V národohospodářském výboru poslanecké sněmovny bylo již tehdy - bylo to v červnu t. r. - našimi příslušníky strany na tuto okolnost poukazováno a tehdejší vláda viděla se na základě dokladů a líčení nesmírných pohrom pohnuta, aby postiženým přislíbila vydatnou podporu. To bylo v červnu. Asi 4 týdny na to, v červenci letošního roku, došlo k novým škodám povodněmi, jež postihly z části tytéž, ale také ještě mnoho jiných obcí. Ba, dlužno již mluviti o katastrofách způsobených povodní, jakých od nepaměti nebylo. Vedlo by příliš daleko líčiti podrobně zpustošení, jež průtrže mračen způsobily. V ústeckém okresu bylo to zejména údolí Bělé, jakož i krajina potoku Brandenbachu, kterými zejména obce Strážky, Božtěšice, Skorotice a Bukov opětovně vedle již dříve postižených obcí děčínsko-ústeckého okresu téměř byly zničeny. Opětovné škody byly také způsobeny v obcích děčínského okresu, okresní silnice od Podmokel nahoru byly zpustošeny, obecní cesty, lávky, mosty, pobřežní zdi byly strženy. V Boleticích u Děčína zřítila se továrna, škola byla zle zpustošena, vodovod byl zničen a m. j. Také Hřensko bylo zle zpustošeno, a to opětovně v červnu i také v červenci. Týž osud musili také prodělati obyvatelé údolí Jílovského potoka. V okresech Benešově n. Ploučnicí a České Kamenici řádila voda strašně. V ústeckém okresu byly také obce Olšinka, Svádov, Brná opětně postiženy. To dlužno říci také o litoměřickém okresu. Musil také, jak jsem se již zmínil, zastaven býti provoz na dráze. Zpustošení jsou přirozeně netoliko nesmírným neštěstím pro obyvatele, znamenají také pro obec nesmírné finanční škody. Jen v červnu možno vykázati jen v obcích Bukově a Skoroticích na 200.000 Kč škod, v červenci pak nastaly opětovné pohromy v téže krajině, které podle odhadů úředně dosazené komise způsobily na 700.000 Kč škod. Také v území obce Strážkova, kde potok Brandenbach se rozvodnil, je škoda agrárních obcí následkem dvou neštěstí dosti značná.

Nechci všechno předčítati, co nám v této příčině všechno bylo psáno. Škody byly způsobeny také ve Vimperku, které jen vydatnou pomocí lze napraviti. Na příklad v pátek, dne 16. července byly ve Vimperku úplně zničeny 1 větší, 2 prostřední a 1 menší most, dále těžce poškozen 1 větší most. Zničeny dále 2 hráze a několik stavení, úplně zpustošeny pozemky ležící v dosahu řítících se vod, jakož i sklizeň obilí a bramborů. Způsobené škody obnáší v této krajině samotné přes 400.000 Kč následkem zničených mostů. Škody soukromých osob činí následkem ztrát úrody asi 30.000 Kč, poškození pozemků na 275.000 Kč, poškození budov na 8.000 Kč. Škody živnostenských a průmyslových podniků na jejich pozemcích, továrních budovách, hrázích atd. činí 450.000 Kč, škody na zabraném velkostatku Schwarzenbergově 138.000 Kč, dohromady tedy 1,300.000 Kč.

