Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, Donát, Klofáč.

Zapisovatelé: dr Procházka, Stržil.

107 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr Peroutka.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Adamovskému, dr Brabcovi, Činčalovi, Dúrčanskému, Janíkovi, Kalčokovi, Kavanovi, Kianičkovi, dr Krčmérymu, Pivkovi, Valouškovi a Volkovi, na týden místopředsedovi dr Soukupovi pro nemoc.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 289. Zpráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1924 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 130).

Tisk 295. Návrh sen. Slámy, Thoře, Pastyříka, Trčky, Kotrby, Kianičky a spol. na vydání zákona, kterým mění se paragrafy 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Tisk 296. Návrh sen. Prause, Tschapka a soudr. na vydání zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 1. července 1926, čís. 118 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Tisk 297. Návrh sen. Kotrby, Trčky, Thoře, Slámy, Pastyříka, Kianičky a druhů na změnu zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n.

Tisk 299. Návrh sen. Hartla, Hüttera a soudr. na změnu zákona ze dne 24. června 1926. čís. 104 Sb. z. a n.

Tisk 300. Zpráva rozpočtového výboru k usneseniu poslaneckej snemovne o vládnom návrhu štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona pre rok 1927 (tlač. 290).

Tisk 301. Návrh sen. Hartla a soudr. na zmenu zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a. n.

Zápisy o 49. až 51. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 18., 24. a 25. listopadu 1926.

ročník VII. čís. 10-12 r. 1926.

Zápisy o 52. a 53. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 295. Návrh sen. Slámy, Thoře, Pastyříka, Trčky, Kotrby, Kianičky a spol. na vydání zákona, kterým mění se paragrafy 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Tisk 296. Návrh sen. Prause, Tschapka a soudr. na vydání zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 1. července 1926, čís. 118 Sb. z. a. n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Tisk 297. Návrh sen. Kotrby, Trčky, Thoře, Slámy, Pastyříka, Kianičky a druhů na změnu zákona ze dne 19. prosince 1918. čís. 91 Sb. z. a n.

Tisk 299. Návrh sen. Hartla, Hüttera a soudr. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, čís. 104 Sb. z. a n.

Tisk 301. Návrh sen. Hartla a soudr. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n.

Předseda: V poslední schůzi senátu zvoleni byli novými místopředsedy senátu sen. Václav Klofáč a dr František Soukup. Pan sen. dr František Soukup má dovolenou pro nemoc.

Táži se přítomného pana místopředsedy Klofáče, přijímá-li volbu.

Místopředseda Klofáč: Přijímám.

Předseda: Nově zvolený pan místopředseda vykoná slib místopředsedů senátu podle §u 7 jednacího řádu do mých rukou.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Procházku, aby přečetl příslušnou formuli slibu, a žádám nově zvoleného pana místopředsedu, aby uvedený slib vykonal. (Senátoři povstávají.)

Zapisovatel sen. dr Procházka (čte): Slibuji, že budu zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Místopředseda Klofáč (podávaje předsedovi ruku): Slibuji!

Dále zvolen byl v poslední schůzi zapisovatelem pan sen. dr Krouský.

Táži se pana zapisovatele sen. dr Krouského, zda tuto volbu přijímá. (Hlasy: Není přítomen.) - Není přítomen. Až bude přítomen, budu tento dotaz opakovati.

Nyní budeme projednávati denní pořad. Prvním předmětem je:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. Lukeš za výbor národohospodářský pan sen. Miller.

Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční panu sen. Lukešovi.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Mezi státem naším a republikou Rakouskou byla uzavřena pouze obchodní smlouva rámcová, která byla podepsána v Praze 4. května 1921, a tou upraveny byly hospodářské a obchodní styky mezi oběma citáty. Hlavní překážkou, že ještě nebyla uzavřena tarifní smlouva úplná, byly neurovnané hospodářské a finanční poměry, způsobené dlouhotrvající válkou, dále rapidní pokles rakouské koruny, jenž působil též na výši celních tarifů, a konečně bylo zde též první léta vázané hospodářství a zavedení povolovacího řízení v obou státech. Mimo to scházela mezi oběma státy tradice obchodních a celních styků, a bylo proto nejdříve potřebí jistých praktických zkušeností, než mohlo býti přikročeno k uzavření tarifní smlouvy se zřetelem k autonomním celním sazebníkům.

