Místopředsedové: dr Brabec, Donát, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

117 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády ministři: dr Krčmář, dr Říha; za ministerstvo financí odborový přednosta dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji schůzi.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Z předsednictva přikázáno:

Tisk 201. Usnesení poslanecké sněmovny k návrhu posl. Kleina, Brožíka, Tayerle, Johanise a druhů (tisk 322) zákona, jímž se zachovávají pro pensijní pojištěnce a pro členy báňských bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení právních předpisů o nemocenském pojištění (tisk 441).

Místopředseda Donát: Navrhuji, aby bylo uloženo výboru, aby o shora uvedeném usnesení poslanecké sněmovny podal zprávu do příští schůze, která se koná ve čtvrtek dne 1. července 1926 o 10. hodině.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Z předsednictva dále přikázáno:

Výboru imunitnímu:

Žádost okresního úřadu v Bánovcích za svolení k stíhání sen. Podoby pro přestupek rozšiřování resp. vylepování plakátů jeho synem Podobou ml. bez úředního povolení.

Místopředseda Donát: Přikročíme k projednávání denního pořadu.

Na prvém místě je:

Táži se zpravodaje, za výbor ústavně-právní pana sen. dr Krupky, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoli.

Místopředseda Donát: Není tomu tak.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Na denním pořadu dále je:

Táži se zpravodaje za výbor ústavně-právní pana sen. dr Kloudy, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Nenavrhuji.

Místopředseda Donát: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Dalším bodem je:

Táži se zpravodaje za výbor zahraniční pana sen. Lukeše, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lukeš: Nejsou.

Místopředseda Donát: Nikoli.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se také ve čtení druhém.

Na denním pořadu dále je:

Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. Lukeš.

Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Právně-finanční úmluva, ujednaná dne 23. března 1921 v Římě a uveřejněná v čísle 132 Sb. z. a n. z r. 1924, upravuje různé otázky povahy finanční a právní. Mimo jiné jedná též o vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli a dlužníky československými a italskými, dále o zrušení mimořádných válečných opatření a o navráceni majetku za války odvlečeného, zabaveného, nebo sekvestrovaného, o uznání státního občanství italského Československem a naopak úřady italskými, o připuštění obchodních a občanských společností italských k provozu, obchodu a průmyslu na území československém, o závaznosti a vykonatelnosti rozhodnutí smíšeného rozhodčího soudu podle čl. 256 lit. g) mírové smlouvy st. germainské, o závazku ujednati úmluvu o zamezení dvojího zdanění, o svěřenství, o výkladu této úmluvy a o účinnosti úmluvy.

Tato právně-finanční úmluva potřebovala v některém směru zvláštního projednání a právě účelem tohoto zákona jest upravení placení vzájemných pohledávek a závazků mezi věřiteli a dlužníky československými a italskými. Vyrovnání těchto pohledávek a závazků děje se přímo mezi zúčastněnými stranami na podkladě československé koruny, kterou je platiti za jednu rakousko-uherskou korunu nominále. Avšak pohledávky, vzniklé do 8. listopadu 1918 a je-li jednou stranou osoba, která dne 23. března 1921 měla řádné bydliště na území připojeném Italii mírovými smlouvami, je plniti 0,568 liry italské za jednu korunu rakousko-uherskou.

Podle §u 4, odst. 2. považují se odbočky peněžních ústavů, nebo pojišťoven bez rozdílu, kde jest jejich hlavní sídlo, za italské nebo československé podle svého místa provozovacího.

Pokud se týče pojišťoven, netýká se jich tento zákon, ale byla dne 4. května 1926 již podepsána v Praze úmluva mezi republikou Československou a královstvím Italským o plnění smluv z pojištění na život a důchod; k ratifikaci však teprv bude předložena.

Zahraniční výbor projednav osnovu zákona, který vlastně jen provádí schválenou již Národním shromážděním zmíněnou úmluvu, usnesl se doporučiti senátu Národního shromáždění, aby osnovu zákona ve znění vládou navrženém a poslaneckou sněmovnou schváleném, jak jest obsažena v tisku senátu čís. 121, schválil.