Obce žádají za vydatnou pomoc soukromým osobám i obcím samotným, aby zaplavené území mohlo býti vyklizeno a komunikace zase opraveny, žádají bezodkladné zahájení regulačních prací na Polince a Pravětínském potoku, aby příštím katastrofám bylo zabráněno, zahrazení bystřin od Sklářů směrem k městu. Rychlé pomoci je ve všech krajinách potřebí. Neděje se však téměř nic. Ubozí lidé, kteří k nám přicházejí s prosbou, aby se intervenovalo na příslušných místech, jsou vydáni v šanc zoufalství, milionů jest, jak vidíme potřebí, aby nejtěžší škody byly napraveny. Obce činí podání, dosadí se vyšetřující komitét, jde to, jak řečeno, v této příčině od jedné úřadovny ke druhé, spisy se nosí sem a tam, je mnoho běhání, jde to zkrátka hůře než ve starém Rakousku, nežli nastane nějaká rychlá pomoc, kterou vláda slíbila. Jsou to totiž obce v ústecké krajině, celá řada průmyslových obcí v labském údolí, jako Bukov, Valtířov, Svádov atd., kde celá řada chudých dělníků, kteří mají malý domek, po těchto nešťastných dnech po celé týdny byla bez přístřeší; byty staly se nezpůsobilými k obývání, a kdyby se sousedé nebyli nad nimi slitovali a nebyli zavedli místní sbírky, nebylo by bývalo těmto lidem ani možno opatřiti alespoň to nejnutnější, aby při špatném počasí mohli zase spáti pod střechou. Intervenovali jsme na nejrůznějších místech, líčili tuto bídu, ale přesto neděje se téměř nic. Koná se jen šetření, šetření a nic než setření. Toho, čeho tito ubozí lidé a obce co nejvíce potřebují, totiž peněz, aby škody alespoň trochu napravili, toho není. Všude mohlo vykonanými sbírkami býti opatřeno jen to nejnutnější, neboť státní správa následkem svých byrokratických opatření nevykonala téměř ničeho, úplně selhala. Zemská správa a jiní odvolávají se na okresy, tyto zase na zem atd. A přijdeme-li někam jinam, nemají pro tyto ubohé lidi zase nic jiného nežli jen utěšující slova. Vzhledem k chudobě postižených mohu mluviti jen o německých krajinách, ale v českých tomu nebude mnohem lépe - je nejvýš na čase, aby se něco stalo. Zima stojí přede dveřmi a je tudíž potřebí si pospíšiti. Jak smutné je postavení jednotlivých obcí, jest okresním politickým správám dobře známo. Okresním politickým správám se udělují příkazy, aby ze všech možných vrstev obyvatelstva jmenovaly členy pro vyšetřovací komise. Když tito členové vyšetřujících komisí - nyní se s tím teprve začíná - přijdou na místo, neshledají katastrofu již v onom rozsahu, v jakém původně byla líčena, a pak se těmto chudým lidem ještě řekne, že se z tohoto neštěstí chtějí obohatiti, protože, jak to právě jen šlo, zase odstranili škody tím nejnutnějším, čeho se jim na darech dostalo. Jak smutná je situace jednotlivých obcí, není možno zde vylíčiti, myslím, že postačí říci, že tím mnohé obce staly se pasivními. Především dlužno konstatovati, že se žádosti ohledně daní a dávek podávají, že vláda neposkytuje berních úlev, neodpisuje žádný nedoplatek daní, i když se o to žádá. Řízení vyšetřovací trvá příliš dlouho, a tak musí se ubozí nešťastníci také ještě zakrváceti zadlužováním. Proto dlužno na vládu s tohoto místa vznésti naléhavou výzvu, aby jen neslibovala, nýbrž aby pomohla, aby nejen vyšetřovala, nýbrž těmto obcím co nejrychleji poskytla skutečnou pomoc peněžitými prostředky, a to bez ohledu na povahu postižené obce. Můžeme totiž nyní činiti zvláštní zkušenosti, když na př. přicházíme intervenovati pro některou chudou obec, která utrpěla škody na vodovodu anebo něco podobného; tu slyšíme: "To je průmyslová obec, pro tu u ministerstva zemědělství nám ničeho nezbývá, tu se musíte obrátiti na ministerstvo zdravotnictví". A když přijdeme k ministerstvu zdravotnictví, řeknou pánové: "My nemáme peněz, je pro tyto věci v rozpočtu příliš málo