Výše změněné okolnosti a zavedení nového autonomního celního tarifu v Rakousku v roce 1924 vyvolaly v našem státě citelnou potřebu, zrevidovati obchodní dohodu z r. 1921, a to se stalo dodatkovými úmluvami. První z nich byla podepsána 27. listopadu 1924, druhá 27. července 1925 a třetí 23. června 1926, a to všechny ve Vídni. Tyto dodatkové smlouvy, jak jsme četli v novinách, byly rakouskou vládou vypovězeny, avšak pokud se týká rámcové obchodní dohody z r. 1921, ta trvá dále. Delegace obou států mají se sejíti 8. ledna, aby pracovaly na nové tarifní smlouvě. Tyto delegace jsou zmocněny, že mohou vypovězené tři dodatkové smlouvy od 1. března nadále prodloužiti, až bude jednání o nové tarifní smlouvě hotovo.

Třetí dodatková úmluva, která je předmětem dnešního jednání a kterou má Národní shromáždění schváliti, týká se jednak položek celně-tarifních, jednak vázání rozpětí mezi smluvními sazbami na cukr surový, rafinovaný a kandisový a jednak výkladu k některým celně-tarifním ustanovením první, druhé a třetí dodatkové úmluvy.

V celně-tarifní části rakouská republika jednak se zříká některých smluvních celních sazeb, takže vstupují u těchto položek československého celního sazebníku v platnost celní sazby autonomní (punčochy, ponožky, rukavice z bavlny, některé zboží z lepenky a papíru, jistý druh zámků a železného nábytku, jakož i některé výrobky ze stříbra, jednak souhlasí se zavedením vyšších smluvních sazeb, pokud se týče deštníkové finty a deštníkové kostry, jednak poskytuje pro některé československé výrobky další slevy. Týká se to smoly, dámských polobotek a píp z dřeva ovocných stromů. Naproti tomu souhlasí náš stát se zvýšením dosavadních smluvných sazeb na cukr, při čemž bylo dbáno toho, aby nebylo přesunu v rozpětí cel na surovinu a zboží rafinované a kandisový cukr v zájmu našich rafinád.

Všechny dodatkové smlouvy jsou v působnosti. Třetí dodatková smlouva vstoupila v platnost vládní vyhláškou z 2. července t. r., čís. 155 Sb. z. a n. Též účelem této třetí dodatkové smlouvy je lepší prohloubení obchodních styků mezi oběma státy. Naše obchodní styky s republikou Rakouskou jsou dosti čilé, čemuž nasvědčuje nejlépe ta okolnost, že náš vývoz, pokud se týká Rakouska, byl v r. 1924 aktivním 2.200.000.000 Kč r. 1925 1.900,000.000 Kč a v osmém měsíci posledního roku, - tedy 1926 - 1.070.000.000 Kč. Musí nám proto záležeti na tom, aby náš obchodní styk byl i nadále co nejlépe upraven, aby rozvoj obchodní na žádné straně nebyl nikterak brzděn.

Třetí dodatková úmluva je v zájmu naší republiky potřebnou a proto usnesl se zahraniční výbor navrhnouti slavnému senátu, aby dodatkovou úmluvu třetí, obsaženou ve zprávě senátu tisk 272, schválil i se závěrečným protokolem k této dodatkové smlouvě připojeným.

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji za výbor národohospodářský panu sen. Millerovi.

Zpravodaj sen. Miller: Slavný senáte! Projednání této předlohy je křestem mrtvého děcka, a to proto, že Rakousko všecky dodatkové úmluvy k obchodní smlouvě vypovědělo. O nové smlouvě bude se jednati po Novém roce 8. ledna. Závěrečný protokol k dodatkové úmluvě z 27. listopadu 1924 obsahoval ustanovení, že i během trvání této obchodní dohody k návrhu některé smluvní strany může býti zahájena jednání o další úpravu obchodní. Hledě k tomuto ustanovení vstoupily obě vlády v jednání, jehož výsledkem je tato třetí dodatková úmluva podepsaná ve Vídni 23. června 1926 a obsahující dvě části:

V části celně tarifní Rakousko zříká se některých smluvních sazeb, poskytnutých prvou, resp. druhou dodatkovou úmluvou, takže nastupují u dotyčných čísel československého celního sazebníku v platnost celní sazby autonomní.