Místopředseda Donát (zvoní): Za výbor rozpočtový má slovo pan sen. dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Jak referent výboru zahraničního už pravil, osnova tato je částí provádění úmluvy mezi námi a Italií, schválené již podle usnesení Národního shromáždění, uveřejněného ve Sbírce zákonů č. 139 z r. 1924. Jedná výlučně o upravení soukromých pohledávek mezi našimi občany a mezi občany italskými. Nedotýká se naprosto žádným směrem financí státních, a proto výbor rozpočtový nemá příčiny touto osnovou se blíže zabývati a navrhuje slavnému senátu schválení této osnovy zákona.

Místopředseda Donát (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen.

Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 121 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 121 ve čtení prvém. Bodem dalším je:

Zpravodajem za výbor sociálně-politický je pan sen. Pánek.

Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Sociálně-politický výbor pojednal o usnesení poslanecké sněmovny, tisk 128, o vládním návrhu zákona o převzetí a přiznání odpočivných a zaopatřovacích požitků v souvislosti s pensijními úmluvami sjednanými v Římě dne 6. dubna 1922 a ve Vídni dne 30. listopadu 1923, o kterýchžto úmluvách bylo zde již referováno. Tato předloha je důsledkem právě těchto sjednaných úmluv. Z toho důvodu doporučuje sociálně-politický výbor slavnému senátu schválení předlohy ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Donát: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Úmluvou touto se má prohlásiti za legální způsob, jak naše republika po převratu k těmto osobám se zachovávala. My totiž již od převratu jsme osobám, které měly 3. listopadu 1918 vyměřenou pensi od bývalého rakouského státu, dále tuto pensi prozatím vypláceli. Jiné státy nástupnické se tak nezachovávaly. My, dokonce i zálohami jsme vypláceli částky těchto pensí příslušníkům druhých států. Poněvadž úmluvou touto dnes přejímáme ty pensisty, které již skutečně jsme dříve přejali, a nic více, - naopak dostaneme od nástupnických států náhradu za zálohy, které jsme kdysi jejich příslušníkům zaplatili a které tyto státy jim platiti nechtěly - a poněvadž z této úmluvy spíše budeme míti příjem, náhradu záloh, kdežto nový náklad nám z toho nevznikne, ježto jsme tyto pen-se už vypláceli, jak dnes jsme na sebe smlouvou převzali a dotyčné položky jsou uvedeny v našem rozpočtu na rok 1926 a tedy není s tím spojen žádný nový náklad, navrhuje výbor rozpočtový schválení této úmluvy.

Místopředseda Donát: Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Krupka.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Návrh, který se tu slavnému senátu předkládá, jeví se provedením úmluv, a to úmluvy uzavřené v Římě dne 6. dubna 1922 a ve Vídni dne 30. listopadu 1923, jež se týkají převzetí odpočivných a zaopatřovacích požitků, a doplňují se jím zároveň ustanovení oběma těmito úmluvami, jakož i našimi zákony nekrytá. Obě zmíněné úmluvy byly již Národním shromážděním oběma sněmovnami schváleny.

Co se týče převzetí zmíněných požitků pro civilní zaměstnance, byla nastoupena cesta správní, poněvadž nějakého zákona v té příčině jsme ještě tehdy neměli. Při tom bylo zásadně zastáváno stanovisko, že rozhodující je pro každého pensistu jeho obec domovská, resp. státní příslušnost. Jenom při železničních zaměstnancích civilních byla ta výjimka, že zde rozhodovalo bydliště bez ohledu na jeho státní občanství, anebo na jeho příslušnost domovskou. Pouze pokud se týče vojenských gážistů, je celá otázka pensí upravena zvláštním zákonem, a to z r. 1920, čís. 194, kterýmž byla přiznána pense jen oněm osobám vojenským, kteréž 1. lednem 1910 si získaly státní občanství československé a je doposud podržely. Ohledně těch osob, které nabyly občanství teprve po 1. lednu 1910, bylo za základ vzato jen ono státní občanství, které jim zvláště na žádost jejich bylo povoleno.