preliminováno atd.". Zkrátka a dobře, slíbené pomoci nelze dosíci. Tu nepomáhá žebrání a intervence a nevím, zdali také tato prosba zde bude míti nějaký účinek. Ale je si přece přáti, aby se nová vláda snažila splniti sliby, jež dřívější vláda učinila, kdy přece celá řada členů dřívější vlády patří k nynější vládě. Vzhledem k nastávající zimě je toho nejvýš potřebí. Co si mají lidé ještě mysliti o státní správě, o všech její slibech, které se vzhledem k takovémuto neštěstí činí a neplní? Tito lidé musí přece konečně zoufati nad státem. Zde dlužno ještě poznamenati: má-li v této příčině nastati náprava, musí vláda jednati rychle. Je především potřebí, aby vláda v takovéto době nečinila takových rozdílů mezi územím zemědělským a průmyslovým, jak jsem právě řekl. Co si mají, pro Boha, průmyslové obce mysliti, vždyť musí konečně platiti daně a dávky stejně jako jiné obce, ba snad ještě více, a jsou při tom těmi, jež těžce jsou poškozovány. Tak na př. panuje v obci Verneřicích v okresu duchcovském stav, o kterém také je potřeba krátce se zmíniti. Tam způsobila bystřina, jako již v dřívějších letech, zase nesmírné škody. Příznačným při tom je, že téměř žádný ohled nebyl vzat na návrhy, které před velmi mnoha lety učinila tamní obec, aby totiž hrazení bystřiny bylo provedeno tak, aby takovýmto událostem bylo zabráněno, anebo aby alespoň podle lidského předpokladu tyto následky mohly býti zmírněny. Ani na nejmenší radu obce nebyl vzat zřetel. (Sen. dr Heller [německy]: žádost tam leží po celá léta!) Ano, vinu na tom nese především administrativa. Správní aparát selhává, spisy putují po celé měsíce a celá léta sem a tam, nedojdou vyřízení, a když přijdeme k příslušnému úřadu, řekne se: "V rozpočtu není nic preliminováno". To je skandál, skandál, který volá do nebes, vzhledem k takovýmto nehodám, kterými jen nevinní trpí. Jestliže vláda zde nezasáhne, jestliže zde nevykoná svou povinnost, co si máme pak o ní ještě vůbec mysliti? Jestliže věrolomnost vlády se tak zjevně projevuje při takovémto neštěstí, pak musí lidé ztráceti víru v dobrou vůli vlády. Něco podobného se událo při obrovské požární katastrofě v Mikulově, při které shořelo přes 100 domů. Pomoc pro tyto lidi, ubohé oběti požární katastrofy, byla úplně přenechána místním obcím, byly činěny sliby, a ty byly splněny způsobem, jenž je zcela nepostačitelný. Stát zřídil jen 2 baráky, aby lidé bez přístřeší měli alespoň střechu nad hlavou; to je všechno; nic více se nestalo. Zde byla nejlepší příležitost, pomocí vydatné státní podpory celé město tam, kde shořelo, založiti zcela jinak. Mohlo se zříditi něco moderního za nepříliš mnoho peněz. Nestalo se ničeho a ponechalo se to zase soukromé dobročinnosti a místním úřadům, aby tyto poměry alespoň poněkud změnily, aby lidé mohli jen zase existovati. Vláda také zde úplně selhala. Má se nám přece říci, co je toho vinou, proč se neplní dané sliby, proč se na volání o pomoc alespoň neodpoví, když již nechceme kopnouti ty, kteří potřebují pomoci. Má se jim přece říci, co v té příčině lze ještě očekávati. Ale setrvávati takto dále v neúčasti, nemíti nic nežli výmluvy vůči lidem a obcím, to je stav, který se stává přímo nesnesitelným. Je to zde s těmi sliby zrovna tak jako při pohromách vodních a povětrnostních. Nelze ničeho dosáhnouti. Proto je potřebí, aby se především jiným dnes zde vyslovilo, že je vzhledem k nastávající zimě nejvýš na čase, aby vláda v této věci zaujala stanovisko a k tomu něco řekla. Vláda má podati zprávu o tom, co se děje, resp. vlastně neděje a co by se ještě mělo státi. (Nepokoj na pravici. - Místopředseda dr Hruban zvoní). Myslím, že pánové, kteří se tam baví, těmito věcmi nejsou postiženi, nemají tudíž také žádné příčiny, aby se tím dále zabývali.