V části druhé projevuje Rakousko souhlas k zavedení vyšších smluvních sazeb než dosavadních, dále poskytují na některé naše výrobky další celní slevy. Zmíněná uvolnění z dosavadních smluvních závazků byla žádána z důvodů obchodně politických v úmyslu zhodnotiti tyto při budoucím jednání s třetími státy, jakož i vzhledem ke připravovanému systemisování našeho autonomního celního sazebníku.

Naproti tomu projevuje republika Československá souhlas ke zvýšení dosavadních celních sazeb na surový, rafinovaný a kandisový cukr. Při tom bylo hlavní snahou naší vlády, aby i při zvýšení cel nenastal podstatný přesun v rozpětí cel na surovinu a zboží rafinované a aby tak nebyl ohrožen odbyt rafinády.

Toto rozpětí podařilo se poměrně zachovati.

Druhá část úmluvy, shrnutá v závěrečném protokolu, obsahuje právě jako dodatková úmluva první a druhá vázání rozpětí zmíněných druhů cukru a podává dále výklad k některým ustanovením všech dodatků, zejména pokud se týče praktického provádění celními úřady obou států.

Několikeré doplňování původní obchodní úmluvy s republikou Rakouskou se dne 4. května 1926 je důkazem, jak obchodní styk s novými státy musil býti teprv na základě praktických zkušeností vybudován, ježto tu scházela tradice bývalé celní hranice rakouské monarchie.

Ustanovení dodatkové úmluvy je důležitosti podřadné u všech druhů zboží mimo řepový cukr - tak obnášel vývoz našeho cukru do Rakouska r. 1924 84.315 q cukru surového v ceně 17,888.729 Kč, 776.245 q rafinády v ceně 287,078.907 Kč.

Podle nové úmluvy bude surový cukr zatížen clem 16.70 zlatých korun, rafináda pak clem 22 zlatých korun, na cukr kandisový clem 31 zlatých korun.

Podle dodatkové úmluvy ze dne 27. listopadu 1924, č. 1 Sb. z. a n. 1925, obnášelo clo na cukr surový od nás do Rakouska vyvežený 11.50 zlatých korun, na rafinádu 16.- zlatých korun, na cukr kandisový 20.- zlatých korun.

Podle dodatkové úmluvy ze dne 27. července 1925, č. 20 Sb. z. a n. 1926, clo na cukr kandisový zvýšeno bylo na 25 zlatých korun.

Bylo tedy clo na cukr značně zvýšeno a náš vývoz tím ztížen. Snaha se strany rakouské zvyšovati clo má důvod chrániti vlastní výrobu cukerní a mimo to i důvody fiskální. Doufáme, že zvýšené clo na náš vývoz cukru do Rakouska značí nyní nejvyšší hranici, a při krisi našeho cukerního průmyslu doporučujeme vládě, aby při příštím sjednávání obchodních úmluv s Rakouskem hleděla clo toto snížiti.

Výbor národohospodářský usnesl se doporučiti senátu N. S., aby schválil shora uvedené schvalovací usnesení.

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, budeme tedy hlasovati. Prosím, aby se dámy a páni posadili. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vytištěno ve zprávě výborové tisk 272, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Nyní budeme pokračovati v jednání.

Dalším bodem je

Zpravodajem je pan sen. Roháček. Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Roháček: Niemám žiadnych zmen.

Předseda: Není žádných textových změn. Budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byla přijata ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Nyní budeme jednati o bodu

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. dr Karas, za výbor národohospodářský pan sen. Kotrba.

Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové opravy.

Zpravodaj sen. dr Karas: Není žádných oprav.

Zpravodaj sen. Kotrba: Oprav není.

Předseda (zvoní): Není žádných oprav. Budeme tedy hlasovati. Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Nyní máme bod další, jimž je:

Zpravodajem je pan sen. Šabata, dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Šabata: Slavný senáte! Sekretariát republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu v Král. Chlumci, župa košická, podal na sen. Egryho trestní oznámení č. 366 ze dne 12. března 1926, že jmenovaný senátor ve svém domě v Malých Gejovcích před rolníky Michalem Bodnarem, Janem Ilikem a Jurajem Vasilem z Čičerovců pronesl tento inkrimovaný výrok: "Koncem léta bude konec Československu, neboť přijdou Maďaři . . .". V tomto výroku shledává státní zastupitelství v Užhorodě skutkovou podstatu přečinu šíření nepravdivých zpráv podle § 18, 2, 3, zák. z 19. března 1923 č. 50 Sb. z. a n. na ochranu republiky, a žádá prostřednictvím vrchního státního zastupitelství v Košicích, aby byl podle § 40 trest. řádu dán souhlas senátu ke zrušení imunitního práva sen. Egryho.

