijímací ústavy. U nás je to šekový ústav.

Státní příslušnost rozhodnou je ve příčině pohledávek a deposit pouze pro ony majitele kont, kteří bydlí mimo oblast sukcesivních států a mimo území Rakouské republiky.

Převod deposit je již z největší části skončen a spočívá na úmluvě s Rakouskem z r. 1920.

Ohledně pohledávek na účet hotovosti platí zásady o úsporných pohledávkách.

Pohledávky jinými národními státy nepřevzaté budou převzaty Rakouskem.

Tak utvořen bude jednak pohledávkový blok úsporných vkladů, který soupisem sestaví na základě přihlášek svých příslušníků každý smluvní stát, jednak pohledávkový blok šekových účtů, kterýž sestaví spořitelna Vídeňská pro každý jednotlivý národní stát zvlášť.

Úhrnná část jednotlivých pohledávek určena pak bude jednotně v korunách a roztříděna.

Poněvadž úmluvami předloženými budou definitivně likvidovány poměry vídeňské spořitelny a tím učiněn další krok ku konsolidaci našich finančních a hospodářských poměrů, doporučuje ústavně-právní výbor, aby slavný senát udělil této smlouvě souhlas ve smyslu usnesení přijatého poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda dr Hruban: Dávám slovo panu sen. dr Fáčkovi za výbor rozpočtový.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Slavný senáte! Stanovisko rozpočtového výboru omezuje se na konstatování, že z dohody nevzejde našemu státu žádné nové finanční zatížení, poněvadž předválečné renty, které podle dohody náš stát převezme, budou započteny do onoho bloku předválečných dluhů, který na něj z vypořádání s rakouskou masou vypadne. Připojuji se k návrhu ostatních zpravodajů a doporučuji schválení dohody.

Místopředseda dr Hruban: Nikdo není k slovu přihlášen, dám hlasovati.

Prosím pány a dámy, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové, tisk č. 135 ve čtení prvém, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové, tisk 135 ve čtení prvém.

Přerušuji jednání o dnešním pořadu a sděluji, že

do výboru imunitního na místo sen. dr Baxy nastoupí sen. dr Fáček,

do výboru rozpočtového za sen. inž. Bečku sen. Miller.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 30. června 1926 o 16. hodině s tímto

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru ústavně-právního, a III. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 169) k vládnímu návrhu zákona o provedení úmluvy mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsané v Římě dne 6. dubna 1922, jakož i dodatečné dohody k této úmluvě, sjednané mezi uvedenými státy v Říme dne 23. února 1925. Tisk 179.

2. Zpráva výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 170) o návrhu posl. Najmana, Horáka, Anděla, a druhů na změnu ustanovení zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z., jímž se mění a doplňuje živnostenský řád, a živnostenského zákona pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n. Tisk 180.

3. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 171) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 4. července 1923, čís. 151 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 2. července 1924, čís. 163 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících a společností s ručením obmezeným, dále při přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové. Tisk 181.

4. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského k vládnímu návrhu (tisk 139), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, čís. 77 Sb. z. a n. Tisk 182.

5. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 166), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednaná a podepsaná ve Varšavě dne 23. dubna 1925, s dodatky ze dne 3. července 1925 a 21. dubna 1926. Tisk 183.

6. Druhé čtení zprávy I. ústavně-právního výboru, II. technicko-dopravního výboru, III. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 110) o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů "Východočeské 6% investiční půjčky elektrisační z roku 1925 v částce Kč 27,000.000,- jmenovité hodnoty se zemskou zárukou", k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. Tisk 153.

7. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavně-právního, II. výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 109) o vládním návrhu zákona o úpravě některých lhůt při smlouvách nájemních. Tisk 163.

8. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru ústavně-právního, III. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 70), kterým se předkládají Národnímu shromáždění Československé republiky

1. Úmluva mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsaná v Římě dne 6. dubna 1922,

2. Dodatečná dohoda k úmluvě podepsané v Římě dne 6. dubna 1922 mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsaná v Římě dne 23. února 1925. Tisk 135.

9. Zpráva I. zahraničního výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 121) o vládním návrhu zákona, kterým provádí se článek 1. úmluvy právně-finanční mezi republikou Československou a královstvím Italským, čís. 132/1924 Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a italskými. Tisk 167.

10. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru, III. ústavně-právního výboru, IV. zahraničního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 128) k vládnímu návrhu zákona o převzetí a přiznání odpočivných a zaopatřovacích požitků v souvislosti s pensijními úmluvami sjednanými v Římě dne 6. dubna 1922 a ve Vídni dne 30. listopadu 1923. Tisk 168.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Ke krátkému prohlášení dávám slovo panu sen. dr Hellerovi.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Pan sen. dr Ledebur-Wicheln polemisoval ve svých vývodech k předloze o dani z cukru také s těmi německými stranami, které stanovisko německých celních stran označují jako zradu na lidu spáchanou.

Oproti tomu konstatujeme, že my němečtí sociální demokraté vždy jsme utvoření většin a vlád podle národnostních hledisek považovali za škodlivé a zavrženíhodné, a prohlašovali, že si přejeme, aby také v tomto státě stanovisko stran bylo určováno jejich příslušností k jednotlivým třídám. Neoznačovali bychom tudíž nikdy za zradu na lidu, kdyby německé strany šly s českými stranami, a kdyby, majíce většinu, převzaly také odpovědnost. Čemu však nerozumíme a co nemůžeme schvalovati a musíme označiti jako zradu na zájmech německého lidu, je ta okolnost, že německé celní strany bez nejmenších úlev tlaku proti celému německému lidu, jenž v neztenčené síle dále trvá, jen z egoistických zájmů malé, materielně beztak lépe postavené části obyvatelstva poskytují českým celním stranám a české vládě pomocné služby, že této vládě ve formě povolení daní a dalších zmocnění vyslovují důvěru, ba že dokonce jdou tak daleko, že poslance s použitím zákona na ochranu republiky, proti kterému všechny německé strany co nejostřeji bojují, vydávají s dostatek známé justici tohoto státu. Naprostou zavržitelnost takovéhoto jednání odsuzovati a stavěti na pranýř, německé obyvatelstvo o tom poučovati, bude naší úlohou, kterou jsme započali a ve které neustále budeme pokračovati. (Souhlas stoupenců.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Denní pořad pro příští schůzi jsem navrhl.

Jsou proti němu nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Námitek není. Zůstává tedy při tom denním pořadu.

Končím schůzi.