Navrhujeme k projednávanému předmětu přiměřenou resoluci, která od vlády požaduje potřebnou odpověď a žádá, aby slíbenou pomoc poskytla, a prosíme za přijetí této resoluce. (Souhlas stoupenců.)

Místopředseda dr Hruban: Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, kterým je pan sen. Čipera.

Sen. Čipera: Vážený senáte! živelní pohromy, jak páni referenti dokázali, jsou několikerého druhu a z nich nejhorší a nejčastější je krupobití, průtrž mračen a povodně.

Vláda se sice snaží, aby způsobené škody hradila různými podporami. Podpory, mají-li hraditi škody živelními pohromami způsobené, musí se dostati přímo poškozenému a nelze určiti, nač jich má býti použito, jak se to v poslední době stávalo. Proto nedoporučujeme poskytování podpor in natura, při nichž, jak již vícekráte zjištěno, musili poškození platiti bezmála plnou cenu tržní těm, kteří byli ustanoveni podporu in natura opatřiti a rozděliti.

Ač známe dobrou vůli vlády a snahu její, aby poskytované podpory rozdělily se spravedlivě, přece docházejí nás stížnosti, že odhadování škod provádí se stranicky, a že z pravidla malí zemědělci a domkáři zůstávají nepovšimnuti.

Proto navrhneme, aby pro příště v obcích postižených živelními pohromami ustanoveny byly odhadní komise složené ze zástupců všech vrstev zemědělských, t. j. velkých, středních i malých zemědělců s přibráním hodnověrného komisaře místních poměrů znalého.

Vedle této obecní komise navrhujeme zřízení odvolací komise při každé okresní správě politické, složené ze zástupců těch politických stran, jež organisují zemědělci v tom kterém okresu politickém. Komise tyto, jichž předsedou buďtež zástupci vlády - to se samo sebou rozumí, že některý úředník politické správy - mají nejen právo, ale i povinnost vyšetřiti bezodkladně stížnosti, podané do stranické působnosti komisí místních.

Nedocenitelné škody způsobují v některých okresích také každoročně povodně. Odnášejí a odplavují tisíce centů píce a tím znemožňují chov hospodářského zvířectva, čímž se způsobuje veliká národohospodářská škoda. Zdá se, že vláda nevěnuje až dosud tolik pozornosti, kolik by bylo potřebí k odstranění, neb aspoň zmenšení škod, způsobených těmito dravými živly. Je potřebí rychlého provedení regulace těchto dravých vodních toků.

Mám za to, že je teď k tomu velmi vhodná doba, kdy nezaměstnanost klepá na vládní dveře a volá po podpoře. (Souhlas.) Myslím, že tato doba je vhodná již proto, že je příhodné počasí, a mělo by se s takovými pracemi co nejrychleji započíti.

Řeky Lužnice a Klabavka vylévají se téměř každý rok ze svých koryt a způsobují tak ohromné škody. Majitelé pozemků kol řeky Lužnice stěžují si, že normály vodní, a to již u třeboňských rybníků, i souvisejícího s nimi povodí jsou příliš vysoko a tím udržuje se stále takový stav vody, že při sebemenším deštivém počasí vody opouštějí břehy a zaplavují pozemky.

Proto navrhuji, aby bylo uloženo vládě, aby věnovala více pozornosti škodám způsobeným povodněmi a aby dravé toky urychleným tempem dala regulovati. Na řece Lužnici a v povodí třeboňských rybníků buďtež normály vodní odborníky - za přibrání zástupců obcí a majitelů pozemků při řece Lužnici - náležitě přezkoušeny a tak upraveny, aby zmírněny byly stále se opakující škody zaplavováním pozemků.

To, domnívám se, že velice by prospělo jednak ke zmírnění živelních pohrom a jednak k spravedlivému rozdělení a vyplácení podpor. (Souhlas.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku. Tím je pan sen. Petřík.