Poněvadž zmíněný výrok sen. Egryho učiněn nebyl veřejně ve smyslu 18 a 19 zákona na ochranu republiky, nýbrž v soukromém domě a v soukromém rozhovoru, navrhuje imunitní výbor slavnému senátu, aby sen. Egry pro zmíněný přečin k trestnímu stíhání vydán nebyl.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen.

Prosím, račte se posaditi, budeme hlasovati. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby sen. Egry pro zmíněný přečin k trestnímu stíhání vydán nebyl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.

Dalším předmětem denního pořadu je

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Hradci Králové, odd. IV., ze dne 7. srpna 1926 za souhlas k trestnímu stíhání sen. Hlávky pro urážku na cti, spáchanou na soukromém žalobci F. Klabanovi (č. 1843 předs.). Tisk 291.

Tento předmět přesunu na poslední místo denního pořadu, není-li proti tomu žádných námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není, zůstává tedy při tom, co jsem prohlásil.

Nyní budeme jednati o

Zpravodajem je pan sen. dr Havelka. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen dr Havelka: Slavný senáte! Stříbrský notář p. Otto Weiss podal soukromou trestní žalobu na sen. Starka. V žalobě uvádí:

Dne 9. července 1926 nedal soukromý žalobce dr Otto Weiss kolovrátkáři hrajícímu asi 800 m před nádražím Stříbro - Kladruby almužny. Sen. Stark, který již od Plzně následoval soukromého žalobce, dal nápadně kolovrátkáři almužnu, a vyzval téhož, aby si dal dáti peníze také od soukromého žalobce, že je to skandál, že soukromý žalobce nic nedává.

Na to předhonil pan sen. Stark pana notáře a v místech, kde není domů, zvolal na něho: "Kdybychom nyní byli samotni, namazal bych Vám jednu" a dodal: "Veřejnou korporaci umíte špiniti, ale chudému kolovrátkáři dáti 10 h, to nedovedete."

Imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát k žádosti okresního soudu ve Stříbře ze dne 1. září 1926. č. j. T 547/26, vyslovil v této věci souhlas k trestnímu stíhání sen. Starka pro přestupek proti bezpečnosti cti, a to z toho důvodu, že podle trestní žaloby jde skutečně o přestupek proti bezpečnosti cti, což nemá co činiti s parlamentní činností pana sen. Starka, a není tedy příčiny, proč by neměl býti dán volný průchod soudnímu řízení.

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen.

Prosím, aby se páni a dámy posadili. (Děje se.)

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát vyslovil souhlas k trestnímu stíhání sen. Starka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.

Tím je tento předmět vyřízen.

Přerušuji jednání o denním pořadu vůbec.

Táži se pana sen. dr Krouského, který byl v poslední volbě zvolen zapisovatelem senátu, zdali tuto volbu přijímá.

Sen. dr Krouský: Přijímám!

Předseda: Sděluji, že klub senátorů "Deutsche christlichsoziale Volkspartei" po odstoupení sen. Böhra jako předsedy klubu zvolil za předsedu klubu sen. dr Hilgenreinera.

Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 9. prosince 1926 o 9. hodině s tímto

1. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Hradci Králové, odd. IV., ze dne 7. srpna 1926, za souhlas k trestnímu stíhání sen. F. Hlávky pro urážku na cti, spáchanou na soukromém žalobci F. Klabanovi (č. 1843 předs.). Tisk. 291.

2. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 216), kterým se předkládá Národnímu shromáždění třetí dodatková úmluva ze dne 23. června 1926 k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, uzavřené v Praze dne 4. května 1921. Tisk 272.

3. zpráva rozpočtového výboru k usneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 290) o vládnom návrhu štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona pre rok 1927. Tisk 300.

4. Volba výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění.

Jsou nějaké námitky proti tomuto navrženému dennímu pořadu? (Námitky nebyly.)

Námitek není, zůstává tudíž při tom, co jsem prohlásil.

Končím schůzi.