Nicméně byla tu ještě veliká řada osob, které sice jinak státní občanství měly, avšak podmínek ostatních předepsaných pro pobírání odpočivných požitků neměly, a četná řada osob vojenských, kteréž nevyhovovaly podmínkám zákona z roku 1920 právě jmenovaného. Tak na př. vylučuje tento zákon přiznání těchto požitků osobám těm, kteréž na základě mírových smluv následkem opce staly se československými státními občany. Tato opce byla veškerými ostatními sukcessivními státy považována za dostatečný důvod k nabytí státního občanství.

Tím se stalo, že by jednotliví pensisté - a jsou to zejména úplně nemajetní, neduživí, jakož i takoví, kteří již po dlouhou dobu sídlí v naší republice, nebo optanti vojenští, kteří ztratili příslušnost dosavadní ve svém působišti, nabyvše československého občanství - nedostali žádných pensí, což zajisté by odporovalo jednak zásadě humanity, jednak i zásadě ekvity, ke kteréžto zejména za nynější doby, kdy se klade takový důraz na sociálně-politické zákonodárství, bylo potřebí, aby se vzal zřetel.

Ježto poslanecká sněmovna osnovu již schválila, a osnova tato v plném rozsahu vyhovuje, doporučuje ústavně-právní výbor senátu z důvodů právě uvedených přijetí této osnovy v tomtéž rozsahu a v plném znění, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna.

Místopředseda Donát (zvoní): Za výbor zahraniční pan sen. Lukeš!

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Jak jsme od referentů slyšeli, je tento zákon pouze dobrodiním pro bývalé rakouské pensisty, jimž poskytovaly se dosud na pense zálohy, namnoze nízké a k existenci nepostačitelné. Okruh osob, kterým se přiznávají odpočivné a zaopatřovací požitky, rozšiřuje se tímto zákonem též na osoby, jež zasluhují zvláštního zřetele, ovšem podle volného uvážení. Zároveň, jak bylo řečeno předcházejícím panem řečníkem, odstraňuje se tímto zákonem rozpor, pokud se týče osob vojenských, že se nečiní rozdílů mezi dvojí formou nabytí státního občanství, buď ze zákona čís. 194 z r. 1920 a opcí podle mírových smluv, kteřížto optanti byli dosud z přiznání zaopatřovacích požitků vyloučeni.

Ježto zákon tento jeví se k provedení mezinárodních smluv účelným a potřebným, navrhuje rovněž zahraniční výbor slavnému senátu, aby projednávaný návrh tisk 128 byl schválen tak, jak byl vládou navržen a sněmovnou schválen.

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím, pánové, abyste zaujali místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 128 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 128 ve čtení prvém.

Sděluji, že

do výboru sociálně-politického na místo sen. Tschapka nastupuje sen. Prause,

do výboru národohospodářského na místo sen. Tschapka nastupuje sen. Prause,

do výboru technicko-dopravního na místo sen. Kahlera nastupuje sen. Prause.

Omluven pro dnešní schůzi je pan sen. dr Ledebur-Wicheln.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek 1. července 1926 o 10. hodině s tímto

1. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 175) o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje a mění zákon ze dne 21. prosince 1923, čís. 1 Sb. z. a n. z r. 1924, o dani z uhlí. Tisk 199.

2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 174) k vládnímu návrhu zákona o poskytnutí zápůjčky, po případě záruky pro úvěrní družstva Podkarpatské Rusi. Tisk 200.

3. Zpráva I. živnostensko-obchodního výboru, II. sociálně-politického výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 188) o návrhu posl. Al. J. Beneše, Jiráčka a druhů na změnu § 151 živnostenského řádu (Nov. z roku 1907). Tisk 202.

4. Zpráva sociálně-politického výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 189) o návrhu posl. Stenzla, dr Spiny, dr Luschky, inž. Junga a druhů, aby vydán byl zákon, jímž se mění §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Tisk 203.

5. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 190) k vládnímu návrhu zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi. Tisk 204.

6. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 191) o vládním návrhu zákona o finanční podpoře elektrisace venkova. Tisk 205.

7. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 192) o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 6%ní investiční půjčky elektrisační z r. 1926 v částce Kč 20,000.000 se zemskou zárukou" k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. Tisk 206.

8. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 193) o iniciatívnom návrhu zákona posl. dr Dérera, inž. Nečase a súdr. na vydání zákona o udelení štátneho občianstva československého niektorým osobám a o iniciatívnom návrhu zákona posl. Szent-Iványho a súdr. o doplnění § 10 zák. čl. XXII/1866.

9. Zpráva výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 201) o návrhu zákona posl. Kleina, Brožíka, Tayerle, Johanise a druhů, jímž se zachovávají pro pensijní pojištěnce a pro členy báňských a bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení právních předpisů o nemocenském pojištění.

10. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu byla projednána usnesení poslanecké sněmovny:

a) o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje a mění zákon ze dne 21. prosince 1923, čís. 1 Sb. z. a n. z r. 1924, o dani z uhlí, tisk sen. 175;

b) k vládnímu návrhu zákona o poskytnutí zápůjčky, po případě záruky pro úvěrní družstva Podkarpatské Rusi, tisk sen. 174;

c) o návrhu posl. Al. J. Beneše, Jiráčka a druhů na změnu § 151 živnostenského řádu. (Nov. z roku 1907), tisk sen. 188;

d) o návrhu posl. Stenzla, dr Spiny, dr Luschky, inž. Junga a druhů, aby vydán byl zákon, jímž se mění §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, tisk sen. 189;

e) o vládním návrhu zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi, tisk sen. 190;

f) o vládním návrhu zákona o finanční podpoře elektrisace venkova, tisk sen. 191;

g) o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 6%ní investiční půjčky elektrisační z roku 1926 v částce Kč 20,000.000 se zemskou zárukou" k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, tisk sen. 192;

h) o iniciatívnom návrhu zákona posl. dr. Dérera, inž. Nečase a súdr. na vydání zákona o udelení štátneho občianstva československého niektorým osobám a o iniciatívnom návrhu zákona posl. Szent-Iványho a súdr. o doplnění § 10 zák. čl. XXII/1886, tisk sen. 193;

ch) o návrhu zákona posl. Kleina, Brožíka, Tayerle, Johanise a druhů, jímž se zachovávají pro pensijní pojištěnce a pro členy báňských a bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení právních předpisů o nemocenském pojištění, tisk sen. 201.

11. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského k vládnímu návrhu (tisk 139), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, čís. 77 Sb. z. a n. Tisk 182.

12. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru ústavně-právního, III. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 169) k vládnímu návrhu zákona o provedení úmluvy mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsané v Římě dne 6. dubna 1922, jakož i dodatečné dohody k této úmluvě, sjednané mezi uvedenými státy v Římě dne 23. února 1925. Tisk 179.

13. Druhé čtení zprávy výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 170) o návrhu posl. Najmana, Horáka, Anděla a druhů na změnu ustanovení zákona ze dne 5. února 1907, čís. 26 ř. z., jímž se mění a doplňuje živnostenský řád a živnostenského zákona pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ze dne 10. října 1924 čís. 259 Sb. z. a n. Tisk 180.

14. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 171) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 4. července 1923, čís. 151 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 2. července 1924, čís. 163 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících a společností s ručením obmezeným, dále při přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové. Tisk 181.

15. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 166), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou sjednaná a podepsaná ve Varšavě dne 23. dubna 1925, s dodatky ze dne 3. července 1925 a 21. dubna 1926. Tisk 183.

16. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 121) o vládním návrhu zákona, kterým provádí se článek 1. úmluvy právně-finanění mezi republikou Československou a královstvím Italským, čís. 132/1924 Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a italskými. Tisk 167.

17. Druhé čtení zprávy I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru, III. ústavně-právního výboru a IV. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 128) k vládnímu návrhu zákona o převzetí a přiznání odpočivných a zaopatřovacích požitků v souvislosti s pensijními úmluvami sjednanými v Římě dne 6. dubna 1922 a ve Vídni dne 30. listopadu 1923. Tisk 168.

18. Návrh sen. dr Hellera na zřízení 30tičlenného výboru pro jednání o změnách jednacího řádu.

19. Zpráva imunitního výboru o žádosti sen. dr Procházky a sen. Sáblíka na zavedení kárného řízení podle § 51 jedn. řádu proti sen. Toužilovi a sen. Sochorovi.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Končím schůzi.