Sen. Petřík: Slavný senáte! Letošního roku řádily živly v celé republice více než snad jiná léta. Byl jsem povinen prohlédnouti některá území, která postižena byla krupobitím a povodněmi. Největší krupobitní škody, pokud jsem zjistil, postihly území úžinou od Klatov k Sušici a pak ke Strakonicům a Vimperku. Celá řada obcí od Běšin dolů k Sušici, Cimicům a Frimburku byla potlučena tak, že nezbylo na polích naprosto nic, jen chuchvalce slámy. Protože to bylo také v době, kdy byla posečena sena, byla všecka sena odplavena, anebo, pokud někde nějaké trosky zůstaly, bylo do nich naplaveno tolik zemin, prsti, tedy nečistoty, že hromádky, které zůstaly na lukách musily býti, když vyschly, spalovány. V tom obvodu od Klatov k Sušici, pak na řece Otavě, pak od Janovic až k Plzni, tedy na Úslavě, všechny louky byly tak zničeny, že na nich o nějakém sečení sena nebo sklizni sena, nemohlo býti ani řeči.

Pokud jde o škody krupobitím způsobené, řekl jsem již, že na pozemcích nezůstalo úplně nic. Když jsem do takové obce přišel, kde celý katastr obecní byl úplně zničen, bylo naprosto zbytečné něco prohlížeti. Nezůstaly ani ozimy, ani jařiny, ani jetele; ovšem jeteliště se mohla zmotořiti, ale z ozimů ani z jařin nezůstalo nic.

A jak jsem ještě dodatečně nyní zjistil, pokud jde o brambory, kterých je v Čechách všude málo, tam brambory nejsou skoro žádné, poněvadž roztlučená nať se musila zmlazovat a poněvadž se do brambořišť nemohlo, nemohly se, jak se patří, obdělávat, a proto nejsou tam brambory skoro žádné. Pokud se dobývají, jde o malé brambůrky, kterým říkáme všeobecně "korálky". Ty nejsou ani k sadbě, ani k jídlu, bude to jen něco málo ke krmení.

Kde řádilo toto krupobití, řádily také povodně, neboť je samozřejmé, že kde přišlo takové krupobití, že i povodně řádily stejně s sebou. Řada obcí ležící podle potoka mezi Klatovy a Sušicemi byla poškozena, v domech byly zvednuty podlahy, byly strhány obecní cesty, které byly vymlety tak, že někde přímo jsou propasti, na kterých se ještě teď pracuje. Vím sice, že bylo do Sušice vysláno vojsko, které také upravovalo zničené komunikace, ale přes to mělo obyvatelstvo v poškozených obcích, které musilo samozřejmě prvé opravy prováděti, potíže, poněvadž nemělo ani čím krmiti dobytek v tu chvíli. Obyvatelstvu byly způsobeny potíže tak hrozné, že samozřejmě je nutné, aby se těmto lidem vyšlo vstříc, ale nejen v obvyklém slova smyslu. Jsem tajemníkem domkářů už 20 roků a na tyto věci, to jest o státním podpůrnictví, mám svůj názor. Věci se velice dlouho vypisují. Teď aspoň se škody vyšetří, snad to vymůžeme, že se škody vyšetří, ale dříve se ani vyšetřovati nešlo a řeklo se, že není na to dotace, aby se mohlo na takové cesty choditi. Teď se aspoň vyšetřit jde, ale pak vyšetření a odeslání protokolu trvá neobyčejně dlouho a když se má nějaká pomoc postiženým poskytnouti, přichází obvykle pozdě. Na př. na Sušicko a Klatovsko dostalo se v nedlouhé době oznámení, že dostávají na škody 100.000 Kč. Současně s tím z okresní správy politické přišel příkaz, ve kterém se ukládá, aby se tyto peníze rozdělily na jednotlivé obce a v jednotlivých obcích, aby se každému přidělila určitá kvota, za kterou by se nakoupilo seno a sláma, aby bylo čím krmiti, poněvadž nebylo žádného krmiva, dále aby se nakoupilo semene směsky a aby se honem jím osila pole na zničených pozemcích, aby dobytek nemusil býti vyprodáván. Ale, vážení přátelé, všechno to mudrlantství dohromady, jak komu peníze rozděliti, padá pod stůl, poněvadž majetní říkají, že oni mají větší škodu, poněvadž mají více pozemků. Naproti tomu nemajetní zase říkají, že oni jsou více nešťastni, poněvadž mají méně pozemků, méně majetku a tedy poměrně škodu větší. Konečně se nějaké východisko z toho najde, ovšem odhlasováním většiny v poradním sboru, že se každému má škoda vyměřiti podle hektaru. A tak ten, kdo má jenom třetinu hektaru, dostane kvotu připadající na třetinu hektaru a kdo má 10 hektarů dostane kvotu připadající na 10 hektarů atd. To je podle mého názoru nemožné, ale postaviti se jakkoliv proti těmto věcem, není nic platné. Jeden při tom ztrácí ještě popularitu a stává se nenáviděným v obcích mezi lidem, kteří pozemků mají více, a kterých na venkově je značný počet. Tedy prosím, nakupte slámu, nakupte seno, nakupte směsková semena! Kde nabrati, prosím, slámu, když je to v době, kdy obilí dozrává. Myslím krmnou slámu, stohovou slamou stuchlou krmiti nemohu. Kde nabrati seno, když všecko je zničeno? A konečně ty směsky, pro boha, než jim to naroste, než jim naroste ten zničený jetel, který tam je osázen. Něco z těch ovsů nebo ječmene se zmladí, takže si lidé myslili, že to nechají znovu vyraziti a budou míti nějaké krmivo a do nových směsek se opravdu nikomu nechtělo.

Další věc je, kdyby se těm lidem daly peníze, ale nedají se jim a musejí ten nákup provésti u určitého družstva, a jak to bývá, než věci přijdou, je všecko pozdě, a když přijdou, lidé láteří, že to za nic nestojí, že stát vydává peníze zbůhdarma, že z těch peněz má jen něco ten dodavatel, a jsou s tím ohromné potíže.

Dále poukazuji, a to je také část mé stížnosti, že to bylo v dubnu, v květnu, nebo červnu, nepamatuji se již na datum, to bylo v té době té první pomoci, řekl bych nepatrné první pomoci, ale co prosím s ozimem. Nikdo se jich neptal, co ti lidé osejí, jestli mají nějaké osivo. Tito lidé dnes shánějí žito, vždyť většina našeho žita k setí není vůbec způsobilá, zrno je nakaženo od toho ležení, a ti lidé v tom území, kde se aspoň žito rodí, kteří nemají nic, jsou dnes bezradní a ptají se, kde žito koupí, za jakou cenu je dostanou. Co je ve vůkolí, zdá se jim drahé, peníze nemají, myslí, že jim stát něco pošle. V resoluci jsou krásné věci, ale na místě není nic, jako kdyby k tomu nikdo nepřihlížel, jako kdyby nebylo nic, ač pomáhati by se v takových důrazných místech přeci jen mělo.

Poukázal jsem na to již několikrát a zvláště, když byly svolávány ankety, pokud bylo v úmyslu zavésti pojištění proti krupobití a snad proti pádu dobytka. Poukazoval jsem na to, že na nějaké pojištění, které chtělo býti zavedeno, poněvadž se chtěli pojistiti jen proti krupobití a ne proti snesení ornice z pozemků, nebo zaplavení luk nebo strhání pozemků, proti tomu se nechtělo takové pojištění zavésti. Řekl jsem, že takové krupobitní pojištění není nic pro venkov, na to aby nepomýšleli, a navrhl jsem, aby se pouze zavedla přirážka na daň na krupobitní pojištění anebo živelní pojištění, a to že podle mého názoru by byl nejlepší způsob pojištění zemědělců, že nějaké zvláštní zavádění příspěvků atd. a nějak definitivně stanovených, by nebylo potřebí, že tu jsou pak berní úřady, že by to byla přirážka jako jiná, že by se do tohoto fondu z berních úřadů odváděla a že by mohly tím systémem, jaký dnes je, tím bezplatným systémem, toto provésti a nebylo by potřebí spousty úřednictva a úředních místností, které by většinu tohoto obnosu spotřebovaly.

Apeluji, aby se nová vláda přičinila všemožně o to, aby do těch nejtíživěji postižených obvodů ještě teď na podzim nějak zasáhla, buďto odesláním semene nebo poukázáním hejtmanství, kde by se levného a dobrého semene dostalo. A pokud je v resoluci, o čemž se ještě zmíním, že se jim mají dáti aspoň bezplatně, tedy bych prosil, poněvadž jiný případ neznám, nebyl jsem ve východních Čechách, abych prohlížel pohromy, byl jsem pouze na českém západě, poněvadž na českém západě jsem volen, prosil bych, aby na Sušicku, Klatovsku a Střekovsku, kde úplně to zničeno bylo, aby se tam určitě a bezplatně ta osiva a sadbové brambory dodaly a také do území, která byla postižena stejným způsobem.

Vážení, byl jsem také - to byla příležitostná jízda - svědkem toho, co se dělo v Čechách na Labi, viděl jsem ohromné zátopy, které tam trvaly ne jeden den, nýbrž kde voda stála tam v nížině labské několik týdnů, ale také na Moravě jsem viděl v nížině řeky Moravy ty věci, a proto myslím, že je potřebí, aby tyto věci byly vedeny v patrnosti a aby se stejně tam vyšlo vstříc jako v těchto případech, které uvádím, a i jinde, o kterých případech ze zvláštní zkušenosti mluviti nemohu.

Letošního roku při poměrné úrodě, ovšem slámy, ale ne při poměrném dobrém sypání anebo při poměrné dobré váze obilí myslím, že drobný lid na venkově bude trpce strádati, i když by se nejednalo o úplné zničení území. Malému člověku zemědělskému nestačí jeho obilní sklizeň k živobytí, a protože veškeré obiliny ostatní mimo to jsou zdraženy a protože je také nedostatek a nastane ještě větší nedostatek práce, bude na venkově lid velmi trpce snášeti, co se stalo tím zavedením tak vysokých cel. Vedle toho nastoupí nebývalá věc letos, že nebude míti nikdo bramborů, skoro nikdo, sotva tak v jedné vesnici má někdo štěstí, že má trochu těch brambor. To je štěstí, když je má. Brambory bude musiti kupovati každý zemědělec, malý i velký a protože brambory jsou velmi drahé, bude to hrozné, protože budou bramborů potřebovati lidé k jídlu, budou jich potřebovati pro to krmení a také venkovský domkář bude jich potřebovati pro drůbež a výkrm nějakého vepříka, jak víte, a toho dobytka. Bude potřebovati brambor k sázení na podzim a na jaře. Je tu další obtíž nebývalá pro ty drobné lidi a je opravdu třeba vzíti v úvahu, že když se povede zle těm, kteří netrpěli pohromou, jak asi zle se povede těm, kteří byli tak těžce postiženi, jak jsem uvedl zde.

Nebudu mluviti o tom, co navrhuje osnova doporučená národohospodářským výborem, o daňových a odpisových úlevách, to je věc samozřejmá. Pozemkový úřad, myslím, že už to, co se zde žádá, zavedl, že totiž poshoví splátky na přidělenou půdu, takže by dotyční poškození mohli, platiti. Pokud jde o poskytnutí zdarma obilí a sadbových brambor, doporučuji vřele, aby odstavci čtvrtému navrženého návrhu bylo plně vyhověno.

Dále se zde v odstavci 5. navrhuje, aby postižené kraje obdržely osiva, steliva, krmiva a hnojiva a aby se jim poskytlo na to co největší slevy na železnici. Dále, aby podporováni byli ti, kterým poškozeny byly budovy, aby se podporovaly obce, aby mohly spraviti silnice, totiž své vlastní cesty soukromé, obecní, jak říkáme, dále aby okresní silnice a vůbec komunikace byly upraveny. Vedle toho je velmi důležitý bod, a to provedení regulací a meliorací. My máme na živelní pojištění fond 50 mil., (Výkřiky sen. Vraného)... protože pan kolega je zlý, až někdy se mi to bude šikovati, pak řeknu panu kolegovi Vranému, jaký je on někdy gentleman.

Ať si nechá takovou poznámku. Někdy to povím všechno, jak dovedl býti kolegiální, jakým dovedl býti gentlemanem. Já mu to neodpustím, co mně udělal. Až přijde příležitost, já mu to povím před celým senátem. (Sen. Kroiher: To je vyhrožování!) Ano, já mu to povím a bude se za to styděti, a možná, že i vy se budete za to styděti.